U nejbližší hvězdy máme kamennou planetu v obyvatelné zóně

Sny generací snílků se vyplnily. Teď už nejde o to, jestli nějaké planety podobné Zemi existují, ale kdy se tam podíváme. Proxima b ale zřejmě moc pohostinná nebude.

Jaký je asi svět Proximy b? Kredit: ESO / M. Kornmesser.

Čert vem volby v USA, válku v Sýrii, bláznivé islamisty, roztahovačné Rusy nebo zemětřesení v Itálii. To jsou, při vší úctě k veškerým obětem, jenom takové pozemské strkanice. Astronomové a s nimi vlastně celé lidstvo dlouho hleděli k obloze a ptali se, jestli je někde svět podobný tomu našemu. A pokud nějaký takový existuje, tak jak mnoho světelných let je asi vzdálený a co se nám asi o něm kdy podaří zjistit. No a máme sklonek srpna 2016 a v novém čísle Nature se můžeme dočíst, že máme planetu velikostí blízkou Zemi u Proximy Centauri, čili u nejbližší hvězdy vůbec. Tím pochopitelně veškeré diskuze končí a zůstává jediná otázka: kdy vyrazíme?

Guillem Anglada-Escudé. Kredit: G. Anglada-Escudé

Je to fantazie. Splněný sen astronomů, tvůrců science-fiction a všech těch, kteří hledí raději na hvězdy než do země. Pokud je to pravda, samozřejmě. Už jsme zažili pár pěkných planet, které nakonec vyšuměly do ztracena. A každopádně, čím větší objev je, tím přísnější musí být jeho ověřování. Je ale stále léto, a tak si ho teď, s jistou dávkou zdravé skepse, můžeme s týmem objevitelů pořádně užít. Astronom Guillem Anglada-Escudé z Queen Mary University of London a jeho početným tým si naše přípitky zaslouží.

Proxima b v obyvatelné zóně. Kredit: ESO / M. Kornmesser / G. Coleman

Takže, Proxima Centauri je červený trpaslík spektrální třídy M ze souhvězdí Kentaura. Momentálně je tahle hvězda nebo spíše hvězdička, která ani náhodou není viditelná pouhým okem, od nás vzdálená asi 4,25 světelných let. To dělá co Proximy Centauri nejbližší hvězdu ke Slunečné soustavě – alespoň z těch hvězd, o nichž víme. Zároveň všechno nasvědčuje tomu, že jde o dočasný titul. Proxima je k nám nejbližší hvězdou asi 32 tisíc let a vydrží jí to asi ještě dalších 25 tisíc let. Momentálně se k nám stále přibližuje a podle propočtů by se mohla dostat až do blízkosti pouhých 3 světelných let.

Že je u Proximy Centauri něco zajímavého, se vědělo už od roku 2000, kdy spektrograf Evropské jižní observatoře (ESO) v Chile objevil náznaky existence planety. Pak se dlouho nedělo nic moc, až v lednu letošního roku (2016) Anglada-Escudé a spol. rozpoutali hon na planetu v systému Proximy Centauri. Díky sérii pozorování radiálních rychlostí hvězdy spektrografem HARPS na 3,6 metrovém teleskopu chilské observatoře ESO na hoře La Silla a dalšími teleskopy nakonec objevili jasné důkazy existence planety Proxima Centauri b, která už za pár hodin stihla zdomácnět na sociálních sítích jako Proximab. Bylo to prý velmi náročné a napínavé, čemuž není žádný důvod nevěřit.

Obloha s Proximou Centauri. Kredit: Digitized Sky Survey 2; Davide De Martin / Mahdi Zamani.

