Americký podnikatel a snílek Elon Musk před pár dny ohlásil, že do konce tohoto století hodlá poslat 1 milion lidí na Mars. Ve šťastnějších časech by takové prohlášení sklidilo ovace a lidé by se začali těšit na Rudou planetu. V dnešní vykolejené době komentátoři spíše hledají milión důvodů, proč se to Muskovi nemůže povést. Musk ovšem není jenom tak nějaký pouťový populista, jakých je dnes všude plno. Vydupal si ze země internetový platební systém PayPal, společnost kosmických technologií SpaceX nebo futuristickou elektroautomobilku Tesla Motors.
Možná je to šílená představa. Mohou ji zkomplikovat a možná i znemožnit mnohé závažné problémy. Ale takové už smělé vize bývají. V časech, kdy je největší starostí NASA, jestli jejich robotická laboratoř Curiosity čirou náhodou nekontaminuje jakási místa s vodou na Marsu (beztak spolehlivě bez života), přesně takové vize potřebujeme jako sůl. Západní civilizaci schází pozitivní a pořádně velkolepý cíl – a dobytí Rudé planety nezní špatně. Popularizační web IFLScience! shrnul Muskův plán v otázkách a odpovědích.
Co vlastně Musk prozradil?
Představil novou ohromnou raketu s kosmickou lodí, které poveze lidi na Mars. Možná také poletí k zajímavým měsícům Sluneční soustavy, jako jsou Europa nebo Enceladus. Jde o projekt Interplanetary Transport System (ITS).
Jak velká je to raketa?
Nosná raketa systému ITS je vysoká 122 metrů, což z ní dělá největší nosnou raketu dosavadní historie. Výška dosavadního držitele rekordu – rakety Saturn V ze stáje NASA, činí 111 metrů. Muskova raketa by rovněž měla být tři a půlkrát výkonnější.
Jak by lety na Mars měly probíhat?
Kosmická loď s lidmi nejprve doletí na oběžnou dráhu Země. Tam se spojí s další lodí a načerpá z ní palivo. Pak se loď s lidmi vydá k Marsu a vertikálně tam přistane pomocí raketových motorů, tak jako Neználek s Buchtíkem na Měsíci. Rakety a kosmické lodě budou vícekrát použitelné, což významně sníží potřebné náklady.
Za jak dlouho se lidé dostanou ze Země na Mars?
Musk to chce zvládnout za 80 dní.
Kdy to spustí?
Musk optimisticky počítá s prvním pilotovaným letem na Mars v roce 2024. NASA si v té době podle všeho ještě bude lámat hlavu s kontaminací Marsu a Musk to za ně rázně vyřeší. Celý projekt zalidnění Marsu by měl být hotový za 40 až 100 let. Nepilotované lety na Mars chce Musk zahájit s meziplanetární verzí kosmické lodi Dragon už v roce 2018.
Kdo poletí na Mars?
Prakticky kdokoliv. Každá kosmická loď pojme 100 lidí, později 200. Takže Musk bude potřebovat 10 tisíc letů k Marsu, aby tam dostal 1 milion lidí.
Proč to Musk dělá?
Snaží se zachránit náš druh před vymřením. Osídlení další planety je z tohoto hlediska velice správný tah, i když kolonizace Marsu nebude procházka růžovým sadem.
A je to reálné?
To velmi záleží na tom, koho se zeptáte. Fanoušci SpaceX a Elona Muska o tom nepochybují. Mnozí lidé jsou k celému plánu skeptičtí. Dostat se na Mars je prý velice těžké, což jistě je. Problémem jsou finance. Bude nutné vyvinout celou řadu technologií. A také je důvěryhodně otestovat, což zabere čas. Je to šibeniční termín. Je to veliké riziko. To ale Kennedymu říkali taky.
Kolik to bude stát?
Soudobé modely počítají s cenou 10 miliard dolarů na jednoho člověka letícího na Marsu. Musk to chce snížit na 200 tisíc dolarů. Není jasné, jak toho dosáhne, ani s jak velkými náklady vlastně Musk počítá. Podle hrubých odhadů by mohlo jít o stovky miliard dolarů.
Jak lidé přežijí na Marsu?
To zatím Musk neřešil. O přežívání na povrchu Marsu máme jenom teoretické představy. Neznáme úplně dopodrobna místní podmínky. Na Marsu se podle všeho nedá žít bez rozsáhlé infrastruktury, kterou bude nutné postupně vybudovat. Ani marťanská atmosféra se v podstatě nedá dýchat. Co vlastně budou lidé na Marsu dělat? Na druhou stranu, to, že jsme ještě nepostavili základnu na cizí planetě, neznamená, že to nejde.
Bude možné na Marsu využívat místní zdroje?
Snad ano. Je tam spousta vodního ledu a pod povrchem Marsu možná je i kapalná voda. Musk zmínil, že hledání vhodných zdrojů bude jedním z klíčových úkolů bezpilotních misí kosmické lodi Dragon k Marsu. Atmosféra Marsu je sice řídká, je v ní ale ohromné množství oxidu uhličitého, který by rovněž bylo možné smysluplně využít.
Půjde do toho Musk sám?
Určitě ne. Shání mezinárodní partnery. Příležitost si zřejmě nenechá utéct Čína, Musk by mohl spolupracovat i s dalšími soukromými společnostmi.
Co je konečným cílem projektu?
Založit na Marsu soběstačnou kolonii pro 1 milion lidí. Musk se také nechal slyšet, že by rád zahájil terraformaci Marsu a vytvořil z něj planetu podobnější Zemi. Zatím není jasné, jak by to chtěl udělat, nápad je to ale chvályhodný.
Co by to znamenalo pro místní, marťanský život?
Podle Muska na Marsu žádný život není, pokud není totálně nenápadný a neviditelný. Takže s kontaminací Marsu si nedělá hlavu. Lidem z NASA, kteří jsou kontaminací zjevně naprosto posedlí, to raději nikdo neříkejte.
Dokáže to Musk?
To je ve hvězdách. Ale jeho první kosmická loď se bude jmenovat Srdce ze zlata. Zasvěcení vědí …
Video: SpaceX Interplanetary Transport System
Video: Making Humans a Multiplanetary Species
Literatura
IFLScience 28. 9. 2016
Kde se vzala posedlost Elona Muska Marsem?
