Drezína zvaná Laufmaschine ", z doby kolem roku 1820 je z třešňového dřeva a vystavena je v německém Heidelbergu. Kredit: Gun Powder Ma, Wikipedia, CC BY-SA 3.0

Kolo znali už Staří Sumerové a z kresby v hrobce Tutanchamona zase víme, že Egypťané si kratochvíle zpestřovali na něčem, co se dalo odstrkovat nohama. Se svými náčrty nezůstal pozadu ani Leonardo da Vinci, ale až hodinář z Norinberku někdy kolem roku 1650 se mohl projet na něčem, co se dnešnímu kolu, jakž takž, podobá. Ani jeho ale není správné označovat za vynálezce, měl  předchůdce, kterého dokládá už jen kresba ve venkovském kostelíku v Stoke Poges. Od roku 1791, kdy Francouz  Medé de Sivrac zkonstruoval svou céleriferu ("rychloběžku"), se věci dali rychle do pohybu. Karel Friedrich von Drais patentuje svou "draisinu" a okolo roku 1861 bratři Michauxové  v Paříži už sériově vyrábí bicykly s pedály. Tehdy ještě na předním kole. Irského zvěrolékaře Johna Boyd Dunlopa napadlo svému synkovi namontovat na ráfky pryžové roury plněné vzduchem a inženýru Bowdenovi zase vděčíme za to, že už netřeba zastavovat patami. Jeho brzdy svírající ráfek z obou stran, používáme prakticky beze změn, dodnes.

Budoucí milionáři z GeoOrbital týmu.

Z nejnovějších průzkumů vyplývá, že zájem o kola v poslední době roste, zvláště o ty s elektromotorem. Právě u jejich uživatelů se prodlužují vzdálenosti na jaké jezdí i četnost jejich jízd. Dalšímu rozvoji elektrokol brání ale to, že většina z nás už nějaké kolo má a je nám líto se ho vzdát.  Právě na nás cílí výrobci sad, kterými lze kola přestavět. Má to ale háček. Je to poměrně komplikované a dát vše případně zpátky, je ještě horší.

Parta vynálezců z Cambridge (Massachusetts) nyní přichází s nápadem, jak mít obojí a přestavbu zvládnout za méně než minutu.  Nazvali to GeoOrbital. Řešení spočívá ve výměně předního kola v němž je již zabudována i baterie i s elektromotorem. K přestavbě netřeba žádné nářadí a jak se údajně kdesi neprozřetelně prořekli, zvládnou to prý i blondýny.

Pochopitelně, že vkládat objemnou baterii do kola se špicemi, je poněkud nepraktické a bylo třeba na to jít  jinak.  Vyplétacích drátů se proto oprostili zcela a místo nich vložili do kola trojúhelníkové rameno opatřené malými kolečky. Ty  jezdí po vnitřní straně ráfku.  Do „trojnožky“ se akumulátor (36V) i s motorem o výkonu 500W snadno vešel a vyjímání baterie je také snadné.  Přestavba se řeší výměnou celého předního kola. Jak to jde rychle je vidět na přiloženém videu.

Standardem elektrokol už je USB port k napájení chytrých telefonů, počítače, reproduktorů na párty,....  Zbytečné je zmiňovat také uzamykatelnost baterie v kole. V podstatě stejně rychlé je ale u tohoto systému vyjmutí celého předního kola. Má to své kouzlo, s takovým kolem bez kola, těžko někdo ujede.

Řešení nazvané GeoOrbital, jakkoliv je geniální, má i svůj rub. Nenašlo se u něj místo na ventilek a tak pneumatika nemá duši. Je plná z jakési pěnové gumy. U kol s odpruženou vidlicí to nemusí být až takový problém, horší to ale bude se zhoršenou ovladatelností. Setrvačnost zvýšené hmotnosti předního kola, bude mít při rychlejším zatáčení, své vrtochy. Údajně se ale na to dá rychle zvyknout. Největší mínus asi bude mít  přenos hnací síly pomocí „kladkového“ přítlačného kola. Těžko říci, jak to bude s prokluzem v plískanici a nebo když se do soukolí dostane mokrá tráva.  S brodivostí v loužích  u tak nízko umístěného motorku to také nebude žádná velká sláva. Pravdou ale je, že novátorské řešení snížilo těžiště, což má také své výhody. Hlavní předností ale je snadná a rychlá přestavba, kterou vynálezci docílili prakticky toho, čemu už se dá bez nadsázky říkat  „dvě v jednom“ (klasické i el-kolo).

Asi nepřekvapí, že si svůj nápad už patentovali a k rozběhnutí výroby ve velkém stylu, založili vynálezci kikstarter.  Tržní cena se má pohybovat okolo 900 amerických dolarů. To je na naše poměry poněkud moc. Stejně tak tomu je ale i u jiného řešení, které se nazývá Copenhagen Wheel. Evropské řešení přestavby kola na elektrokolo je z hlediska jízdních vlastností a odolnosti nepřízni počasí, na tom dokonce lépe.  I ono má své mouchy. Tahat se s celým kolem, třeba jen do třetího patra, je již samo o sobě dostatečně odrazující. A jak by dopadlo, kdybychom se ho rozhodli nechat dobíjet ve společné kočárkárně, je také dost nejisté. 

Video:  Copenhagen Wheel

Podobné řešení, s jakým nyní přichází massachusettská parta, již nabízí EVELO Omni Wheel. To se od Copenhagen Wheel liší tím, že  hnací kolo je přední. I s touto stavebnicí je předělávka na elektrokolo komplikovanější a proto nynější nápad amerických mladíků čeká nejspíš skvělá budoucnost. Městská klientela jistě ocení, že ze všech zatím na trhu nabízených možností, je na přestavbu (tam i zpět) to jejich, nejjednodušší a nejrychlejší. A mínusy, ty připadají v úvahu v čase nečasů a tehdy většina cyklistů stejně volí jiný dopravní prostředek. Třeba hromadná výroba bude časem natolik hromadná, že stlačí cenu nových kol natolik, že začne být přijatelná i nám, kteří jsme ve chvíli, když se při privatizaci zhaslo, čekali až se rozsvítí.   

Video:   EVELO Omni Wheel