Až dojde hélium, bude s balónky konec. Kredit: Coyau / Wikimedia Commons.

Odborníci už nějakou dobu bijí na poplach, že docházejí zásoby hélia. Je to vlastně paradox. Podle kosmologů hélium představuje asi 25 % veškeré hmoty ve známém vesmíru a je tak druhým nejhojnějším prvkem, hned po vodíku. Na Zemi je ale hélium velice vzácné. V pozemské atmosféře se vyskytuje jenom v naprosto minimálním množství. Pár procent hélia bývá v zemním plynu a vzácně vyvěrá trhlinami v zemi, například v oblasti Skalistých hor v severní Americe. Podle toho, co víme, tak veškeré hélium na Zemi vzniká při radioaktivním rozpadu atomů v zemské kůře.

Hélium používají hlavně lékaři a vědci. Chladí s ním medicínské přístroje a také třeba Velký hadronový srážeč LHC v CERNu. V NASA používají hélium jako součást raketových paliv, uplatní se i ve vzducholodích. Pokud by se nestalo něco zásadního, tak bychom stávající zásoby hélia vyčerpali někdy mezi lety 2030 a 2040. Nedostatek hélia je přitom natolik zneklidňující, že se už začínalo volat po zákazu plnění pouťových balónků tímto rozverným plynem. A jak jistě uznáte, když dojde na balónky, je to na pováženou!

Chris Ballentine. Kredit: Oxford University.

Jak se ale zdá, na přísný zákaz pouťových balónků nakonec nedojde. Milovníci balónků mohou vyjádřit své díky vědeckému týmu, který vedl Chris Ballentine z Oxfordské univerzity. Jako první v historii cíleně vystopovali ohromné zásoby hélia. Až doposud jsme přitom zásoby hélia nacházeli jenom náhodně, jako oříšky pro Popelku. Ballentine a spol. objevili veliký rezervoár hélia v Tanzanii pod Velkou příkopovou propadlinou, v okolí mělkého slaného jezera Rukwa. Badatelé o tom informovali kolegy na Goldschmidtově geochemické konferenci, která v těchto dnech probíhá v japonské Jokohamě.

Jezero Rukwa, na snímku ze všech jezer nejvíce vpravo. Kredit: SeaWiFS Project, NASA/Goddard Space Flight Center, a ORBIMAGE.

Ballentine a jeho spolupracovníci postupovali podobně jako prospektoři ropných polí. Sledovali stopy v geologii krajiny. Soustředili se přitom na horniny, v nichž může vznikat hélium, na mechanismus uvolňování hélia, a také na geologické struktury, v nichž by se mohlo hromadit velké množství hélia. A povedlo se. Objevené naleziště u jezera Rukwa podle vědců obsahuje 1,53 miliardy kubických metrů hélia. To je dost k naplnění 1,2 milionu zařízení pro magnetickou rezonanci nebo k uspokojení spotřeby hélia na celé planetě po dobu 7 let. Vědci vyšli z toho, že vulkanická aktivita ve Velké příkopové propadlině ohřívala zdejší horniny natolik, že z nich hélium dostala ven, a zároveň tu jsou podzemní jeskyně, kde se hélium mohlo hromadit. Geologové teď mohou podobným způsobem hledat nová naleziště hélia i jinde.

Zařízení pro magnetickou rezonanci. Kredit: Jan Ainali / Wikimedia Commons.

Podle Toma Dolphina, který je v této záležitosti mluvčím British Medical Association, jsme si před objevem magnetické rezonance vůbec nedovedli představit, kolik hélia budeme potřebovat pro klíčové diagnostické přístroje v medicíně. A kdo ví, kolik ho budeme potřebovat v budoucnu?

Dolphin sice nepopírá význam objevu nového zásadního naleziště hélia, jedním dechem ale varuje před přílišným uspokojením. Prý jsme si zatím koupili jen pár let času navíc. A Spotřeba hélia se může v budoucnu ještě zvyšovat. Podle Dolphina bychom se měli při pátrání po zásobách hélia zaměřit mimo Zemi. Na plynných obrech je hélia dost. Stačí jenom překonat ostych, doletět k Jupiteru a zahájit tam těžbu. Budoucnost čeká za dveřmi.

Video: Goldschmidt2014 - Wednesday Plenary, Chris Ballentine


Literatura
NewScientist 27. 6. 2016, Wikipedia (Helium).