Autor: Stanislav Mihulka (05.12.2012)
Elon Musk chce shodit na Mars termonukleární bomby
Autor: Stanislav Mihulka (14.09.2015)
SpaceX chtějí letět na Mars v roce 2018. Mají na to?
Autor: Stanislav Mihulka (29.04.2016)
Diskuze:
chytré
Frank Paramount,2016-10-07 12:03:47
Elon Musk je genius. Je potřeba zalidnovat, k čemuž se vyjádřil přívětivě a drží česku palce. Nechce exportovat 28 leté české experty a managery na hadí olej a slévání jader tritia. Přihlásil jsem mu hned celou skvadru poloblbů jako Sobotka, Klaus, Dlouhý, vlastně celý parlament taktéž. Mohou ohřívat Marťanskou atmosférů metanem a svými prdy. Pár krav je také přihlášeno na pokusný let.
Obydlení Marsu vize?
Marcel Brokát,2016-10-06 12:03:11
Tak to jsme teda fakt v pořádný kaši.... něco o čem se mluví desítky let, co napadne průměrného středoškoláka (že to někdy bude možné a asi i skutečné, tedy i přirozené), co se omílá i v céčkových scifárnách pořád dokola, je vize??
Vizí bylo zavedení povinné školní docházky, vizí byl projekt kolektivního bydlení, vizí je privatizace zdrojů pitné vody, vizí je islámista do každé rodiny,... ne něco kam stejně tak jako tak lidstvo poklidně dospěje....(když bude mít čas)
Vaha
Michal Lichvár,2016-10-06 10:09:32
1 milion Cinanov alebo 250tisic americanov :)
Ale vazne, bolo by to super, dokonca by to ani nemuselo byt vezenie, ak by tam bola infrastruktura a mohli sa rozsirovat a kolonizovat dalsie priestory.
Ako, konecne niekto s viziou. Ludstvu to chyba ako sol. Posledne desatrocia mrhame zdrojmi na vojny, ekonomicke krizy, boje s pocasim (zas je v telke nejaky klimaticky panel, ked vidim kolko ludi natom plytva svojim casom)
Len by som zacal paralerne na Zemi budovat testovacie stredisko, nieco ako bola/je Biosfera. Len by mohli spravit kopulu v kopule, vonkajsia by mala martansky vzduch a podtlak, vnutorna dychatelnu atmosferu.
brzdění
Jiří Petráš,2016-10-05 18:58:38
Všechno co jsme chtěli vědět tady není, já bych rád věděl jak bude brzdit před Příletem na Mars, jestli před vstupem do atmosféry bude brzdit motorama, nebo meziplanetární rychlostí vlítne do atmosféry a jestli najednou nebo navíckrát jako sondy, že si škrtnou o atmosféru ve velké výšce, přibrzdí se tím, ulítnou do vesmíru po nějaké extrémní eliptické dráze a pak ještě několikrát než začnou sestup na Mars.
Re: brzdění
Vojta Ondříček,2016-10-06 05:37:42
Existuje několik variant trajektorie dráhy letu k Marsu, ta nejekonomičtější předpokládá urychlení vehiklu pří opuštění Země a jeho navedení na eliptickou dráhu s vrcholem křivky na orbitě Marsu v době, kdy tam ten Mars dospěje. Vzájemné rychlosti budou minimální, takže následuje řízený sestup do marsovy atmosféry s bržděním ablatačním štítem, pak padák a následně měkké přistání raketami.
Při návratu na Zem podobná eliptická trajektorie s minimální vzájemnou rychlostí.
Ovšem je možné, že v zájmu zkrácení pro lidskou posádku nebezpečného pobytu v Prostoru bude zvolena rychlejší cesta. Pak budou při přiblížení k Marsu potřebné brzdící rakety.
https://www.raumfahrer.net/raumfahrt/bemannt/images/earth-mars-fast-transit.jpg
Re: Re: brzdění
Jiří Petráš,2016-10-06 18:36:43
to je fakt s tou minimální vzájemnou rychlostí, to mně nedošlo. rychlejší cesta je daná, má trvat 80 dní, ale i tak by snad nemusel brzdit motorama kdyby si jen šktrtnul o atmosféru opakovaně jako když tam letěla nevím která sonda.
Re: Re: Re: brzdění
Vojta Ondříček,2016-10-06 21:01:34
To by se muselo vypočítat (simulovat na počítači). Při klasickém sestupu z orgitu planety je vehikl přibržděn z kruhového (téměř kruhového) orbitu na eliptickou dráhu jejíž trajektorie směřuje pod vhodným úhlem do atmosféry. Na tento úhel a tuto vstupní rychlost musí být zkonstruován brzdný štít. Orbitální rychlost vehiklu těsně nad atmosférou Marsu bude tak kolem 3,5km/s
Vehikl na dráze Země - Mars má eliptickou dráhu protínající dráhu Marsu a ta je při časově kratší cestě na Mars strmější, vzájemné rychlosti tedy narůstají. Brždění o marsovskou atmosféru by vyžadovalo tedy asi odolnější štít a s ohledem na negativní urychlení malý úhel vstupu do atmosféry. Protože se nedá exaktně určit momentální hustota atmosféry v prostoru pro vstup je to dost velké riziko. Tím není možné určit přesné místo přistání. Je-li atmosféra hustší, tak dojde k přetížení štítu i vehiklu, je-li řidší, tak není vehikl dostatečně zpomalen a opustí Mars po nyní změněné eliptické dráze. Jestli se pak v dohledné době opět dostane do marsovské atmosféry bez korektur dráhy raketovým pohonem by bylo ve hvězdách.
Takže - rychlá cesta na Mars znamená větší vzájemnou rychlost vehikl - Mars a tudíž nasazení raketového pohonu na uvedení vehiklu na marsovský orbit s následujícím přibržděním a sestupem. Konec konců má ten vehikl přistát na povrchu Marsu na určeném místě a ne na náhodném.
Proč na Mars?
Libor Zak,2016-10-04 15:42:49
Nové výzvy vedou k novým řešením.
K pokroku na Zemi vedlo dobývání nových, nebo starých území. Většinou války. Ve vesmíru není naštěstí naším nepřítelem člověk, ale prostředí. To je minimálně stejně nebezpečné, jako boj s jinými lidmi, ale přinejmenším je takový boj mnohem vznešenější a lidštější.
