Panayiotis Zavos z Kentuckého centra reprodukční medicíny v Lexingtonu (USA) prohlásil, že opakovaně dokázal, že buňky odebrané zemřelému člověku, mohou být použity pro klonování. Těmito slovy Zavos způsobil na konferenci velký poprask a to přesto, že upozorňoval, že jeho pokusy probíhaly jen zkušebně a že žádné jím připravené embryo nebylo použito až do závěrečné fáze, tedy k implantaci vedoucí k porodu.
I přes zmíněné ujištění se bezprostředně po Američanově vystoupení zvedla k jeho pokusům vlna odporu, především v komunitě vědců z Velké Británie. Z jejich prohlášení zaznívaly slova o tom, že Zavosova činnost je vědecky problematická a eticky nepřijatelná. Takto se vyjádřil Richard Gardner, člen Královské vědecké společnosti UK, který pracuje v oblasti kmenových buněk a klonování. Na adresu Zavose emotivně prohlašoval: „ Je sprostě matoucí když tvrdíte, že dokážete udělat kopii milovaného vytvořením klonu osoby s tím samým genetickým vybavením“!
V bouřlivé diskusi vystoupil i Robin Lovell-Badge, šéf kolektivu vývojové genetiky v Národním institutu pro medicinský výzkum ve Velké Británii a na Zavose do davu posluchačů hřímal: „Tento člověk se pase na lidském neštěstí a dává jim jen falešné naděje. Zaznívaly zde i argumenty o tom, že i když se ukázalo, že klonovat mrtvého možné je, je riziko, že se takto narodí dítě s vážnými vrozenými poruchami, velké.
Další doporučení, která se v britské metropoli na hlavu Zavose snesla, vyzněla v požadavek, že by Zavos měl svojí práci publikovat v renomovaném tisku a ne jí pouze vyjevit na konferenci.
Britská národní komise pro lidskou embryologii a plodnost odmítla Zavosem presentované výsledky a označila, je (do doby, než proběhnou oponovaným tiskem), jako nedostatečně podložené.
Zavos kontroval prohlášením, že nemůže za to, že vážení členové komise nečtou. A doložil, že své výsledky již publikoval v internetovém časopisu Reproductive Bio Medicine Online.
Přítomným Zavos zopakoval svůj postup, jak získal živé buňky z tkání tří mrtvých osob a jak jejich jádra s informací DNA vstříknul do vaječných buněk skotu. A jak poté jejich spojení vyprovokoval elektrickým šokem.
Úspěšně fúzovaná embrya se po 48 hodinách začala dělit, buňky začaly tvořit kulovité shluky a že při takovém postupu dávají dvě ze tří lidských buněk z mrtvol, vznik „živým embryům v takovém stadiu, že jsou schopny implantace do dělohy.
Zavos se rovněž osočil na své kritiky s tím, že zavírají oči před skutečností, že na této problematice pracovalo již mnoho vědců, kteří také oznámili, že zkoušejí připravit embrya k implantaci za účelem řešit problémy pregnance. A že několik jiných skupin již stvořilo embrya za pomoci zvířecích enukleovaných buněk a že tyto pokusy se táhnou již od roku 1996.
Zavos své vysvětlování doplnil o informace, že při jednom z prvních pokusů použil krev a další tkáně z těla jedenáctileté dívenky, která zahynula při automobilové nehodě. V jiném úspěšném pokusu použil buňky z 18-měsíční batolete a konečně ve třetím případě buňky z muže, který zemřel ve věku 33 let.
Buňky všech tří zemřelých daly vznik embryím, která narostla do stadia 64 buněk. To v řeči laiků znamená, že taková embrya jsou již jsou vhodná pro přenos do dělohy a že mají všechny předpoklady k tomu, aby daly vznik úspěšnému těhotenství.
Panayiotis Zavos
Pramen: Nouvelles, Radio Canada and UK, Reuters
Geneticky modifikované nízkoalergenní kočky
Autor: Jaroslav Petr (27.11.2024)
Zařídí nám digitální nesmrtelnost superinteligentní AI v Dysonově sféře?
Autor: Stanislav Mihulka (15.03.2021)
(Eko)logické zemědělství I
Autor: Jan Kašinský (21.03.2016)
Oživíme mamuta přepsáním genomu slona?
Autor: Stanislav Mihulka (27.03.2015)
Mračna nad Haruko Obokataovou
Autor: Josef Pazdera (19.02.2014)
Diskuze:
Dobrý den
Petra,2005-02-18 18:44:18
Mám ve škole jako školní práci klonování. Musím si na to udělat jasný názor. Zatim si myslím, že klonování je špatné. Ale třeba můžu i nemusím změnit názor.
publikace
Jarda Petr,2004-09-03 03:46:33
S publikací Zavosovy práce je to mnohem složitější, než to původně vypadalo. Zavos na tiskové konferenci uvedl, že stať nazvaná "Development of an interspecies-specific bioassay using the bovine oocyte model to evaluate the potential of SCNT in humans," autorů Illmensee K., Pfeiffer I., Brenig B., Levanduski M., Zavos P.M, byla přijata do tisku v časopise Journal of Assisted Reproduction and Genetics. Na toto prohlášení ovšem reagoval šéfredaktor tohoto časopisu Norberet Gleicher pozastavením publikace kontroverzní stati. Rozhodně to není tím, že by se lekl. Zveřejnění výsledků před jejich publikací je považováno za silně neetické. Navíc Zavosův tým ve zmíněném článku nepíše o věcech, o kterých mluvil na tiskové konferenci. Obsah článku a tiskového prohlášení jsou ve značném rozporu. Šéfredaktor proto zřejmě Zavosův článek stáhne a článek nevyjde.
Ach jo
Richard,2004-09-01 17:53:52
Který osel Vám ten Osel dělal? Na každý komentář abych klikal zvlášť a v Exploreru se mi komentáře nevejdou na monitor. Pálilo Vás dobré bydlo, tak jste museli fungující věc totál zkazit
Musím se provozovatelů osla trochu zastat
Pavel Brož,2004-09-02 16:00:52
Pan Josef Pazdera připravoval tuto změnu docela dlouho. Nového osla nechal programovat externě u jedné firmy (ne u naší). Asi víte, že práce programátorů něco stojí (třeba já to jako programátor vím velice dobře) a žádným velkým tajemstvím není ani to, že osel není žádné ekonomické rýžoviště, takže zas až tolik peněz se do jeho nového kabátu vrazit nemohlo. To si myslím že není žádná ostuda, prostě osla pro nás čtenáře dělají lidi ze svého nadšení, nikoliv za příjmy za honoráře (na které zatím peníze nejsou) nebo za příjmy z reklamy (tento rok aspoň započla malá snaha získat z reklamy aspoň malilinké zdroje, jenže je to stále ještě v plenkách). Nedávno se toho měnilo hodně, mj. hned nadvakrát umístění osla, a při té příležitosti se nakonec pan Pazdera rozhodl ten nový look už vyzkoušet, protože nejvíce připomínek samozřejmě přijde vždycky až od koncových uživatelů. Je celá řada věcí, které se budou upravovat, a pan Pazdera na nich pracuje dnem i nocí. I za něj prosím o část trpělivosti a shovívavosti - tento stav samozřejmě není definitivní, průběžně se bude zlepšovat. A pokud byste se chtěli dozvědět, proč se vlastně ten look osla měnil, tak to bylo především proto, aby čtenářům v budoucnu přinesl více možností, nikoliv že by jeho provozovatele pálilo dobré bydlo. Dalším důvodem pak bylo to, že starý osel byl hodně náročný na administraci, takže až se časem podaří vychytat chyby tohoto nového, tak jeho provozovatel bude mít více času na psaní vlastních článků. Jakékoliv postřehy a návrhy na vylepšení ze strany nás čtenářů ale pan Pazdera vítá, byť momentálně nestíhá všechno hned do osla zapracovat. Sám jsem mu poslal hned několik svých námitek, a Vy můžete udělat samozřejmě totéž, bude jedině rád.
