Gigantické blechy v dinosauřím peří

…aneb Vnější parazité z doby jurské a křídové

Gigantické jurské blechy, představující nevítané společníky nejen pro opeřené neptačí dinosaury. Největší jedinci byli téměř desetkrát větší než jejich současní příbuzní. Vlevo větší samička, vpravo sameček. Kredit: D. Huang et al., Nature.

K objevům, které u některých čtenářů mohou vést k samovolnému škrábání, došlo již před několika lety na dvou místech Číny. Vzhledem k úžasnému potenciálu pro zachování měkkých struktur začaly být lokality v provincii Liaoning a okrsku Ning-čeng ve Vnitřním Mongolsku podrobně zkoumány i specialisty na paleo-entomologii, tedy nauku o pravěkém hmyzu. Výzkumníci z Čínské akademie věd byli při podrobném průzkumu sedimentů na těchto lokalitách natolik úspěšní, že doslova odkryli dosud neznámý a poněkud temný svět pozdně jurských a raně křídových vnějších parazitů, sajících krev svých hostitelů. Těmi byli nepochybně jak pravěcí savci a praptáci, tak nejspíš i „osrstění“ ptakoještěři a „štětinatí“ ptakopánví i opeření teropodní dinosauři. Částečně se tak splnila vize z některých béčkových snímků o pravěku, kde pravěcí lidé plácnutím ruky zabíjejí obří půlmetrové komáry. Pravda, tak velcí bezobratlí už se v době druhohorní éry (na rozdíl od konce prvohor) neobjevují, i „středověk života“ má ale v tomto směru rozhodně co nabídnout. Vědecká studie vyšla roku 2012 a autoři v ní popisují obří zástupce nepříjemného hmyzího řádu, jejíž členové jsou vysoce specializovaní pro svůj parazitický způsob života. Blechy (řádSiphonaptera) jsou charakteristické druhotně redukovanými křídly, laterálně zploštělým tělem s velkým zadečkem a skákavým párem zadních a prostředních nohou. Hlava je malá a zahrnuje bodavě sací ústrojí. Blechy se živí krví svých hostitelů, kterými jsou zejména teplokrevní obratlovci (ptáci a savci, včetně člověka). Nebezpečné jsou zejména jako potenciální přenašeči různých onemocnění. Dnes existuje celosvětově asi 2500 druhů a poddruhů blech, velikost jejich těla obvykle nepřesahuje několik milimetrů. To ale neplatí pro pravěké blechy z doby dinosaurů, které byly podstatně větší. Ve fosilním záznamu se samozřejmě tento hmyz málokdy zachová, výjimkou byly donedávna spíše jen izolované objevy kenozoických blech či jejich příbuzných, zalitých v pravěké pryskyřici – jantaru. Teprve čínské objevy druhu Pseudopulex jurassicus (stáří 165 milionů let) a Pseudopulex magnus (stáří 125 milionů let) odhalily, že evoluční historie těchto ektoparazitů sahá přinejmenším až do střední jury*. Již o několik let dříve byl objeven vzácný exemplář také v Austrálii, a to v sedimentech z období rané křídy (asi před 120 miliony let). Dostal vědecké rodové jméno Tarwinia a šlo o hmyz blízce příbuzný dnešním blechám, jehož přesnější systematické zařazení přišlo až roku 2014. Vše tak změnily teprve fantastické čínské objevy.

Pseudopulex jurassicus, zřejmě obří jurská blecha, sající krev opeřeným dinosaurům a dalším teplokrevným obratlovcům. Mezi její hostitele mohly patřit rody Pedopenna daohugouensis a Epidexipteryx hui. Mladší, raně křídový druh P. magnus mohl zase hodovat například na menších teropodech rodu Sinosauropteryx a Microraptor. Kredit: Wang Cheng / Oregon State University

Objevy z Vnitřního Mongolska a lokality Beipiao v provincii Liaoning posunuly znalosti o evoluci blech na úplně jinou úroveň a prodloužily známou délku jejich existence o celých 40 milionů let. Spolu s množstvím druhů opeřených teropodních dinosaurů i velkých sauropodů sdílely ekosystémy ektoparazitické blechy desetkrát větší, než jejich současné protějšky! Největší objevené exempláře samiček totiž měřily kolem 17 nebo dokonce téměř 23 mm. To je přibližně stejné, jako kdyby běžní mravenci lesní vyrostli do délky přes 5 centimetrů (ostatně i o mravencích a termitech z doby dinosaurů dnes máme dostatek zajímavých informací). Stejně jako u současných druhů byly i tehdy samičky větší než samečkové a například v proslulých vrstvách Daohugou měřila jedna samička 14 mm, zatímco sameček jen 8 mm. Najdou se nicméně i rozdíly, například v podobě více dorzoventrálně zploštělého těla dávných parazitů nebo jejich podstatně delších tykadel tvořených 16 až 19 segmenty (oproti 11 segmentům u většiny současných druhů). Zdá se také, že jurské a křídové blechy ještě nevynalezly dlouhé skákavé nohy a oproti svým kenozoickým potomkům tak nebyly schopny pohybovat se skoky o délce až několik desítek centimetrů. Stejně jako ony ale i dávné „dinosauří“ blechy měly velké bodavě sací ústní ústrojí, nožky uzpůsobené k pevnému zachycení na těle hostitele a zcela redukovaná křídla. Podle autorů zmíněné vědecké studie byly již před 165 miliony let blechy zcela uzpůsobeny ke schopnosti parazitovat na obratlovcích porostlých srstí nebo peřím, takže je prakticky vyloučeno, že by se vyhýbaly dinosaurům (představujícím nejčastější potenciální „hostinu“). Tvar a podoba jejich bodavého sosáku se velmi blíží skupině srpic (řád Mecoptera) a podle badatelů je možná na čase začít blechy do této skupiny (coby jejich vývojově odvozenou a vysoce specializovanou odnož) řadit. Dlouhá bodavá část ústního preparátu některých fosilních zástupců čínských blech naznačuje, že se skutečně evolučně přizpůsobil prorážení poměrně tlusté a pevné kůže neptačích dinosaurů (v čemž napomáhalo i jeho vroubkování). A aby toho nebylo málo – podobná fosilie ze Sibiře (druhSaurophthirus longipes, popsaný již roku 1976 a nověji popsaný druh S. exquisitus) zřejmě představuje ektoparazitický hmyz, specializovaný na ptakoještěry. Tento 2,5 cm dlouhý hmyzí parazit žil v období rané křídy na území východního Ruska i Číny a jeho „roztažitelné“ tělíčko nasvědčuje možnosti, že dokázal nasávat velké množství krve z teplokrevných létajících plazů, vznášejících se nad hlavami dinosaurů. Jaká další tajemství nám asi druhohorní fosilní záznam ještě chystá?**

