O kruzích ve Velké Británii již toho bylo napsáno hodně. Většina článků, knih a filmů se týká lokality severně od Salisbury známé jako Stonehenge, jehož historie sahá k roku 2800 před Kristem, to znamená před asi 4800 lety. Dřevěná předchůdkyně této svatyně (woodhenge)zde ale byla již před 5 050 lety.
Tentokrát se budeme věnovat nálezu dřevěné vyřezávané sošky, kterou radiokarbonová metoda zařadila do neolitu. Do doby, kdy ve velké Británii vznikaly dřevěné kruhové svatyně a kdy ještě nebyly v Egyptě velké pyramidy, nebylo vynalezeno písmo a lidé žili v době kamenné.
Archeologický svět byl překvapen že stáří dřevěného bůžka zapadá doby kruhových dřevěných monumentů, které byly vytvářeny před tisíci lety na březích moře v anglickém Norfolku. Archeologové se nyní domnívají, že tyto památníky,jakým je Seahenge a další, jemu podobné mnohdy mnohem starší struktury, nazývané souborně "woodhenge" byly ve skutečnosti umělecky řezbářsky vyzdobené totemové památníky.
Tyto závěry se nyní objevily ve zprávě o vykopávkách, kterou publikovali Mike Pitts a Mark Brennand v posledním čísle časopisu British Archaeology. Ve zprávě se dále uvádí, že Odin, jako mytologická postava prehistorického náboženství, byl součástí náboženských rituálů a že souvisel s kruhovými svatyněmi, jejichž základem byly kůly zaražené do země. Tyto kruhové památníky hrály úlohu v tehdejším náboženství neolitických lidí. Pravděpodobně při pohřebních rituálech, a možná také jako magické symboly.
Archeologové objevili řezbu Odina již před několika desítkami let v ústí řeky Temže. Souvislost sošky Odina s pozůstatky kruhových dřevěných památníků si dali archeologové dohromady až když nyní radiokarbonová metoda zařadila obě památky (zbytky zaražených klád do země a sošku Odina) do stejné doby a to 2 255 let před Kristem.
Opracovaná postava byla pro archeology dlouho velkou neznámou - nemohli určit, zda se jedná o muže či ženu. Záhadou bylo proč levé oko sošky naznačuje jakoby bylo zmrzačené.
Marie Taylorová z Colchester Castle Museum, které sošku Odina vystavuje, říká: „Archeologové nyní vědí, že tyto odlišné rysy jsou úmyslné a že bůžek je raným představitelem postavy, která se později stala bohem Vikingů - Odinem. Ten mohl měnit svoje pohlaví a tak se stalo, že se proměnil z muže na ženu. Proto má znaky obého pohlaví, chcete-li - intersex. Levé oko ztratil jako daň za to, že mu umožnilo vidět do budoucnosti.
Jak pozůstatky kruhových dřevěných památníků, tak soška, pocházejí z východní Anglie. Jsou ze stejné doby a tak Pitts soudí, že obě památky mohli tvořit stejní lidé.
Megalitická svatyně ve Stonehenge. Toto monumentální dílo spojuje mladší dobu kamennou se starší dobou bronzovou: vzniklo ve třech nebo dokonce čtyřech údobích v průběhu přibližně 1500 let, hlavní část mezi lety 1800 a 1400 př. n. 1. To, co ze Stonehenge zůstává dnes, je však jen stínem jeho někdejší slávy. Více než polovina kamenů se totiž skácela, zmizely nebo je pohřbila zem. Kamenná stavba začala už kolem roku 2800 př. n. 1. Dřevěné původní pozůstatky z této lokality, kdy zde byl vyhlouben rozsáhlý přikop a 56 jam nalezených v jeho hliněném náspu, sahají do minulosti více než 5 000 let. To znamená, že Stonehenge začínala jako woodhenge a na "stone" byla přebudována až monohem později (poznámka: wood = dřevo, stone = kámen)
Egyptské pyramidy. Jejich stáří se uvádí něco přes 4000 let.
Socha boha Odina. Stáří 4255 let. Foto: Colchester Castle Museum.
Nedaleko pobřeží u anglického města Holme odplavilo Severní moře nánosy bahna a objevila se dřevěná formace z doby bronzové. Útvar dostal jméno Seahenge.
Seahenge tvoří velký kmen starého dubu a pětapadesát menších, uspořádaných kolem něj do kruhu o průměru sedm metrů. Nedaleko se našla bronzová sekera, zřejmě kdysi použitá ke kácení těchto dubů. Seahenge je starý asi 4000 let. Poslední zpřesněné datování tvrdí, že ke kácení dubů použitých ke stavbě došlo 2049 před Kristem.
Tak nějak vypadal Seahenge na počátku doby bronzové. Kruhová svatyně byla ve skutečnosti oválná, tvořilo jí 55 dubových trámů. Největší průměr činil 6,78m.