zavos
Jarda Petr,2004-09-01 05:07:19
Panayotis Zavos se dostal na titulní stránky novin už mnohokrát. Patří do skupinky vědců, kteří se netají záměrem vytvořit lidský klon. Počátkem tohoto roku se neúspěšně pokusil přenést do těla matky klon vytvořený z buněk dospělých lidí. Klonovat člověka je krajně nezodpovědné, protože nikdo nemůže zaručit, že by se lidský klon narodil zdravý. V tomto případě se riziko zvyšuje použitím vajíčka skotu. Vzniklý zárodek bude mít přinejmenším část mitochondrií zděděnou od vajíčka krávy a to může mít pro budoucí vývoj člověka zatím netušené důsledky.
Zavos napáchal velké škody světové vědě, protože právě takové šarlatánské pokusy slouží odpůrcům biotechnologií jako vítaná záminka k prosazování zákona, který by zakázal jakékoli klonování. Tedy i techniky, které si nekladou za cíl vytvoření lidského klonu, ale měly by sloužit k získávání buněk pro léčbu nemocných lidí. Na začátek října plánují USA předložit v OSN návrh na takový úplný zákaz, který by měl celosvětovou platnost. Jejich počin je o to paradoxnější, že v současné době nemají USA přijat ani vlastní zákon, který by zakazoval vytváření lidských klonů. Před vlastním prahem si tedy prezident Bush ještě nezametl, ale už má ambice na „celosvětový úklid“. Je zřejmé, že pokud by OSN přijalo zákaz všech typů klonování, mnohé země by jej bojkotovaly, protože jejich právní řád povoluje v určitých případech provádět výzkum cílený právě na získávání buněk pro léčbu. Tento záměr už naznačila Velká Británie.
„Zmrtvýchvstání“ se v Zavosově podání ale bát nemusíme. To, co Zavos vydává za důkaz životaschopnosti vzniklých embryí – tedy jejich dělení na větší počet buněk – je jen hrubé měřítko úspěchu. Při klonování dochází v buňkách embrya k mnoha defektům, které nejsou na první pohled zřejmé, ale které jsou neslučitelné s jeho dalším zdárným vývojem. Fakt, že už byla s úspěchem naklonována zvířata z buněk odebraných z mrtvého těla, pro vyhlídky na lidský klon, který by nahradil zemřelého, nic neznamená.
Fatální rozdílnost výchozích postojů.
Saša,2004-09-01 09:41:03
Pane Petře, Vaše věta "klonovat člověka je krajně nezodpovědné, protože nikdo nemůže zaručit, že by se lidský klon narodil zdravý" naznačuje zásadní nepochopení stanoviska odpůrců klonování.
Ani u přirozeného reprodukčního procesu nemůže nikdy nikdo zaručit, že se dítě narodí zdravé. Přesto každodenně miliony mužů a žen na této planetě se pokoušejí o početí přirozenou cestou, každodenně se rodí tisíce dětí zdravých a tisíce dětí nezdravých.
Váš příspěvek vlastně naznačuje, že až se podaří technologickou část záležitosti řádně zvládnout tak, aby žádná zdravotní risika nehrozila a bylo možno zaručit zdraví dítěte, pak bude klonování etické a přípustné.
Já a většina ostatních odpůrců klonování máme ale jiný názor: klonování bude neetické a morálně nepřípustné i tehdy, bude-li kvalitní bezchybnou technologií zaručovat rození superzdravých superkvalitních nadlidí.
Pokrok nezastavite
Vaclav,2004-09-01 12:32:45
Myslim si, ze perspektivne budou jakekoli zakony zakazujici klonovani toho ci onoho k nicemu. Srovnejte si napr., co bylo povazovane za neeticke ve stredoveku a co dnes. Pokrok proste nezastavite. O to uz se snazili jini napriklad rozbijenim stroju, zakazem odhalovani lidskeho tela, zakazem pitev atd.atd. Dle meho nazoru si clenove vsech natlakovych skupin, ktere chteji zakazovat vse od jadernych elektraren, pres GMO po klonovani, pouze leci komplexy vlastni existence. Bohuzel tak tomu neni, nikdo nemuze byt vsevedouci soudce, zda to ci ono bude nebo nebude k necemu dobre. A Buh, jak dobre vime, je uz davno mrtvy.
Václave
Jarda,2004-09-01 12:45:57
Proč myslíte, že je důležité zda Bůh je nebo není mrtvý? Nějaká nátlaková skupina má snad patent na vykládání smyslu Božího rozumu? Odpověď na morální otázky se nemění Boží smrtí.
Ad Bůh
Vaclav,2004-09-01 14:32:04
Kdysi prave bozi autorita samozrejme skrze cirkev bdela nad tim, co je dobre a co ne. Dnes tomu tak neni, ne z duvodu, ze by Buh byl mrtvy ci zivy (neni a nebyl), ale proto, ze cim dal tim mene lidi se da takto manipulovat. A co se tyce moralni otazky, zde je prave kamen urazu, to co bylo moralni kdysi neni dnes a naopak. To same plati mezi kulturami. To znamena, ze klonovani lidi at uz z mrtvych ci zivych bunek, je dnes povazovano za cosi strasneho, za 50, 100 let, to muze byt zcela normalni. Souhlasim s tim, ze se ten chlapek svym trochu senzacechtivym zpusobem nechova politicky ve smyslu vztahu verejnosti k uvedenym biotechnologiim, nicmene kdo vi, zda-li neni lepsi jit na vec primo, nez ji obchazet s mumlanim politicky prijatelnych proklamaci.
