Asistovaná reprodukce jsou postupy, jejichž využití se uplatňuje jak v humánní medicíně, tak ve šlechtění hospodářských zvířat; anebo méně rutinně dokonce při záchraně vzácných druhů volně žijících zvířat. Nejedná se o žádnou novinku – tzv. „děti ze zkumavky“ umí lidstvo od 70. let minulého století. Dnes je ovšem in vitro oplození, jak se správněji postup označuje, velmi četně využívanou metodou a snad každý najde mezi přáteli či známými pár, který takový proces prodělal. Oplozením to vše začíná, ale k ničemu by nám to nebylo, kdybychom pozdější embryo nepřenesli do těla matky, kde se může dále vyvíjet. Optimální „stáří“ lidského embrya pro jeho přenos je 4-5 dní; kdy je ještě poměrně odolné manipulaci a přitom ještě nedošlo k tak pokročilému vývoji, které potřebuje uhnízdění v děloze – nidaci. Nedávná práce biologů z Univerzity v Cambidge vedená Magdalenou Zernicka-Goetz toto dogma ve spolupráci s kolegy z dalších pracovišť, jakým je Rockefeller University v New Yorku, zbořila. Podařilo se jim kultivovat lidské embryo téměř celé dva týdny!
„Věk“ 5 dní byl u lidských embryí považován za hranici kultivace in vitro z několika důvodů. Jedním z biologických, a tedy nejpádnějších, argumentů je skutečnost, že po uhnízdění cca 7. den dochází k další diferenciaci embryonálních buněk na epiblast a hypoblast. Morfologicky můžeme tyto dvě buněčné populace vcelku dobře odlišit a moc dobře víme, že bez tohoto buněčného „sebeurčení“ se embryo dále nevyvíjí. Protože celé embryo roste, je zapotřebí trojrozměrného prostoru zbytnělé sliznice dělohy, díky kterému je i embryo „prostorové“. Jenže in vitro techniky poskytují prostředí dvourozměrné, založené na kultivaci embryí v kultivačním médiu - tedy vodném prostředí. Výsledkem bylo přesvědčení, že déle to technicky zkrátka nejde a ani to není příliš efektivní. Ale když se řekne, že ‚to nejde‘, většinou se najde někdo, kdo to zkusí. To se stalo i v Cambridge a v New Yorku.
Marta Shahbazi a její kolegové s velkým úsilím vykultivovali 13 dní „staré“ embryo. Žádný fešák to ovšem nebyl. Vypadalo, jako byste na něj šlápli a udělali z něj placku. To proto, že in vitro podmínky mu neposkytly úplný luxus a simulace přirozených podmínek nebyla zcela dokonalá. I tak ale došlo k diferenciaci na dvě základní buněčné populace – epiblast a hypoblast! To bylo velkým překvapením. Takový posun v technikách kultivace embryí nabízí velké možnosti – je to zejména studium dalšího embryonálního vývoje, protože implantace v asistované reprodukci často selhává bez známé příčiny.
Podobně jako mince, má i vylepšení kultivace embryí za hranu jednoho týdne, svou druhou stranu. Nastoluje řadu etických otázek. Dosud jsme si mysleli, že tak dlouhá kultivace je za hranicí toho, co dokážeme. Teď je nasnadě jiná otázka: není takové počínání za hranicí toho, co můžeme? Je z etického hlediska rozdíl mezi 5-ti denním a 2-týdenním embryem? Právě 2 týdny představují v medicíně magickou hranici, kdy začínáme mluvit o bytosti, a to bez rozepře nad otázkou počátku života. Je možné kultivovat lidskou bytost? Protože pokud ne, měli bychom na podobné extravagance rychle zapomenout a zajistit legislativně a fakticky také to, aby se o to nikdo další nepokoušel.
