Existuje Devítka? Kredit: Tomruen / Wikimedia Commons

Není žádným tajemstvím, že na planetě Zemi se vymírá neustále. Pozemský život vznikl v divokém světě, který není imunní vůči rozmanitým katastrofám. A zhruba od té doby, co tohle víme, v nás klíčí podezření, že to není jen tak. Že vymírání na Zemi, zvláště ta masová a velká vymírání, ovlivňuje nějaký zlovolný faktor. Mnozí lidé proto hledají ve vymírání nějakou logiku, nejlépe cyklus, z něhož by bylo možné odvodit, proč se vlastně na Zemi masově vymírá. A jak je vidět, nedaří se to.

Daniel Whitmire. Kredit: Matt Reynolds / University of Arkansas.

Další pokus vysvětlit rytmus vymírání na Zemi si na své konto připsal emeritní profesor astrofyziky Daniel Whitmire z Arkansaské univerzity, jehož závěry publikoval časopis Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. Whitmire tvrdí, že za cyklem masových vymírání na Zemi může být nedávno ohlášená, doposud ale nepotvrzená Devátá planeta, o které jsme již na OSLU psali letos v lednu. Pro připomenutí, Devítka by měla být ledovým obrem o hmotnosti 10 Zemí a oběh kolem Slunce by měla zvládnout zhruba jednou za 10 až 20 tisíc let. Pokud existuje.

Whitmire se nadchl pro astronomické příčiny masových vymíráních už před mnoha lety. V roce 1985 byl spoluautorem publikace v Nature, která tehdy prorazila na obálku časopisu Time pod slibným titulkem „Did Comets Kill the Dinosaurs? A Bold New Theory About Mass Extinctions." Podle těchto úvah vyvolá masová vymírání pravidelná sprška komet ve Sluneční soustavě. Tenkrát se uvažovalo v zásadě o třech možných příčinách takového kometárního bombardování. Mohla v tom být doposud nepoznaná planeta, čili něco jako Planeta X (která ale podle původní definice neexistuje), nebo hvězdný partner Slunce, tedy Nemesis, anebo vertikální pohyby Slunce při jeho oběhu kolem galaktického jádra Mléčné dráhy.

Vymírání rodů mořských živočichů v historii Země. Je tam cyklus nebo ne? Kredit: Smith609 / Wikimedia Commons.

Pro Whitmira je vítězem hypotéza s neznámou planetou. Vychází z toho, že z fosilního záznamu lze vyčíst cyklus vymírání s periodou 27 milionů let. Podle Whitmira se oběžná dráha doposud neznámé planety pomalu cyklicky mění, a každých 27 milionů let rozdivočí komety v Kuiperově pásu. Komety pak bombardují Zemi a také zatemní prostor vnitřních planet, takže na Zemi dopadá méně slunečního záření.

Kde by mohla Devítka být? Kredit: CNRS, Cote d'Azur & Paris observatories.

Whitmire s kolegou v roce 1985 odhadli, že by „Planeta X“ měla mít hmotnost 1 až 5 Zemí, a že obíhá 100 dál od Slunce, nežli Země. To se nepotvrdilo. Žádná taková planeta s velikou pravděpodobností neexistuje. Whitmire teď ale doufá, že by jeho sny mohla naplnit Devítka, která by měla obíhat mnohem dál, než původní Planeta X. Je to vlastně sympatické, bojovat za svou hypotézu desítky let. Nicméně, při veškerém respektu, Whitmirovy šance na úspěch nejsou příliš velké. Paleontologové ve skutečnosti berou cykly vymírání ve fosilním záznamu s rezervou a mnozí je považují za velmi kontroverzní. Bylo by pěkné, kdyby planeta Devítka vysvětlila masová a velká vymírání na Zemi. Ale i samotný objev deváté planety bude nepochybně stát za to, jestli k němu dojde.

Literatura: University of Arkansas 30. 3. 2014, MNRAS 455: L114-L117, Wikipedia (Nibiru cataclysm, Extinction event, Planet Nine).