Jak už dnes víme, ve vesmíru jsou roztodivné planety. Naše Země se skládá ze silikátových hornin, železného jádra a trochy vody se vzduchem, které využívá pozemský život. Takový svět důvěrně známe a považujeme ho za vzor obyvatelnosti. Co když ale první obyvatelné světy v našem vesmíru vypadaly úplně jinak?
Kredit: Harvard University.
Podle nového výzkumu mohly v mladém vesmíru vznikat uhlíkové planety. Obsahovaly by sice jen velmi málo těžších chemických prvků, ale tvořit by je mohl grafit, karbidy, a také diamant. Astronomové by časem takové planety mohly objevit u vzácného typu hvězd z ranného vesmíru. A právě na takových planetách mohl kdysi vzniknout první život ve vesmíru.
Výzkum vedla studentka z Harvardu Natalie Mashianová, a podílel se na něm i její vedoucí disertační práce astrofyzik Avi Loeb z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics. Podle Mashianové máme dost dobrých důvodů věřit, že pokud existuje mimozemský život, tak je pravděpodobně založený na uhlíku a v hrubých rysech podobný tomu našemu. A Mashianová tvrdí, že by takový život mohl teoreticky existovat i na planetách v planetárních systémech, v nichž bylo oproti Sluneční soustavě jen málo těžších prvků. Nejrannější vesmír obsahoval prakticky jenom vodík s héliem. První pořádná množství atomů uhlíku, kyslíku a dalších prvků, které jsou nezbytné pro vznik života našeho typu, vznikly až ve chvíli, kdy vesmírem otřásly první supernovy nejstarších hvězd.
Mashianová a Loeb se zaměřili na vzácný typ prastarých hvězd, který se říká CEMP (Carbon-Enhanced Metal-Poor) hvězdy, čili hvězdy které obsahují jen velmi málo železa, ale zároveň větší množství uhlíku. Tyhle hvězdy obsahují pouhou jednu stotisícinu množství železa, jaké obsahuje Slunce, a vznikly předtím, než se ve vesmíru objevilo větší množství atomů těžších prvků. Podle Loeba to jsou živé fosilie z mladého vesmíru. Právě u takových hvězd bychom mohli nalézt uhlíkové planety, na nichž se mohl objevit život pozemského typu dlouhé eony před tím naším.
CEMP hvězdy mají oproti Slunci jenom zlomek těžších prvků, jako je třeba železo. Nápadnou výjimkou je ale u CEMP hvězd uhlík, kterého mají větší množství, než by odpovídalo jejich věku. U těchto zvláštních hvězd by se z lehkého uhlíkového prachu mohly poslepovat uhlíkové planety, nejspíš černé jako dehet. Při pohledu ze Sluneční soustavy by uhlíkové planety vypadaly vlastně dost podobně, jako běžné terestrické světy. Nebyly by nápadné svou velikostí ani hmotností .
Astronomové ale mohou uhlíkové planety odhalit, pokud se jim povede prostudovat jejich atmosféru. Na těchto neobvyklých planetách by měla být atmosféra bohatá na plyny s atomy uhlíku, jako je oxid uhelnatý nebo metan. Mashianová s Loebem doporučují hledat uhlíkové planety u CEMP hvězd tranzitní metodou sledování změn jasu hvězdy, kterou používá vesmírný dalekohled Kepler. Podle Mashianové se o uhlíkových hvězdách nikdy nedozvíme, jestli se po nich pořádně nepodíváme.
Video: Avi Loeb: New Search Methods for Primitive and Intelligent Life Far from Earth
Literatura
Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics 7. 6. 2016, arXiv:1603.06943, Wikipedia (Carbon planet).
Jak běžné jsou v Galaxii obyvatelné Země?
Autor: Stanislav Mihulka (06.11.2013)
Cizí planety jsou nejspíš obyvatelnější, než jsme si mysleli
Autor: Stanislav Mihulka (18.01.2015)
Většina planet jako je Země se ještě nezrodila
Autor: Stanislav Mihulka (21.10.2015)
Diskuze:
Ku koncu prvej miliárdy rokov, už museli existovať niektore vesmírne ostrovy s dostatkom ťažkých kovov
Anton Matejov,2016-06-09 06:27:45
Mashianová tvrdí, že by takový život mohl teoreticky existovat i na planetách v planetárních systémech, v nichž bylo oproti Sluneční soustavě jen málo těžších prvků. Nejrannější vesmír obsahoval prakticky jenom vodík s héliem...
Kto tvrdí že najrannejší vesmír obsahoval prakticky len vodík s helíem? Ako dlho trval ten najrannejší vesmír v ktorom bolo len helium a vodík?
