Mozek se brání duševním nemocem
Látky podobné aktivním složkám marihuany a hašiše tlumí schizofrenii. Přesto se marihuana a hašiš schizofrenikům nedoporučují.
Náš mozek produkuje látky podobné účinným látkám konopí a tímhle „vnitřním hašišem“ tlumí stavy vyvolané duševními chorobami. K tomu to závěru došli členové americko-německého výzkumného týmu vedeného Andreou Giuffridou z University of California a Markusem Lewekem z university v Kolíně nad Rýnem.
Zdá se, že bychom mohli na bázi anandamidu vyvinout nové léky proti schizofrenii. Ale tak snadné to nebude. Schizofrenici užívající hašiš nebo jemu příbuzné drogy trpí mnohem častějšími a silnějšími záchvaty než nemocní, kteří tyto drogy neberou. Na vině je zřejmě „hašišový“ kanabinoid tetrahydrokanabinol, který se váže na místa určená pro anandamid a vyřazuje tak náš „vnitřní lék“ ze hry. Rozhodně tedy nelze doporučovat léčbu schizofrenie „konopnými“ měkkými drogami.
Impulsem pro jejich výzkum byla dřívější zjištění, že těžcí konzumenti hašiše jsou výrazně náchylnější k duševním chorobám, např. schizofrenii. Při vyšetření se ukázalo, že schizofrenici mají v mozkomíšním moku osmkrát vyšší koncentrace látky zvané anandamid. Odborníci odhadují, že v místech vzájemného propojení neuronů mohou být koncentrace anandamidu u schizofreniků až stokrát vyšší než u zdravých lidí.
Anandamid patří do skupiny tzv. endogenních kanabinoidů – tedy látek, jež si vyrábí naše tělo a jež se vážou v mozku na stejná místa jako aktivní látky z konopí, např. tetrahydrokanabinol. Význam endogenních kanabinoidů zatím není zcela jasný. Proto si Leweke a Giuffrida položili otázku, zda je zvýšená koncentrace anandamidu u schizofreniků příčinou nebo jen důsledkem jejich duševního onemocnění. Detailní pohled na hladiny anandamidu přinesl velké překvapení – čím těžší schizofrenií člověk trpí, tím méně má hladiny anandamidu zvýšeny. Znamená to, že zvýšení hladin anandamidu nevyvolává schizofrenii, ale naopak – mozek produkuje tuto látku, aby duševní chorobu utlumil. Lidé se skutečně těžkou schizofrenií zřejmě nedokážou vyrábět dost anandamidu. Je proto možné, že část populace označovaná jako duševně zdravá má jen to štěstí, že jim jejich endogenní kanabinoidy pomáhají udržet relativně jasnou mysl.
Zdá se, že bychom mohli na bázi anandamidu vyvinout nové léky proti schizofrenii. Ale tak snadné to nebude. Schizofrenici užívající hašiš nebo jemu příbuzné drogy trpí mnohem častějšími a silnějšími záchvaty než nemocní, kteří tyto drogy neberou. Na vině je zřejmě „hašišový“ kanabinoid tetrahydrokanabinol, který se váže na místa určená pro anandamid a vyřazuje tak náš „vnitřní lék“ ze hry. Rozhodně tedy nelze doporučovat léčbu schizofrenie „konopnými“ měkkými drogami.
Impulsem pro jejich výzkum byla dřívější zjištění, že těžcí konzumenti hašiše jsou výrazně náchylnější k duševním chorobám, např. schizofrenii. Při vyšetření se ukázalo, že schizofrenici mají v mozkomíšním moku osmkrát vyšší koncentrace látky zvané anandamid. Odborníci odhadují, že v místech vzájemného propojení neuronů mohou být koncentrace anandamidu u schizofreniků až stokrát vyšší než u zdravých lidí.
Anandamid patří do skupiny tzv. endogenních kanabinoidů – tedy látek, jež si vyrábí naše tělo a jež se vážou v mozku na stejná místa jako aktivní látky z konopí, např. tetrahydrokanabinol. Význam endogenních kanabinoidů zatím není zcela jasný. Proto si Leweke a Giuffrida položili otázku, zda je zvýšená koncentrace anandamidu u schizofreniků příčinou nebo jen důsledkem jejich duševního onemocnění. Detailní pohled na hladiny anandamidu přinesl velké překvapení – čím těžší schizofrenií člověk trpí, tím méně má hladiny anandamidu zvýšeny. Znamená to, že zvýšení hladin anandamidu nevyvolává schizofrenii, ale naopak – mozek produkuje tuto látku, aby duševní chorobu utlumil. Lidé se skutečně těžkou schizofrenií zřejmě nedokážou vyrábět dost anandamidu. Je proto možné, že část populace označovaná jako duševně zdravá má jen to štěstí, že jim jejich endogenní kanabinoidy pomáhají udržet relativně jasnou mysl.
Náš „vnitřní hašiš“ čili anandamid (vlevo) a aktivní složka konopí tetrahydrokanabinol (vpravo) se vážou na nervové buňky na stejnou bílkovinu, tzv. receptor. Je to hloupá shoda náhod…
…, ale stačí k vytvoření podmínek pro to, abychom se mohli „zkouřit“ hašišem a jemu příbuznými drogami.
Markus Leweke
Andrea Giuffrida
Autor: Jaroslav Petr
Datum: 31.08.2004 20:24
Diskuze: