U té, asi nejzákeřnější žloutenky - typu C, uvádí WHO jako „příčinu“ na prvním místě injekční zpestřování si radosti ze života a hned na druhém místě, ještě příjemnější zpestřování - pohlavní styk. A zhruba stejnou měrou viní neznámé příčiny. Asi proto infektology tak zneklidňuje, že migranti jsou právě z oblastí s vysokou až velmi vysokou prevalencí žloutenky typu C. A nejhorší je, že ráda v lidských tělech probíhá desítky let bez příznaků a skrytě.
Jak to bylo dříve všechno jednoduché. Komu zežloutlo bělmo, měl žloutenku a stačily na to rohlíky s čajem a vyvarovat se alkoholu. Teď mnozí mřou deset let po nakažení a jiní zase dokonce během několika dnů aniž by stačili zežloutnout. Léčba stojí majlant a i tak je pro mnohé jedinou nadějí transplantace jater. A to stále mluvíme o žloutence. Lépe bude přejít na pojem hepatitida, protože žloutenka je spíše termín pro projev něčeho, co následuje po rozpadu erytrocytů, kdy játra nestíhají veškerý uvolněný bilirubin zpracovat. Kromě hepatitidy u níž původcem jsou viry (náš případ), se stejných příznaků (žloutenky) dobereme i když si někde na jihu uženeme malárii (původcem je prvok). Nebo když máme srpkovitou anemii, za což mohou tatínek s maminkou, protože jde o genetickou poruchu. Případně když vdechujeme chloroform u čehož jako původce asistuje blbost. Stačí také, když se do smaženice přimotá něco, co vypadalo jako žampion (původcem bývají většinou babičky).
I kdybychom si nyní „žloutenku“ zúžili jen na virovou hepatitidu, i tak bychom tu byli do vánoc. Proto tentokrát pomineme hepatitidu A. Stejně tak hepatitidu B. Nebudeme si všímat hepatitidy D a zapomeneme i na hepatitidy E a F.
Další řeč bude jen a jen o hepatitidě C
Malý prevít, který ji způsobuje, čímž je míněn virus, je opravdu malý (úsečka na přiloženém obrázku má jen 50 nanometrů), patří totiž k jednořetězcovým RNA virům (hepacivir z čeledi Flaviviridae). Prevít to je také, protože moc rád mutuje. U virů to neznamená že mění hlas, ale převleky, respektive svůj genotyp.
Pokud se začneme delší dobu cítit nanicovatě, unavení, nebo se nám budou dělat snadno modřiny, mělo by nás zajímat, jestli když nám dělají krevní testy, pan doktor udělá pro laboratoř fajfku nejen u sedimentace, ale i u kolonky HCV. Pak nám totiž provedou serologický test na přítomnost hepaciviru. Laboratoře, které „na to mají“, pak ve výsledcích uvádějí u HCV ještě čísílko (od jedné do sedmi). To proto, že už hlavních genotypů viru způsobujícího hepatitidu typu C, je jako kulí v Sarajevu. Aby toho nebylo málo, má každý z nich ještě podtypy, ale tolik se už virologům plést do řemesla nebudeme. Raději si uděláme představu o tom, jak mocně u nás tato infekce už zahrozila. Nositelů viru hepatitidy typu C, je v ČR o dost víc, než kolik má třetí největší město (Ostrava) obyvatel. Procenticky se uvádí prevalence 2,5 %. A to je ten důvod, proč se Osel začal o nový lék zajímat.
Podle amerického ministerstva zdravotnictví, odkud informace čerpáme, v Novém světě naprostá většina žloutenkářů C (70 % případů) chytla genotyp jedna (HCV1). Zní to poněkud morbidně, se z toho radovat, ale pro našince to je potěšující zpráva. Stejný genotyp je totiž také tím nejběžnějším v celé EU. Proto i bez testů můžeme s jistotou tvrdit, že americký lék bude „zabírat“ v Česku i Slovensku.
Další dobrou zprávou je, že novinka je o dvacet procent levnější, než stávající používané léky. Ještě jsme neřekli, jak se lék, který FDA (Food and Drug Administration) před šesti dny schválila, bude nazývat. Na tamním trhu vejde ve známost jako „Epclusa“.
Pro ty, co mají volný kapitál, by mohla být cenná informace, že nositelem práv je Gilead Sciences, Inc. Akcie firmy nebudou špatnou volbou. Nová pilulka musí být všem doktorům, kteří budou o odbytu rozhodovat, sympatická. Jednak proto, že zabírá na všechny hlavní formy hepatitidy C a ještě k tomu, že se dá předepsat jak pacientům, kteří mají játra v pořádku, tak i těm, kterým už začínají „zvonit“. Široká indikace léku je ten nejlepší předpoklad pro komerční úspěch. Předepisování prášků už nebude kouzlením s pěti různými léky na různé virové kmeny, lékař nebude muset brát tak moc v úvahu různá omezení s ohledem na stádium nemoci. O jak velký kolotoč peněz u nového virotika by mohlo jít, nám udělají představu zveřejněná čísla pro starší, momentálně nejprodávanější lék na hepatitidu C. Tím je „Harvoni“. Vloni se ho prodalo za více než 18 miliard dolarů.