Budou umírat lidé? Budou a bude jich asi hodně. Na druhou stranu náš druh má výzvy rád. Nebo je mají rádi ti, kdo se na takovou cestu vydají. Ostatní samozřejmě můžou zůstat na zemi a přispět k tomu, aby se zde žilo lépe. Nemáme žádné právo zde držet ty, kdo se chtějí vydat dál a riskovat svůj život. Osobně nevím jestli bych šel, mám příliš rád lesy, ale držel bych jim palce. A třeba bych se tam jednou i podíval. I když na takový jen tak výlet asi nikdy mít nebudu.
A ano, nebude to jen o osídlování, bude to i o turistice, obchodu a práci. Taková kolonie se v žádném případě nestane ostrovem, kam vede jednosměrná cesta.
Nepochybně by velké zisky plynuly i ze show byznysu, takové reality show tu ještě nebylo a ty tele-novely z Marsu. :-)
Mars je navíc daleko lepší základna pro lety někam dál, než Země. Nižší gravitace, velmi řídká atmosféra, alespoň do začátku terraformace.
Dost možná se Mars ukáže jako bohatý zdroj vzácných surovin. Přeci jen je lehčí než Země a nemusely by být tak hluboko. Takový levný zdroj cenných surovin může Marťanům umožnit realizovat projekty o kterých se nám zde na Zemi ani nesní.
Na Marsu by bylo mnohem jednodušší postavit orbitální výtah. Ten by byl skvělý pro dopravu surovin z povrchu na oběžnou dráhu. Mars by se tak stal výborným místem pro vybudování budoucích kosmických loděnic.
A ty výzvy a každodenní boj s drsnými podmínkami budou velkou motivací pro lidi, kteří tam budou žít, aby přišli s novými řešeními a technologiemi, nebo si zaplatili jejich výzkum. Bude to jak finanční, tak motivační magnet pro mozky z celého světa. A velká příležitost zapsat se do dějin.
Pro konzervativně myslící lidi je to ztráta času a peněz. Ale ve skutečnosti je to jen nedostatek fantazie. Myslím, že ani Musk si dnes nedovede představit všechny možnosti, které to přinese.
A že to může skončit krachem? No ano i Vikingská kolonie v Grónsku nevydržela, přesto tam dnes žijí lidé. Kdo neriskuje, ničeho nedosáhne.
Re: Proč na Mars?
Vojta Ondříček,2016-10-04 16:59:59
Já jsem pro osídlení Měsíce.
Je to za rohem, gravitace nestojí za řeč, akorát ten orbitální výtah tam uskutečnit nepude.
Terraforming Měsíce by stál oproti terraformingu Marsu podstatně méně. A také se tam dají údajně lámat rekordy ve skocích na dálku a pro golfisty by se Měsíc stal úplným rájem.
Jak správně píšete "kdo neriskuje, nevyhraje".
Re: Re: Proč na Mars?
Libor Zak,2016-10-05 08:32:29
No právě ta gravitace je skutečný problém Měsíce, na Marsu nějaká je, takže je to mnohem lepší místo pro udržitelný život. Na Měsíci je mizivá, což z dlouhodobého hlediska, nebude pro lidský organismus zrovna idylka. I ta nižší marsovská bude problém. Ale jinak jako odrazový můstek bude měsíc určitě zajímavý a jestli to Muskovi jednou vyjde, určitě nezůstane pustý.
Re: Re: Re: Proč na Mars?
Jiří Petráš,2016-10-05 19:02:48
na měsíci nepůjde vyrobit atmosféra když je malá gravitace, ale nějaká základna a výroba materiálů a paliv by tam byla určitě dobrá.
Re: Re: Re: Proč na Mars?
Vojta Ondříček,2016-10-06 21:22:22
Udržitelný život na Marsu? Autarktní?
Nevím, ale pochybuji o této možnosti. Terraforming Marsu je utopie. My, tady na Zemi nedokážem ovlivnit vlastní atmosféru, kromě znečištění a ničení, jak by to mělo fungovat na Marsu?
Lidé jsou asi v zajetí filmu Total Recal, ve kterém stačí zmáčknout startovní spínač a technika neznámých ETI už vše zařídí - atmosféra za pět minut, včetně dešťových mraků. Jenže to je pouhá utopie. Mars ztratil atmosféru vlivem slunečního větru a to je následek neexistujícího magnetikého pole. I kdyby se nějak povedlo do středu Marsu, do jádra planety, vpravit miliardy tun uranu, který by planetu vyhříval ze vnitř, tak by to trvalo asi miliony let, než by vnitřek roztál (analogicky k zemskému plášti) a konvekční proudy hmoty pláště nějaké to magnetické pole indukovalo.
No a pak, kde vzít plynný dusík?
Takže - život lidí na Marsu bude asi možný jen v habitátech izolovaných od mrtvého Marsu a od smrtícího záření ze Slunce a z Vesmíru. Kromě vědecké vápravy lidí nevidím žádný smysl v posílání lidí na Mars.
Tu akci Mars one neberu vářně a ty tisíce přihlášených dobrovolníků také ne. Ono je snadné se přihlásit, dostat se do TV, pěstovat své ego choutky, když to přihlášení není závazné.
Re: Re: Re: Re: Proč na Mars?
Jiří Petráš,2016-10-07 10:21:24
na teraformaci Marsu jsem viděl vědecký dokumenty od jiných lidí než je elon musk, bylo to o vytvoření atmosféry, vody a rostlin, z toho k rostlinám včetně stromů se dostali asi za 1000 let. Magnetické pole tam asi nevyřešili a nějaký hromadný život lidí tam taky nebyl, asi jen základna s nějakým množstvím lidí co pracují na teraformaci a občas si vyjdou ven na vycházku a pak se zas schovají. chápal bych to že se dá zvládnout aspoň něco i když to pro člověka k životu moc není a za tu dobu můžou mít lidi jiný technologie a můžou zvládnout nějak vyrobit magnetické pole, třeba jinak než v kapalném jádru. v každým případě práce na záloze lidstva je podmínka pro jeho přežití, protože Země může skončit kdykoliv i bez lidské příčiny.
Co budou dělat, až se tam dostanou?
Zdenek Černý,2016-10-03 13:28:01
Mnohem lepší představa je doživotní vězení, než definitivní smrt někde pod kopulí. Z vězení máte šanci utéct, může vás zastihnout amnestie.