Jsem přesvědčen, že pokusy na lidech
Vítězslav Novák,2004-09-01 14:48:28
by se měly provádět v míře co nejmenší a až tehdy, kdy je nelze provést na jiném "materiálu" a pokud přínos bude výrazný. Klonování savců je v dnešní době tak nezvládnuté, že testovat to na lidech je neospravedlnitelné, protože pravděpodobnost narození poškozeného dítěte je příliš vysoká. Z tohoto (a jedině tohoto) důvodu považuji pokusy o klonování lidí v současné době za neetické bez ohledu na to, zda se použije dárce živý nebo mrtvý. Zavosův pokus je v podstatě k ničemu, ukázal jen to, že z mrtvého těla lze vzít živé buňky (kdo ví, že mrtvým rostou vlasy, nehty a vousy dost dlouho po smrti, nemůže být překvapen) a z živých buněk použitelné jádro. Schopnost dělení do 64 buněk nic, ale naprosto nic neříká o případném poškození plodu. Shrnu - pokus mohl být proveden na zvířatech a nic moc nového nám neřekl. Důvod provedení může být jediný - získat popularitu. Je zbytečný a svou kontroverzností může škodit a nejspíš škodit bude.
No, chvílemi jsem nevěřil svým očím,
Pavel Brož,2004-09-01 15:54:41
když jsem četl ten článek. Musel jsem se ujišťovat, že opravdu není Apríla, protože bych tomu snad jinak ani nevěřil, že je něco takového možné. Jsem fanda moderních biotechnologií včetně jejich terapeutických aplikací, nicméně pevně doufám, že jejich užití zůstane v souladu s etikou. Odebírání buněk mrtvého těla za účelem vyprodukování klonu zemřelého se mi ale do žádné etické krabice vložit nedaří, ať to obracím jak chci. Stejně tak jako Vy si myslím, že tyto kontroverzní pokusy velice poškozují moderní biotechnologie jako takové v očích veřejnosti, a že nahrávají jejich zarytým odpůrcům. Jsem naopak velice rád, že se tyto postupy setkaly už přímo ve vědecké obci s takovým nesouhlasem, což je potěšitelným dokladem toho, že ztrátou sebereflexe tento obor rozhodně netrpí - což je nakonec bezpochyby dobrá zpráva i pro nás neodborníky. Proto mě tento článek ve svém důsledku vlastně potěšil - dává mi důvěru v to, že většina těch odborníků jsou lidé schopní uvažovat i v širších souvislostech a vědomí si své spoluzodpovědnosti za vývoj svého oboru, který má obrovský potenciál přinést v budoucnu lidem mnoho užitečného.
nepochopení
Jarda Petr,2004-09-02 05:45:28
Já myslím, že jsem odpůrce klonování pochopil. A velmi dobře. Jde jim o to, jak by klon vznikl a ne o to, jaký by byl. Vznikl by klonováním, a proto nemá na Zemi místo. Zatímco vůči dětem počatým "přirozeně" nelze míti morálních a etických výhrad. A co když někdo zplodí potomka zcela "přirozeně" proto, aby si "pojistil" svého partnera, aby měl dědice nebo aby se potomek stal hokejistou v NHL (což jeho rodič chtěl, ale nedosáhl)? To je v pořádku? Podle mne nikoli. Je to vysoce neetické. A pokud jde o to, že "přirozeně" počatému dítěti hrozí vrozené postižení, s tím lze souhlasit. Problém je v té míře. U klonu je to skoro tutové. Proto je to zavrženíhodné. A proto je podle mého názoru silně neetické mít děti zcela "přirozeným" způsobem například v případě, že si nesu ve své dědičné informaci vlohu pro Huntingtonovu chorobu, jež je dědičná, smrtelná, neléčitelná a nastupuje obvykle po čtyřicítce. Moje děti budou tuto vlohu mít a čeká je po čtyřicítce Huntington. A já je tím jejich přirozeným početím do této situace zcela vědomě uvádím. Hodnotit lidi podle toho, jak byli nebo nebyli počati je zrůdné. Podle mne je například krajně neetické, když katolická církev odmítá křest dětem vzniklým oplozením "ve zkumavce", protože je hodnotí podle toho, jak vznikli a nikoli podle toho, jací skutečně jsou, budou nebo mohou být. A pokud někomu vadí na klonech to, že by měly se svou "předlohou" stejnou dědičnou informaci, pak ať se zamyslí nad jednovaječnými dvojčaty, která dosahují téhož stavu zcela přirozenou cestou. Nyní klonovat lidi nesmíme, protože klony mají jistotu těžkého defektu. Až to zvládneme - technicky, pak se můžeme svobodně rozhodnout, jestli budeme někoho klonovat nebo ne. Tak jako bych já nikdy nikoho nenutil, aby se klonovat dal, nechci, aby mi to (v situaci, kdy je to bezpečné) někdo někomu zakazoval.
Ono to bude znít pateticky,
Pavel Brož,2004-09-02 16:21:08
nicméně to tak opravdu cítím - ona ta matka příroda má spoustu nedostatků a samozřejmě se se svými dítky nijak zvlášť nemaže - tu jim přisoudí těžkou dědičnou chorobu, tu zase na ně sešle nevyléčitelnou nemoc. Jsem dalek toho, abych prohlašoval, že lidé by neměli používat jiné, než jakési "přirozené" postupy. Přesto si ale myslím, že jedním z klíčových vynálezů přírody je to, že každý jedinec (s výjimkou jednovaječných dvojčat, což není kritický problém) je geneticky jedinečný, a že žádní živočichové (tedy ani lidé) si nemohli diktovat, které genetické sestavy pomnoží, a které naopak ne. Samozřejmě že nevidím problém, pokud by se klonováním vytvořil jedinec identický s milovaných charismatickým prastrýčkem, kterého nikdo jiný kromě pár jeho příbuzných neznal. Problém vidím v tom, až se stane móda plodit ve velkém klony Marilyn Monroe, Arnolda Schwarzenegera nebo třeba nějakého "bojovníka za svobodu" (a to ne proto že bych se bál, že jejich klon s nimi bude mít stejné povahové vlastnosti - i když i ty jsou nejméně z poloviny geneticky podložené). V tom okamžiku, když toto nastane, tak přestane fungovat přírodou skvěle vymyšlené míšení genů. Mám za to, že nad tímto scénářem bychom se měli zamyslet dříve, než kontrolu genového míšení předáme z rukou přírody do rukou reklamních agentur a firem, které budou na novém trhu vytváření lidských klonů usilovat o zákazníkovu přízeň.
než předáme míšení
Jarda Petr,2004-09-03 03:51:24
Podle mého názoru nebude klonování lidí nikdy představovat "reprodukční main-stream" - tedy nerozmůže se tak, že by jeho prostřednitvím přicházela na svět významnější část populace. Bude to záležitost výjimečná a uplatní se u lidí, kteří jinak mít děti ani nemohou. Už dneska jim asistovaná reprodukce zajišťuje děti způsoby, které mají do přirozenosti hodně daleko. Klonování slavných hereček, sportovců, politiků - to je sci-fi. Právě proto, co pan Brož naznačuje. Nejde vytvořit kopii stávajícího člověka se vším všudy, protože vše není geneticky určeno. Až si tohle různí megalomani uvědomí, přestanou mít o klonování zájem.