Navzdory otazníkům, které práce přinesla, jedno je jisté - cambridští ukázali světu, že zdánlivě nemožné se může stát skutečností, je to často „jen“ otázka času. V tomto případě mají pořádně zamotanou hlavu nejen biologové ale také bioetici. Je zřejmé, že díky cambridgeským vědcům se budou přepisovat nejen učebnice reprodukční medicíny ale také lékařské etiky.
Pravidlo 14-ti dní
Současná legislativa, která platí v řadě zemí světa, umožňuje hypoteticky kultivovat embrya po dobu 2 týdnů. Toto pravidlo vzniklo již na konci 70. Let v USA, poté začaly tuto normu přebírat také další země včetně evropských. Těžko říct, co se honilo strůjcům tohoto pravidla hlavou, když jej vymýšleli, ale asi je nenapadlo, že by někdo tuto hranici byl kdy schopen pokořit. Vědci z Cambridge na ní dost razantně zaútočili…A proč 14 dní? Vycházíme z biologických principů embryonálního vývoje, kdy ze vzpomínaného epi- a hypoblastu vzniká struktura nazvaná primitivní proužek. Ten mimo jiné určuje, kde bude mít nový jedinec hlavu a kde zadeček. Předpokládáme, že tady už není možné, aby došlo k spontánnímu rozdělení embrya a tvorbě tzv. jednovaječných dvojčat. A naopak, dvě samostatně se vyvíjející embrya již nemohou fúzovat, spojit se a vytvořit jediného jedince, byť chiméru. K těmto zdánlivě nepravděpodobným scénářům dochází vcelku běžně v období 2. týdne gravidity. S primitivním proužkem a počínající gastrulací ale tato možnost mizí a v medicíně je takové embryo považováno za bytost.
Jedno z videí vyvíjejícího se embrya od Alessie Deglincertiové. Další jsou dostupné na stránce časopisu Nature 533, (12 May 2016) zde.
Literatura
Deglincerti, A. et al.: Self-organization of the in vitro attached human embryo, Nature 533, 251–254 (2016). Marta N. Shahbazi, et al.: Self-organization of the human embryo in the absence of maternal tissues. Nature Cell Biology 18, (2016) doi:10.1038/ncb3347
Embryonální kmenové buňky opět mimo zákon
Autor: Jaroslav Petr (27.08.2010)
Současný elixír mládí má jedinou nevýhodu: páchne
Autor: Jan Nevoral (04.09.2013)
I čtyřdenní embryo prožívá „stres“
Autor: Josef Pazdera (18.10.2013)
Nejprve pomačkat a až pak embryo přenášet do matky
Autor: Josef Pazdera (29.02.2016)
Methylace DNA: nové poznatky revolučního rozměru
Autor: Jan Nevoral (10.04.2016)
I s mizernou spermií lze zahrát dobré divadlo
Autor: Jan Nevoral (24.04.2016)
mRNA epigenetikou postižená
Autor: Jan Nevoral (05.05.2016)
Diskuze:
etika, penize a zivot
Ludvík Urban,2016-06-10 10:49:09
Debata je v podstate zbytecna. Pujde-li "jen" o zakladni vyzkum, pak muze dojit jen k neudelovani grantu a nasledne k zastaveni badani v dane oblasti.
Jakmile ale, kdekoli na svete, nekdo z tech lidskych embrii dokaze udelat pripravek/postup/metodu lecici ruzne rakoviny, vrozena ci urazova postizeni anebo dokonce relativne ci dokonce absolutne prodluzovat zivot, tak pak etika pujde stranou a kdo na to bude mit, rad si zaplati a frontu vystoji.
Etika není věda
Jan Šimůnek,2016-06-10 08:38:22
Vědou by mohla být jakási "etikologie", srovnávající ty stovky až tisíce různých etik a snažící se vyvěštit, co vedlo k tomu, že se liší.