Vidím to tak, že většina zde diskutujících "snílků", nikdy nebyla izolována od okolí ani na týden. Jinak by zde nemohly padnout nápady na záchranu Země a lidstva. Největší problém, který nastane po 1-2 letech, budou prosby a nářek "Marťanů", že není dostatek kapacit pro dopravu pološílených zoufalců zpět na Zem -)).
Re: Co budou dělat, až se tam dostanou?
Milan Krnic,2016-10-03 20:16:37
Z mnohých důvodů, včetně nutnosti potlačení stesku po domově se vyvíjí virtuální realita (zdroje k tomu lze dohledat, okrajově třeba http://www.dartmouth.edu/press-releases/astronauts-mental-health010416.html)
Dále se nebojím, že by taková mise neměla určená pravidla a procedury, která by případný psychologický dopad, hypoteticky vedoucí až ke vzpouře, dokázala potlačit, přinejhorším pak postižené dopravit domů (s návratem postižených Elon počítá, viz např, zde: http://www.theregister.co.uk/2016/09/27/elon_musk_wants_mars_to_become_7eleven/).
Prvních pár let bude beztak s největší pravděpodobností zkušebních, a uvidí se.
Nezmysel
Richard Malaschitz,2016-10-02 19:02:51
Nedáva žiaden zmysel kolonizovať Mars. Nie je tam nič, kvôli čomu by sa tam oplatilo ísť. Ďaleko ohodnotnejšie veci nájdeme v Antarktíde alebo na dne morí (kde by kolonizácia bola lacnejšia) a aj tak tam nikto nejde.
Re: Nezmysel
Jakub Beneš,2016-10-02 20:06:08
smysl to dava jako zaloha lidstva na jine planete. ovsem pochybuju ze by ta kolonie prezila bez zeme, takze kdyby byla nejakym zpusobem cela zeme znicena (rozumejte treba zamorena radioaktivitou po treti svetove), vymre brzy pote i marsovska kolonie. jinak dno more zni zajimave. to by byla alternativa. ale v pripade marsu se nabizi i testovani dalsich novych technologii. a v neposledni rade prestupni stanice a "benzinova pumpa" na cesty k okraji soustavy.
Re: Nezmysel
Radoslav Porizek,2016-10-02 20:36:15
Nuz nasi predkovia stavali katedraly, ktore doteraz obdivujeme.
My stavame obchodne centra, ktore nikdo obdivovat nebude.
Ale pokial sa dostaneme na Mars a zacneme ho kolonizovat, tak to bude momnet o ktorom sa budu ucit dalsie generacie. Nech tam nie sme ako darmozraci, ktori mysleli na to, ako naplnit svoje brucha.
Kazdu chvilu sa moze objavit velky asteorid, ktory ukonci nas zivot na Zemi, proti ktoremu nebudeme mat ziadnu sancu sa ubranit. Backup ludstva preto treba spravit na inej planete, nie v Antarktide alebo na dne mori.Je malo pravdepodobne, ze niekde inde vo vesmire je ina inteligencia, preto by sme tento fenomen mali ochranit nasim backupom.
Samozrejme treba na to vela penazi. Nepojde to bez chcenia ludi, podporit finacne radsej tento projekt, nez napriklad boj proti globalnemu oteplovaniu...
Re:
Josef Hrncirik,2016-10-02 16:42:07
Stále ještě plánuje roztavit čepičky Marsu vodíkovými bombami?
Re: Re:
Vojtěch Kocián,2016-10-02 17:29:53
Asi ano, ale na té přednášce o tom, myslím, nemluvil a je celkem jisté, že fúzními bombami nedisponuje, takže by musel dostat souhlas vlastníků a nejspíš i dalších mocností.
Máte pro ty věci lepší využití? Ještě by nebylo od věci si jich pár nechat jako poslední zoufalou možnost, jak zkusit odvrátit nebezpečný asteroid. Z hlediska marsovské ekologie by to samozřejmě byla katastrofa, ale jaký by to mělo efekt, by mě samotného zajímalo.
Re: Re: Re:
Milan Krnic,2016-10-02 17:47:09
Také by mě to zajímalo. Jen tedy zkoušet to na sousední planetě, jediné z mála možností, kam kolonizovat, a té nejblíž, neshledávám dobrým nápadem. Tak ale na druhou stranu bychom měli naše případné chyby blízko.
Re: Re: Re:
Josef Hrncirik,2016-10-02 19:30:10
Domnívám se, že efekt je působivý spíše jen na pohled v první desetině vteřiny.
Prostě nesmírný výkon, ale po krátkou dobu, a na malé množství hmoty nejbližšího okolí.
Navíc led není v krychličce s navrtaným tunelem, ale v relativně tenké vrstvě po velké ploše. Pokud mu to milión muklů nenaháže na hromadu, většina energie se určitě nespotřebuje na vypaření vody (nebude na to v tom fofru čas),ale zbůhdarma se rozletí a zvýší entropii Všehomíra. To se znelíbí nejen Allahovi, ale i Perunovi.
Skutešně vypařená trocha vody vzápětí vysněží.
Se divím, že mu to rádcové ještě nevymluvili.
Re: Re: Re: Re:
Vojtěch Kocián,2016-10-02 19:52:58
Také tomu moc nevěřím a očekávám něco podobného, jako Vy, ale předpokládám, že než by se to toho někdo opravdu pustil, udělali by pořádné simulace. Selský rozum občas není nejlepším rádcem. Také bude rozdíl, jestli by šlo o odpálení nad povrchem, na povrchu nebo by nálože do ledové čepičky zahrabali.
Re: Re: Re: Re: Re:
Milan Krnic,2016-10-03 06:50:36
Pokud někdy za mého života zvládneme simulace tohoto, bude to zázrak. Což znamená, že to nepředpokládám.
Do té doby bych to tedy raději označoval přesněji, jako předpověď. Nebo lidově, věštění z křišťálové koule :)
Scifi?
Alexandr Kostka,2016-10-02 07:30:57
Připouštím, že to zní jako scifi, ale jde o plán na hraně dnešních technických možností. Ne hraně a dnešních, tudíž ne nemožné.. A před pár lety bylo absolutní scifi i soukromá raketa že? Falcon létá, pravidelně a není nespolehlivější než "státní" stroje. A dokonce je, jak slibovali, podstatně levnější. A za další, samořízený elektromobil.. Absolutní nemožnost že? A vida, Tesla jezdí.. A v přepočtu na ujeté kilometry je ten autopilot mnohem spolehlivější než lidský řidič. A oba tyto "nemožné" zázraky mají společné postavu pana Muska, který je uvedl do reality. Možná je technošílenec, ale v dobreém slova smyslu a nějak zázračně dovede, že to co nahrhne opravdu funguje. Ostatně i hyperloop vypadá velmi zajímavě. A o vesmír, asteroidy a těžbu na nich jeví zájem i parta lidiček kolem googlu, kteří už také předvedli, že se dá "nemožnost" převést do reality.