Nedávno vyšiel článok aj na oslovi že supermasívné čierné diery vznikli oveľa skôr ako sa doposiaľ pripúštalo:
http://www.osel.cz/8868-vesmirne-observatore-jsou-na-stope-vzniku-supermasivnich-cernych-der.html
...Háček je v tom, že se první generace supermasivních černých děr podle všeho objevila velmi rychle (tedy v astrofyzikálních proporcích). Pozorujeme je téměř hned po Velkém třesku, přestože jsme si původně mysleli, že taková ohromná černá díra nejspíš dlouho kyne pozvolným vyžíráním hmoty z okolí. Je to prostě záhada...Vyskytovaly se ve vesmíru, který byl mladší než miliardu let a jejich hmotnost činí zhruba 100 tisíc Sluncí...
Prvotné čierne diery vznikali väčšinou s prvotných hviezd, ktoré boli veľmi hmotné a preto zároveň mali aj nebývalu krátku životnosť. Také supehmotné hviezdy zakrátko vybuchovali ako supernovy. Ine menej hmotné do
neutrinových hviezd.
http://www.osel.cz/8871-galakticky-zlaty-dul-objasnuje-puvod-nejtezsich-prvku-vesmiru.html
Supernovy a exotické zrážky neutronových hviezd su zatiaľ pre nás najznámejšie mechanizmy tvorenia ťažkých kovov.
Určite nejakými spôsobom zahusťuhú vesmírne ostrovy ťažkými kovmi aj čierné diery. Dá sa dohadovať asi len o % podiele na ich tvorbe.
Takže niektoré vesmirne ostrovy, alebo galaktické ostrovy mali do miliárdy rokov dostatok ťažkých kovov.
Veľa sme toho ešte s ranného vesmíru nepochopili.
Ako naznačuje nedávny link:
http://www.osel.cz/8873-vesmir-se-rozpina-rychleji-nez-se-ocekavalo.html
Súčasná verzia veľkého tresku Bing-Bangu začína mať čoraz viacej trhlín.
Posledných 20 rokov nevieme riadne pohnuť s výskumom tmavej hmoty a tmavej energie.
Tá tmava hmota sa ale podieľala nejakými spôsobmi na vývoji galaxii. Teda aj na vzniku ostrovov s ťažkými prvkami.
Tmava hmota a Tmava energia podľa súčasných vedomosti a modelov tvoria asi 95 % hmoty nášho vesmíru.
Vedci nášho storočia si zasa overili staré porekadlo, že čím viac vieme, tým viac zisťujeme že ešte málo vieme.
Prečo tvrdí že...Podle Mashianové máme dost dobrých důvodů věřit, že pokud existuje mimozemský život, tak je pravděpodobně založený na uhlíku a v hrubých rysech podobný tomu našemu...?
Čo ak existuje život napríklad aj na báze Tmavej hmoty, ktorej je vo vesmíru oveľa viac?
Ľudstvo sa rýchlo blíži k stvoreniu života napríklad s naších čoraz lepších počítačov.
Taká inteligencia a život už nebude na báze uhlika a závisly na ekosystemoch s vodou v kvapalnom stave.
Nedávno som čítal štúdie kde predpovedali vývoj počítačov v cene 1000 $. Do desiatých rokov majú mať silu človeka a okolo 2035 už silu ľudstva. Moorov empircký zákon je stále v zhode s takými predpoveďami.
Je to blabol
Hh Hh,2016-06-08 21:09:49
Smozřejmě život na bázi jakýchsi proto...bakterii bez težších prvků nedává smysl. To je celý problém ,,Kde všichni jsou". Prostě ještě vesmir není dost starý na opravdový život. Natož Inteligentní!
Re: Je to blabol
Tomáš Marný,2016-06-10 10:19:23
Možná naše část vesmíru /kapka v moři/ není dost stará. Ale multivesmír je nekonečný a jako takový existuje nekonečně dlouho, od nepaměti. To co mi prožíváme se zde již nesčetněkrát v historii opakovalo a nepochybně existují civilizace, které jsou daleko před námi a jež bychom vůbec nepochopili. O čem by si s náma, zde na Zemi, asi popovídal mořský ježek? A to je rozíl mezi ním a člověkem určitě daleko menší .....
Re: Je to blabol
Matěj O,2016-06-10 19:33:43
Napadá mě, zda by případný život na takových brzkých planetách nestagnoval kvůli nedostatku/absenci metalloproteinů.
Počátek života na zemi a jeho smysl
stanislav vyskočil,2016-06-08 19:47:21
Cílem vědeckého zkoumání v současnosti je vytvoření komplexně replikujícího se umělého organismu.
Všichni vědci se shodují ,že základem života je kompartmentace ,čili oddělení vnitřního prostoru od okolí a následná replikace .Vznik života je již vyřešen ,alespoň úplně první krok a ten je důležitý.
Elegantní experimenty ukázaly, že když smícháme stavební kameny membrány /fosfolipidové/ se stavebními kameny fosforamidových kyselin ,můžeme vytvořit jakési první protobuňky.Pokusy ukázaly nejen to ,že váčky s řetězci fosforamidových nukleových kyselin vznikají, ale také to ,že se nukleové kyseliny úspěšně replikuji a to i při velkém rozmezí teplot.