Etika jako praktická činnost vždy vychází ze světonázoru posuzujícího, nikoli z nějakých exaktně daných objektivních kritérií. Z tohoto důvodu se do ní může snadno schovat i korupce a další podobné vlivy (i když ta korupce je také svým způsobem světonázor), takže zástupce farmaceutické firmy v etické komisi se vcelku snadno může schovávat za "etiku" byť mu půjde hlavně o to, aby zablokoval výzkum, který by ohrozil ekonomické zájmy jeho mateřské firmy.
Problémem konkrétně u nás (ale do jisté míry i v EU) je, že jsme nechali tuto oblast zaneřádit stoupenci křesťanské (či judeokřesťanské) etiky, která má vcelku logicky vztah k náboženské ideologii, která způsobila cca tisíciletou civilizační stagnaci Evropy (lze odhadnout, že bez křesťanství by proběhla průmyslová revoluce už na sklonku antiky a na Měsíc by se letělo kolem roku 1000). A problém je, že tato ideologie, byť nyní "převlečená za etiku" má naprosto stejný program, jaký měla v době likvidace antické kultury a vzdělanosti a potlačování pokrokových osobností v řadách samotných křesťanů.
Z tohoto důvodu bylo, je a bude uplatňování "etických kritérií" ve vědě vždy velmi pofidérní záležitost. To, konec konců, ukazuje i fakt, že řada výzkumů, "eticky" vyhnaných z oblasti euroamerické civilizace, je úspěšně rozvíjena jinde (a nese plody, o něž jsme tím vyhnáním přišli, a které by tedy měli ze svých kapes zaplatit ti "etikové", co se na tom vyhnání podíleli).
O etice
Jan Nevoral,2016-06-09 19:12:59
Dobrý den všem čtenářům!
Nemám ve zvyku vstupovat do diskuze svých článků, pokud se mě někdo neptá; tentokrát udělám vyjímku...
Zaskočilo mě totiž "odsuzování" etiky, ať už je to ve Vašich komentářích napsané jakkoliv. Pokud nad možností "14-ti denní kultivace lidských embryí" dumají etici, je to naprosto v pořádku. To, co někteří z diskutujících považují za shluk buněk, lze totiž naprosto legitimně považovat za 'budoucí život', ikdyž nemůže být v téhle fázi naplněný tak, jak si představujeme. Ad absurdum je budoucím životem i spermie nebo vajíčko, ale takhle bychom se nikam nedostali... Proto je právě 14-ti denní embryo tak kontroverzní: má už něco navíc - co to je? Primitivní proužek je možná primitivní odpověď, ale je to tak. Více v boxu pod článkem. Těšilo mě, Honza Nevoral
Re: O etice
Josef Šoltes,2016-06-09 20:21:00
Otázkou je, jestli ta slavná etika má nějaký smysl. Z čeho vychází? Jaké má premisy? Kde jsou nějaká její pravidla? Jedná se o logickou vědu, nebo je to prostě něco, co každý tak nějak cítí jinak? Jak se podle toho pak chcete řídit? Když etiku normalizujete, stává se z toho umělý diktát.
Re: Re: O etice
Marcel Brokát,2016-06-10 07:15:15
.... klíííd v obrovské diktátu vyrůstáte / me všichni. Už jste zapomněl? "Půjč mu ty hračky, neber mu ty hračky, rozděl se s ním, tohle se neříká, tohle se nedělá, umej se, běž spát, obleč se, fuuuj ty jíš maso? ...." Mistryně v umělých diktátech jsou ženy :-) nějaká normalizace etiky je kapka v moři....
Buď si necháme poroučet od "etiků"
Jan Šimůnek,2016-06-09 09:19:27
kteří nejsou ničím jiným než reinkarnacemi středověkých inkvizitorů, upalujících za hlásání názorů, že je Země kulatá, nebo že to s tím bohem není úplně tak, jak to hlásají církevníci, a v tom případě se přesune výzkum do zemí, které nejsou zatíženy "duchovním" dědictvím bezcenných blízkovýchodních primitivů. Nebo je vykopeme, jako naši předkové vykopali ty inkvizitory, a pak zůstane pochodeň pokroku v euroamerických zemích.