Re: Scifi?
Alexandr Kostka,2016-10-02 07:39:33
Btw osel nějak vynechal možná nejpodstatnější informaci, a sice o nesmírném materiálovém pokroku, který Muskovi vědci zvládli. A sice možnost nahrazení kovu uhlíkovým kompozitem, které bylo doposud též scifi. (karbon tak nějak nerad ty nesmírně nízké teploty, za kterých se uchovává raketové palivo) Nicméně šikulkové ze SpaceX to nějak zvládli vymyslet a mají funkční prototyp nádrže z uhlíkového kompozitu, které -200C nevadí. Asi není třeba říkat, že když se na materiálu ušetří možná 50% hmotnosti, tak je naprosto reálné, aby takový stroj unesl mnohem větší náklad že?
Re: Re: Scifi?
Marcel Brokát,2016-10-02 10:32:44
Proboha člověče, pozor, abyste neměl z něho mokré prostěradlo...
Nikdo mu přeci neupírá, že se mu podařilo něco z toho co si vysnil, ale pokud chcete bilancovat, měl byste komplexně - na jednu stranu přínos, na druhou NÁKLADY. Jako malé dítě, fakt.
Namátkou?
Karbon - něco tak strašně energeticky náročného se jen tak nevidí a na dvě věci
Palivo - sra.ka neuvěřitelná a výroba energeticky náročná
10 000 startů - těch milion na marsu bude ta šťastná část, protože smetiště nechají tady ...
Baterie do toho jeho slavnýho vozítka - sra.ka ekologická obrovská....
Nic proti němu, dělá líbivý projekty, ale KDYBY se radši věnoval něčemu výrazně složitějšímu a méně libivému, něčemu co by zkvalitnilo život na Zemi, udělal by líp ...
Re: Re: Re: Scifi?
Milan Krnic,2016-10-02 11:08:17
To je od vás nefér. Naše společnost je založená na kapitálu. Pokud chce jednotlivec uskutečnit své "nadpozemské" sny, nemá jinou možnost, než pro to získat kapitál. Tedy odsuzovat Elona není přiměřené. Jinou možnost nemá. To, že na něj lze díky tomu útočit, je logicky nevyhnutelný důsledek. (obdobně jako útoky na vědu, o čemž jsem psal pod článkem "Vědci potvrdili, že vesmír").
Myslím, že vynakládá maximální usilí v minimalizaci škoda (třeba recyklace baterií), nic víc není možné.
Re: Re: Re: Scifi?
Drahomír Strouhal,2016-10-02 11:21:43
Pane Brokát, zameťte si před vlastním prahem. Karbon se běžně používá a věřte mi, že zahazovat hliníkovou nádrž, aby shořela v atmosféře, je mnohem dražší. Palivo je jedno z nejlevnějších a nejdostupnějších zdrojů, jaké na Zemi máme. V tomto případě je jedno, jestli jej spotřebujeme o třicet procent na kilo víc nebo ne. Vodík je prostě náročnější v poměru k výkonu skladovat i vyrábět.
Chtěl jsem napsat "nic proti vám", ale něco proti vám mám. Kdybyste se totiž věnoval nečemu užitečnému, nemusel byste psát tmářské komentáře, jež jsou našlapané dezinformacemi jako prezidentská kampaň Donalda Trumpa (bohužel, větší blb mě nenapadnul, takže proto politik). Musk jistě není génius, který dá světu lék na rakovinu, ale je to on, kdo dává světu alespoň vizi. Jestli jste si nevšimnul, tak je to právě tohle, co světu chybí. Dekadence totiž není výsledkem nějaké zvrhlosti. Úpadek prostě přichází s tím, že lidi nevidí lepší budoucnost. A tu Musk nejenže vykresluje, ale i tvoří a to jej činí výjimečným.
Re: Re: Re: Scifi?
Vojtěch Kocián,2016-10-02 12:24:11
Ehm...
Karbon je sice náročný na výrobu, ale pokud se nebude zahazovat po každém použití, tak by to neměl být až takový problém. Současný Falcon 9 třeba používá slitinu AA 2198 (hlinik, hořčík, měď a lithium), což také nebude žádná láce a ekologie.
Palivo je methan, tedy vyčištěný zemní plyn. Možná, že stejnou "sra.ku" používáte na vaření, vytápění nebo ohřev vody. Zkapalnit ho je sice náročnější, než vyrobit z ropy kerosin, ale v USA zrovna nevědí, co s ním a pokud se ho povede vyrábět i na Marsu (o čemž nefantazíruje jen Musk, ale i NASA, ESA a Roskosmos), je to rozumná volba.
Na co byste chtěl tedy létat? Vodík je extrémně drahý a má i zkapalněný velký objem a nízkou teplotu varu. Kerosin není špatný, ale oproti methanu jde z raketového motoru mnohem víc nespálených uhlovodíků a nejde ho natěžit jinde. Nebo snad na jedovatý a karcinogenní hydrazin jako Proton?
Jaké smetiště tady zůstane, je jen a jen na nás. Tím, že budeme na všechno nahlížet jen a jen negativně, tomu rozhodně nepomůžeme.
Re: Re: Re: Re: Scifi?
Milan Krnic,2016-10-02 14:17:33
Když se budeme mít všichni rádi, nebude potřeba nikam létat. V rámci ekologie bych pak spoléhal na vyjevení kolektivního vědomí.
Re: Re: Re: Scifi?
Alexandr Kostka,2016-10-02 14:39:38
A) mokré prostěradlo se na horečku může docela hodit.
B) Energetická náročnost výroby karbonu. Ehm a doly, kde se těží "klasické" materiály jsou nic? Vysoké pece? Haldy strusky atd? Navíc karbon následně není toxický, což se o jiných materiálech říct nedá.