Ještě bych doplnil úvahu
Vítězslav Novák,2004-09-03 10:37:14
o desítkách Marilyn nebo Arnoldů. Kdo může zaručit, že v době, kdy ony klony budou "použitelné", budou taky žádané? --- MM byla ve své době sexuální symbol, ovšem dneska by ji producenti poslali shazovat, pokud by se s ní vůbec zabývali. MM je v dnešním reklamním, filmovém nebo modelingovém průmyslu použitelná jako ikona, ale ne jako reálný člověk. --- Totéž ASch - byl fenomenální a má fenomenální genetiku (jak se v kulturistických kruzích říká), ovšem pro souměrnou postavu. V dnešní době, kdy vyhrávají objemy bez ohledu na estetično a nevadí pupek sice vyrýsovaný, ale zvíci pivní cejchy, by se možná ani nedostal mezi profesionály. Nejspíš by se nedostal. --- --- A to mluvím jen o genetice, ne o vlivu výchovy, prostředí, prostě negenetických vlivech. --- --- Oblíbený argument je taky možná armáda klonovaných vojáků. 1) Význam živého vojáka ("Na zteč! Za ródinu! Urá!") silně klesá. 2) Kdo by čekal zase těch nejmíň 15 let, než bude jako voják k něčemu. A konečně 3) na světě je, bohužel, víc než dost "materiálu" použitelného na výchovu janičárů, než aby bylo třeba investovat do podniku s pochybným výsledkem za spoustu let.
Ad reprodukční main-stream a žádanost MM a ASch
Pavel Brož,2004-09-03 18:03:40
to Jaroslav Petr: dostali jsme se přesně k jádru toho, v čem se v názorech lišíme - Vy tvrdíte, že podle Vašeho názoru nebude klonování nikdy představovat reprodukční main-stream. No, a já si zase ještě před cirka osmi lety myslel, že se lidi nemohou dát zblbnout k masovému kupování balených vod do domácností s vodovodem (neexistuje pro to jediný podstatný důvod), a už vůbec jsem si nedovedl představit, že milióny lidí budou lítat po této zemi s malou krabičkou u ucha, do které melou v podstatě jen samé nepodstatné nesmysly. To jsem byl bloud, viďte? Bohužel zatím se mi vždycky stalo, že když jsem sázel na racionalitu rozhodování u velkého množství lidí, tak jsem se krutě spálil. Dnes už jsem pilným žákem Základů stupidologie z pera zakladatele tohoto oboru pana doktora Koukolíka. Jinými slovy, na rozdíl od Vás já rozhodně nespoléhám na to, že z klonování lidí se někdy main-stream nestane.<br>
Ad Vítězslav Novák: ono samozřejmě nejde o MM nebo ASch. Jde o to, že bude pro patřičnou reklamou zblblé davy budoucích rodičů velice snadné vybírat geny svých potomků v závislosti na momentální módě. To dodnes není možné ani u metod asistované reprodukce. Při ní jde stále ještě o rekombinaci dvou sad chromozómů - jedna sada od matky, druhá od otce. V každé sadě je třiadvacet párů chromozómů, z každého páru se náhodně vybere jeden. Počet možných výsledných kombinací chromozómů předaných jenom např. od otce je proto dvě na dvacátou třetí, tedy něco přes osm miliónů. Počet možných kombinací od obou rodičů je pak dvě na 46, tedy cca 65 biliónů (evropských). Počet možných kombinací rodičovských chromozómů u jedince vzniklého klonováním je 1 (slovy jedna). O rozdílu mezi 65 bilióny a 1 to v podstatě je.
klonování a genetic enhancement
Jarda Petr,2004-09-04 04:14:25
Dovolil bych si upozornit, že je rozdíl mezi klonováním - tedy vytvářením jedinců s totožným genomem a tím, čemu se v anglosaské literatuře říká "genetic enhancement" a čemu bychom česky snad mohli říkat "genové vylepšení". Zatímco klonování velký rozmach nevěštím, tak genovému vylepšování věštím boom - a veliký. Jde o to, že s mým genomem by si můj klon asi moc nepomohl. Ale kdyby někdo dokázal genom mých dětí obohatit o informaci, která by je činila odolnými vůči AIDS, vůči rakovině a infarktu myokardu a navíc by jim zajistila vyšší IQ a vyšší fyzickou zdatnost, pak bych se asi zamýšlel nad tím, kde sehnat prachy, abych jim to dopřál. Pokud by to bylo bezpečné - samozřejmě. Byla by to investice do všech budoucích pokolení Petrů, takže by se mi to i z biologicky evolučního hlediska vyplatilo. Takto "geneticky vyhoněné" děti by měly šanci na lepší uplatnění (byly by zdravější a chytřejší), v budoucnu by si více vydělaly a mohly mým vnukům dopřát další genetická kouzla.
Ono to není tak zrůdné, jak to na první pohled vypadá. Už dneska do těch našich syčáků investujeme - kupujeme jim počítače, platíme jim jazykové kurzy, školy, hodiny hry na housle nebo tenisového trenéra. Máme to nasazené v hlavách. Boom genového vylepšení tedy není otázkou poptávky - ta tu potenciálně existuje a je značná. Ale je to otázka nabídky. Ta tu ZATÍM není. Takže ještě jednou - klony budou vzácné, geneticky vylepšení lidé budou běžní. Alespoň v té části populace, která na to bude mít. Co bude s těmi chudáky, kteří na to mít nebudou, nechci ani domýšlet. Bohužel, existuje možnost, že se z nich stanou lidé druhé kategorie. Myslím, že potomky vědeckých pracovníků čeká vzhledem k jejich příjmům spíše osud té geneticky nevylepšené části populace. Výjimku budou tvořit laureáti Nobelovy ceny. za milion dolarů už se nějaký ten "genetic enhancement" pořídí.
popreni prirozeneho vyberu
Petr Blažek,2004-09-05 03:27:54
a co kdyz je nezodpovedne pomahat tem, kdo nemohou mit deti prirozenou cestou, k potomstvu?
(co kdyz matka priroda vi, co cini? co kdyz ti, kdo se takto domohou potomku, zanaseji do genetickeho fondu lidstva geny, ktere tam nepatri?)
prirozeny vyber je prece klicovym mechanismem tvorby geneticke vybavy lidskeho rodu, ne?
umime tento mechanismus nahradit jinym ROZUMNYM mechanismem?
odpovedi na tyto otazky postradam.
nebylo by dobre prejit od urovne zkoumani jednotlivce k urovni "lidstvo"?