Naštěstí jsou na Zemi zmíněné oblasti, kam moc novodobých inkvizitorů nezasahuje, takže pokrok se nezastaví, jen naši potomci se stanou v očích zbytku světa bezcennými primitivy, vhodnými pouze k předvádění folklóru, na něž se budou jezdit dívat čistě pro zábavu turisté z těch zemí, kde si nenechali do pokroku kecat "etiky".
Jinak souhlas s panem Flornerem: Klíčová pro lidstvo je expanze do vesmíru (tedy i mimo sluneční soustavu), protože bez ní jsme ohroženi fenoménem "všech vajec v jednom košíku" v případě kontaktu s jakoukoli mimozemskou civilizací. A kultivace lidského zárodku od embrya po hotového člověka může být jedním z důležitých nástrojů takové expanze.
Re: Buď si necháme poroučet od "etiků"
Marcel Brokát,2016-06-09 16:04:32
vaší optikou poměřeno - jste (teda sorry vole, ty) k dispozici na utracení. moc se nerozčiluj prďolo - překážíš, a jak sám propaguješ nebude to neetické!
Re: Re: Buď si necháme poroučet od "etiků"
Pavel S,2016-06-09 18:55:16
Teď jsem na rozpacích. Měl to být tradiční projev genocidních tendencí vlastních každému militantnímu levičákovi jakým brokát bezesporu je, anebo se brokát trapně pokouší ironizovat nesouhlas s likvidací biotechnologického výzkumu a průmyslu, která v Evropě bohužel probíhá? Není pochyb o tom, že různí sociologové, rádobyfilozofové, absolventi genderových studií, melouni (vně zelení a uvnitř rudí), tedy skupiny osob z nichž se členové různých "etických komisí" nejčastěji rekrutují, se při své současné činnosti inspirovali sovětským svazem padesátých let a jistým agronomem Lysenkem.
Re: Re: Re: Buď si necháme poroučet od "etiků"
Marcel Brokát,2016-06-09 21:58:27
se divím, že jste vychodil ZŠ když nejste schopen rozpoznat rozdíl mezi etickou komisí a etikou. Zdá se, že můj koment byl na Vás moc hi-tech.
Přeložím tedy - jako zastánci zrušení etických pravidel Vám nebude vůbec vadit, když vás jiný jedinec (člověk) jen tak přijde zbavit projevů života. Po Zemi, ale chodí kusy, kteří jaksi díky etice lidský život mají v úctě. A já pevně doufám, že to tak zůstane. Bohužel to má si svá negativa - i Vás to ochraňuje.
Re: Re: Re: Re: Buď si necháme poroučet od "etiků"
Pavel S,2016-06-10 20:06:03
No když jsou pro tebe, brokáte, produkty zažívání nemocného kormorána hi-tech, tak prosím. Můžeme ty tvoje srance mimo mísu, nazývat hi-tech. Chápu brokáte, že ve tvém případě je to házení perel svini, ale pokusím se být konstruktivní. Přečti si původní komentář znovu, potažmo vytáhni ruku z nočníku, pak tě snad možná opustí ty horečnaté vidiny o rušení etiky, o kterém tady blábolíš jen a pouze ty. Nikdo jiný to tady nezmínil ani v náznaku. Je to produkt pouze tvého chorého organismu, a ty jsi s tím už stačil vymalovat minimálně jednu stěnu.
Re: Re: Re: Re: Re: Buď si necháme poroučet od "etiků"
Marcel Brokát,2016-06-11 19:56:27
Tedy moooc pěkný sloh Pavle S, palec nahoru za bohatost projevu....
OKOK Pavle S,, přečetl jsem si to vše pečlivě znovu a uznávám, že o rušení etiky je zde řeči velmi málo a možná i žádná jestliže vezmu v úvahu doslovné použití sousloví "rušení etiky". Ovšem nerozumím zcela tomu, že etika ano, ale hlásat etiku ne...? Nebo jak si mám vysvětlit tu kritiku činnosti komisí a tvého posledního komentáře... sorry nechápu asi mám tu ruku v nočníku moc hluboko...
