Mezihvězdné cesty podle všeho nejsou tak strašně daleko, jak jsme si do včerejška mysleli. Miliardář Yuri Milner a astrofyzikální superstar Stephen Hawking před pár hodinami ohlásili rekordní investici do mezihvězdných letů. Zřídili fond v hodnotě 100 milionů dolarů, který bude financovat výzkum a vývoj prototypu kosmické lodi, schopné doletět k nejbližším hvězdám za pouhých 20 let. Svému projektu říkají Breakthrough Starshot.
Je jasné, že nepůjde o žádnou důstojnou kosmickou loď, natož loď s lidskou posádkou. Bohužel. Ale začátky bývají těžké. Milner s Hawkingem připravují wafersaty, tedy „oplatkové sondy“, což vcelku výstižně popisuje, jak budou vypadat. V technické hantýrce jsou wafery základní disky z polovodiče, které se používají jako substrát pro tvorbu mikroobvodů. Stejně ale připomínají oplatky (nebo tenké chytré telefony). Lidstvo pošle ke hvězdám umělé oplatky o váze pár gramů. Vědecký tým projektu Breakthrough Starshot věří, že bouřlivý rozvoj laserových technologií a nanotechnologií umožní v nejbližší době vyslat tisíce takových sond k Alfa Centauri. Sondy by pak odtamtud mohly poslat snímky hvězdného systému a naměřená data.
Milner a jeho spolupracovníci sledují pokrok výzkumu v řadě různých oblastí a teď dospěli k závěru, že by mohli wafersaty poslat k nejbližším hvězdám už během jedné generace. Je samotné to prý překvapilo. Projekt Breakthrough Starshot je nepochybně velice ambiciózní. Až se vědci po světě otřepou ze šoku, že jsme právě dost nečekaně vstoupili do éry mezihvězdných letů, tak se jistě objeví řada kritických odborných komentářů. Paul Lozano z MIT vidí spoustu technických překážek, například pokud jde o pohon wafersatů, jejich komunikaci se Zemí nebo schopnost čelit nehostinnému kosmu. Ian Crawford z Birkbecku, University of London zase považuje technické výzvy a ekonomické náklady projektu za natolik závažné, že se podle něj ještě dlouho takovou technologii nepodaří zprovoznit.
Pokud ale projekt ustojí nápor kritiky, tak tahle technologie nabídne zatím nejvíce reálnou šanci na mezihvězdný let, jako jsme zatím kdy měli. A kdo by se nechtěl dozvědět, jak to vypadá za hranicemi Sluneční soustavy?
Projekt Breakthrough Starshot zahrnuje wafersaty o velikosti kolem 10 cm, které budou vybavené nezbytnou elektronikou a také asi metrovou světelnou plachtou z odrazného materiálu. Díky této plachtě získá wafersat hybnost od dopadajících fotonů. Wafersaty projektu Breakthrough Starshot ale nebudou jako sluneční plachetnice. Sluneční plachty sice fungují, záře Slunce ale poskytuje sondám jen malý tah. Proto bude na wafersaty pálit pozemní 100 gigawattový laser, který jim poskytne rychlost 20 procent rychlosti světla. Jestli se tohle všechno povede, tak wafersat doletí k Alfa Centauri, vzdálené něco přes 4 světelné roky, zhruba za 20 let. Taková technologie zatím neexistuje. Jak jsme ale nedávno psali na OSLU, v zásadě by mohla fungovat.
Teď bude nutné vyřešit klíčové technické záležitosti. Milner a spol. si jich vytipovali asi 20 a pevně věří, že žádná z nich není nepřekonatelná. Projektu prý nebrání žádný fyzikální zákon, a to je hlavní. Mezihvězdné lety momentálně nejsou vědeckým mainstreamem. Existuje sice spousta návrhů a konceptů, jak letět ke hvězdám, vesměs ale zůstávají na papíře. Milner to teď chce změnit a rozhodně si zaslouží sympatie, minimálně za tu odvahu.