přirozený výběr
Jarda Petr,2004-09-05 08:31:46
Pokud bychom chtěli dopřát lidstvu přirozeného výběru, pak stačí zavřít všechny nemocnice. To by Darwin mrkal na drát! Jenže už v pravěku jsme se do toho přírodě a evoluci hrabali. Bližní se prostě nenechal jen tak zdechnout. Archeologické nálezy jasně dokládají, že se lidé starali o nemohoucí. Kostry svědčící o těžkém postižení zároveň vypovídají, že majitelé těchto koster žili i dlouho poté, co si sami žádnou kořist neuštvali. Představme si, že rodiče přivezou do nemocnice dítě se zánětem slepého střeva a lékař jim řekne: "Tak počkáme a uvidíme, jak má silný kořínek. Jestli přežije, tak je všechno v pořádku. Jestli ne, tak je to taky v pořádku, protože je to neživotaschopný jedinec a přežít si nezasloužil. To víte, páni rodiče, přírodní výběr je přírodní výběr." Tak tohle bychom asi všichni odmítli. Ale kde vést tu hranici, kde ještě nenecháme přírodnímu výběru volnou ruku a kde mu už popustíme otěže? Kdo to rozhodne a uzákoní? Slepáky a kýly se šmikat budou, děti ze zkumavky se dělat nebudou! A co s rakovinou? Ta má i svou dědičnou komponentu. Léčit lidi s nádorem nebo ne? A když jo, tak bychoms se měli zamyslet, jestli jim povolíme mít děti. Co kdyby vlohu pro nádorové onemocnění předávali dál. Celkem jasno mají v tomhle směru katolíci, kteří díky papežským encyklikám perfektně vědí, co si Bůh přeje a co nikoli, co je správné a co je zvěrstvo. Pro ně je asistovaná reprodukce, klonování nebo genetické vylepšení hřích a kdo se o to pokouší, dojde zatracení. Racionálně uvažující člověk to ale za své asi jen tak vzít nemůže. Neznamená to, že to nepředstavuje problém. Například mužská neplodnost má rovnež dědičnou složku a je vysoce pravděpodobné, že synové počatí "ve zkumavce" budou moci zplodit děti zase jen "přes zkumavku" - a kdo ví jestli. Mně z toho vychází, že je načase usilovně pracovat na genové terapii, kterou bude možné tyhle defekty jednou provždy vymýtit. Člověk už dávno vzal svůj osud do svých rukou. Už v pravěku vykročil na cestu, z níž není návratu. Jak říká staré čínské přísloví: "Kdo jede na tygrovi, nesmí sesednout!"
Vy jste nevěřící (domnívám se), i já jsem nevěřící
Pavel Brož,2004-09-05 16:36:27
jenže přesto oba dva něčemu věříme, něčemu, co neumíme ani jeden dokázat. Vy zkrátka věříte tomu, že klonování lidí zůstane okrajovou záležitostí (nabízí se sice otázka, co už je a co už není okrajová záležitost, nicméně k té se vrátím až v posledním odstavci). Já naopak věřím tomu, že pokud se klonování lidí stane legálním, tak okrajovou záležitostí nezůstane. Vy máte svou víru, a já mám víru přesně opačnou (a to jsme přitom oba ateisté :-))). Protože nikdo z nás nemůže svou víru dokázat, tak jsme odkázáni pouze na to snažit se přesvědčit ty okolo o tom, že zrovna Vy nebo naopak já budeme mít pravdu (bohužel ji nemůžeme mít oba dva). Myslím si, že je docela vhodné umět nakouknout na důsledky toho, kdyby měl čirou náhodou pravdu ten druhý. Takže já začnu - pokud byste měl pravdu Vy, a klonování lidí by se omezilo na dejme tomu promile celkové populace, tak by se samozřejmě vůbec, ale vůbec nic nedělo. Přechodně by se rodily klony nějakých slavných lidí, ale tato móda by rychle přešla, protože koneckonců lidé jsou rozumní (no skoro mi to nejde přes prsty, jak moc tomu nevěřím, no ale budiž). Lidé by ke klonování sahali akorát v případech, kdy by pro to byl opravdu nějaký dobrý důvod, a naprosto žádné důsledky na genofond lidstva by to samozřejmě nemělo. OK, uznávám, že pokud bych na chvíli věřil tomu, že máte pravdu Vy ve své víře o zcela okrajovém využití klonování lidí v budoucnu, tak neřeknu ani popel, protože žádné reálné nebezpečí pro lidský genofond nehrozí.<br>
Jistě už tušíte, proč jsem začal s tou Vaší variantou, samozřejmě, je to proto, abych teď naopak nastínil hrůzostrašné důsledky té mé. Takže nyní si představme, že klonování lidí bude legální a bez nějakých byrokratických omezování, a že se naopak stane móda v klonování lidí třeba fyzicky atraktivních (no to je koneckonců očekávatelné, rozhodně je to pravděpodobnější, než představa, že se budou přednostně klonovat lidé fyzicky odpudiví). Ono třeba takových modelek jakožto idolů většiny mladé populace zase tolik není, takže by frčelo dejme tomu nějakých padesát až sto velice atraktivních modelů mužů i žen (ve skutečnosti by jich bylo třeba mnohonásobně více, jenže ty nad tu stovku by už jen paběrkovaly nějaké ty zlomky procent v oblíbenosti). První generace potomků těchto klonů bude ještě v pohodě - prostě to budou tytéž děti, jaké by zplodila třeba Cindy Crawfordová s Stevenem Segalem nebo jiným idolem, prostě budou geneticky bez problémů. Problémy nastanou s druhou generací. Takže dejme tomu že v populaci bude po čase jedno procento potomků Cindy a Steva. Ti dospějí, a budou si hledat zase nějakého atraktivního partnera. Není žádným tajemstvím, že děti si hledají partnery podobné svým rodičům, a tak zcela přirozeně část těchto dětí Cindy a Steva si jako partnera najde zase klony Cindy nebo Steva - ne přitom svoje rodiče, ale své vrstevníky, prostě děti, kteří vznikly o dalších dvacet let později opět klonováním někdejších idolů. Z genetického hlediska přitom bude vztah potomků Cindy a Steva, kteří si našli jako partnery opět klon Cindy (v případě kluků) nebo Steva (v případě holek) na tom úplně stejně, jako kdyby chtěli zplodit dítě se svou vlastní matkou nebo otcem. Zplodit dítě se svým rodičem je nelegální, to všichni víme, na to i zákon pamatuje. Jenže jejich partnerem nebude jejich matka nebo otec, jejich partnerem bude někdo formálně naprosto nepříbuzný, někdo, kdo vyrůstal někde úplně jinde, a kdo je pouze klonem dávné Cindy nebo Steva (a díky té podobnosti s matkou či otcem zamlada se holt potomkovi Condy a Steva hrozně moc zalíbil). A teď uděláte co? Zakážete jim ten vztah? Rozvrhnete jim nějaký plemenný kalendář, který jim bude určovat vhodné a nevhodné partnery? Nebo změníte zákon tak, aby kromě incestu s formálně příbuznými postihoval trestně i incest s formálně sice nepříbuznými, ale s geneticky příbuznými jedinci? A co se bude dít s tou armádou superkriplů vzešlých z takto geneticky příbuzných svazků (protože co si budeme povídat, hormony jsou hormony a proč by se ti potomci měli nechat omezovat jenom kvůli nerozvážnosti jejich prarodičů, kteří si místo geneticky originálních dětí pořídili klony, kteří se pak stali rodiči těch mladých)? To bude nějaká nová výzva pro medicínu, léčení a péče o tyto zdegenerované děti, kterých se ve společnosti jinak rodí jen minimálně, protože existuje tisícileté společenské tabu odsuzující incest rodičů s dětmi? A myslíte, že podobné tabu, tentokrát ale týkající se genetické, nikoliv formální příbuznosti, se stihne ve společnosti vyvinout během těch pár desítek let, kdy tento problém vyvstane?<br>