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Buď si necháme poroučet od "etiků"
Pavel S,2016-06-18 21:09:06
Sloh volím dle možností a úrovně příjemce projevu, tedy v tomto případě dle tvých možností a úrovně brokáte, to za prvé.
Abychom byli úplně přesní, tak o rušení etiky jsi tady blábolil akorát ty, to za druhé.
A za třetí, co máš vlastně na mysli tím hlásáním etiky, snad ne ty tvoje cancy? To tedy s nějakým hlásáním etiky nemá nic společného.
Problém je v tom, a to je jádro této diskuze i celé problematiky (nejen v oblasti biotechnologií), že za etiky se vydávají naprostí diletanti, kteří mají jedinou kvalifikaci a to většinou fanatická víra v nějakou ideologii (nejsou to ani biologové, ani genetici, ani lékaři - pokud se budeme držet oboru biotechnologií) a bohužel tito často mají bandou stejně nekompetentních a populistických politiků přiznané zákonné pravomoci k tomu, aby ingerovali do výzkumů. Pokud se má k etice nějakého výzkumu někdo vyjadřovat (případně ho povolovat či zakazovat) tak to musí být odborník na daný obor, nikoli kněz, či zelený nebo červený vylízanec (jako ty brokáte). To co pak někdo takový vyplodí pak z nějakou etikou nemá nic společného, jsou to z prstu vycucané bláboly, bez hlavy a paty z často tristními důsledky. Uvedu příklad z jiného oboru. O budoucnosti jaderné energetiky v Německu měla rozhodovat etická komise složená pokud je mi známo např. profesora sociologie, kardinála, filozofa, člena rady pro udržitelný vývoj, politoložky, bývalého ministra školství. Oni taky hlásali etiku, tedy podle jjich názoru. Výsledek je ovšem totální zrůdnost, která se s etikou neminula ani v německém rychlíku.
Kafrání etických nesmyslů
Josef Šoltes,2016-06-09 09:11:14
Tohle nedává smysl. Jaký je rozdíl mezi embryem krávy a člověka po 2 týdnech? Navíc nevidím problém ani ve vypěstování kompletně umělého člověka v umělé děloze. Jednoduše bude jeho otcem ten, kdo ho přivede na svět (autor) a ten člověk bude mít úplně stejná práva jako kdokoliv jiný. Tyhle etické nesmysly jsou pozůstatkem naší církevní výchovy, kdy máme mít život v posvátné úctě jako něco neuchopitelného a nepochopitelného.
Re: Kafrání etických nesmyslů
Honza Kohout0,2016-06-09 10:29:57
Jistě, etika je zbytečná. Vůbec debata o tom, kdy je možné ukončit ten shluk buněk (5 dní, 2 týdny, měsíc) je zbytečná.
Koneckonců i debata o "přerušení těhotenství" taky ("přerušení" je vynikající slovo, dává pocit, že lze nějak pokračovat ;-) ). Koneckonců někteří zastánci "pro-choice" navrhují možnost "to" odstanit opravdu do doby, kdy je schopné samostatného života, tedy do půl roku.
Myslím půl roku *po porodu*. Máte někdo něco proti? Jste moderní inkvizitoři!
@ Honza
Re: Re: Kafrání etických nesmyslů
Milan Krnic,2016-06-09 10:52:02
Souhlas s tou zbytečností. Etika není nic obecného. Takže jedna může být klidně vůči jiné zbytečná.
Re: Re: Kafrání etických nesmyslů
Josef Šoltes,2016-06-09 13:42:10
Další zapálený morální kritik. Je myslím jasné, že logicky by se mělo jít cestou nejmenšího odporu. Takže pokud jde o shluk buněk neschopný samostatného život, tak opravdu o nic nejde. Samozřejmě, když jde o dítě v podstatě před porodem, je situace jiná a je lepší ho normálně donosit a porodit a pak nabídnout k adopci. Prostě uvažovat normálně. Jsme lidi.