Projekt Breakthrough Starshot hodlá využít koncept, jehož autorem je Philip Lubin z Kalifornské univerzity v Santa Barbaře. Úspěch této technologie kriticky závisí hlavně na dvou věcech. První z nich představuje technologii uspořádávání mnoha malých laserů do jednoho velikého fázové pole (phased arrays). 100 gigawattový laser tohoto typu by byl za stávající situace větší než kilometr. Na této technologii ale intenzivně pracuje DARPA, takže uvidíme. Druhým naprosto klíčovým momentem bude miniaturizace vybavení wafersatu. Technologie používané výrobci chytrých telefonů v současnosti zvládají kubesaty (cubesat), kosmické sondy ve tvaru krychle o hraně 10 cm. Z nich bude nutné udělat 2D oplatky, a přitom zachovat jejich funkčnost.
Šéfa vědeckého týmu projektu Breakthrough Starshot, kterým se stal Avi Loeb z Harvardu, a jeho kolegy teď čeká spousta práce. Za pár let by už chtěli testovat wafersaty, prozatím ve Sluneční soustavě. Rádi by je poslali fotit Měsíc a na podobné mise. Rozhodující ale bude financování celého projektu. Ohlášených 100 milionů dolarů sotva pokryje počáteční výzkum. Pokud bude projekt životaschopný, tak potrvá desítky let a spolkne mnoho miliard dolarů. Časem uvidíme, jestli se z něj stane jeden z největších vědeckých projektů dosavadní historie, srovnatelný s Vesmírným teleskopem Jamese Webba nebo Velkým hadronovým srážečem v CERNu.
Video: Breakthrough Starshot looks to explore the universe
Literatura
NewScientist 12. 4. 2016, Wikipedia (Breakthrough Starshot, CubeSat).
Největší sluneční plachetnici bude mít NASA
Autor: Tomáš Kohout (09.04.2013)
Pojďme plachtit na slunečních paprscích
Autor: Dušan Majer (21.05.2015)
Návrat cubesatu
Autor: Milan Štrup (17.06.2015)
K Marsu poletí cubesaty
Autor: Dušan Majer (19.06.2015)
Je možné se dostat na Mars za 3 dny bez červí díry?
Autor: Stanislav Mihulka (02.03.2016)
Diskuze:
Zmizí i Stephen pod horizontem událostí? Nebo jen jeho vklady?
Josef Hrncirik,2016-04-19 07:32:56
Geoff Marcy již doletěl a jeho vklad zmizel pod horizontem událostí.
http: Breakthroughinitiatives.org/News
Teprve se prodávají akcie na velmi vypečené oplatky.
Josef Hrncirik,2016-04-15 17:33:06
Jisté je jen že to bude kosher a že první švédské stoly jsou vyjedeny.
NS píše; 1 km2 pozemského pole sfázovaných laserů, střelba 100 GW několik ´ /den z velkých lánů setrvačníků, baterií či parních strojů (schopných akumulovat několik set GWh, tak stojí psáno), wafer 0,22 g.
Wiky dí; plachta 4x4m méně než 1g, tlustá několik set atomů.
Zrychlení 60000 G, tj. po dobu 100 s na dráze 3 Mkm.
Z toho pak při 100 GW plyne hmota oplatku max 0,56 g.
Plachta tlustá 100 grafenů tl. cca 15 nm má 70 mg/m2, 16 m2 pak 1,12 g bez stěžňů a lanoví.
Dielektrická zrcadla odrazí devítku na tloušťce dvojvrstvy cca 1,5 L, tj. cca 1 um.
6 devítek chce cca 6 um, tj. bude cca 300x těžší tj. mít 25 g (1 unci).
Uragán 100 GW /16 m2 bude tlačit do plachtoví tlakem 42 Pa.
Plachta bez rámu bude pouhý letící hadr vláčející oplatek.
Pokud plachta bude v rámu (padáku v atmosféře světla) málo vydutá, bude to málo stabilní.
Slibuje se kamera, laserový vysílač napájený Pu zdrojem a využívající posléze plachtu korábu jako reflektor, nejspíše se ziskem -100 dB.
1 km2 dokonale fázovaných vln by teoreticky mohl soustředit cca 50 GW světla na plachtu 4x4 m na 3 Mkm,
Tak přesně to reálně zfázovat nejde. Atmosféra a deformace a tepelný šum a fluktuace z odrazů ve vláknech to spolehlivě rozhasí.
I jen teoretický příkon armády Maxvellových démonů zjišťujících pouhé měření stavu fázování při 273K by byl 30 MW.
Démoni vyhlížející neosvětlenou plachtu budou dělat časté chyby.