Asi mi teď oprávněně vytknete, že kladu moc otázek najednou a máte pravdu. Ono to je opravdu moc otázek najednou, které ale obecně kolem tohoto problému vyvstávají bez ohledu na to, jestli si je někdo vůbec klade. On si je navíc většinou nikdo neklade, takže by to mělo být vlastně v pořádku, protože tam kde není žádná dotírající otázka, tak tam snad ani žádný problém nemůže vzniknout - nebo že by snad přece?<br>
V žádném případě Vám nechci vyčítat, že třeba Vy sám si podobné otázky nekladete (no naschvál, ruku na srdce, kladl jste si je někdy? Asi ne, protože to nebylo zapotřebí). Vy jste si je totiž klást nepotřeboval, protože Vaše víra je ta, že to klonování lidí vždycky bude okrajová záležitost, takže z pohledu Vaší víry jsou takovéto otázky absurdní. Z pohledu mojí víry naopak absurdní nejsou. Já nemůžu říct, že to nutně dopadne tak, že budu mít pravdu já, ovšem ani Vy nemůžete říct, že to nevyhnutelně dopadne tak, jak tvrdíte Vy. To co chci říct, je to, že tam, kde rozhoduje pouze naše přesvědčení, bychom měli být schopni nahlédnout i důsledky toho, kdyby se to naše přesvědčení nakonec přece jen nenaplnilo. Možné je obé - buď případné klonování lidí bude zanedbatelné a žádné důsledky mít nebude, nebo se naopak vymkne kontrole (ostatně jakápak kontrola, bude-li klonování lidí legální) a ze světa se tak možná stane jedna velikánská obdoba některých krkonošských nebo alpských vísek, ve kterých je dnes možno pozorovat důsledky příbuzenského křížení nejen na fyzické podobnosti jejich obyvatel, ale bohužel také na četnosti demencí a jiných geneticky podmíněných poruch. Problémy plynoucí z inbreedingu mezi lidmi, které jsou dnes celkem nezajímavým problémem týkajícím se akorát právě takových izolovaných vesnic, pak snadno mohou dostat svoji fungl novou, globální fazónu. A je otázka, jestli bychom zrovna toto chtěli, dát dnes zanedbatelnému problému zcela novou dimenzi.<br>
Pokud se znova vrátím k té otázce toho, co bude a co nebude okrajové využití lidského klonování, tak tady by mě opravdu zajímalo, jaká procentuální mez by byla z hlediska rizika inbreedingu pro nás přijatelná - tak třeba četnost lidských klonů pod jedno procento v celkové populaci? Anebo četnost inbreedingu v druhé generaci dejme tomu tak v desetinách promile? Na řešení čehož bychom si ještě troufli? Po pravdě řečeno si na odhad této meze opravdu netroufám, a nezbývá mi proto než doufat, že pravdu budete mít nakonec Vy a ta relativní četnost lidských klonů bude opravdu hodně malá - i když tomu sám nevěřím.
Omluva za ty tagy <br>
Pavel Brož,2004-09-05 16:39:37
Ono ve starém oslu se nedal udělat odstavec jinak, než pomocí značky <br>, a jak jsem si na to zvykl, tak si teď budu zase dlouho odvykat :-)))
předpověď
Jarda Petr,2004-09-06 04:12:06
Každý, kdo se pokouší předpovídat budoucnost, si koleduje o zesměšnění. A každý, kdo k tomu připojí konkrétní číslo, o zesměšnění přímo žadoní. Takže právě to právě teď činím. Přepokládám, že se klonování uplatní jen tam, kde si lidé nebudou moci dopřát dítě jiným způsobem. Dnes přichází na svět asistovanou reprodukcí asi 1% dětí. Klonování jako léčba neplodnosti by proto nemělo přesáhnout tuto hranici. Pokud ji přesáhne, tak jen proto, že díky klonování budou moci míti děti i homosexuálové. A ti tvoří, jak známo, čtyřprocentní menšinu. Ale nepředpokládám, že se všichni homosexuálové rozhodnou pro tento způsob rozmnožování. Mnozí zůstanou bezdětní, někteří možná děti adoptují - pokud jim to zákony povolí. Takže do 4%, víc ani mrť.
Abych Vás v tom nenechal samotného
Pavel Brož,2004-09-06 12:37:25
tak si taky zavěštím a hodím do placu taky nějaká čísla. Takže zpočátku, dokud bude klonování lidí ještě ne až tak zvládnutou technologií a dokud bude nutné kvůli němu podstupovat spoustu nepříjemných procedur, navíc s nejistým výsledkem, tak to podle mě bude přesně v mezích toho, co píšete Vy. Jakmile už půjde o rutinní technologii, jejíž úspěšnost se bude blížit ke stům procentům a nebude pro budoucí rodiče představovat nijak výrazné nepohodlí (jinými slovy, až půjde o banální ambulantní zákrok), tak se z toho stane móda. A móda dokáže krutě zamávat s velkou částí populace (viz napodobování vzorů mladými, kalhoty bokovky, piercing, atd. atd.). V okamžiku, kdy nazraje poptávka po takové módě, tak se vytvoří prostor pro reklamní agentury a firmy provozující lidské klonování, pro které to bude obrovský kšeft - podobných příkladů je v minulosti nepřeberně, lidi se totiž hrozně rádi nechávají oblbovat, a neexistuje žádná reálná síla, která by takovému oblbování uměla zabránit. Ze začátku to bude jen malá skupinka spíše takových extremistů, kteří budou chtít mít děti coby klony. Jenže ti ostatní se postupně nechají strhnout, vždyť koneckonců ty klony budou fyzicky mnohem atraktivnější než běžné děti, mohou být i inteligentnější (záleží na preferencích rodičů), zkrátka ty běžně plozené děti za nimi budou fyzicky či mentálně zaostávat. A to přece žádný rodič nechce, aby jeho dítě bylo outsiderem. Naopak, spousta rodičů svým dětem dopřává přesně to, co mají i děti ostatní, aby se jejich potomek necítil diskriminován, a jen nepatrná část rodičů je natolik silná, že tento tlak ustojí. A nyní k těm slíbeným číslům - výsledný počet lidí, kteří si i pod vlivem masírující reklamy budou pořizovat klonované děti, se bude hodně blížit např. počtu lidí, kteří si pod vlivem masírující reklamy kupují např. balenou vodu, tj. budou jich desítky procent, dost možná jich bude časem i většina. Samozřejmě nebudou existovat jenom klony jediných původních originálů (tak jako i balená voda se neprodává jenom od jednoho výrobce), počet různých vzorů pro klony bude nejspíše srovnatelný s počtem křestních jmen, a podobně to bude i s jejich oblíbeností (tj. malý počet velmi rozšířených vzorů a velký počet málo rozšířených vzorů). Důsledkem takovéhoto stavu pak budou problémy s inbreedingem, protože bez ohledu na ohromné množství lidí bude existovat v populaci výrazná skupina lidí (možná až polovina, nicméně už při takových deseti procentech by to byl opravdu veliký problém), která má velice malou genetickou různorodost (tj. tato skupina bude analogem té izolované horské vesnice, kde se příbuzní berou mezi sebou navzájem). Takže můj spodní odhad je deset procent klonů v populaci, a horní odhad pak polovina populace (myšleno z té populace, která si to klonování bude moct finančně dovolit, tj. v podstatě populace ekonomicky rozvinutých zemí).