C) palivem je kyslík, běžně obsažený v atmosféře a metan. Pokud neznáte, tak se metan běžně dodává do domácností pod názvem "Zemní plyn" a topí na něj možná polovina lidstva. Má obrovskou výhodu v tom, že jej těžíme miliony kubíků, umíme s ním zacházet, je na něj vybudovaná infrastruktura atd. Oproti jiným palivům je docela eko, když nastane nějaká havárie, tak pokud rovnou nebouchne, tak se stane.. No vůbec nic.
D) V tomto bodě máte v zásadě pravdu. Jen doufám, že též odsuzujete turisty létající na kanáry, případně na safari do Afriky. Jde totiž o nsprosto stejně zbytečnou činnost.
E) Ano, baterie do Tesly nejsou ekologicky nic moc, v tom máte pravdu. Ale do výzkumu baterií je poslední dobou investováno obrovské množství prostředků, aby se to zlepšilo. A nemálo výzkumných projektů započalo AŽ PO TOM
Re: Re: Re: Scifi?
Alexandr Kostka,2016-10-02 14:58:07
Mokré prostěradlo je na horečku to nejlepší. Pěkně namočit do ledové vody a zábal. Tak nějak mi šlo o to, že Musk už minimálně dvakrát přetvořil absolutní scifi v naprosto
normální každodenní realitu. NÁKLADY? Karbon je energeticky náročný, ale rozhodně ne tak moc náročný, jako naprosto zbytečné zvedání stovek tun kovu. A ostatně, jde o to podle čeho berete tu náročnost. Pokud srovnáte vyválcování (již hotového) plechu a výrobu celého karbonového dílu, pak máte pravdu. Jenže ten plech se jen tak nenarodil ze vzduchu. Někde kam nevidíte je jedna obrovská díra zvaná důl na rudu, pak další jménem důl na uhlí, nějaký zpracovatelský závod, obvykle v poměrně neobyvatelných místech, pak se ty materiály vozí tisíce kilometrů.. Když to sečtete, tak zjistíte, že ten karbon zas o tolik náročnější není. Jeho vysoká cena je dána tím, že jde o stoprocentně ruční výrobu.
Palivem je metan, jinak též zvaný zemní plyn. Topí jím patrně polovina lidstva. Oproti jiným druhům paliv je vlastně docela neškodný, při případné havárii nepůsobí ekologickou katastrofu, zamoření atd. Baterie.. Máte vůbec představu kolik výzkumných projektů začalo PO TOM, co na silnice vyjela první zmiňovaná Tesla? A sám Musk má pochopitelně enormní zájem, jednak na vývoji nových, a dvak na co nejlepší recyklaci dnešních. A ohledně dalšího, méně líbivého.. No on ty se třeba ten zmiňovaný hyperloop mohl docela hodit, doprava rychlostí zvuku.. A když už jsme u toho, tak ten autopilot, který řídí Teslu by se dal zabudovat do jakéhokoliv jiného auta..
Pozerám moc čierných názorov
Anton Matejov,2016-10-02 07:16:26
Áno na Marsu je potrebne založiť infraštruktúru, potrebnú pre život. V L1 Marsovom libračnom bode by sme mohli stvoriť magnetické dynamo, ktoré by odkláňalo nebezpečné žiarenie zo slnka a Slnečný vietor, ktorý devastuje Marsovskú atmosféru. Magnetické pole by čerpalo energiu zo Slnka. Takže v podstate iba náklady na vývoj a výrobu a dopravu potrebných komponentov. Magnetické pole tam ide stvoriť na viacerých bázach, tak sa presnejšie nesnažím navrhovať možné technológie. Až tak drahý projekt by to nebol.
Zároveň by to mohol byť testovací model pre predsunuté magnetické pole Zeme v libračnom poli L1. Zemi hrozí prepolovanie. Vtedy bude život na Zemi riadne ohrozený. Otázka je len kedy. Čo som pozeral záznamy prepólovania Zeme,zapísanych do hornín a lávy v minulosti, nezvyklo dlho naša Zem neprepolovala. Takže prepolóvanie by sme mali vážne očakávať v majbližšiej budúcnosti.
Také predsunuté záložné magnetické pole by mohlo zlepšiť podmienky pre život aj na našej obežnej dráhe pre budúce vesmírné stanice, mesta, výrobu a naše satelity. Naše Slnko stále produkuje supererupcie a je len otázka času kedy zasiahne dráhu našej Zeme a riadne to tu zdevastuje.
-V minulosti nás zasiahli supererupcie v takej intenzite, že polárnu žiaru bolo vidieť aj na rovníku, vo Vatikáne. Vtedy ale ľudstvo nefrčalo toľko na elektrine. Hovorím aj svojím dcéram, že môžeme byť bez elektriny na niekoľko mesiacov a prať budu v rukách niekde pri rieke. Variť v prírode na ohničku, bez netebookov, TV, výťahov. Či si to vedia predstaviť mladé generácie?
Je veľa hrozieb zániku ľudstva takže v podstate má Musk pravdu.
Ľudstvu hrozí preľudnenie. Už nové kontinenty neobjavime, aby sme tam presídlili trestancov, alebo neposlušných Írov do Astrálie ako v minulosti Briti.
- Hrozia nám rôzne pády ekosystémov.
- Raz nám dôjdu fosílne paliva, dôležité suroviny.
Dospel som teda tiež k záveru, že ak ľudstvo včas neexpanduje do vesmíre aspoň svojou výrobou, ťažbou, tak je vysoká pravdepodobnosť zániku našej civilizácie.
Realisti ako pán Josef Hrncirik majú tiež veľkú časť pravdy. Áno mali by sme začať už na Zemi a na obežnej dráhe Zeme. Nastupujú 3D tlačiarne nových generácii. Niektoré sa už skúšaju na ISS. Veď tam nemusíme všetký komponenty tak draho a nákladne vynášať superaketami. Niektoré potrebné komponenty by už šlo vyrábať priamo na obežnej dráhe. Založiť na obežnej dráhe parkovacie a servosné stanice, pre hlbšie misie do vesmíru. Material na výrobu čerpať ťažbou s blízkych asterodiov, Mesiaca, zo smetia na obežnej dráhe Zeme. Veľa satelitov by sme po skončeni životnosti už nemuseli poslať spadnúť na Zem, zohorieť v atmosfére. Energie na výrobu a ťažbu je tam dostatok, ako napríklad Slnečnej, ktorú neobmedzuje, noc atmosféra.
