Na Zemi přibývá ročně 100 000 km ²  zasolené půdy. Desetiletí trvající neúspěšné snahy získat plodinu odolnou proti soli  prolomilo rajče. GM rajče je možné zalévat vodou, která je ve srovnání s běžnou vodou padesátkrát slanější.

Celá řada výzkumných týmů se již desetiletí snaží vypěstovat plodiny odolávající vyšší koncentraci soli. Většina pokusů spočívá na klasickém modelu genetické selekce odolných rostlin. Dosavadní snaha byla téměř bez úspěchu. Srpnové vědecké časopisy zveřejnily informace o výsledcích pokusů  Eduarda Blumwalda a Hong-Xia Zhanga. První ze jmenovaných je výzkumník z Kalifornské univerzity v Davisu, druhý je postdoktorantem  na Univerzitě v Torontu. Delší dobu je známo, že v rostlinách je protein, který vychytává sůl a ukládá ji v oddělených depozitech uvnitř rostlinných buněk. Pokud je soli hodně, bílkovina nestačí všechnu sůl zabudovat a volná sůl přítomná v rostlině rozvrátí normální biochemické pochody v buňkách, rostlina usychá.

Geneticky modifikované rajče, které se zmíněným pracovníkům podařilo připravit, si vytváří    sůl transportujícího proteinu (jak je také tato bílkovina nazývána) více a ten  rostlině dovoluje růst a produkovat plody i v případě, že je zalévána padesátkrát (!) slanější vodou než je běžné. Rajče odolává vodě, která obsahuje třetinu solí vody mořské.

I když se zatím jedná o výsledek pokusu provedeného ve skleníku, vedoucí projektu Dr. Blumwald předpokládá, že komerčně využitelné rajče odolávající zasolenému prostředí bude na trhu do tří let. Úspěšný pokus s rajčetem otevřel genetikům možnost konstruovat další GM plodiny odolávající vysoké salinitě půdy.

Význam zde popsaného poznatku je potřeba měřit v souvislosti s údaji světové statistiky, která hovoří neúprosnými fakty -  farmářům na naší planetě, v důsledku vysokého zasolení, úbytek využitelné půdy neustále klesá. Z půdy, která již byla jednou obdělána takto ročně ztrácíme téměř 100 000 km ².