Závody ve zbrojení probíhají od nepaměti. Vzhledem k šimpanzím válkám jsou vlastně nepochybně starší nežli náš druh. A teď se do této věčné hry zapojily lasery. Můžeme si být sice jistí, že nemáme k dispozici kompletní informace, vypadá to ale, že v dnešní době už více zemí vsadilo na vojenské vysokoenergetické lasery. Pokud se taková zbraň může objevit na bojišti, tak je dobré myslet na to, jak se proti nim bránit. Právě proto americká armáda zavádí obranný systém Helios. Jde o antilaserový laser, který bude chránit drony a další vojenské stroje proti laserovým útokům.
Laserové zbraně nejsou úplně nové. Armádní vývojáři na nich pracují už celá desetiletí. Teď se ale doopravdy začínají používat ve velkém měřítku. Americká armáda má například k dispozici spoustu ručních laserů a laserů montovaných na vozidla, kterými mohou oslnit protivníka. Americké vojenské plavidlo USS Ponce už dokonce testuje lasery, které dovedou z oblohy sestřelit drony. A Američané zjevně nejsou jediní, kdo disponuje lasery. Ukrajinští pohraničníci před pár týdny ve třech případech utrpěli zranění sítnice oka, když monitorovali pozice ruských hybridních jednotek na okupovaném území Donbasu. O něco dříve byl ukrajinský průzkumný letoun zasažen ručním laserem ruského vojáka z obsazeného Krymu.
Vzhledem k množícím se případům použití laserů různé kvality i výkonu ve vojenských konfliktech vyvinula společnost Adsys Controls z Irvinu v Kalifornii obranný laserový systém Helios. Antilaserovým laserem Helios přitom mohou být vybaveny drony i další typy strojů. Aby mohl soudobý útočný laser způsobit nějaké škody, tak musí zůstat zaměřen přesně na cíl po dobu několika sekund. K tomu laserové zbraně využívají systémy kontrolující zaměření paprsky, které ale zároveň představují jejich Achillovu patu. Právě na tyto systémy cílí antilaser Helios a snaží se je vyřadit z činnosti. Podle šéfa Adsysu Briana Goldberga je ovládání paprsku pro vysokoenergetické lasery zcela zásadní.
Helios umí detekovat přicházející laserový paprsek a přečte jeho klíčové charakteristiky, jako je jeho výkon, vlnovou délku, frekvenci jeho pulzů, a také odhalí jeho zdroj. Helios pak nějakým blíže neupřesněným způsobem zasáhne systém ovládání paprsku útočného laseru. Podle NewScientistu to Helios zřejmě dělá tak, že na útočnou laserovou zbraň vypálí svůj vlastní, nízkoenergetický laserový paprsek, a znemožní tím této zbrani zaměřovat účinným způsobem cíl. Možná způsobí, že útočný laser pak míří vedle. Podle Goldberga nejde jenom o získání času. Systém Helios prý poskytne permanentní ochranu proti laserům.
Podle Rolanda Smithe z Královské univerzity v Londýn je ale háček v tom, že Helios je vlastně zranitelný úplně stejným trikem. Pokud antilaserový laser pálí na cíl, tak si toho dostatečně sofistikovaný cíl může všimnout a oplatí Heliosu stejnou mincí. Útočný laser prostě zaútočí přímo na systém Helios. Jak je vidět, s laserovými zbraněmi si ještě užijeme spoustu zábavy.
Video: U.S. Navy Zaps Drone With Laser
Video: Watch U.S. Navy test drone killing laser
Literatura
NewScientist 9. 9. 2016.
Američtí mariňáci chtějí laserové zbraně proti zvědavým dronům
Autor: Stanislav Mihulka (05.04.2013)
Izraelská dopravní letedla se budou bránit laserovými věžemi
Autor: Stanislav Mihulka (20.03.2014)
Laserový systém amerického námořnictva nasazen v Perském zálivu
Autor: Stanislav Mihulka (11.12.2014)
Diskuze:
Zranění ukrajinští pohraničníci
Frantisek Kroupa,2016-09-12 19:23:57
Měli nejspíše smůlu, že na ně někdo posvítil laserovým dálkoměrem nebo značkovačem, ať už to byl kdokoliv - klidně to mohla být klukovina od kamaráda. Vojenské typy na to mívají výkon dostatečný.
stále dál
Bohumír Tichánek,2016-09-10 09:19:42
Jedna zbraň potlačuje druhou. Stále znovu. Jsou to nikam nevedoucí postupy? Ne, vedou ke zhoršování bezpečnosti ve světě.
Příklad jednoho z využití rozumu.
Re: stále dál
Pavel S,2016-09-10 13:29:28
A na to jste přišel jak, že technologický rozvoj v oblasti zbraní vede ke zhoršování bezpečnosti ve světě? Jednoduché srovnání ukazuje, že opak je pravdou. Bezpečnost ve středověké Evropě, kdy nejničivější zbraní byl tak maximálně trebuchet, byla mnohonásobně horší než bezpečnost Evropy současné.
