Včera odborný časopis klimatologů Nature Climate Change zveřejnil článek z dílny australského Centra excelence pro oblast klimatu. Výzkum financoval Australian Research Council a zjištění jsou výsledkem spolupráce s americkým Massachusetts Institute of Technology. Vedoucí kolektivu Markus Donat se svými kolegy v článku uvádějí, že se jim podařilo prokázat silný vztah mezi globálním oteplováním a zvyšováním srážek a to zejména v oblastech mimo tropy.
Na jednu stranu to dobrá zpráva je, ale na druhou zase není. Místní infrastruktury v těchto oblastech totiž větší a nejspíš i přívalovou vodu, připraveny nejsou. Nicméně z globálního pohledu je vždy jednodušší řešit retenci srážkové vody, než mít na krku problém, na který se hodí naše české: „kde nic není, ani smrt nebere“.
Závěr článku se už od těch jiných z klimatologických pracovišť neliší, zdůrazňuje potřebu lepší pozorovací sítě a další prostředky na výzkum, který by vysokou míru nejistoty výsledků modelování ponížil.
Literatura
Markus G. Donat et al. More extreme precipitation in the world's dry and wet regions, Nature Climate Change (2016). DOI: 10.1038/nclimate2941 Climate Change Research Centre (CCRC), UNSW Australia, Sydney NSW 2052 Australia
Skandální oteplení na konci paleocénu?
Autor: Stanislav Mihulka (08.10.2013)
Jak a kdy bývalo v Grónsku tepleji odhaluje aminokyselinová geochronologie
Autor: Josef Pazdera (24.11.2013)
Jak si sopky hrají s globálním oteplováním?
Autor: Stanislav Mihulka (15.01.2015)
Diskuze:
Lapin a fyzika
Jirka Truhlář,2016-03-18 01:48:01
Někdo se tu ptal pana Lapina, jak rozumí fyzice. Tady je ukázka myšlenkového střetu pana Lapia s jedním z nejnadanějších českých matematiků, Lubošem Motlem. Závěr si už udělá každý sám.
http://lumo.blogspot.cz/2009/06/klimaticka-debata-s-prof-lapinem.html
Fyzika oblakov a zrážok
Milan Gnacko,2016-03-16 09:27:27
Pán Lapin, tady tvrdite: " Takže v pásme subtropických a tropických púští a stepí sa úhrny zrážok nemôžu zvýšiť, lebo tam chýbajú vhodné výstupné pohyby v atmosfére", ale na Vasich prednaskach Fyzika oblakov a zrážok ste nam hovoril niečo zcela iné. Zabudol ste?
Re: Fyzika oblakov a zrážok
Milan Lapin,2016-03-16 15:16:35
Môžete konkretizovať, že čo iné som tvrdil. Ja si všetky moje prednášky, samozrejme, dobre pamätám.
Re: Re: Fyzika oblakov a zrážok
Stanislav Florian,2016-03-16 20:20:28
Já myslím, že se tomu co píše M.Lapin rozumět dá. V místech kde jsou pouště a sucha nyní, nejsou podmínky pro dostatek srážek vzhledem o odparu ( nejsou dostatečné vzestupné proudy, je srážkový stín jako za vysokými Andami, trvalá tlaková výše, přílišná vzdálenost od oceánu s výparem - střední Asie od Atlantiku a pod.). To jsou geografické podmínky, které se nezmění. Závěr je napsaný jasně a ve shodě s klimatology: suchá místa budou dále suchá nebo sušší a´v místech s vysokými úhrny srážek přibude. Což jsem psal i já podle NG
http://zmeny-klima.wz.cz/zmeny-srazek/zmeny-srazek-maly.jpg
a odborníci Milan Krnic a Rad. Porizek měli jiný názor nebo spíš věcně žádný.
Re: Re: Re: Fyzika oblakov a zrážok
Radoslav Porizek,2016-03-18 19:47:53
Rozloha puste na Sahare bola cez dobu ladovu dvojnasobna.Tolko fakty.
Mna nezuajimaju spekulativne, nicim nepodlozene blaboly, ci uz z National Geograhic alebo od nasho hurvinka Slovenskej vedy.
Ak viete, v com konkretne sa Markus Donat myli, nech sa paci, napiste otom vedecky clanok, uvidime, ci vam ho opublikuju.
Myslim, ze pan Lapin velmi dobre vie, preco s nim nepolemizuje oficialne, ale iba v diskusii OSEL.
Re: Re: Re: Re: Fyzika oblakov a zrážok
Stanislav Florian,2016-03-18 20:55:31
http://www.novinky.cz/veda-skoly/186349-zelena-sahara-umoznila-rozsireni-druhu-homo-sapiens-do-celeho-sveta.html
"v obdobích před 120 000, 50 000 a 9 000 lety byla Sahara a Sahel mnohem vlhčí než dnes. Na současné největší poušti tehdy rostla nejen tráva, ale i stromy. Existovala zde jezera a tekly řeky, které umožnily modernímu typu člověka migrovat do světa.
