Netvor z Mindenu

…aneb Jak vypadal jeden z největších evropských teropodů

Již od objevu fosilních kostí velkého dravého dinosaura v roce 1998 se traduje legenda o obřím netvorovi z Mindenu, který jako by z oka vypadl drakům z pohádek. Na zkameněliny dinosaura narazil geolog Friedrich Albat a místem objevu byl opuštěný lom v pohoří Wiehen nedaleko města Minden ve spolkové zemi Severní Porýní – Vestfálsko. Zkameněliny záhadného teropoda ze západu Německa byly ze země vyprošťovány po dobu tří let až do října roku 2001, kdy se o nich poprvé ve velkém stylu zmínil tisk, který jim přisoudil atraktivní nálepku Das Monster von Minden, tedy „netvor (či obluda) z Mindenu“. Legenda naplno ožila a brzy se objevily zprávy, že by se mohlo jednat o jednoho z největších teropodů vůbec.

Rekonstrukce vzezření megalosaurida wiehenvenatora. Tento obří teropod dosahoval délky menšího autobusu a hmotnosti mohutného nosorožce. Krajinou dnešního západního Německa se toulal v období střední jury, asi před 165 miliony let. Kredit: I do dinosaurs, Wikipedie (CC BY-SA 4.0)

National Geographic například přinesl bombastickou zprávu, že žebro tohoto teropoda je o celých 50 % větší, než stejná kost u populárního severoamerického rodu Allosaurus, z čehož bylo možné odhadnout celkovou délku těla německého predátora až na 15 metrů. Tím pádem by šlo skutečně o jednoho z největších teropodů vůbec. Americký paleontolog Thomas Holtz později odhadl délku mindenského teropoda asi na 12 metrů, což je stále velikostní kategorie tyranosaura. Objevily se nicméně i podstatně menší číselné údaje, v roce 2003 například někteří amatérští paleontologové udávají na základě odhadu podle velikosti jednotlivých dochovaných kosterních elementů délku mindenského netvora na „pouhých“ 7 až 8 metrů a jeho hmotnost asi na 750 až 1200 kilogramů. Jaká je ale skutečnost? Byl tento německý teropod opravdovým obrem nebo spíše jen teropodem střední velikosti?

Nově publikovaná vědecká studie Olivera Rauhuta a jeho dvou kolegů ukázala, že nejspíš „něco mezi tím.“ Dinosaurus, který konečně dostal oficiální vědecké jméno Wiehenvenator albati, byl objeven v sedimentech ornatentonského souvrství spadajícího do období střední jury (geologický stupeň kelloway, asi před 166 až 163 miliony let). Rozbor dochovaných částí kostry ukázal, že se jednalo zřejmě o subadultní (ne plně dospělý) exemplář, který byl nicméně v době smrti starší deseti let. Velikost dinosaura byla přibližně určena na základě porovnání velikosti horní čelisti s maxilou blízce příbuzného druhu Torvosaurus gurneyi z Portugalska, v současnosti největšího známého evropského teropoda. Zatímco velikost této části lebky ukazuje na mírně menší rozměry než u T. gurneyi, velikost obratlů a kostí holeních naopak ukazuje na podobné rozměry, jaké měl severoamerický druh Torvosaurus tanneri. Délka nově popsaného megalosaurida z Německa tedy činila asi 8 až 9 metrů a jeho hmotnost (vzhledem k celkové robustnosti těla) mohla dosahovat několika metrických tun (snad 3000 – 4000 kilogramů).Wiehenvenator albati obsahuje ve svém jméně odkaz na místo nálezu i na svého objevitele. Byl popsán v elektronickém periodiku Palaeontologia Electronica a je jedním z 23 nových rodů neptačích teropodů, dosud formálně popsaných v letošním roce. Stejně jako v případě mongolského ornitomimosaura deinocheira i zde jsme s objevem (resp. vědeckým popisem) nyní přišli o jednu dlouhodobě přetrvávající atraktivní paleontologickou záhadu. Netvor z Mindenu byl pod novým jménem představen vědě a jeho poutavá přezdívka bude nejspíš časem zapomenuta.