Démoni počítající korekce vlnoplochy nebudou stíhat a zatuhnou (zcepení).
Budou svítit širokým kužel vedle a nedosáhnou požadovaného zrychlení a rychlosti, i kdyby se trefovali.
Čekání na hledání plachty a výpočet a provedení korekcí je nesmírně zdrží, nepřenesou 100 GW.
Maxvellovi démoni pojdou hlady.
1 TW nebude stačit.
Začnou péci 1000 oplatek naráz.
Za 49 % akcií poprosí PRC, aby si na ně posvítila, aby oplatky byly dodány ve 4. pětiletce.
Re: Teprve se prodávají akcie na velmi vypečené oplatky.
Ondřej Dvořák,2016-04-15 17:50:35
Proč by to mělo být nemožné, když Cimrmana přeložili do Angličtiny?
Re: Teprve se prodávají akcie na velmi vypečené oplatky.
Ondřej Dvořák,2016-04-15 17:58:40
Mimochodem, kdyby se někdo podivoval nad výstředním chováním časoprostoru v severočeském kraji, je to proto, že se zde nachází ohnisko prostoru, ve kterém neplatí Obecná Teorie Relativity.
dielektrická zrcadla mají vysokou odrazivost jen pro projektový ůhel dopadu
Josef Hrncirik,2016-04-15 18:04:57
a projektovou vlnovou délku
Josef Hrncirik,2016-04-15 20:37:35
Vlivem rudého posuvu se ji při 1/10 z c rozpálí spíše do modra než do ruda.
Shalom.
Re: Teprve se prodávají akcie na velmi vypečené oplatky.
Josef Hrncirik,2016-04-15 18:31:09
plavba plachty 16 m2 vakuem 5 vodíků/cm3 při rychlostí c/5 představuje ztrátu cca 160 kW, ev. další tepelné zatížení cca 10 kW/m2 již dávno vyhořené plachty
Sonda?
Pavel Kříž,2016-04-14 23:40:12
Není mi jasné, jaké tato "wafle" ponese technické vybavení a má-li to být sonda, tak by primárním učelem měl být výzkum. Je reálně možné odeslat z této vzdálenosti použitelná data a trefit se přímo na nás? Jak bude sonda brzdit, za předpokladu, že se alespoň trochu trefí? Vždyť v této rychlosti tento průlet bude poměrně rychlý.
Re: Sonda?
Vojta Ondříček,2016-04-15 03:36:42
Ten obrázek "wafle" je v článku jen kvůli krásným barvám a nemá s podstatou té idee urychlit pětigramovou sondu na 0,2 rychlosti světla nic společného.
Ta myšlenka urychlit sondu na tuto rychlost laserem o výkonu 100GW působící na relativně malou plochu plachty je fantastická.
Sluneční světlo na orbitě Země má výkon necelých 1,4kW na m² a vytváří tlak 9N / km². Záleží na reflexní konstantě té super tenké plachty jaký světelný výkon ta plachta o 1m² snese aniž by se vypařila. Černá plocha o 1m² zadní strany plachty vyzáří do vesmíru při teplotě 100°C (373K) zhruba 1kW, to znamená, že nesmí absorbovat větší, než tenhle příkon od laseru. Při absorbční konstantě 0,01 nesmí výkon zaměřený na tuto plachu překročit 100kW, což by mělo dát světelný tlak zhruba 640µN. Je to tak?
Re: Throughbreak true
Josef Hrncirik,2016-04-15 07:52:40
Budou tvrdit, že mají 6. devítková zrcadla na obou stranách kosatky.
Re: Re: Throughbreak true
Josef Hrncirik,2016-04-15 07:56:05
Pak ale nemohou nic vysílat (signály oplatkanews) nikam, ani mít PV.
Re: Sonda?
Josef Hrncirik,2016-04-15 08:25:42
Proč by brzdila, když
a) nedoletí
b) netrefí se
c) nic neuvidí
d) nic neodvysílá
e) nic nepřijmeme
Re: Re: Sonda?
Ondřej Dvořák,2016-04-15 12:29:49
Co bude s fyzikou, až zmizí všechny létající oplatky a hadron collidery?
Re: Re: Re: Sonda?