Kmeny nesou známky opracování. Photo: Archaeoptics
Kmen ze začátku doby bronzové. Archeologové, z obavy před možným rozpadem starých kmenů, je dopravili do laboratoře k zakonzervování.
Archeologové nedávno odkryli další z monumentálních památek kruhových dřevěných staveb. Objevili jí v blízkosti nálezu Seahenge. Tato druhá stavba patří ke stavbám souborně nazývaným woodhenge a je více než 4000 let stará. Vědci ji nazvali Holme 2. Holme 2 má dva centrální špalky, které jsou obklopeny kruhem kruhem z tyčoviny a větví. Památka se uchovala v těsné blízkosti pobřeží. http://www.northcoastal.co.uk/
Protože bůžek Odin představuje prehistorickou společnost východní Anglie jako zdatné řezbáře, Pitts se domnívá, že svatyně Sehenge a Holme 2 byly opatřeny podobnou řezbářskou výzdobu, ta ale byla v průběhu věků odnesena.
Archeolog Pitts nález popisuje: “U Seahenge se zachovaly pozůstatky tenkých klacků, ty byly pouze vně vchodu, dále pak zbytky pěti kompletních sloupů, které byly z pohledu stavitele vztyčeny v důležitých míst. V Holme 2 byly nalezeny čtyři sloupy. Ty jsou jako páry umístěny v rozích hypotetického katafalku, rakve nebo hrobu?. Prostor byl zřejmě zastřešen dvěma vyklenutými kulatinami, které přecházely přes střed objektu. Kůly byly pravděpodobně řezbářsky zdobeny“.
Nechť byl účel staveb Seahenge jakýkoliv, tak tyto dřevěné památky ukazují, že společnost v době Bronzové byla již před 5000 lety mnohem pokročilejší, než se dosud soudilo.
Prameny:
Colchester Castle Museum
British Archaeology
http://www.eastmidlands.info/flagfen/seahenge.htm.
http://www.northcoastal.co.uk/
Ze zuhelnatělého pergamenu vědci dešifrovali druhý nejstarší biblický záznam
Autor: Josef Pazdera (21.07.2015)
Druhý odkaz Mayů na datum 21. 12. 2012
Autor: Josef Pazdera (28.11.2011)
Významné nákolní stavby z doby kamenné objeveny v Curychu
Autor: Igor Tureček (15.12.2010)
Močikové – milovníci much
Autor: Jaroslav Petr (09.09.2010)
Tajemství „rubášového hrobu“
Autor: Jaroslav Petr (31.12.2009)
Diskuze:
tu je vysvetlenie
Martin,2007-02-01 07:39:46
Treba čítať pozorne:
"Marie Taylorová z Colchester Castle Museum, které sošku Odina vystavuje, říká: „Archeologové nyní vědí, že tyto odlišné rysy jsou úmyslné a že bůžek je raným představitelem postavy, která se později stala bohem Vikingů - Odinem. Ten mohl měnit svoje pohlaví a tak se stalo, že se proměnil z muže na ženu. Proto má znaky obého pohlaví, chcete-li - intersex. Levé oko ztratil jako daň za to, že mu umožnilo vidět do budoucnosti."
nějak...
Colega,2005-01-18 18:41:40
nějak to pojmenovat museli - ale zavání mi to jakousi podivnou snahou o zviditelnění (podobně jako pojmenování hobit pro nedávno nalezený druh malého hominida) - takhle si ještě někdo může myslet, že vikingové v británii žili už v neolitu, že pán prstenů popisuje reálné události a že gorge bush je keř na svém místě
Tak tak...
Richard,2004-08-31 16:33:43
No, nějak to nesedí, přece jen je Odin doložen tuším až u Tacita (a to jen nepřímo, říká mu Merkur). To je hodně odvážná konstrukce, promítat si ho do Stonehenge. Navíc, Odin nebyl původně hlavní božstvo, to byl Tyr (Ziu). Takže o to je to větší nesmysl
Ach ti archeologové...
Saša,2004-08-31 14:43:33
Celý článek mně připomíná toho archeologa, co vytvořil ohromný mýtus stran lesních kamenů u Písku, které měly být kalendářem Keltů. No a pak se ukázalo, že si je tam zasadili učitelé písecké lesnické školy.
----------
Ódin čili Wotan snad byl indoevropskou modlou, ne? "Nejvyšší" germánské božstvo...
A Vikingové (Wilkinsoni) jsou snad přechodným folklórem skandinávských Germánů z minulého přelomu tisíciletí, ne?
Plést do toho Stonehenge mně příjde stejně vědecké jako nacistický Volksgeist.
A kruhové struktury? I kočky sedí při námluvách v kruzích!
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce