Kvádr z dílny ESA o rozměrech 3x2x2 metry, známý jako Rosetta Orbiter, opustil matičku Zemi před dvanácti lety. Od samého počátku ho provázela smůla. Původně měl odletět o rok dříve, ale nosič Ariane 5 měl havárii posunutím startu se okno k původnímu cíli - kometě 46P/Wirtanen, zavřelo. Mise dostala náhradní směr - kometu 67P/Churyumov-Gerasimenko. Když se k ní po deseti letech konečně přiblížila, přišlo zklamání. Přistání pouzdra Philae se nezdařilo. Místo dosednutí a ukotvení poskakovalo, aby nakonec skončilo na svahu v nějaké průrvě, kde jí sluníčko nebylo schopno dobíjet baterky.
I když hlavní program, zkoumání kometárního jádra selhal, Rosetta doprovázela kometu na její dráze kolem Slunce a prováděla měření, které ji umožňovaly dělat palubní přístroje takzvaně „na dálku“. Naštěstí spektrometry ALICE (UV spektrum), VIRTIS (viditelné a IR spektrum), mikrovlnný spektrometr MIRO a také plynový a hmotový spektrograf ROSINA, pracovaly normálně a tak jsme se od spektrografu ROSINA nyní dočkali nečekaného překvápka. Jednoznačně se mu podařilo detekoval v řídké atmosféře komety aminokyselinu glycin.
Informaci o aminokyselině na kometě včera potvrdila vedoucí řešitelka projektu ROSINA, Kathrin Altweggová. A nejen to. Kromě aminokyseliny byl prokázán na kometě i fosfor. Pravdou je, že glycin byl zmiňován v souvislosti s kometárním ohonem již dříve. Náznaky přítomnosti nejjednodušší aminokyseliny avizovaly vzorky, které na Zemi v roce 2006 z komety Wild-2 dopravila mise Stardust od NASA. Ani tehdy ale chemici nemohli vyloučit možnost chyby v důsledku pozemské kontaminace při manipulaci se vzorky a jejich přípravě k vyhodnocení. Dnes to je ale zcela jiná káva, ROSINA totiž detekovala glycin přímo a do výsledku žádné manipulace se vzorkem vznést chybu nemohly.
Aminokyselinu lze z měření prováděné Rosettou vyčíst opakovaně. První měření signalizující glycin je z října 2014, kdy Rosetta byla asi 10 km od komety. Další pak během průletu v březnu 2015. Tehdy se dostala k jádru na vzdálenost 15 - 30 km. A do třetice lze ze záznamu přítomnost glycinu vyčíst i z výtrysků plynů z komety v jejím periheu, kdy od ní Rosetta byla více než 200 km. Byla v té době obklopena množstvím prachu z komety a na něm se také dalo ledasco zjistit. Jakmile sluneční svit zrnka prachu zahřál, kromě jiných těkavých látek se z něj také začal uvolňovat i glycin. Ten se mění v plyn až když teplota dosáhne těsně pod hranici 150 °C. Proto se v předcházejících měřeních prováděných těsně u zmrzlého jádra, jej uvolňovalo jen málo a jen některá z měření přítomnost aminokyseliny avizovala.
Že na kometách je voda, se ví už dlouho. Nějaký čas už také astronomové diskutují otázku, zda nemohly život na Zemi přinést komety a planetky. Jeden z prvních výsledků Rosetty dal takovým představám o kometách pořádnou facku. To když se ukázalo, že voda na kometě se výrazně liší od té naší na Zemi a že ta naše tedy z komet patrně není. Pošramocenou pověst komet na vzniku života s odstupem času stejná sonda zase napravuje. A to více než stovka molekul, které v kometárních prachoplynových ohonech zjišťuje. A od nynějška včetně aminokyseliny.
A co na to chemici a biologové? Ti potvrzují, že v případě detekovaného glycinu a fosforu jde o klíčové molekuly toho, čemu se říká prebiotická chemie. Nemůžeme tady ještě hovořit o životě jako takovém, ale zjištěné struktury k němu mají hodně blízko. Jsou to jeho základní ingredience. Jak glycin (C2H5NO2), tak fosfor (P), jsou základními stavebními prvky DNA , RNA a buněčných membrán. Rovněž tak i molekuly adenosintrifosfátu (ATP), bez nichž se neobejde transport energie ani metabolismus. Navzdory tomu, že voda na Zemi a kometě 67P se ukázaly být rozdílného původu, na faktu, že komety jsou rezervoáry všech hlavních substancí života a také jejich roznašeči po sluneční soustavě, to nic nezměnilo.
Již loni jsme na Oslovi informovali o kometě Lovejoy (Láskaradost), která nečekaně zjasnila až začala být pozorovatelná i bez dalekohledu a na konci roku jsme ji mohli poprvé spatřit i od nás. Pojmenování (i když je podle příjmení objevitele) jí doslova „sedlo“. Jak se později ukázalo, tak každou sekundu vydechovala takové množství alkoholu, kolik ho je v 500 lahvích vína...
Ještě nedávno jsme komety považovali za znamení blížící se vojny, moru, či jiné pohromy a odvraceli je modlitbami. Dnes se nám jeví spíše jako svědci dávné minulosti, kteří si létají kdesi daleko a jen občas je gravitační poruchy vychýlí z jejich zvyklostí a nasměrují je do vnitřních částí sluneční soustavy.
V posledních několika málo letech je přestáváme považovat i za jen zmrzlé kusy špinavého ledu. Jakmile tito zmrzlíci pookřejí a jejich povrch se začne odpařovat, dávají nám vědět, že jsou poslové i zpráv dobrých. Kromě etylalkoholu se již na vlasaticích potvrdil i glykol a jednoduchý cukr. K loňským potvrzeným molekulám glykolaldehydu (CH2OHCHO), etanolu (C2H5OH), etylenglykolu (CH2OH)2, methylesteru kyseliny mravenčí (HCOOCH3), kyseliny mravenčí (HCOOH), acetaldehydu (CH3CHO), kyseliny isokyanaté (HNCO), formamidu (NH2CHO), a dalších molekul organických látek, připojuje vyhodnocení dat z Rozetty další z kamínků na misku vah ve prospěch hypotézy, že komety mohly být zdrojem komplexních organických moleku. Stejně tak formuje představu, že se komety zasadily o vznik života v době před 3,8 miliardami let, kdy do nás bušilo mnoho asteroidů a komet a dnes tomuto období říkáme velké bombardování.
Jak se ukazuje, nemusel tehdy život v oceánu začínat „od píky“ z molekul jako je voda, dusík a oxid uhelnatý. Po ruce měl něco mnohem sofistikovanějšího - uhlíkaté molekuly z vícero atomů, cukry a jak se nyní ukázalo, nechyběly ani tak složité látky, jakými jsou aminokyseliny. A to už tedy mluvíme o stavebních jednotkách bílkovin a také základních stavebních kamenech molekul dědičnosti. Stále pravděpodobnější se tak jeví hypotéza, že za svou existenci vděčíme vlasaticím, než komukoliv jinému.
Literatura
ESA NEWS
Voda na kometách a na Zemi není v příbuzenském vztahu
Autor: Vladimír Pecha (12.12.2014)
Láskaradost roznáší alkohol a cukr
Autor: Josef Pazdera (25.10.2015)
Na kometě je i molekulární kyslík, a je ho tam "hodně"!
Autor: Josef Pazdera (29.10.2015)
Obří komety jako hrozba civilizace
Autor: Josef Pazdera (24.12.2015)
Diskuze: