Poněkud extravagantní závěsná síť, ale na to, že se tento nábytkářsko-umělecký směr teprve rozjíždí, to není tak špatné. (Kredit: Screenshot ze stránek autorky)

Skladovat objemná lehátka, lenošky, nafukovací postele s kompresorem, houpací sítě a to vše jen pro případ, že k nám jednou za uherský rok přijdou hosté?  Architektka a dizajnérka Maria Yablonina z University of Stuttgart si myslí, že by to mohla být brzo minulost. Místo toho by mělo stačit mít v šuplíku pavoučího robota a špulku uhlíkatého vlákna. Aby nám svou vizi přiblížila, sestrojila první funkční prototyp robotického pavouka a oživila jej vlastním programem. Jistou komplikací zatím u tohoto řešení je, že se musí nejprve do zdi navrtat úchyty. Ale i to prý časem vylepšený Wall Climbing Weaver Bot, zvládne. Také by už držáky měly být jen nenápadně schované ve zdi.

Z videa je patrné, že k tvorbě takových prakticko-uměleckých  děl,  je vlastně potřeba roboty dva. Pak vytvoří něco jako tkalcovský stav. Místo obvyklého člunku si pomocí elektromagnetů půjčují kazetu. Podobá se to polibku a proto je prý možno zařízení považovat za jeden stroj se dvěma polovinami. Jak si při tkaní stylového oddychového zámotku robot vede, lze zhlédnout na adrese Dezeen:

AMAZON své droní želízko v ohni zasílatelského klání testuje v Kanadě.

Velkoobchody to s doručováním zásilek pomocí dronů, nejspíš myslí opravdu vážně. O první, oficiálně povolené přepravené zásilce  na území USA, při níž nad dům důchodce přiletěla  obložená žemle, kávička a zákusek a jak se to vše spustilo shůry na lanku až na zápraží domu, jsme psali v článku „Úřad pro letectví USA posvětil doručení koblihy dronem“.  Jen pár dnů poté se pochlubil i AMAZON, který kvůli benevolentnějším předpisům, než jaké nyní panují v USA, své létající koberečky testuje v Kanadě, Velké Británii a Dánsku. „Amazonský dron“ je od svého  kolegy Flirtey, podstatně větší. Má rovněž pět vrtulí, ale dolů mu směrují jen čtyři. Pátá vrtulka je vyčleněna pouze pro pohyb vpřed. Své plány s testováním donášky prostřednictvím dronů netají ani Google. Do bitvy jde  prostřednictvím Abecedy (dceřinnou společností Alphabet). I tento gigant je již připraven začít testovat v USA roznáškovou službu pomocí dronů.  
Poté, co americký Bílý dům v tomto týdnu schválil "Projekt křídlo", jehož součástí je i prověření komerčního využití dronů, začíná soutěživost na tomto polinabývat na agresivnosti. Komentují to například i na dnešním ranním zpravodajství CBS.  

Tryskový létající kobereček Frankieho Zapaty. (Kredit: Guinnessworldrecords)

Ještě nemáme pořádně promyšlené letecké předpisy pro provoz dronů a už se na oblohu začínají tlačit létající tryskové skateboardy. I jednom jsme na OSLU psali (zde).  Frank Zapata, vyznavač extrémních sportů a vlastník firmy Zapata Racing, která vyrábí vodní vznášedla (pomocí proudů vody vynášejí odvážlivce několk metrů nad vodu), nám po čtyřech letech zkoušení předvedl vzdušnou variantu vznášedla. A hned se tím také zapsal do Gunnessovky pod heslem „Flyboard Air“.

Trysková motorka se čtyřmi motory, jaké používá i Flyboard Air. Sci-fi? Možná už ne...

Jeho novinka nepotřebuje být spojena hadicí, jako pupeční šňůrou se zařízením nasávajícím vodu, ale létá pomocí čtyř tryskových motorů. Každý z nich disponuje 184 kW, což by mělo vynést dospělého člověka až do výšky sedmi Empire State Building naskládaných na sebe, tedy asi tři kilometry vysoko. Nebo s námi může letět zhruba deset minut, přičemž maximálka je okolo 150 km/h. Zapata již stroj předvedl a letěl s ním zatím „jen“ ve výšce třiceti metrů nad vodní hladinou. Bez pěti sekund plul vzduchem až 55 kilometrovou rychlostí čtyři minuty. To, proč se k jeho výkonu nyní vracíme je informace, že Zapatova firma se stala součástí americké Implant Sciences. Ta prý jeho Flyboard Air bude dodávat záchranným a bezpečnostním složkám a jeho vize podpoří i finančně. Proslýchá se, že prvními, kdo po Zapatovi bude surfovat vzduchem, budou američtí mariňáci. Nemá to být flyboardech, ale na nějakých pohodlnějších tryskových nosítkách.

Není na škodu se Zapatovým plutím vzduchem pokochat ještě jednou

Žijeme ve fantastické době, jen bychom si to neměli pokazit.