Re: Re: Re: Kafrání etických nesmyslů
Milan Krnic,2016-06-09 15:03:20
Tak, a nyní tento váš pohled aplikujte na vážně postižené lidi.
Re: Re: Re: Re: Kafrání etických nesmyslů
Petr Kr,2016-06-09 17:56:57
Svět není černobílý, ale... Pokud máme omezené zdroje a nejsme schopni se postarat o všechny, je morální nechat narodit se postiženého jedince nebo ho udržovat při životě za cenu milionových nákladů s perspektivou "života" 10 let a pak nechat umřít 10 dětí v Africe, kde by pro ně stačily desetinové výdaje na celý život? Náš "velice humanistický" svět se silně nehumánní.
Re: Re: Re: Re: Re: Kafrání etických nesmyslů
Alexandr Kostka,2016-06-09 18:43:02
Ehm, ale nakrmit 10 hladových děcek v Africe je mimořádně nevhodné. Krom toho, že za 15 let vyrostou a plodí nové děti, takže za 20 let tam máte 40 jedinců (10 vyrostlých a 30 dětí) tak když jim dobrovolně nedáte další jídlo, tak si je vezmou s AK47 v ruce. A ne, neexistuje ani náznak možnosti, že by se dnes krmené děcko stalo pracujícím jedincem, který se o svou rodinu postará. Ne když zůstane v prostředí, kde žije.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kafrání etických nesmyslů
Petr Kr,2016-06-09 19:02:29
Pane Sašo, zase si hrajete se slovíčky - Afrika nebo Evropa, Petr nebo Pavel. Je humánní, aby se zdravá a ekonomicky silná matka schopna porodit 5 zdravých jedinců a postarat se o ně, "ztrácela" čas a své zdraví starostí o imobilní dítě, které za 5-10 let zemře? Nebo se to dítě "dožije 60 let, ale od 40 už nemá tu matku, aby se o něj starala a stará se o něj ústav, který spolkne víc peněz než náklady na výchovu a vzdělání jedince, který potom vrátí ty náklady zpět do ekonomiky a pomůže zajistit tu nezdevastovanou matku v důchodu, až bude mít alzheimra?
Je humánní zachraňovat život člověka s náklady desítek milionů ročně a pak nechávat umřít desítky lidí, protože pojišťovna nemá na kvalitní léky a tak se méně kvalitními léky léčí s menší úspěšností? Na koho byste šel vy s AK47, kdyby vám pojišťovna sdělila, že potřebujete sice léčit, ale nejprve zkusíme ten levnější lék a až se ukáže, že u vás nezabral (jako u 30% dalších) a že pak dostanete to nejlepší. Ale to už budete mít menší šanci na uzdravení!
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kafrání etických nesmyslů
Milan Krnic,2016-06-10 07:13:14
Zda mi to dává smysl? Moc ne, asi proto, že jsem tuto situaci nezažil. Zda je to vhodné z ekonomického pohledu? Není. Ale humánní to podle mě je.
Míchat ekonomiku (nemáme peníze pro jiné!) s humanitou mi nedává smysl.
Re: Re: Re: Re: Kafrání etických nesmyslů
Pavel S,2016-06-09 18:27:10
Vážně postižení lidé, mají zhusta alespoň částečně funkční nervovou soustavu a smysly. Shluk buněk nic takového nemá. Jedná se tedy o nesmyslný příměr.
Re: Re: Re: Re: Re: Kafrání etických nesmyslů
Milan Krnic,2016-06-10 07:06:42
Souhlasím. On to taky nebyl příměr.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kafrání etických nesmyslů
Pavel S,2016-06-10 20:14:47
A jak byste to co jste napsal, nazval? Hloupý komentář?
