Se streptokoky má každý z nás zřejmě bohaté osobné zkušenosti. Existuje mezi nimi ale sorta, které je lepší se vyhnout. Tyto streptokoky se šíří organismem jako požár vyprahlou savanou a pokud jim to včas nezarazíme, mohou poslat na onen svět plnou čtvrtinu svých obětí. V případě těchto bakterií selhává obranná bariéra, kterou naše tělo buduje kolem infikovaného místa v podobě krevních sraženin. Streptokoky vybavené enzymem streptokinázou se dokážou takovým obranným valem prokousat a šíří se organismem bez zjevného omezení. U pacienta pak dochází k odumírání rozsáhlých částí těla. Tento stav smutně proslul jako choroba vyvolaná „masožravým“ streptokokem.

Vědci z University of Michigan nyní přišli účinkům streptokinázy na kloub. Tento enzym aktivuje v lidském těle enzym zvaný plasminogen a ten pak činí krevní sraženinu o poznání rozpustnější. Plasminogen obvykle skladujeme ve svém těle v inaktivní formě. Streptokoková streptokináza si pro něj umí sáhnout.

Výzkum publikovaný v Science zároveň odhalil, proč je tak těžké zkoumat „masožravé“ streptokoky na laboratorních myších. Myší plasminogen se od lidského výrazně liší a streptokináza na něj nepůsobí. Pokud ovšem vybavíme myši metodami genového inženýrství lidským plasminogenem, mohou si pochybných radovánek s „masožravým“ streptokokem užívat dosyta. Vrozená odolnost k bakterii je pryč a většina nakažených myší hyne. Zdá se, že i mezi lidmi se vyskytují nositelé genu pro plasminogen, který dodává svým nositelům zvýšenou odolnost vůči streptokináze. To by vysvětlovalo, proč vážné potíže s „masožravým“ streptokokem naštěstí postihují jen relativně malou část populace.

Výzkum odhalil slabé místo „masožravého“ streptokoka. Mohly by proti němu zabírat vakcíny cílené proti streptokináze. Zdá se, že aktivace plasminogenu stojí v pozadí i dalších vážných infekcí. Látky blokující tento enzym by nám proto mohly skýtat ochranu proti řadě nemocí.

Streptokoky jsou většinou celkem neškodné…

… ale s některými není žádná legrace.