A ještě přidám jako bonus časový odhad
Pavel Brož,2004-09-06 12:59:02
Za deset let budou odstraněny všechny podstatné technické překážky pro klonování lidí, za dalších pět let to bude rutinně a ambulantně proveditelný zákrok (myšleno vývoj klonovaného zárodku do stadia vhodného pro implantaci do dělohy ženy-matky a jeho implantace), a za dalších pět až deset let bude už nastupovat "nová móda" v reprodukci lidí - celkem bych tomu dal těch pětadvacet let, kdy ten problém začne být na rozdíl ode dneška už opravdu aktuální (pak už ale bude samozřejmě pozdě na jeho řešení).
Neviděl bych to tak černě
Petr Mašek,2004-09-06 14:13:06
Osobně si myslím, že tento popis by spíše seděl na genetické úpravy nenarozených dětí, než na klony. Proč mít stejné dítě jako má soused, kolega, atd. ještě ke všemu se podobající slavné osobnosti, když můžu mít mnohem více dokonalý originál, který bude mít můj a dívky, kterou miluju, genetický základ, který bude jen mírně vylepšet třeba o zvýšené IQ, hezčí vzhled, sportovní nadání, atd. Je to podstatně výhodnější, než si pořizovat klona slavné osoby, která všechny mé požadavky nikdy nesplní, protože každý nyní žijící člověk má své genetické vady. Osobně si myslím, že klonovat se budou jen milované osoby, které zemřeli. Například někomu zemře milovaný člověk v mladém věku, tak si ho pořídí jako klona. Jiný důvod ke klonování nevidím. Myslím si, že to začne klonováním domácích mazlíčků (psů, koček, ...). Jde o to, že ve všech těhle případech různorodost genomu zůstane zachována (nedopadne to jako v díle Rimmerosvět z Červeného trpaslíka).
Osobně bych se jednou, až zemřu, klidně zas nechal naklonovat, i když bych to už úplně nebyl já (zkušenosti získané v jiném prostředí).
Proč je klonování jednodušší než genový inženýring
Pavel Brož,2004-09-06 20:01:48
Určitě by bylo fajn, kdyby si každý mohl dopřát svoje vlastní dítě (myšleno po genetické stránce), které by bylo akorát jaksi genově vyšlechtěno (tj. pomocí genového inženýrství by byly vyházeny všechny nechtěné verze genů, přesněji řečeno by ty nechtěné verze byly nahrazeny nějakými "vhodnějšími"). Má to háček - jednak toto ještě velice dlouho nebude možné (znalost o tom, jak se jednotlivé variace těch kterých genů projevují např. na konkrétním vzhledu, ale i intelektu či zdraví jedince, je stále ještě v plenkách), a jednak to bude vždycky loterie, protože po náhradě jedněch genů těmi údajně "lepšími" nikdy nebude jistota, jak to nakonec v tom celku dopadne, a jestli ten jedinec vyrostlý podle Vašich, ale mírně vylepšených genů, bude vůbec splňovat to, čeho se těmi genovými úpravami mělo dosáhnout. Naopak klonování má nespornou výhodu v tom, že Vy žádnou genetickou informaci měnit nemusíte, a máte skoro stoprocentní jistotu, jak ten jedinec bude vypadat - stačí Vám jen nalézt nějaký "idol", který Vám přijde dokonalý, a klon tohoto idolu pak bude mít stejné nebo velice blízké fyzické i mentální dispozice, tj. riziko, že to dopadne zcela jinak, je u klonování mnohem menší (i když ani klon nikdy nebude naprostou kopií originálu, nějaké drobné variace se u něj vždycky objeví v důsledku jiného prostředí, v němž se vyvíjel do porodu a nakonec i po něm). Další výhodou klonování ve srovnání s klasickou reprodukcí bude v očích mnoha moderních samostatných žen třeba to, že nebudou potřebovat muže, se kterým by se pak musely handrkovat o společné dítě, ale budou si moct dopřát dítě naprosto podle svého výběru (např. klon nějaké význačné feministky - to byl vtip, pardon, vlastně tak úplně nebyl, možná tak ještě černý vtip to byl, zato docela dobrej, no ne? :-)))
Víte, před takovými šedesáti lety nikoho nenapadlo, že by už za dvacet až třicet let mohlo přijít něco jako sexuální revoluce. Vím to, o víkendu jsem byl u prarodičů, slavili právě diamantovou svatbu (60 let společného manželství), a vyprávění z jejich mládí (naštěstí jsou oba dva ještě čilí a velice dobře jim to myslí) vykresluje svět, který by nám připadal téměř neuvěřitelný. Oni naopak velice těžko chápou ten svět dnešní. Vemte si to, že dnes naopak my nemůžeme tušit, co budou lidé za dalších dvacet až třicet let považovat za normální. Třeba já si myslím, že pokud se společnost nedohodne na nějakém druhu tabu ohledně klonování lidí, tak to klonování jednoduše bude časem něco tak samozřejmého, že o tom ti lidé přemýšlet nebudou, a budou se naopak podivovat tomu, kdyby po nich někdo požadoval, aby místo dokonalých dětí (které si vyberou v nějakém katalogu s genetickým certifikátem nejvyšší kvality) měli plodit nějaké "genově zaostalé" děti. A osobně si tipuji, že pokud se společnost na té tabuizaci lidského klonování neshodne, tak ta "klonovací revoluce" začne být aktuální v horizontu těch pětadvaceti, maximálně třiceti let. Samozřejmě připouštím, že to může být i zcela jinak, jenže já jsem prostě co se lidstva týče pesimista (zase na druhé straně jsem do značné míry také optimista, pokud si kromě té dolní desetiprocentní hranice udávám také tu horní hranici pro podíl klonů v nově plozené populaci jako těch padesát procent - jsem prostě v jádru idealista, který aspoň koutkem duše stále věří, že lidstvo nezblbne totálně celé :-)))
Samozřejmě, že jen věštíme
Vítězslav Novák,2004-09-08 11:26:55
ale můžeme zkusit použít model.