A teď ta špatná zpráva
Jedna tableta léku Harvoni stojí 1125 dolarů a i další léky, jako Gilead či Sovaldi, jsou za tisícovku (dolarů). Pokud se výrazně dolar nepropadne, tak i když je nový lék (Epclusa) o pětinu levnější, jedna tableta nás přijde zhruba na pětadvaceti tisíc korun, takže po necelých dvou týdnech léčby tak můžeme mít na účtu mínus dva miliony.
Přesto bych byl nerad, kdyby tento článek vyzněl jako strašák a nabádání ke zdrženlivosti v sexu (vyjma praktik, které s sebou nesou riziko poranění vnitřní stěny análního kanálu, kdy je riziko přenosu infekce mnohonásobně vyšší). I tak už naše západní křesťanská civilizace skomírá na populační úbytě. Ale jedno mentorování si přece jen neodpustím. Je určeno těm, kteří se chystají vyzdobit si nějakou část "svého já" kérkou nebo se chystají být „emo“. Až vejdete do salonu s názvem tattoo, piersing, emo,… vybírejte z nabídky dobře a pokud možno tak, aby vám při odchodu na kreditce ještě zbyly čtyři miliony. Proč ne ty dva, na které by případná léčba přišla? Protože kdyby nynější novinka nebyla učiněným zázrakem, ale co do účinnosti jen vylepšením stávajících léků, tak je potřeba kalkulovat s tím, že i po úspěšné léčbě se infekce po nějaké době ochotně vrací.
Literatura
U.S. Food and Drug Administration Approves Gilead’s Epclusa (Sofosbuvir/Velpatasvir) for the Treatment of All Genotypes of Chronic Hepatitis C. Gilead Sciences, Inc.
Global Distribution and Prevalence of Hepatitis C Virus Genotypes, Hepatology. 2015. doi: 10.1002/hep.27259PMCID: PMC4303918
Pijáci kávy netrpí cirhózou
Autor: Josef Pazdera (14.06.2006)
DNA vakcinace proti chronické hepatitidě C
Autor: Josef Pazdera (27.04.2009)
Imigrace a infekční onemocnění
Autor: Miloslav Pouzar (02.09.2015)
Játrům to ve vesmíru nesvědčí
Autor: Josef Pazdera (28.04.2016)
Diskuze:
to zní
Mojmir Kosco,2016-07-07 13:30:43
jako skvělá zpráva. V článku se ovšem píše ,že proti všem hlavním typům žloutenky typu C. Rád bych věděl do jaké míry se jedná o koncový stav, nebo zda během 5 - 6 let se nevyvine odolný kmen ,třeba z těch kmenů, které jsou nyní okrajové ?
Re: to zní
Pavel S,2016-07-07 19:26:00
Tak snad na vývoj léku proti tomu novému odolnému kmeni a na jeho následné testování, při tom skvělém schvalovacím procesu "daném letitými zkušenostmi", který jsi cosco tak blahořečil v článku o CRISPRu, se už žádné farmaceutické společnosti nebude chtít utrácet miliardu dolarů a 20 let času, takže coscové a jím podobní budou konečně spokojení, že došlo na jejich slova a lidi začali ve větším umírat. Vždyť oni to vždycky říkali, že očkování a antibiotika jen škodí. Bylinky a tradiční zemědělství vše vyřeší. :-)
Re: to zní
Stanislav Florian,2016-07-07 21:20:12
U žloutenky lze očekávat podobnou situaci jako u nemocí léčených antibiotiky. Antibiotik bylo vyvinuto asi 6 000 a používá se asi 70. Původci chorob se stávají rezistentní na některá antibiotika, vysoce účinná antibiotika mohou mít nežádoucí účinky až vyvolávat alergie.
Re: Re: to zní
Fanda Sin,2016-07-08 10:46:53
Měl jsem za to, že (téměř) všechna antibiotika zatěžují dost játra.
Za mě je to samozřejmě "jedna paní povídala" a rád se "nachytřím" od vzdělanějších v tomto oboru. :)
Re: Re: Re: to zní
Stanislav Florian,2016-07-08 14:24:52
Stačí přečíst příbalový leták Duomox, alergie na toto penicilínové antibiotiku 1%-10% = lidí.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce