Záhada Londýnského kladiva

…aneb Další pohádka o člověku v době dinosaurů

K tématu domněle koexistujících „neptačích dinosaurů a lidí“ od texaské říčky Paluxy už jsem se na blogu v jednom příspěvku dostal. Jde o kontroverzní téma, které silně rezonuje mezi kreacionisty a paleontology už po několik desetiletí. Kromě známých sérií stop, označovaných některými zatvrzelými kreacionisty za lidské (ačkoliv jsou obvykle tříprsté a anatomicky lidským chodidlům vůbec neodpovídají), budí snad největší zájem tak zvané „Londýnské kladivo“ (či „zkamenělé kladivo“ nebo „druhohorní kladivo“). Tento pozoruhodný artefakt v podobě menšího kladiva s hlavicí o šířce 15 cm a průměrem 2,5 cm je dodnes některými lidmi scestně označován za „konečný důkaz“ nereálnosti geologického času, sedimentologie a evolučního vývoje. K tomuto názoru se přiklání zejména kreacionista mladé Země Carl Baugh, dále třeba německý inženýr a samozvaný odborník na dinosaury Hans-Joachim Zillmer i mnozí další.

Tzv. Londýnské kladivo (či kladivo z Londonu), které patří k nejkontroverznějším artefaktům současnosti. Bylo objeveno ve 30. letech minulého století a největší pozornosti se těší od 80. let. Kredit: Glen J. Cuban, 1986 (web http://paleo.cc/paluxy/hammer.htm)

Podle Baugha a jeho přívrženců jde o kladivo, které zkamenělo v geologicky nedávné době a spolu s dalšími pozoruhodnými nálezy v okolí Paluxy tak dokládá, že člověk žil údajně spolu s dinosaury v době před biblickou potopou světa. Kladivo totiž zkamenělo „přímo v hornině“ a má dokládat, že svět je mnohem mladší (než tvrdí oficiální učebnice) a evoluce je tedy pouhý mýtus. Zastánci této interpretace poukazují také na údajně odlišné atmosférické podmínky v době před biblickou potopou, za kterých bylo možné kladivo zhotovit. Tolik kreacionisté a jejich přibližná souhrnná interpretace artefaktu. Ačkoliv již v roce 1985 byla publikována práce, která uvádí věci poněkud na pravou míru (Cole, 1985), změna interpretace údajného „pre-diluviálního“ artefaktu ze strany Baugha dle očekávání nenastala. Jaká je tedy skutečnost? Co víme o historii tohoto zajímavého nálezu a dalším osudu zmíněného artefaktu, který bývá někdy označován dokonce za ordovický (t. j. pocházející z období prvohorního ordoviku, který skončil již před 443 miliony let)? Byla kladiva, navíc údajně zhotovená dnes nenapodobitelným metalurgickým postupem, skutečně pamětníkem doby dinosaurů? Samozřejmě že nikoliv, ale nepředbíhejme…

Tzv. Londýnské kladivo bylo objeveno ve 30. letech minulého století (mezi roky 1934 a 1936) nedaleko texaského městečka London – odtud jeho název, s metropolí Velké Británie nemá žádnou souvislost. Objev učinil místní usedlík Max Hahn se svojí manželkou, když se procházeli okolo koryta říčky Red Creek. Údajně si povšimli zvláštního kusu kamene, ze kterého vyčníval kus dřeva a jako kuriozitu si tento objev odnesli domů. Zhruba o deset let později (1946-7) jejich syn George kámen rozbil a uvnitř objevil uvězněnou kovovou hlavici kladiva. Podstatná je skutečnost, že onen kámen nebyl součástí okolní horniny, šlo pouze o „balvan“, sedící na ploše v okolí říčky. Velké popularity se tento artefakt dočkal až v 80. letech minulého století, kdy jej zakoupil již zmiňovaný Carl Baugh, který jej označil za „velkolepý objev z doby před biblickou potopou.“ Od roku 1983 pak kladivo vystavoval ve svém „Muzeu důkazů o stvoření“ (Creation Evidence Museum). Dodnes jsou právě věrné repliky tohoto artefaktu údajně jedním z nejoblíbenějších místních suvenýrů. Chemická analýza ukázala, že kovovou hlavici tvoří zejména železo (96,6 %), dále pak chlór (2,6 %) a síra (0,74 %). Mnozí odborníci si povšimli, že kladivo se svým tvarem a celkovým vzezřením značně podobá nástrojům, vyráběným v USA na konci 19. století.V současnosti je podle všech dostupných indicií prakticky jisté, že se jedná o člověkem vyrobené kladivo, v době nálezu staré nejspíš několik desetiletí. A jak lze vysvětlit jeho uvěznění v okolní vápencové hornině? Geologové tento neobvyklý, ale možný jev vysvětlují jako vytvoření konkrece z vodou rozpustných minerálů, které se kolem opuštěného artefaktu za vhodných podmínek vytvořily, utuhly a za velmi krátkou dobu řádově desetiletí až století ztuhly do podoby horniny. Podobné jevy byly pozorovány v přírodě i na některých lokalitách, kde intruzivní předměty obalené vrstvou hmoty s rozpuštěnými minerály po nějaké době vypadají, jako kdyby vyrůstaly z pevné horniny vzniklé v geologické minulosti. Není překvapivé, že Baugh ani jiní kreacionisté toto vysvětlení neakceptují a „Londýnské kladivo“ je pro ně nadále jasným důkazem jejich domnělých pravd. Jak ale uzavřel na své webové stránce badatel Glen J. Kuban, v současnosti neexistuje jediný pevný důkaz o tom, že kladivo objevené před 80 lety je skutečně něčím víc, než jen pouhou geologickou kuriozitou.

Poznámka redakce: Připojujeme upoutávku na novou knihu autora - Poslední dny dinosaurů (nakl. Radioservis, 2016):

Odkazy:

http://paleo.cc/paluxy/hammer.htm

http://en.wikipedia.org/wiki/London_Hammer

Baugh, Carl E. 1986. Creation Evidences in Color. Creation Evidences Museum. Glen Rose, TX.

Cole, John R. 1985. If I Had a Hammer. Creation/Evolution. 5 (1): 47-56.

Psáno pro Dinosaurusblog a osel.cz

Autor: Vladimír Socha

Datum: 16.05.2016

Tisk článku

Diskuze:

Pája Vašků,2016-05-23 14:20:01

Dlouho už pozoruji, čím větší blbina, tím víc příspěvků v diskusi, zatímco u zajímavých vědeckých objevů skoro nic. ;-)