Ondřej Dvořák,2016-04-15 12:34:50
Osobně dávám přednost létající oplatce, než qvarkovým sazím, se kterými počertech nevíte co mají za lubem.
Re: Re: Re: Re: Sonda?
Ondřej Dvořák,2016-04-15 19:07:36
Cern není testovací středisko, je to velkovýrobna subatomárního prachu. Už ho tam mají pěkných pár kyblíků.
Jak to vidí z hvězd Šaňon-Kotělnikov
Josef Hrncirik,2016-04-17 09:10:09
1 g Pu 239 po 20 letech vyšumí cca z poloviny a bude produkovat cca 1 TBq cca 189 MeV.
Připusťme že to přetransformují bezztrátově na 2 eV fotony, vysílané dokonalou anténou 4x4 m dokonale zaměřenou od alfy.
Na celou Zeměkouli pak bude dopadat max. 120 milionů fotonů/s, leč neznámé frekvence (protože neznámý a proměnlivý rudý posun).
Na anténě 1 km2 mě přistane 1ks za s.
Mám ho poznat, tj. vytáhnout z pozadí a vyrobit ostré barevné snímky Nových Kolonií pro výroční zprávu Valné hromady Throughbreakstartrusshot.
Re: Jak to vidí z hvězd Šaňon-Kotělnikov
Ondřej Dvořák,2016-04-17 09:13:12
Proto to chce toho dobrovolníka, který to bude zaměřovat přímo od Alfy. Tady už se to nějak pochytá.
Re: Hot trus
Ondřej Dvořák,2016-04-17 09:16:06
Vidíte to příliš skepticky. Taková dvě jména a Vy byste jim nevěřil.
Re: Jak to vidí z hvězd Šaňon-Kotělnikov
Ondřej Dvořák,2016-04-17 09:25:01
Kdybyste raději své šedé mozkové buňky zapojil tak, abyste přišel s něčím co by zásadně zvýšilo šanci na úspěch expedice Oplatka.
a) Provádět přísnou cenzuru
Josef Hrncirik,2016-04-17 10:40:26
b) Zakázat příjem ruských webů
c) Každému uživateli zasílat jinou, jemu se líbící verzi
d) Zrušit uživatele se zpětnou platností
Re: Re: Jak to vidí z hvězd Šaňon-Kotělnikov
Josef Hrncirik,2016-04-17 10:44:52
Oplatky hrající veselými (gay) barvami se nám velmi líbí při plašení špačků ve vinohradu.
Re: Jak to vidí z hvězd Šaňon-Kotělnikov
Milan Krnic,2016-04-17 10:56:40
Proto je u každého vážně to myslícího astronomického týmu nutné mít ve svých řadách věrného a šikovného grafika :)
Kde asi inženýři z NDR udělali chybu?
Marcel Brokát,2016-04-14 10:32:15
Nebo jsem jenom hodně při zemi když si myslím, že ultrapřesné zamíření na hvězdu nebude stačit?
A když si myslím, že Hawking v tom projektu je spíš marketing a že nejde o ty sondy, ale o související byznys? Jsem za konspirátora? :-)
Re: Kde asi inženýři z NDR udělali chybu?
Josef Hrncirik,2016-04-14 13:58:22
Zaměření objetu velikosti 0,3 m na 1 ly odpovídá zaměření Slunce na 3 Gly.
Nejspíš je to ale ta nejmenší maličkost z těch cca 20
Re: Re: Kde asi inženýři z NDR udělali chybu?
Jakub Beneš,2016-04-14 15:11:09
myslim ze to zamerovat na tu vzdalenost nebudou. urychlovat se to bude jen v tesne blizkosti zeme. pak uz ne. to je nemozne trefit. at maji oci velke jak chteji. vsechno se ve vesmiru vuci vsemu pohybuje, vsechny polohy jsou relativni, neexistuje pocitac, ktery by vypocital smer, aby to trefili byt jen na vzdalenost jupitera :) ale to nevadi. myslim ze vystrelit projektil o rychlosti 20% rychlosti svetla mozne je. spis me zajima, jestli existuje nejaky tym, ktery se zabyva pohyby okolnich hvezd. kdyz to poleti 20 let, musi to vystrelit tak, aby to za 20 let doletelo tam, kde bude za 20 let alfa centauri. to vime a mame tak presne zmereno? o nicem takovem jsem neslysel zatim.
