Kde se vzala Devítka? Kredit: Caltech / R. Hurt (IPAC).

Není tajemstvím, že komunita odborníků na Sluneční soustavu poslední měsíce žije hledáním Devítky. Tedy naprosto pozoruhodné deváté planety našeho planetárního systému, která se zdá být úplně jiná, než jsme si kdy mysleli. Pro připomenutí – astronomové na začátku roku narazili na známky existence planety zhruba o hmotnosti Neptunu. Pokud existuje, tak obíhá Slunce v šílené vzdálenosti 400 až 1.500 astronomických jednotek (AU), desetkrát dál než nešťastné Pluto. Astronomové jsou samozřejmě šťastní, Devítky jsou teď plná média. Jedna věc je ale velmi trápí. Kde se tam taková planeta, takhle veliká a takhle daleko od Slunce, vlastně proboha vzala?

Gongjie Li. Kredit: CfA.

Původ Devítky je totiž naprosto záhadný. Standardní teorie vzniku planetárních soustav s něčím takovým rozhodně nepočítají. Tady se muselo stát, a nebude na škodu si zopakovat důležitou frázi „pokud Devítka doopravdy existuje“, něco hodně zvláštního. Astronomka Gongjie Li z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics (CfA) a její kolega Fred Adams z University of Michigan spustili miliony počítačových simulací, aby prozkoumali tři scénáře původu Devítky, které jsou považovány za nejvíce pravděpodobné.

První a daleko nejvíce pravděpodobný scénář počítá s cizí hvězdou, která někdy v minulosti prošla v nebezpečné blízkosti Sluneční soustavy. A tento hvězdný vetřelec by v takovém případě svou gravitací vytáhl Devítku z pohostinné náruče Sluneční soustavy do chladné a mlčenlivé planetární periferie. Vysvětlovalo by to i nápadně, až neslušně eliptickou dráhu Devítky. V dnešní době to vypadá dost nepravděpodobně. Naše okolí je povážlivě pusté. Jenže naše Slunce zřejmě vzniklo ve hvězdokupě s několika tisíci hvězdami, a tam se už blízká setkání s okolními hvězdami nezdají tak neuvěřitelná.

Fred Adams. Kredit: UMich.

Potíž je v tom, že kolemjdoucí hvězda by mnohem pravděpodobněji Devítku úplně vyrvala ze Sluneční soustavy a poslala ji do zapomnění. Li a Adams ze svých simulací spočítali, že šance na vznik Devítky tímto způsobem při průchodu cizí hvězdy činí asi tak 10 procent. Jestli to ale tak bylo, Devítka mohla vzniknout docela blízko Slunce. Plynní obři, tedy hlavně Jupiter se Saturnem ji pak mohli gravitačně odtlačit na vzdálenější oběžnou dráhu, kde Devítku nabrala gravitace procházející hvězdy. Anebo Devítka vznikla na vzdálené oběžné dráze a hvězdný vetřelec ji pak posunul ještě dál. Rozhodnout mezi těmito možnostmi pomůže přímé pozorování Devítky. V prvním případě by Devítka vypadala jako totálně zmrzlý Neptun, v tom druhém by zase připomínala gigantické Pluto.

Oběžná dráha Devítky oranžově. Kredit: Tomruen / Wikimedia Commons.

Li s Adamsem se také domnívají, že kdyby za oběžnou dráhu Devítky skutečně mohla kolemjdoucí hvězda, tak k tomu zřejmě došlo až po rozpadu původní hvězdokupy. Devítka je totiž na své eliptické dráze hodně „na ráně“. Pokud by se přiblížila další hvězda, tak bychom o Devítku určitě přišli. 
Li a Adams testovali ještě dva další scénáře vzniku Devítku, divočejší, nežli ten první. Podle druhého ze scénářů je Devítka vlastně exoplaneta, kterou Sluneční soustava vylovila z nějakého procházejícího planetárního systému. Třetí scénář zase sází na to, že Devítka je bývalá potulná planeta, kterou si ochočilo naše Slunce. Oba dva tyto scénáře jsou nepochybně divácky atraktivní, podle simulací jsou ale ještě mnohem méně pravděpodobné, nežli setkání s cizí hvězdou. Teď už zbývá jenom objevit samotnou Devítku a spory o její původ mohou naplno vypuknout.

Video:  A New Planet In Our Solar System? NASA Takes A Look


Literatura
Gizmag 4. 5. 2016, Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics (CfA) 3. 5. 2016.