Pokusy týmu vedeného Keithem Kendrickem z anglického Babraham Institute hovoří jasnou řečí. Ovce vystavené stresu jsou vděčné za přítomnost jiných ovcí – byť jen na obrázku. Výzkumníci zavřeli ovce na patnáct minut do izolace v plastovém tunelu a pak jim promítali na stěnu „kobky“ různé obrázky – trojúhelník, „tvář“ koz a „tvář“ jiných ovcí. Ovce jevily v izolaci neklamné známky stresu. Bušilo jim srdce, v krvi jim stouply hladiny stresových hormonů a navíc neustále vyděšeně pobekávaly.

Trojúhelníky neměly na ovce žádný efekt. Ale „tváře“ ovcí působily jako balzám. Srdeční frekvence se jim rychle vrátila k normálu, hladiny stresových hormonů poklesly na poloviční hodnoty a pobekávání se snížilo na 5%.  „Tváře“ koz měly jistý účinek, ale nebylo to ono.

Ovce rozeznávají podle rysů „tváře“ jednotlivé členy stáda, a proto se dá předpokládat, že fotky „tváře“ jejich kamarádek by měly ještě větší účinek. Vědci si ale nechtěli komplikovat situaci – co kdyby náhodou sáhli po fotce ovce, kterou pokusné zvíře nenávidí nebo z ní má strach? To by mohlo narušit celý průběh pokusu a to by byla jistě obrovská škoda.

Výsledky experimentů byly zveřejněny v prestižním Proceedings of the Royal Society of London B a referoval o nich na svých internetových stránkách i neméně prestižní Nature. Oba zdroje uvádějí, že chovatelé ovcí nutí čas od času svá zvířata pobývat v izolaci a vystavují je tak stresu. Podobně se chovají i veterináři, kteří izolují například zvířata podezřelá z nákazy. Kendrick se domnívá, že v těchto situacích by měla mít zvířata v izolaci obrázek jiných příslušníků svého druhu, aby tak netrpěla. Jde dokonce tak daleko, že doporučuje stejný postup například i pro transport divokých zvířat, i když u těch žádný podobný výzkum neprováděl. Skutečně se dá předpokládat, že se bongo lesní odchycený v africké divočině a zavřený do transportní bedny zklidní poté, co mu na stěnu bedny někdo nalepí fotku jiného bonga? Takový pokus by se snad ani podnikat neměl a bongové by měli pokud možno zůstat tam, kde jsou.

Evropská honba za welfare (česky snad „pohodou“) zvířat je jistě vedena ušlechtilými myšlenkami, ale člověk se neubrání pocitu, že tento výzkum se občas ocitá na nejlepší cestě k ocenění cenou Ignáce Nobela. Zdá se, že některé „welfareové“ experimenty by si ji zasloužily více než často zmiňovaný článek hodnotící úrazy hlavy způsobené pádem kokosového ořechu. Jak jsem se dočetl v jedné skvělé publikaci (Vojtěch Novotný: „Papuánské (polo)pravdy“ – opravdu odporučuji vřele všem, kdo Novotného eseje nečetli na stránkách Vesmíru), jsou pády ořechů na lidskou leb v některých koutech světa stejně aktuální problém jako u nás úrazy při automobilových nehodách. Kdyby prý udělovali cenu Ignáce Nobela Papuánci obývající ostrůvek s kilometrem lesní pisty a jedním nepojízdným vrakem náklaďáku, udělili by ji práce studím o traumatech utrpěných při dopravních nehodách, protože v jejich světě se něco takového zdá taky jako úplná blbost.  Vyvěšování ovčích fotek v ovčínech bychom snad mohli navrhnout spolu s Papuánci rukou společnou a nerozdílnou.

P.S. Taky máte v práci fotky svého drahého protějšku a ještě dražších ratolestí? Co kdybychom zkusili zorganizovat pokus, nakolik nám tyhle obrázky známých tváří pomáhají překonávat stres nabuzený našimi šéfy? Nebo má snad někdo doma vyvěšenou fotku svého šéfa?

Ovce plemene Clun Forest se staly předmětem důmyslného experimentu v Babraham Institute.

Tvář „klidné ovce“ měla na vystresovaná zvířata uklidňující účinek.

Ohlas výsledků tohoto výzkumu mezi Papuánci se nám zatím nepodařilo získat.

Prameny: da Costa A. P., Leigh A. E., Man M. S. & Kendrick K. M. Proc. R. Soc. Lond. B, (2004).

Nature