A první ANORGANICKY REPLIKATOR byl na světě/Planetě/ , ještě bez kyslíku a zahájil Evoluční vývoj hmoty a energie na planetě podle antropického principu, že na jedné planetě s bilionů a trilionů planet jsou právě vhodné podmínky pro vznik života.Tato podmínka byla bezezbytku splněna.
Další krok v laboratoři je tak náročný až nemožný ,protože vyžaduje jako evoluce mnoho a mnoho času, ale ten tu byl k dispozici.Stačí aby proces replikace nastal jenom jednou a je to možné, protože vše živé má jenom pravotočivou DNA.
Ve hře je ale stále i teorie Panspermie.
Více v mé knížce ".... a zeptala se Hmota:Proč jsem?" ,zašlu na Váš mail zdarma v pdf.
Další zdroj :Zuzana Storchová ,časopis Vesmír 9/2011 ,str,518
Popisuje jak ve vodném roztoku jednoduchých olejů vznikají samovolné drobné agregáty,micely i váčky ohraničené dvou i vícevrstvounou membránou a následuje růst a množení lipidových váčků.
Odpůrci samovolného vzniku života namítají ,že je to událost nesmírně komplexní a složitá a tím nepravděpodobná. Tato námitka už vědce dnes netrápí. Doba k vytvoření replikovaných molekul byla nepředstavitelně dlouhá a v malém světě molekul se odehraje každou sekundu obrovské množství událostí a stačí aby ta potřebná nastala je JEDNOU !
Život je podle S. Hawkinga jenom "chemické bahno" .
Podle mé knížky se vysoceorganizovaná hmota svou Evolucí, na jejím dnešním konci, sama sebe zeptala Proč vůbec jsem? a to za pomocí vysoceorganizovaného lidského mozku kterého je autorem . Odpověd nedostala protože neznáme tajemství hmoty samotné ,snad v Cernu nebo Lawrence M. Krauss "Vesmír z ničeho"?
O Evoluci už víme prakticky všechno i to, že je nesnesitelná lehkost našeho náhodného bytí a proto si to ulehčujeme náboženstvím.
Naším zřizovatelem je software genomu DNA který je i autorem našeho mozku a je při tom tato informace nehmotná , na nosiči DNA. Nás tvoři jenom naše geny, které se udržují ke své vlastní reprodukci /replikaci/ bez ohledu na naši vůli. Toto je i smysl našeho krátkého života ,je to jenom náhodný výsledek nenáhodné evoluce hmoty a my žijeme v pronajaté schráně hardware a jsme ovládáni pomocí bolesti,pudů,hladu a žízně ,sexu s koncovkou orgasmem na předání software.Třešnička na dortu od zřizovatele.
Člověče pomni! že jsi prach a v prach se obrátíš, ale tvoje geny žijí dál v tvých dětech.Amen.
CEMP hvezdy a zelezo
Vojtěch Sokol,2016-06-08 13:02:35
"...vzácný typ prastarých hvězd, který se říká CEMP (Carbon-Enhanced Metal-Poor) hvězdy, čili hvězdy které obsahují jen velmi málo železa, ale zároveň větší množství uhlíku."
Z clanku to vypada, ze kriterium pro CEMP hvezdy je hlavne mit malo zeleza, ale myslim, ze je spise minena metalicita obecne, tzn. nizky obsah prvku tezsich nez vodik a helium, mimo jine i onoho zmineneho zeleza.
Jak by tam něco vzniklo?
Jakub Klos,2016-06-08 12:50:18
Nechápu ani z materialistického pohledu, co a jak by tam mohlo vzniknout v takhle redukčním světě. Vždyť to odporuje oběma termodynamickým zákonům. Jinými slovy není tam zdroj chemické přeměny metabolitů v energii. Redukční plyny spolu nereagují a minerálů oxidační povahy tam asi moc nebude a to nemluvím o vodě. Škoda, že tu myšlenku badatelka nerozvinula také pro čtenáře Osla. Takže jsem z toho jelen.
Re: Jak by tam něco vzniklo?
Jan Novák9,2016-06-10 18:22:11
Nejsem organický chemik, ale ukládání chemické energie (o to Vám asi jde) by mohlo jít metabolizací složitých uhlovodíků na jednoduché a naopak s využitím dvojných a trojných vazeb. Je to jenom o uložení sluneční energie do chemické a její uvolnění. Na zemi začal život bez kyslíku v čistě redukčním prostředí. Anaerobní bakterie ho nepotřebují dodnes.
C
Drahomír Strouhal,2016-06-08 11:27:05
No, ale na takové planetě asi nebude moc kyslíku v plynné podobě. Spousta CO2 a metanu v atmosféře a povrch pokrytý jednoduchými uhlovodíky sice můžou nastartovat vznik života, ale voda bude nejspíš kvůli drtivému tlaku v nejlepším případě obsažena jen v hydrátu metanu a i kdyby se nějaký život rozvinul, nedostatek kyslíku nejspíš neumožní rychlejší metabolické pochody. Místo kyslíku a dusíku se samozřejmě nabízí síra a fosfor, ale otázka je, jestli by toho bylo v tomto období dost.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
