Studie mezinárodního týmu vědců z Přírodovědecké Fakulty Univerzity Karlovy uveřejněná tento týden v časopise Parasitology ukázala, že čím více je v určité zemi toxoplasmózy, tím nižší je tam pohlavní index, tedy tím méně se tam rodí chlapečků. Tento závěr souhlasí s výsledky publikovanými pražským týmem již před 10 lety. Ty ukázaly, že ženám i laboratorním myším dlouhodobě nakaženým toxoplasmou se rodí přednostně dcery. Tato závislost platí jak celosvětově, tak pro mimoevropské země; neplatí však pro země evropské. Evropskou anomálii lze snadno vysvětlit. V Evropě je v průměru nižší výskyt toxoplasmózy a ženy se zde obvykle nakazí až po 25. roce věku. Ženám i myším nakaženým těsně před otěhotněním se ovšem naopak rodí častěji synové. Na začátku těhotenství se totiž v děloze usadí asi třikrát více samčích embryí než těch samičích, jsou však pro mateřský organismus cizorodější, a tak je velká část z nich spontánně potracena. Toxoplasma dokáže potlačit imunitu hostitele a tím vlastně zachrání mnohá samčí embrya (ale také třeba mnohá embrya s vývojovými vadami) před smrtí.

Časopis Parasitology označil studii za článek měsíce. Jeho elektronická kopie je k dispozici zde. Další výsledky pražského „ToxoTýmu“ jsou k vidění zde.

Zatím se neví, jak může dlouhodobá nákaza toxoplasmou zvyšovat počet dcer v potomstvu. Autoři navrhují, že by za tento jev mohl být odpovědný tzv. Trivers-Willardův efekt: Samicím ve špatném zdravotním stavu se rodí přednostně samičí potomstvo, zatímco těm v dobrém zdravotním stavu, nebo ve vysokém socioekonomickém postavení naopak přednostně potomstvo samčí. Trivers-Willardův efekt byl v minulosti pozorován i u člověka. Není rozhodně náhoda, že se americkým prezidentům, vícehvězdičkovým generálům a příslušníkům evropské šlechty rodí výrazně více synů než dcer a že například podíl chlapečků narozených ženám z jednotlivých soukromých i státních gynekologických klinik koreluje s výší poplatků, které musí klientky těchto zařízení ročně platit.

Profesor Jaroslav Flegr, šéfchovatel králíků (dodala redakce)

Řada studií provedených v posledních letech ukazuje, že zdánlivě neškodná, zato však nevyléčitelná nákaza tímto mikroskopickým parazitem má nejspíš zásadní negativní dopad na lidské zdraví. Bylo pozorováno, že nakažené osoby trpí mnohem častěji celou řadou běžných nemocí a že rozdíly ve výskytu toxoplasmózy mezi jednotlivými evropskými zeměmi vysvětlují až 23% variability v celkové nemocnosti.

Pokusní králíci

Studii bude zcela jistě vhodné zopakovat například na regionech některé z velkých zemí, jako jsou třeba Francie či USA. Jestliže se její výsledky potvrdí, tedy jestliže pozorovaná závislost mezi pohlavním indexem a výskytem toxoplasmózy bude platit i na této úrovni, bude se jednat o další, sice nepřímý, zato však dosti pádný doklad toho, že nákaza toxoplasmou, kterou si v sobě nese zhruba každý třetí obyvatel Česka, představuje ve skutečnosti faktor velmi podstatně ovlivňující veřejné zdraví. Je jasné, že kromě korelačních studií a důmyslných dedukcí bude třeba podpořit tuto hypotézu i přímými daty. Do probíhajících výzkumů se můžete zapojit i vy prostřednictvím vyplnění elektronických dotazníků na stránce pokusnikralici.cz.