Jak už to u exoplanet bývá, zatím nemáme k dispozici úplně přesné údaje. Minimální hmotnost Proximy b by měla být 1,27 Země a s 90 procentní pravděpodobností je méně hmotná než 3 Země. Nejspíš je to kamenná planeta. Planeta oběhne Proximu Centauri přibližně jednou za 11,2 dne, ve vzdáleností 0,05 AU. Vzdálenost Merkuru od Slunce je přitom 0,38 AU. Proxima Centauri je ale červený trpaslík o velikosti i hmotnosti zhruba jedné desetiny Slunce a jeho zářivý výkon utáhne pouhých 0,155% toho, co předvádí Slunce. Proxima b se tudíž pohybuje v obyvatelné zóně Proximy Centauri, kde by teoreticky mohla být kapalná voda. Jak je to ale s obyvatelností Proximy b?

Podle toho, co zatím víme, bychom si neměli dělat příliš velké iluze. Vulkánci tam na nás nečekají. Proxima Centauri je ve skutečnosti malý vztekloun a funguje jako eruptivní proměnná hvězda typu UV Ceti. Této hvězdě je sice už asi 4,85 miliardy let a na červeného trpaslíka je poměrně klidná, přesto ale odpaluje velké erupce o teplotě až 2 milionů Kelvinů. Může mít větší aktivní povrch, než když je Slunce rozjeté na plný plyn. Planeta Proxima b zřejmě schytává oproti Zemi 400 krát intenzivnější proud rentgenového záření. Vzhledem k malé vzdálenosti mezi Proximou b a hvězdou je planeta také zřejmě ve vázané rotaci – tj. obíhá Proximu Centauri natočená stále stejnou stranou, jako Měsíc Zemi. To hrozí velkými extrémy na povrchu planety. Pokud má Proxima b dostatečně hustou atmosféru, tak by to nemuselo tolik vadit a na planetě by mohla být velká obyvatelná oblast. Je ale otázkou, jestli se na takové planetě v těsné blízkosti červeného trpaslíka vůbec udrží atmosféra.

Ať je ale Proxima b totálně mrtvý svět anebo není – už teď nás fascinuje. Objev této planety přichází v době rostoucího zájmu o planety v obyvatelných zónách červených trpaslíků. Těch je totiž podle všeho plná Mléčná dráha a je velice důležité, jestli mohou být skutečně obyvatelné. Zatím to ještě nevíme, ale teď, když máme jednu takovou planetu hned za dveřmi, tak se do toho můžeme pořádně opřít a leccos zjistit. A když na to přijde, tak tam můžeme i doletět. Není to tak dávno, co jsme na OSLU psali o sympaticky šíleném programu Breakthrough Starshot, v němž chtějí Milner s Hawkingem pomocí mocného pozemního laseru vyslat k nejbližším hvězdám miniaturní wafersaty. Teď už vědí, kam mají mířit.

Video: ESOcast 87: Pale Red Dot Results

Press Conference at ESO HQ

Literatura
ESO 24. 8. 2016, Nature News 24. 8. 2016, Nature 536: 437–440, Wikipedia (Proxima Centauri b)

Autor: Stanislav Mihulka

Datum: 25.08.2016

Tisk článku

Související články:

Zpochybněná exoplaneta Gliese 581 g vrací úder Autor: Stanislav Mihulka (29.07.2012)
Brutální hvězdná erupce blízkého červeného trpaslíka Autor: Stanislav Mihulka (03.10.2014)
Byl Kepler jen předkrmem? Astronomové čekají 20 000 exoplanet Autor: Petr Kubala (24.11.2014)
Je libo portrét exoplanety z pozemní observatoře? Autor: Vladimír Pecha (24.09.2015)
Exoplanety malých hvězd zřejmě chrání magnetické štíty Autor: Stanislav Mihulka (02.10.2015)
Milner s Hawkingem chtějí doletět k Alfa Centauri za 20 let Autor: Stanislav Mihulka (13.04.2016)

Diskuze:

Ľudsvo môže svoje obyvateľné zóny už tvoriť.

