Důvtipný opeřenec. Kredit: Helena Osvath / Lund University.

Velikost mozku je prý to hlavní. Náš druh by mohl vyprávět. Jsme na velikost mozku fixovaní. Neustále mozky poměřujeme a chlácholíme se, že ten náš mozek je naprosto největší ze všech, nejlépe v celém vesmíru. Jenže, jak se ukazuje, velikost není všechno, což platí i o mozcích. Důkazem jsou vrány.

Tvrdí to badatelé ze švédské Univerzity v Lundu, kteří zjistili, že vrány jsou vlastně stejně chytré jako šimpanzi. Přitom ale vrány mají zcela nepochybně mnohem menší mozky. Jak se zdá, velikost mozku doopravdy není všechno. Inteligence ptáků zjevně ani tak nezávisí na pouhé velikosti mozku, jako na hustotě neuronů a struktuře jejich mozku. Doktorand Can Kabadayi, první autor studie uveřejněné v Royal Society Open Science, přitakává, že absolutní velikost mozku není v tomhle případě to hlavní. Když se ukázalo, že krkavcovití ptáci, i se svými nanicovatými mozečky, obstojí v experimentech stejně dobře jako šimpanzi, tak to bylo na pováženou.

Can Kabadayi uprostřed. Kredit: Lund University.

Testování inteligence je těžší, než by se na první pohled zdálo. Je to obtížně uchopitelná záležitost. Jedním z aspektů inteligence, který je možné změřit, je schopnost potlačit prvoplánovou reakci a použít namísto ní úvahu (inhibitory control). V roce 2014 otestovali vědci americké Dukeho univerzity tuto podobu inteligence u celkem 34 různých druhů, většinou primátů. Použili k tomu standardní test s válcem, při němž se vloží pamlsek do průhledného válce. K jeho získání je třeba sebeovládání a objevení potřebné strategie (cylinder task). Jak se dalo čekat, na Dukeho univerzitě zjistili, že v této dovednosti jsou nejlepší lidoopi, tedy primáti s největšími mozky, což jim potvrzovalo, že v inteligenci vskutku hraje velkou roli velikost mozku. Jenže netestovali krkavcovité ptáky.

Nebezpečně inteligentní vrána novokaledonská. Kredit: Jolyon Troscianko / jolyon.co.uk.

Kabadayi a jeho kolegové provedli zmíněné testy inteligence právě na krkavcovitých ptácích, kteří jsou proslulí svým důvtipem. Zkusili to s havrany, kavkami a populárními vránami novokaledonskými. Nejprve jim dávali pamlsek do neprůhledných válců, pak průhledných, a sledovali, co se bude dít. Krkavcovití ptáci nezklamali a vyrovnali se výkonům šimpanzů a bonobů, tedy těch nejchytřejší primátů hned po lidech.

Logo Lund University

Podle Kabadayie se jasně ukázalo, že ptačí mozky jsou navzdory své velikosti velice efektivní, pokud jde o jejich fungování ve stísněném prostoru. To rozhodně svědčí ve prospěch představy, že tu jsou i další významné faktory, které se podílejí na fungování inteligence. Kabadayi navrhuje, že by to mohla být například hustota neuronů v mozku. Jak je vidět, inteligence nás stále překvapuje. Stejně tak i krkavcovití ptáci. Očividně nemají žádné trapné ptačí mozečky.

Video: Ravens just as clever as chimps despite having mini brains



Literatura
Lund University 26. 4. 2016, Royal Society Open Science online 20. 4. 2015.