Na takých parkovacich staniciach by mohli pristáť aj z rozličných príčin ohrozené posádky, ako bola jedná z misii Apolo na Mesiac. Niektoré stanice by mali ťahače,ktoré by dopravovali tovar z nízkej obežnej dráhy na vyššie. Nebolo by potrebne toľko superťažkých nákladnych rakiet, ktoré vynýšaju tovar satelity na vyššie obežné dráhy. Možno by už boli aj reláne aj kozmické výťahy s nizkej obežnej dráhy na vyššie. To by riadne tiež zlacnelo misie misie do hlbšieho vesmíru, misie k blízkym asterodiom, na Mesiac a Mars. Na obežnej dráhe by sa už dali vyrábať aj rôzbe paliva pre hlbšie misie do vesmíru. Napríklad H2O ťažiť z blízkych asteroidov. H20 ide rozložiť na vodík a kyslík. Slnečnej energie na takú výrobu je tam nonstop dostatok.
Ak na blízkej dobe rozbeneme výrobu a ťažbu, potrebné ifraštruktúry, aj rôzne nevraživé súboje naších podarených veľmocí o priestor, energie, kovy a podobne sa stanú menej podstatné. Lebo zdá sa že tam najviac presadzujú svoje vesmírne vojenské obranno útočné zbrane a svetovú plošnú špionáž.
V blízkych asterodov je dostatok kovov ako napriklad platiny ktoré by reštartovali svetovú ekonomiku v stovkách biliónov $. Veď ako už pozmenili náš svet a svetovú ekonomiku, ekólogiu naše vesmírne satelity, telekomunikačné družice, meterologické a enviromentálne družice, navigačné systémy ako GPS,v efektivnejšom hľadaní nerastov a palív a podobne.
Svet v poslednej dobe ťahali viziónári typu Musk, Gattes, ktorý poukázali aj na skorupovanosť na západe, vesmírnych agentúr a podobne. Už sa zobudila aj OSN.
http://tech.sme.sk/c/20292080/vertikalny-start-horizontalne-pristatie-osn-vysle-do-vesmiru-vlastnu-lod.html
OSN hce dať možnosť rozvíjania vesmírneho programu dať členom, ktoré tak doteraz nemohli urobiť.
Úrad OSN pre vesmírne záležitosti (UNOOSA) totiž v spolupráci s americkou firmou Sierra Nevada Corporation (SNC) už čoskoro na nízku obežnú dráhu pošle vesmírnu loď, na ktorej misii sa bude podieľať mix členských štátov OSN.
Teda aj samotná OSN môže urobiť pre rozbehnutie vesmírnych projektov veľa, len stačí popremyšľať.
-
Re: Pozerám moc čierných názorov
Jaroslav Mrázek,2016-10-02 07:59:56
Energie na provedení. Energie na zbrždění asteroidu a navíc v blízkosti Země s rizikem selhání a dopadem na Zemi, nemluvě o tom, že -ač bych tomu strašně moc fandil a vidím to jako nutnost - majitel firem s auty a vesmírným programem se topí v dluzích a jeho výrobky jsou vysoce ztrátové... Povedlo by se to leda v případě, kdyby lidstvo přestalo úplně zbrojit a veškeré finance přesměrovalo sem , ale na to je lidstvo příliš tupé a nespolupracující .... takže zanikneme. Jako už několikátá civilizace na téhle planetě. Nejdříve pomůžeme sami sobě se přemnožit (už se děje) a pak jako kobylky sežereme poslední klasy se zrny na příští úrodu ...
...
Jozef Vyskočil,2016-10-01 20:46:53
Snaží se zachránit náš druh před vymřením.
Pekná volovina. Nech sa stane čo chce, reálna záchrana je len na Zemi. Náklady, ktoré sa vyplýtvajú na nezmyselnú cestu na Mars na to bohato postačia.
Re: ...
Pavol Hudák,2016-10-02 01:37:11
tie stovky miliard dolarov co na to chce postupne pouzit je v svetovej ekonomike iba pluvanec. s tym nikoho na zemi nezachranite. na zemi je tazko nieco zachranovat, kym je tu taky velky podiel blbcov co tomu brania. nehovoriac o tom ze si ani snad zachranu nezasluzia. a ked na zem treskne dostatocne velky meteor, ci jednemu z panov s cervenym kufrikom rupne v bedni, je do par hodin po nasej krasnej civilizacii. ak chceme do buducna zabezpecit ludsku populaciu, mars je jedna moznost.
Re: Re: ...
Jozef Vyskočil,2016-10-02 07:16:29
Peniaze má len pár ľudí a tí sa o svoje prežitie spoľahlivo postarajú. Určite je lepšie využiť k tomu aspoň niektoré dobré podmienky, ktoré Zem dáva, ako sa trepať na planétu nevhodnú pre život a začať od nuly. Napríklad výroba potravín, čistenie vody, čistenie vzduchu je neporovnateľne jednoduchšie.
stovky miliard dolarov
Vojta Ondříček,2016-10-02 17:01:10
nikoho na zemi nezachraní ... ale na Marsu jo?
Poslat pár lidí s dostatečně velkou základnou na Mars bude stát stovky miliard dolarů, akorát je potřeba najít někoho, kdo v sebevražedné euforii k vystěhování ze zemského ráje svolí. Milion lidí poslat na Mars je fantastická a nesmyslná představa.
Člověk je savec. Savci potřebovali na vývoj z prokaryonu půl miliardy let. Je naivní si myslet, že člověk se za několik generací přizpůsobí podmínkám na Marsu, aby se obešel bez zásob potravin, energie, techniky a kyslíku posílané ze Země.
Když už zařídit nějakou mimozemskou kolonii, tak máme k dispozici Měsíc. Transport lidí tam i zpět stojí nepatrné finance a technickou náročnost oproti transportu na Mars.
Podstatně vhodnější podmínky než na Marsu panují třeba v Antarktidě. To podstatné - vzduch a voda jsou tam k dispozici. V Grónsku, na Sibiři, na Sahaře - všude milionkrát výhodnější naž na Marsu.
Re: stovky miliard dolarov
Milan Krnic,2016-10-02 18:03:50
Nevšiml jsem si, že by byla řeč o adaptaci nás. Zatímco je o adaptaci planety (logicky nám). Mars je vhodnější, než Měsíc, proto byl vybrán. Představa to nesmyslná není. Nehledě na to, pro pokrok jsou nutné výzvy, a čím větší, ideálně na hranici možností, tím lépe.