Re: Re: Re: Kde asi inženýři z NDR udělali chybu?
Petr Kr,2016-04-14 16:51:25
Myslím, že je to tak jasné (vojáci byli mezi muži dříve v 98%), že se to snad ani nemusí zmiňovat. Na vojně každý "střílel" na letadlo a velitel hlásil např. "Na 5 délek před pal!" A to nebyly počítače! A každý velitel to uměl odhadnout z výšky a rychlosti letadla! Vidím, že soudruzi z NDR toho uměli dost. Dále jsem pochopil, že nechtějí poslat jen jeden tácek, ale celé hejno. Takže proč řešit trefení hvězdy, když potřebujeme trefit civilizaci. A ta asi nebude na žádné hvězdě, ale v jejím okolí.
Jak to vidí z hvězd Kristián
Josef Hrncirik,2016-04-17 11:38:07
Neustále interferují.
Při vysoké (plné) numerické apertuře (nikoliv jen malém clonovém čísle) je teoreticky možné i velmi vysoké (všechny) řády interference z kulové obalující vlnoplochy poslat do ohniska třeba až do alfy a mít dosti (až 100%) energie v difrakčním kruhu v ohnisku.
Při malé apertuře vyšší řády svítí Pánu Bohu do oken.
To je však Váš případ.
Udržujte vlnoplochy na +-1/2 Lambda od potřebného průběhu.
1 km2 vlnoplochy vln délky 1um nemůže mít divergenci menší než cca 1um/1km = 1 nrad.
Skutečná divergence bude L/průměr udržující koherenci +- 1/2 L.
Jaká je divergence záření Vašich podbloků?
Jaká je přesnost zaměření podbloků do plachty?
Pokud podbloky nebudou vzájemně fázově koherentní, divergence nemůže klesnout.
laser
Milan Krnic,2016-04-14 07:24:45
Tak snad bude dostatečně foukat vítr a svítit sluníčko, aby byla na to střílení energie.
Ondřej Dvořák,2016-04-13 22:39:06
V podstatě je to námořní balistika, s tím rozdílem, že to moře není ploché, ale 3D a my netušíme kterým směrem a jakou rychlostí se paralelně plující loďky pohybují. Čím si můžeme být jistí, je, že když nebudeme předměřovat, tak budeme střílet do prázdna.
Re:
Pavol Hudák,2016-04-13 23:23:53
tak to snad uz nieje dnes problem vypocitat nie? proste jedna lodka vzhladom na druhu lodku, nic viac nepotrebujeme
Re:
Josef Hrncirik,2016-04-14 06:52:03
Chce to jen nekonečnou rychlost zpětné vazby korekce palby.
Stačí neomezená rychlost světla a el. signálů.
Je to dokonalý VP tunel.
(bederní rouška DARPY).
Je to více než dostatečně šílené.
Ten brainstorming prokládaný koherentními přípitky jim upřímně závidím.
Naštěstí se netrefí.
Pokud se naneštěstí trefí, tak to odletí nepredikovatelně do boku, roztočí se to a rozvibruje.
Po 2. už se nikdy netrefí.
Amen.
Re: Re:
Milan Krnic,2016-04-14 08:12:10
Někteří netrefí ani z hospody domů. Zatímco jiným pomáhají modely!
Re: Re: Re:
Ondřej Dvořák,2016-04-14 19:56:52
Tak jinak. Kde si myslíte, že se právě v tuto chvíli nalézá Alfa Centauri? Dokázali byste na obloze ukázat přesně na místo, ve kterém se nalézá?
Re: Re: Re: Re:
Milan Krnic,2016-04-15 07:02:32
Nechopil jste mou nadsázku. Ale to je jedno. K vaší otázce, naprosto jistě vím, že Alfa Centauri se nachází v některých publikacích a hlavách některých lidí.
Re: Re: Re: Re: Re:
Ondřej Dvořák,2016-04-15 12:31:41
Aha, pro Vás je Alfa Centauri asi jenom dírka propíchnutá špendlíkem v papírové krabici.
Re: Re: Re: Re: Re: Re:
Milan Krnic,2016-04-16 10:28:34
Na to, co pro mě Alfa Centauri je, jste se neptal. A jak to vůbec myslíte, "pro Vás (mě) je"?