Anton Matejov,2016-08-26 08:14:25

Výrazy typu obyvateľne zóny -zóny kde môže byť voda v kvapalnom stave treba brať s veľkou rezervou. Napríklad náš Jupiter sa nenachádza v obyvateľnej zóne a ešte je cez príliš hmotný. Podľa definícii obyvateľných zón by sme mali vylúčiť možnosť života na Jupiteri.
Chyba lávky. Jupiter má napríklad mesiac Europa, kde sa oceány vody v kvapalnom stave už potvrdili.
Inteligentný život na našej úrovní a vyspelejší ako naša civilizácia si môže tie obyvateľné zóny života poľahky vytvoriť, ak bude mať v blízkosti dostatok atraktívnych energii.

Ja som sa začal zaoberať rozšírením obyvateľnej zóne v Slnečnej sústave.
Napríklad našu Zem môžu zasiahnuť rôzne veľké Slnečné erupcie.Otázka je len kedy.
Naše Slnko bude zvyšovať svoje žiarenie a do miliardy rokov a možno oveľa skôr sa nám vyparia všetky oceány.
Na Zemi nastane to predpovedané Biblické peklo podobné tomu na Venuši.
Ako tomu zabrániť? Niektorí vizionári navrhovali presídliť ľudstvo na Mars, neskôr na Jupiterov mesiac Europa a podobne.
Ja navrhujem v bode L1 Lagrangeových bodov stvoriť magnetické pole, ktoré by odkláňalo Slnečné supererupcie mimo dráhu našej Zeme a riadene znižovalo nebezpečné žiarenie od Slnka.
Veď život nášho typu vlastné chráni magnetické pole Zeme. Zemi hrozí aj prepólovanie, ktoré môže trvať oveľa dlhšie ako sme v minulosti predpokladali. V tomto období bude určite ľudstvo a život na Zemi ohrozený.
Taktiež vieme že prepólovanie príde, nevieme presne kedy.
Už je v silách ľudstva vytvoriť predsunuté magnetické pole v bode L1, ktoré by ochraňovalo život na Zemi.
Energiu by čerpalo od Slnka.Projekt by asi nebol finančné drahší ako predpokladaná ľudská expedícia na Mars. Čudujem sa že to ešte nikoho nenapadlo a vážnejšie sa s danou možnosťou zaoberali.
Podobnou možnosťou sa síce zaoberal Dyson a storil Dysonové sféry.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Dysonova_sf%C3%A9ra
Tvorenie Dysonových zón je v súčasnosti ešte asi mimo schopnosti našej civilizácie. Hľadáme podľa nich aj vyspelé mimozemské civilizácie.
Môžeme ale už začať tvoriť naše predsunuté magnetické pole, ktoré rozšíri našu možnosti a ochranu našej obyvateľnej zóny Zeme. Potom môže byť viacej chránená aj obežná dráha našej Zeme, pre napríklad kozmickú turistiku, výrobu a ťažbu na obežnej dráhe Zeme, poprípade kozmické mestá.
Ak naša civilizácia včas neexpanduje aspoň svojou výrobou a ťažbou, hrozí na nespočet variant zániku, preľudnenia, kolapsy ekosystémov a podobne.

Mars je pre ľudstvo tiež atraktívny ale má už len pozostatkové magnetické pole. Ináč pomerné vhodné podmienky na život. V Marsovom bode L1 môžeme tiež stvoriť ochranné magnetické pole, ktoré bude odklaňať slnečný vietor, ktorý devastuje Marsovskú atmosféru. Vytvorí tam vhodnejšie podmienky pre náš život.
Ak sa niektorým nebudú páčiť experimenty s magnetickou ochranou Zeme v bode L1, môžme si experiment vyskúšať v L1 Marsu.
Taktiež navrhujem pomocou Langrangových bodov exoplanét hľadať mimozemské civilizácie. Vyspelé civilizácie tam budú mať asi tiež nejaké prvky ochrany svojej obyvateľnej zóny.