Re: stovky miliard dolarov
Pavol Hudák,2016-10-02 22:51:57
musk chce zachranit ludstvo, nie vsetkych ludi na zemi. a na to mu staci dostat na mars milion ludi. ak tam dostane 100 ludi, dostane tam aj milion. iba otazka casu(tych 100 rokov ako planuje nieje vobec malo).
na marse sa samozrejme bude musiet vyrabat vsetko potrebne, inak by to nemalo zmysel. v atmosfere je plno co2, takze krmit rastliny nebude problem, kyslika tym padom bude dost, voda tam je, len zamrznuta, z co2 a vody sa da vyrobit palivo pre rakety metan, cervena planeta obsahuje vela zeleza, elektrinu planuje zo solarnych panelov.
a co vlastne clovek viac potrebuje?
Re: ...
Drahomír Strouhal,2016-10-02 11:38:37
Pane Vyskočil, to máte těžké. Technicky vzato je člověk pořád jen endemit. A endemické druhy prostě jsou náchylné na vyhynutí. Jedna planeta je prostě málo pro přežití jakéhokoli druhu. To není o tom, že by nám Země byla malá. V případě přelidnění máme vždy prostředky, jak populaci snížit, třeba i prudce.
Dopady fatální katastrofy prostě zmírníte tím, že budete zvyšovat pravděpodobnost takové katastrofy plošným šířením. To je to, co příroda, potažmo život, dělá. A vychází to.
Navíc na Marsu to nebude žádný med a to je skvělá příležitost k dalšímu skoku lidského druhu. Je pravděpodobné, že obrovské množství nově narizených lidí na Marsu zemře již v nízkém věku. Ten zbytek budou samozřejmě jedinci, kteří budou k životu tam vhodnější. Během deseti až patnácti generací budete mít vytvořenou linii člověka, která bude lépe přizpůsobená nízké gravitaci, jinému poměru kyslíku v atmosféře a jiné radiaci. Možná, že tito lidé budou moci pokračovat a vydat se na mezihvězdný let, který by trval desítky let. Kdo ví?
Re: Re: ...
Jozef Vyskočil,2016-10-03 06:10:03
Myšlienka prispôsobenia ľudského druhu iným podmienkam je nepochybna zaujímavá, žiaľ založená zatiaľ len na fantázii.
Re: Re: Re: ...
Drahomír Strouhal,2016-10-03 14:11:05
No já nevím, jestli jste teď chtěl zahodit do odpadu Vikingy, Černochy, Asiaty, Indiány, Křováky nebo Laponce... Stejně tak být můra, tak vás rovnou zažaluju, protože ty dokážou změnit barvu dle prostředí v první generaci.
Nikdy nevíte, co máte v sobě. Podmíněná aktivace genu může nastat prakticky za jakýchkoli podmínek a pak začne rodeo.
Není utopie jako utopie.
Jiří Kos,2016-10-01 19:22:26
Některé utopie požívaly lidi jako spotřební materiál (např. nacismus a komunismus), utopie Elona Muska je jiná a v podstatě sympatická.
Re: Není utopie jako utopie.
Josef Hrncirik,2016-10-02 08:01:00
Budou s takovým plýtváním souhlasit robotičtí plutokraté a oligarchové?
Utopie
stanislav vyskočil,2016-10-01 17:43:50
Tento plán je absolutní nesmysl. Dál se k tomu ani nemá smysl vyjadřovat.
Re: Re: Utopie
Milan Krnic,2016-10-01 19:39:51
Rozhodně bude lepší začít v nehostinném prostředí, kde se bude muset malé společenství lidí konstruktivně domluvit, aby tam přežilo. Což nám zde mnohdy trochu chybí, a tak je čas na různé blbosti, a sotva se domluví soused se sousedem. Tak bych asi chápal já tu snahu o záchranu lidstva. Fandím tomu, a i kdybych měl na stará kolena prodat svou sbírku známek, letím!
Re: Re: Re: Utopie
Vojtěch Kocián,2016-10-01 21:55:24
Já bych to na opravdovou kolonii neviděl ještě hodně dlouho, ani kdyby se Muskovi podařilo tu loď postavit a zorganizovat na Marsu ubytovací kapacity a továrnu na palivo. Spíš bych si představoval něco na způsob výzkumných základen uprostřed Antarktidy, kde by se střídaly expedice. Vzhledem k možnostem plánované lodě by mohly být i hodně velké srovnatelné s posádkou stanice na jižním pólu.
Re: Re: Re: Re: Utopie
Milan Krnic,2016-10-01 22:28:06
Jasně, dostat tam tisíce lidí zabere jistě dost dlouho, to urychlit nejde. Co se týče nutnosti střídání, no nevím, to by nemusel být při správné volbě lidí problém. Stesk po domově po čase přejde, když má člověk vžití a dostatečný sociální kontakt (jen na ten je zase potřeba mnoho lidí, tak ale co by nezvládla virtuální realita)
Re: Utopie
Peter Somatz,2016-10-01 20:52:16
Na Mars sa da dostat. A je tam mozne dostat aj 1M ludi. Je to samozrejme otazka penazi a casu. Pre zaciatok je to pre E. Muska dobra reklama - predaj Tesiel mu asi nejde tak ako ocakaval, tusim ma nejake straty. A aj keby mu to s tym Marsom nevyslo, tak vymakane auto na baterky + lacna doprava na obeznu drahu (SpaceX) za to stoja. Ja by som ako financny medzikrok robil masove vylety na obeznu drahu + mesiac. Dalsia vec je, ze ked bol CCCP vo financnych srackach, tak mali plnu hubu vesmiru - masy bolo treba nejak zabavit, mozno az motivovat. To iste sa deje teraz s americkym rezimom, ktory sa donutra prejavuje ako komunizmus a navonok ako fasizmus.
Re: Utopie
Pavol Hudák,2016-10-02 01:43:45
ja naopak myslim ze o 30 rokov vam budu ludia z marsu postovat selficka ;)
ak musk neskrachuje, ak neumrie, ak sa neznicime skor, vidim to pravdepodobne uspesne :)
Re: Re: Utopie
Jirka Niklík,2016-10-02 04:12:32
Že zkrachuje vidím jako nejpravděpodobnější variantu. Má ještě něco, co mu vydělává?
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