Re: Re: stále dál
Milan Krnic,2016-09-10 21:10:49
Prakticky v každém časovém období je na určitém území více či méně bezpečno, než v období jiném. Stačí jeho malá část, třeba ulice. To, že je třeba u nás v ČR nějaký čas parádně bezpečno (jak pro koho, samozřejmě, ale pro většinu téměř jistě) může být jen dočasný jev, se zbraněmi nijak nesouvisející (příkladem budiž třeba země s jaderným arzenálem vs tzv. terorismus). Ty jaderné zbraně jsou spíše (snad) zárukou nespuštění globálních konfliktů. Ale tam se beztak válčí jinak, ekonomicky. Spíš bych si tipnul, že bezpečnost je věc zejména sociální.
Re: Re: stále dál
Bohumír Tichánek,2016-09-11 10:35:09
Tak ještě odpověď (zda zhoršování bezpečnosti ve světě)
Jako poslední klasická bitva se někdy udává Rakousko - Prusko 1866. Tehdy nezúčastnění zvědaví lidé měli možnost bitvu pozorovat z dálky, někde z kopce. Takže bezpečnost nezúčastněným lidem docela velká.
To už ve 20. století nebylo - proto zhoršování bezpečnosti. Dosah děl se velmi zvětšil.
Bombardování z letadel před 20. stoletím nebylo - zhoršení bezpečnosti.
Terorista 19. století měl možnost užít dýku, snad vynálezem dynamitu se zhoršila situace nevinným lidem. Dnes terorista zabije desítky, stovky i tisíce lidí, snad netřeba dávat konkrétní připomenutí.
Dron umožní, aby byli zabití i nevinní lidé v nezúčastněné zemi, jak zprávy posledních let sdělují. Svatebčané, považování za skupinu teroristů - zhoršování bezpečnosti.
Ve středověké Evropě byl travič studní zabit, vždyť ohrozil desítky i stovky lidí na životě. Co se psává o současných možnostech poškození nejčistšího nápoje, nebudu vkládat -
zhoršení.
Zabíjení v revoluci 18. století gilotinou, v 20. století mnohem masovější - plynem.
Jaderná zbraň - asi něco zaručuje, že ti zodpovědní politici dobře vědí, že ji použít
nesmí? Kdo ví.
Naopak za 30-leté války drancování velké, všeobecné, to je pravda.
Helios.
Vlastislav Výprachtický,2016-09-10 05:33:54
Jako částečná ochrana proti laserům může sloužit i povrchová úprava letounů a raket. Ta může být sendvičového druhu, nebo pouze odrazivá.
Re: Helios.
Alexandr Kostka,2016-09-10 07:46:45
Potíž je, že povrch typu absolutní zrcadlo se tak nějak vylučuje se snahou nebýt viděn. A to nejen očima, ale i radarem. Můžete mít buď lesklý materiál, nebo stealth, obojí tak nějak neumíme.
Re: Re: Helios.
Martin Vajsar,2016-09-10 13:34:50
Myslím, že u dronů, pokud jich bude hodně, nebude vadit, že jsou vidět. Jsou levné, vyrobíte jich hodně, a pošlete jich tolik, aby splnily úkol, i když jich nepřítel 90% zničí.
Kromě toho, pokud by povrch byl opravdu velmi dobré zrcadlo, a konstrukci dronu tvořily rovné plochy, bude zrcadlo vracet radarový paprsek jen tehdy, pokud bude povrch kolmo k radaru. To by mohlo v praxi nastávat poměrně zřídka.
Re: Re: Helios.
Pavel A1,2016-09-11 08:07:04
Hlavní princip Stealth systémů není nízká odrazivost (tu mají také, ale je to ta méně podstatná část). Hlavní princip je v tom, že systémy Stealth jsou tvořeny rovnými plochami, které odrazí radarový paprsek mimo jeho zdroj a jsou tak pro radary neviditelné. A to je také důvod, proč Stealth letouny se vyvíjely tak dlouho - ono udržet ve vzduchu něco poskládané výhradně z rovných prkýnek není vůbec jednoduchá věc.
Re: Re: Re: Helios.
Josef Hrncirik,2016-09-12 06:28:28
Obávám se, že Huygens vlní ether a vrací prasátka na každé diskontinuitě, tj. i na hraně prkénka při všech vlnových délkách.
Aby absorbce odrazu byla účinná, vrstva posunující fázi pro odražené musí tlustá cca vlna/4 pro všechny úhly i vlny současně např. při ozáření různými frekvencemi z různých směrů.
Vidím to černě jako prkénko na sněhu.
Re: Re: Re: Helios.
Vít Výmola,2016-09-12 10:13:30
To o těch prkénkách už dávno neplatí. Pouze snad částečně na menších partiích letounu.
Design z rovných ploch byla taková nouzovka pro úplně první stealth letadla a opravdu to bylo kvůli vysoké náročnosti výpočtu správného tvaru. Snad jediným sériově vyráběným strojem s tímto designem je známý F-117. Ale už na začátku 90. let pokročila zejména počítačová modelace tak daleko, že umožnila vývoj stealth letadel s hladkým (na pohled "normálním") tvarem. B-2 nebo F-22, to jsou konstrukce spadající už do té doby.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