Re: Re: Re: Re: Re: Kafrání etických nesmyslů
Honza Kohout0,2016-06-10 12:45:08
Pokud etika vede zbytečnou debatu, tak se teda místo výmluv o shluku buněk rozhodněte, kdy končí shluk buněk a kdy začíná život.
4 týdny? 8 týdnů? 16 týdnů? 32 týdnů? 64 týdnů?
Nebo to neumíte rozhodnout? Tak zjevně má ta debata smysl, a zjevně má etika smysl.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kafrání etických nesmyslů
Pavel S,2016-06-10 20:36:08
Tvrdím, snad někde že se jedná o zbytečnou debatu? Prosím abyste mě citoval, jinak píšete nesmysly. Jediné co tvrdím, že blábolit něco o neetičnosti (nebo se dokonce pokoušet zakazovat či komplikovat) výzkum embryí a výzkum jejich využití v medicíně - samozřejmě se souhlasem dárců - je ve světle toho, že jen v této zemi skončí ročně tisíce embryí v tekutém dusíku nebo ve výlevce, naprosto mimo mísu.
Mimochodem logika v tom co píšete není žádná, život představuje i jedna jediná buňka, a nachází se možná i na Marsu, ale pokud nežijete z čerstvého povětří a slunečního svitu, tak stěží můžete kohokoli kritizovat.
Re: Re: Re: Re: Kafrání etických nesmyslů
Josef Šoltes,2016-06-09 20:16:39
Klidně, proč ne? Postižený fyzicky je normální člověk schopný naprosto plnohodnotného fungování v naší společnosti, často i lepšího, jelikož mu nic jiného než používat mozkovnu nezbývá. Co se týče duševně postižených, to už je na jejich blízkých. Kdo jsem já, abych říkal, co má kdo dělat se svým dítětem. Pokud se o něj chtějí starat, tak ať se starají.
Re: Re: Re: Re: Re: Kafrání etických nesmyslů
Milan Krnic,2016-06-10 07:04:08
Psal jste o schopnosti samostatného života. Existují lidí, kteří toho schopni nejsou.
Věda a etika
Alexandr Kostka,2016-06-09 08:14:52
Ano, je krásné, že to "dovedeme". Ovšem je otázkou, jestli bychom to dělat měli. Planeta zvaná "země" má určitou velikost, její zdroje nejsou neomezené, zato počet lidí stále roste a roste. A "děti ze zkumavky" si dělají jen "vyspělé" země, které mají obrovskou spotřebu. Ropa, plyn, kovy, nekovové materiály..
Re: Věda a etika
Lukas Florner,2016-06-09 08:42:27
Nejde jen o obrovskou spotřebu, ale o to, kam ta obrovská spotřeba směřuje. Pro přežití lidstva je kriticky důležité vykročení z bezpečí planety Země a kolonizace jiných planet a časem i jiných planetárních systémů. Nejen kvůli omezenosti zdrojů Země. Vyspělé země mají vyspělejší vědu a techniku a větší šanci najít takové způsoby, které lidstvu to vykročení umožní zdaleka nejlépe. Byť to hodně stojí. Tudíž ano, měli bychom dělat vše, co je v našich silách, aby lidstvo přežilo, prosperovalo a mohlo se šířit. A s ním se třeba svezla i ostatní díla Matky přírody.
Re: Re: Věda a etika
Milan Krnic,2016-06-09 11:00:30
Já si zase představuji, jak dovážíme suroviny z Vesmíru natolik, až narušíme stabilitu systému, a bude nějaké vzrůšo :)
Re: Re: Re: Věda a etika
Josef Šoltes,2016-06-09 13:43:04
To je pěkná blbost. Když Zemi nedělá problém vzdalující se Měsíc, zřejmě nebude vadit skoro nic.
Re: Re: Re: Re: Věda a etika
Milan Krnic,2016-06-09 15:00:39
Může být. Představa je jen představa. Ovšem i vzdalující se Měsíc je součástí stabilního systému.