Děti ze zkumavky, to je dnes taky v podstatě rutinní metoda, pravda s ne zcela zaručenými výsledky, ale to klonování nebude hned tak taky. Přesto většina dětí je počata klasickou a příjemnější metodou. Navzdory možným rizikům. Klonování vidím podobně.
Ano, je tady ta možnost pořídit si "ideál". Asi se najdou podobní cvoci jako Michael Jackson, ale většina lidí (včetně těch, co si to mohou dovolit) se nenechává přeoperovat na vzhled konkrétního člověka - ideálu. Vyhladit vrásky, odstranit cejchu, zvětšit/zmenšit prsa, narovnat nebo zahnout nos, o nápravě skutečných vad nemluvě, to je běžné. Takže zase odhaduji frekvenci "ideálních klonáčů" v populaci jako frekvenci Michaelů Jacksonů. Tedy mizivou.
Tabu... No, tabu buď vznikne nebo nevznikne. Když se pokusíme to tabu zavést, dopadneme jako v případě zákazu marjány. Nikdo ho nebere vážně a až generace, které vadí, bude ve většině, odstraní ho.
Stejně jako tabu v sexu a sexuální revoluce. Nikdo nezrušil poučky, jimiž se řídily naše (pra)babičky. Socialismus se dokonce snažil být puritánštější než společnost na Západě. Výsledek? Pamatujete na scénu z Lásek jedné plavovlásky, kde se svazačky zavazují udržet panenství? Trapné, což? Především proto, že každý vidí nesmyslnost takového počínání.
Společnost si buď sama stanoví, že tohle ne (třeba nějakým protiklonáčským rasismem) nebo věc přijme. Děti ze zkumavky evidentně přijala, pořádají se jejich sjezdy, nebojí se vystupovat v televizi. A nenávistné výkřiky třeba Ludvíka Vaculíka se setkávají s (IMHO odpovídajícím) odporem.
Ale vnucovat to společnosti, to musí dopadnout jako pokus o zavedení socialismu v Rusku. Což už Marx věděl, že nemůže skončit jinak než průserem...
No vždyť i proto jsem takový pesimista
Pavel Brož,2004-09-08 14:19:42
Samozřejmě že vím, že to tabu samo nevznikne, nemá totiž za tak krátkou dobu vůbec šanci vzniknout. Tak klíčová tabu, jako je to vůči příbuzenským sňatkům, totiž ke svému přirozenému ustanovení potřebovala čas nepochybně stovek generací, než se hluboce vžila (třeba toto tabu se vžilo i u historicky a geograficky velice vzdálených komunit, a dá se dokonce říct, že až na výjimky u naprosté většiny lidských společenství, tzn. že jde bezesporu o tabu nesmírně užitečné - tedy ne každé tabu je jen historickým reliktem, který stojí za to zrušit). Stejně tak i tabu vůči formálně nepříbuzenskému, geneticky však příbuzenskému křížení, nevznikne během několika desítek let, původní tabu vůči inbreedingu totiž vznikalo dlouhodobým konsensem, nikoliv nějakým právním ediktem (ten až mnohem později už jen formálně zakotvil v té době už široce rozšířený konsensus).
Případná "klonovací revoluce" se oproti sexuální revoluci vyznačuje význačným rozdílem - sexuální revoluce nebourala tabu vůči inbreedingu. Klonovací revoluce se naproti tomu v případě, že by se klonování stalo širokou módou, s inbreedingem potýkat bude. To není ani žádná předpověď, to je podle mě fakt na úrovni toho, jako když třeba v nějaké zemi rozdáte milion ručních zbraní, tak že v té zemi se pak zvětší počet vražd. Nebo když v nějakém velkém městě rozdistribuujete tunu heroinu, tak se tam časem zvětší počet úmrtí na předávkování ním. Nebo když společnosti vyrábějící čokolády začnou utrácet enormně velké peníze na reklamu na čokoládu pro děti, tak samozřejmě můžete očekávat prudký nárůst kazivosti zubů těchto dětí (to si nevymýšlím, to proběhlo u nás v devadesátých letech, můžete se poptat u stomatologů). To je prostě statistická záležitost, zákon velkých čísel, to opravdu není žádné věštění. Stejně tak pokud se klonování stane široce rozšířenou módou, tak ty problémy s inbreedingem budou, a opět, je to jen logický statistický důsledek, ne věštění. Věštěním není ten důsledek, ten totiž z případné příčiny plyne dost přímočaře, věštěním může být maximálně to, jestli ta příčina toho důsledku nastane nebo nenastane - tedy jestli to klonování někdy v budoucnu bude nebo nebude masovou módou. A ve věštění toho, zda tato móda někdy za pětadvacet nebo třicet let bude nebo nebude, jsme si já, Vy, pan Jaroslav Petr nebo kdokoliv jiný naprosto rovni, prostě jsme v situaci úplných slepců snažících se uhodnout, jakou barvu mají před sebou.
Pravdu má pan Petr v tom, že kdo věští budoucnost, koleduje si o zesměšnění. Zmínil jsem své prarodiče a jejich vyprávění z dob jejich mládí. Odnesl jsem si z něj ponaučení, že chování lidské společnosti je na horizontu třiceti let naprosto nepředpověditelné. Můžeme se o tom ostatně opakovaně přesvědčovat i my - tak třeba před třiceti lety by nikoho ani ve snu nenapadlo, že např. piercing bude naprosto běžnou sebezdobící technikou nikoliv jen u několika málo cvoků, ale že půjde už u dětí o široce rozšířenou a naprosto běžnou věc. Když jsem se jednou z čiré zvědavosti zeptal jednoho teenagera, proč tomu piercingu přiřazuje takovou nezbytnost, tak mi udiveně odpověděl: "Přece nejsem včerák, ne?" Uvědomil jsem si, že ve srovnání s ním já už "včerák" dávno jsem a že už se z toho navíc nevyzuju. Stejně tak i Vy, pan Petr, a další lidé z nám blízké generace, prostě mi všichni už jsme naprosto neodvratitelně ti "včeráci". Můžeme si stokrát říkat, že se lidé budou za třicet let chovat tak nebo onak, jenže si myslím, že si můžeme tak maximálně vysloužit soucitné pohledy ze strany generace našich potomků, protože už v jejich očích jsme ti "včeráci" - což teprve čím budeme v očích ještě pozdější generace.
Tím lpěním na tom, že společnost zůstane i za třicet let v podstatě taková, jaká je dnes, se v podstatě přiznáváme k tomu, že my jsme na tu dnešní už tak nějak zvyklí, a představa něčeho zcela odlišného v nás vzbuzuje určitou nejistotu, kterou chceme zapudit. Proto raději předpovídáme, že i v budoucnu bude v podstatě vše naprosto "normální" - vždyť proč by tomu propána mělo být jinak, to nám přece nedává žádný smysl?
Což o to, ona ta společnost i za třicet let bezpochyby "normální" bude - jenže normální z hlediska té pozdější generace, která v té době bude jako doma, ne z hlediska nás, beznadějných "včeráků" nostalgicky vzpomínajících na naše zlaté časy :-)))
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