Pro mě není nic. Alfa Centauri je hvezdný systém, přesnější popis je pak třeba na wiki.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
Ondřej Dvořák,2016-04-16 12:13:26
Nejprve popíráte reálnou existenci Alfy Centauri a potom i Vašeho popření, které je nyní už jen virtuálním otiskem Vaší minulosti, která samozřejmě už dávno neexistuje.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
Milan Krnic,2016-04-16 19:01:56
Zjevně si nerozumíme. (Toprá den jabit scecka.)
Ptal jste se, kde si myslím, že je Alfa.
Na to jsem vám odpověděl, že naprosto jistě vím, kde je.
Což rozhodně není mé popření reálné existence Alfy (nebo čehokoli), jak si vy myslíte.
No, a stále jste mi nevysvětlil to, na co jsem se ptal.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
Ondřej Dvořák,2016-04-16 21:51:54
Hádat se s blbcem déle jak půl minuty, už se hádají blbci dva, takže v těch zbývajících několika vteřinách...
Re: Re: Re:
Ondřej Dvořák,2016-04-14 20:14:22
Jednoduše hospodsky - jak chcete posílat sondu k něčemu, co nevíte kde je?
Re: Re: Re: Re:
Ondřej Dvořák,2016-04-14 20:15:35
Způsob tu je - ovšem sonda by musela nést palivo na korekci podél zakřivení světelné dráhy.
Re: Re: Re: Re: Re:
Ondřej Dvořák,2016-04-14 20:19:16
Když chcete poslat sondu jedním kopancem, tak musíte přesně znát jak to čtyřleté zakřivení vypadá a potom k tomu dopočítat adekvátní úhlovou odchylku.
Re: Re: Re: Re: Re:
Ondřej Dvořák,2016-04-14 20:32:52
Dejte sondě rychlost 1/5 c a do měsíce máte cíl z hledáčku.
Re: Re: Re: Re:
Ondřej Dvořák,2016-04-14 21:02:31
Přibližně takto
http://i.imgur.com/BNrgTRF.jpg
Opravte mě jestli se mýlím.
Re: Re: Re: Re: Re:
Josef Hrncirik,2016-04-14 21:55:28
Už zase ti ńepoučitelní blbí gójim dřou zdarma na DARPU.
Je to jasné perpetuum mobile.
Proxima Centauri prý koná pohyb po křišťálové 7. sféře rychlostí cca 7´´/rok při radiální rychlosti cca 20 km/s a vyluzuje přitom čisté komorní A.
Tečná rychlost je cca 54 km/s.
Předmířit stačí zanedbatelných cca 1,3´;
Ty ale na tu vzdálenost 4 ly dělají úkrok cca 1000 l´, tj. cca 16 lhodin.
Úhly předměření lze určitě dobře stanovit, ale chyby vzdáleností či rychlostí způsobí, že dosažené minimum vzdálenosti bude neprakticky velké.
Re: Re: Re: Re: Re: Re:
Ondřej Dvořák,2016-04-14 21:57:11
Abrakarabla dejte mi grant. Známe. Pojďme z toho vytěžit něco skutečně hodnotného pro vědu.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
Petr Kr,2016-04-14 22:09:03
Pane Dvořáku, světlo z Alfa Cent. vidíme 4 roky staré. Grant dostanete, až dokážete, že tam ještě Alfa Cent. někde je. Nebudu dávat peníze za zajíce v pytli. Vy řešíte, kde přesně bude, mě stačí, když dokážete, že tam vůbec ještě je v tuto chvíli a že tam někde bude za 20 let. Váš obrázek neřeší situaci, že se Alfa Cent. ztratí. Kam potom poletí ten váš tácek?
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
Ondřej Dvořák,2016-04-14 22:13:31
Copak se hvězda může jen tak někam ztratit? Nebo ji někdo ukrást, vždyť je to dí... hvězda.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
Milan Krnic,2016-04-15 07:10:54
To je přeci jedno, jestli tam je, nebo není. Pokud vyšleme tácků více, je teoretická možnost, že si uděláme nějakou o to více reálnou představu o Vesmíru.
Jenže na to asi grantová komise neslyší, takže prostě střílíme na Alfu, aby měli něco "hmatatelného", v porovnání s tím, že střílíme do prázdna, bůhví kam.