* Pokud ovšem neplatí i pro tyto taxony výsledky podrobnějšího výzkumu z roku 2013, který v exemplářích některých podobných druhů spatřuje spíše vodní formy dvoukřídlého hmyzu z čeledi Strashilidae, které se zřejmě paraziticky neživily.

** O křídových klíšťatech a vších i jejich předpokládané roli, kterou možná tito parazitičtí bezobratlí sehráli při vymírání neptačích mezozoických dinosaurů, o tom zase někdy jindy.

———

Poznámka: O chorobách, parazitech, katastrofách a dalších nebezpečenstvích světa dinosaurů pojednává i nová kniha, která pod názvem Poslední dny dinosaurů vychází již začátkem května 2016 . Podrobnější informace o ní přineseme v některém z dalších článků.

Odkazy:

http://blog.everythingdinosaur.co.uk/blog/_archives/2012/03/02/giant-fleas-from-the-jurassic-sucking-the-blood-of-dinosaurs.html

http://www.livescience.com/18734-giant-ancient-fleas-discovered.html

http://www.livescience.com/20031-giant-flea-insect-pest-plagued-dinosaurs.html

http://www.nature.com/news/super-sized-fleas-adapted-to-feed-off-dinosaurs-1.10135

http://news.discovery.com/animals/insects/dinosaurs-may-not-have-had-fleas-after-all-130220.htm

http://blogs.discovermagazine.com/notrocketscience/2012/02/29/giant-jurassic-fleas-sucked-but-couldnt-jump/

http://www.livescience.com/37801-cretaceous-fossil-flea-discovered.html?li_source=LI&li_medium=more-from-livescience

Gao, Tai-ping; Shih, Chung-kun; Xu, Xing; Wang, Shuo; Ren, Dong (1 April 2012). „Mid-Mesozoic Flea-like Ectoparasites of Feathered or Haired Vertebrates“. Current Biology 22 (8): 732–735. doi:10.1016/j.cub.2012.03.012.
Psáno pro Dinosaurusblog a osel.cz

Autor: Vladimír Socha

Datum: 19.04.2016

Tisk článku

Související články:

Jak skáče blecha Autor: Dagmar Gregorová (10.02.2011)
I dinosauři měli své blechy Autor: Dagmar Gregorová (01.03.2012)
Malárie v době dinosaurů Autor: Vladimír Socha (05.04.2016)

Diskuze:

děkuji za článek

Pavel Brož,2016-04-21 22:01:47

Rád čtu články pana Sochy. Nepíšu k nim komentáře, protože je to mimo moji parketu, teď činím výjimku, abych dal najevo, že je tu o dost více jiných čtenářů, než pan Ondřej Dvořák.

Pane Dvořáku, jsem naivní ve své neomezené důvěře v lidi, přesto věřím, že máte na to časem pochopit, že zveřejňovat každý nesmysl, který Vám prolétne hlavou, že to prostě nemáte zapotřebí. Pokud byste to udělal na vysokoškolské přednášce, tak Vás vyvedou, po právu, protože v opačném případě by museli odejít všichni ostatní, kteří na tuny nedomyšlených nápadů nejsou zvědaví. V internetové diskuzi je to samozřejmě jinak, prostě si malujete svoje graffiti do diskuzí, a ostatní to jenom musí přehlížet, což je trochu otravné, ale dá se to zvládnout. Stejně ale věřím, že jednou dospějete k tomu, že to nemáte zapotřebí.

Co takhle si založit vlastní web? Anebo aspoň občas zapnout ten květák mezi ušima, než něco napíšete, věřte mi, při šikovném používání Vám dá odpovědi na spoustu nepromyšlených otázek i bez toho, že s nimi okamžitě oblažíte okolí. Tak třeba byste po chvilce přemýšlení dospěl k závěru, že hodně dnešních živočichů je naopak výrazně větších než v dřívějších dobách. Tak např. kytovci byli kdysi výrazně menší než dnes, stejně tak koně. Znamená to tedy, že některé kostry bobtnaly a jiné se scvrkávaly? Ne, nebudu s Vámi diskutovat, život je krátký na to si ho krátit podobnými diskuzemi.