Re: Re: Re: Re: Re: Věda a etika
Drahomír Strouhal,2016-06-09 15:26:53
Prý stabilního :D. Náš systém je naopak velmi dynamický. Ze Země stále proudí tepelná energie hledající si co nejmenší odpor, Měsíc se nám vzdaluje, čert ví, co nám spadne na hlavu a Slunce si vesele mění cykly mimo tabulky, jako by se nechumelilo. Sice tady nemáme krokodýly, ale rychlé auto vás taky dokáže slušně zřídit. Navíc tu máme tu pitomou věc zvanou život, jež je nejdynamičtějším procesem ve známém vesmíru. Ano, sice nedokáže smazat celé planety, jako třeba výbuch supernovy, ale zato je vysoce organizovaný a dokáže již ovlivňovat stav povrchu celé planety. A co teprve až dojde k jeho rozšíření mimo gravitaci Země.
Na rozdíl od Marsu, jež je v podstatě pěkně mrtvý svět s občasným větříkem, je Země velmi dynamickým objektem.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Věda a etika
Milan Krnic,2016-06-10 06:57:10
Záleží, jak se na to díváte. Dynamický na jednu stranu může být zároveň stabilní na stranu jinou. Já nevím, třeba život, ten je na jednu stranu dynamický, pak tu máme třeba ostrov plný života, zeleně tj. plně dynamický. (z jiného pohledu stabilní systém). Pak na něj zaneseme nějakého nepůvodního živočicha, který všechnu vegetaci spase, a protože nemá přirozené nepřátele, .... (způsobí nestabilitu toho systému)
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Věda a etika
Petr Kr,2016-06-10 10:16:00
Pane Milane, záleží na tom, jak se na to díváte? Realita je taková, že je to vždy dynamický systém, který má nějaký stabilní bod, okolo kterého "kmitá". Občas do toho přijdou turbulence a vychýlí to a pak se to zase stabilizuje. To že přijde nepůvodní živočich je specifická turbulence, která vede k najetí na jiný stabilní bod. A tomu vy říkáte dynamický proces. Ve skutečnosti to je dynamický proces pořád, ale přechodový proces je tam vidět jen občas a občas to je přechodový proces výrazný. Regulační prvky ho ale jednou drží okolo jednoho stavu a odstraněním nějakého prvku nebo přidáním jiného regulačního mechanismu se to přesune jinam.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Věda a etika
Milan Krnic,2016-06-10 10:33:04
Turbulence, nebo chaos je zatím matematicky nepopsaný jev, kdy toto zdaleka neznamená, že popsat nejdou.
Pokud na to budu pohlížet tak, je nejdou, pak s vámi souhlasím.
Re: Re: Věda a etika
Marcel Brokát,2016-06-10 06:56:31
ale no tááák...
- není třeba se stěhovat do vesmíru (i když je to pro někoho vzrušující představa), stačí patřičně zredukovat obyvatelstvo Země. V kombinaci s hi-tech přístupem k životu se ze Země může nakonec stát fajn místo
- děláme vše co můžeme pro přežití - od nepaměti (tedy pokud vyloučím zásah zvenčí nějakou entitou, která nás hlídá). A zatím nám to jde.
- A je třeba si zapamatovat, že TENHLE svět je ten nejlepší možný ze všech možných světů, který se mohl kdy uspořádat neboť je jedinou možnou výslednicí všech událostí, které se kdy objevily. A vždycky to nějak dopadne....
Re: Re: Re: Věda a etika
Bohumír Tichánek,2016-06-11 09:40:48
2016-06-09 08:42:27 čtu: "Pro přežití lidstva je kriticky důležité vykročení z bezpečí planety Země a kolonizace jiných planet a časem i jiných planetárních systémů"
Je těžko k uvěření, že by lidstvo mělo vykročit ze Země a třeba oživit Mars. Vždyť to nedokážeme ani zde na Zemi s pouštěmi, natož se Saharou - a ani to nemáme v plánu.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