Ondřej Dvořák,2016-04-13 22:07:48
Máme příklad z minulosti z doby před heliocentrické. Země byla středem vesmíru, nehybná vše se točilo kolem ní. Potom jsme to upřesnili, že středem vesmíru je Slunce, potom zase, a středem vesmíru se stala černá díra uprostřed Mléčné dráhy, a dnes střed vesmíru nehledáme, protože není kam ho umístit. Přesto se celý vesmír motá kolem svého pomyslného nehybného středu. Hovořím o viditelném vesmíru. Jenže co když se celý viditelný vesmír někam sune, a my nemáme jak to zjistit, protože nám chybí viditelný referenční bod? ... Je asi tak 0,00000žádná pravděpodobnost, že by se viditelný vesmír sám celý nikam nepohyboval, a stejná pravděpodobnost je, že sonda urychlená paprskem laseru doputuje ke cílové hvězdě, když ji vyšleme přesně směrem odkud k nám přilétlo světlo té hvězdy. Tuším, že se s tímto nepočítá, tak na to preventivně upozorňuji.
Re:
Marcel Brokát,2016-04-14 10:23:13
když se sune celý je to jedno, protože každá část celku bude mít stejný směrový vektor
Re: Re:
Ondřej Dvořák,2016-04-15 01:07:16
Kdyby se sunulo úplně všechno, tak by se to nesunulo, protože by nebylo vůči čemu.
Re:
Petr Kr,2016-04-14 17:27:33
Sókratés: Vesmír je koule, jejíž střed je všude a plocha nikde. Takže se máme čeho chytit! Pokud není mimo vesmír jedinný bod, nevím, jakou rychlostí se ten vesmír řítí, protože se neřítí. Rychlost je definována jako relativní vztah. Bez relace je to filozofická úvaha, kterou lze mezi fyziky vyřešit za 0 sekund (vůbec se neřeší), nebo mezi filozofy se o tom dá tlachat celý život.
Jinak mám pocit, že trefit Saturn nebo Jupiter se také musí na x délek před. A to se snad už nějakým inženýrům povedlo. Asi měli vojenský výcvik, nebo to byli vášniví nimrodi a někdo jim řekl, že to místo, kde vidí planetu je již teď prázdné a co teprve, až tam přiletí ta jejich krabice. Tj. prostě stříleli, jak byli zvyklí a ještě to namířili pro zichr na dvojnásobek před. A heuréka.
Ondřej Dvořák,2016-04-13 20:54:12
Cestovat ke hvězdám je stejné jako lovit ryby oštěpem, když míříte přímo na ně, nemáte šanci zasáhnout. Dokud se neudělá jasno v optickém posunu oblohy, tak to budou vyhozené peníze, protože tu sondu jednoduše pošlou někam úplně jinam, než by měla doputovat.
Wafersaty.
Vlastislav Výprachtický,2016-04-13 20:48:07
Vybavení wafersatů jak je uváděno není dostačující zejména ohledně stabilizace polohy. Umístění zdrojů pohonu by mělo být na Měsíci s ohledem na kontinuitu pohonné energie.
?
Ondřej Dvořák,2016-04-13 20:13:55
A jak vědí, kde ta Alfa Centauri za 4 roky vůbec bude? ...
Re: Re: ?
Petr Kr,2016-04-14 17:03:27
A to si ještě představte, že střílet budou z rotujícího kolotoče (Země se točí okolo S). Už jste střílel na vojně z jedoucího tanku, který se otáčí na točně a střílí na pohybující se OT? Doporučuji vám si to natrénovat, a pak jim poradte. Ovšem zapojte do toho ještě zpoždění optické informace a teorii relativity. Myslím, že se jim pak vaše rady a výpočty budou hodit. Trefili Měsíc, Jupiter a myslí si, že teď trefí hvězdu. Copak nevědí, že se hvězda oproti Jupiteru i Měsíci pohybuje přímo a ne po elipse okolo Slunce? Nikde se tu o tom nepíše, tak jim to snad někdo řekne.
Jestli Avi Loeb z izraelské družice nepropálí 1. ranou durchumdurch PRC satelit, tak to bude real breakshot
Josef Hrncirik,2016-04-13 15:35:19
Re: Jestli Avi Loeb z izraelské družice nepropálí 1. ranou durchumdurch PRC satelit, tak to bude real breakshot
Ondřej Dvořák,2016-04-13 20:19:19
Jestli je to Iraelská, tak se píše dlužice.
Re: Re: Jestli Avi Loeb z izraelské družice nepropálí 1. ranou durchumdurch PRC satelit, tak to bude real breakshot
Josef Hrncirik,2016-04-14 06:39:40
True.
Rozhoduje znaménko úroků.
Ze svých dluhů si vybírají záporný úrok.
Re: Re: Re: Jestli Avi Loeb z izraelské družice nepropálí 1. ranou durchumdurch PRC satelit, tak to bude real breakshot
Ondřej Dvořák,2016-04-15 12:25:43
Který úrok je záporný?
Re: Re: Re: Re: Jestli Avi Loeb z izraelské družice nepropálí 1. ranou durchumdurch PRC satelit, tak to bude real breakshot
Josef Hrncirik,2016-04-15 17:34:34
z vkladů
Re: Re: Re: Re: Re: Jestli Avi Loeb z izraelské družice nepropálí 1. ranou durchumdurch PRC satelit, tak to bude real breakshot
Ondřej Dvořák,2016-04-16 12:14:39
z vkladů anebo z depozit?
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jestli Avi Loeb z izraelské družice nepropálí 1. ranou durchumdurch PRC satelit, tak to bude real breakshot
Josef Hrncirik,2016-04-16 15:24:45
bonzové depozity jsou njlepčí
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jestli Avi Loeb z izraelské družice nepropálí 1. ranou durchumdurch PRC satelit, tak to bude real breakshot
Josef Hrncirik,2016-04-16 21:46:54
Teda hned po surové pazourku.
Bronzové hřivny korodují a dají se hledačkou nalézt stejně snadno jako Cu okapy a svody.
Re: Re: Re: Re: Re: Jestli Avi Loeb z izraelské družice nepropálí 1. ranou durchumdurch PRC satelit, tak to bude real breakshot
Ondřej Dvořák,2016-04-16 12:15:38
Víte, ono se to vymyslelo tak, že se peníze nyní nově budou vypařovat, ale jenom těm, kdo je nespravují.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jestli Avi Loeb z izraelské družice nepropálí 1. ranou durchumdurch PRC satelit, tak to bude real breakshot
Ondřej Dvořák,2016-04-16 12:27:39
No a výpary si budou ti, kdo je spravují zachytávat a kondenzovat. Filištíni jedni.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jestli Avi Loeb z izraelské družice nepropálí 1. ranou durchumdurch PRC satelit, tak to bude real breakshot
Josef Hrncirik,2016-04-16 15:26:07
2..
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jestli Avi Loeb z izraelské družice nepropálí 1. ranou durchumdurch PRC satelit, tak to bude real breakshot
Ondřej Dvořák,2016-04-16 17:48:28
Izraelský Bůh si nevěděl rady se spravedlností, tak stvořil peníze, a aby té spravedlnosti bylo vždycky dost, tak k nim ještě stvořil úrok.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jestli Avi Loeb z izraelské družice nepropálí 1. ranou durchumdurch PRC satelit, tak to bude real breakshot
Josef Hrncirik,2016-04-16 21:48:41
vida druhé, = Filištýny
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jestli Avi Loeb z izraelské družice nepropálí 1. ranou durchumdurch PRC satelit, tak to bude real breakshot
Ondřej Dvořák,2016-04-16 21:53:31
Zatloukat, zatloukat, zatloukat. To je asi také Izraelské heslo.
Jak to vidí z hvězd sir Isaac
Josef Hrncirik,2016-04-17 07:39:59
Změřte a nastavte přesně náměr i odměr vzdálenosti a relativní rychlosti, meteorologické podmínky a potenciály vše na 2o let dopředu, zvažte kule, uvažujte vnitřní balistiku. Navažte prachy.
Nabijte světelné (křemíkové) partikule jako kule.
Znejte poloosy rozptylu.
Modlete se bez postranních úmyslů ke sv. Barboře a Všem Svatým současně.
Sniper zasahuje s rozptylem 100 urad.
Nastavte tedy budíček na wafru na 4. pětiletku +- 1 den.
Možná zazvoní v oblasti pádu k alfě, Vy ji ale přeci chcete minout rychlostí 0,2 c.
To se Vám podaří.
Chtěli jste ještě něco?
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