Sedimenty uložené ve tříkilometrové vrstvě na mořském dně u pobřeží Afriky ukazují, jakým způsobem se proměňovala vegetace na Sahaře. Měřítkem je hustota zbytků rostlin míšená s prachem a pískem. Dvě starší zelená období Sahary v obdobích před 120 000 až 110 000 let a 50 000 až 45 000 let umožnila prvním lidem překonat nehostinné území mezi centrální Afrikou a severem kontinentu a Blízkým a Středním Východem."
http://proatom.luksoft.cz/grafika/co2-teplota-160klet.png
Před 120 000-110 000 roky byla teplota asi jako dnes a začínala klesat, nebyla tedy doba ledová. V době před 50 000 -45 000 roky byla doba ledová, ale výrazně chladnější období bylo před 60 000 roky a před 20 000 roky. Souvislost zelené Sahary a doby ledové, když tak které?
http://www.globalwarmingart.com/images/b/bb/Holocene_Temperature_Variations_Rev.png
Před 9 000 roky byla teplota srovnatelná s 20.stoletím a Sahara byla zelená.
Zelenomodrá křivka gronského vrtu na temperature holocene měla před 9 000 roky lokální maximum a pak ještě mnoho lokálních maxim.
https://en.wikipedia.org/wiki/Holocene_climatic_optimum
"Holocén Climate Optimum (HCO) bylo teplé období během zhruba intervalu 9000 až 5000 roků BP ...Západoafrické sedimenty dodatečně zaznamenat "africké vlhkého období" v intervalu před mezi 16 000 a 6 000 lety, když Afrika byla mnohem vlhčí kvůli posílení Africké monzunu změnami v létě zářením vyplývajících z dlouhodobých variací na oběžné dráze Země kolem slunce. Během tohoto období, " Green Sahara " byla poseta četnými jezery, které obsahují typické africké jezero krokodýlů a hrochů . Zajímavý objev z mořských sedimentech je, že přechody do a z tohoto mokrého období došlo během desetiletí, ne tisíciletí jak se dříve myslelo. [8"
..".když se klima ochladilo před zhruba 4000 lety"
Takže zelená Sahara kvůli monzunům, ne kvůli době ledové. Uvnitř intervalu 16 000- 6 000 let bylo klimatické teplotní optimum holocénu před 9 000 -5 000 roky.
Článek píše rozumně :"Podle nejnovější zprávy australských vědců ale narůst tepla zvýší též vlhkost ovzduší a zajistí nejsušším oblastem planety více srážek...Markus G. Donat: „Globální oteplování nezvýší srážkovou činnost jen regionálně, ale celosvětově a „postihne“ i suché oblasti.“ ( UNSW Australia)"
Více srážek při větším odparu nemusí znamenat zelenání pouští. Zelenání pouští jsem v článku nenašel.
Trochu fyziky do tejto úvahy
Milan Lapin,2016-03-14 14:47:34
Atmosférické zrážky môžu vzniknúť len za predpokladu vertikálneho výstupu vzduchovej hmoty. K tomu môže dôjsť v cyklóne, na frontálnej ploche, pri konvekcii alebo na návetrí pohoria. Takže v pásme subtropických a tropických púští a stepí sa úhrny zrážok nemôžu zvýšiť, lebo tam chýbajú vhodné výstupné pohyby v atmosfére - prevláda tam buď anticyklonálne počasie alebo teplotné inverzie, ktoré brzdia výstupné pohyby. Takže, ak nedôjde k zásadnej prestavbe všeobecnej cirkulácie atmosféry, tak v doteraz vlhkých a na zrážky bohatých regiónoch bude padať zrážok ešte viac, lebo pri vyššej teplote vzduchu je v atmosfére viac vodnej pary (asi o 6% na jeden °C oteplenia), naopak, v doteraz suchých oblastiach bude padať zrážok približne rovnako alebo menej, no bude tam väčší výpar, lebo pri vyššej teplote je väčší sýtostný doplnok o 6% na jeden °C oteplenia v prípade rovnakej relatívnej vlhkosti vzduchu. Zhrnuté: v doteraz vlhkých oblastiach bude ešte viac zrážok a v doteraz suchých oblastiach bude sucho ešte väčšie. Tak to vidí meteorológ.
Re: Trochu fyziky do tejto úvahy
Stanislav Florian,2016-03-14 17:13:12
Globálně se otepluje s výkyvy v holocénu asi 12 000 let, celkem od doby ledové před 20 000 roky asi o 6°C. Kdyby oteplování znamenalo zelenání pouští, tak už pouště nemáme.
Zvýšení vodních par o 6-7% za 1°C oteplení je fyzikální realita. Ale vodní páry jsou v ROVNOVÁZE s kapalnou vodou a pak sněhem a ledovými krystalky. Čili při vyšší teplotě bude ve vzduchu více vodních par, ale množství srážek s tím souvisí složitěji. Srážky ČR 1998-2015 jsou na 103% dlouhodobého normalu (1961-1990.)
Celoroční tlakové výše (anticyklóny) v oblasti azorských a havajských ostrovů, v zimě vyskytuje kanadská a zejména sibiřská tlaková výše.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Pou%C5%A1%C5%A5
Důvody pro vznik pouští jsou různé. Nejčastěji vznikají pouště kvůli:
Tlakové výši – vzduch v tlakové výši se tlačí směrem dolů, postupně se otepluje a „nasává“ vlhkost, kterou následně odvádí pryč. Navíc tlaková výše brání, kvůli zvýšenému tlaku, vlhkému vzduchu od moří dostat se „dovnitř“. Příkladem může být Sahara.
Srážkovému stínu – tento jev způsobují mohutná pohoří, jež doslova vyčnívají nad mraky a tím pádem tvoří jakousi stěnu. Toto lze pozorovat například u amerických Kordiller.
U studených proudů – proudy ochlazují vzduch, jakmile se dostane nad teplou pevninu, začne se rozpínat. Pro vznik srážek je ale zapotřebí opačného procesu (ochlazování vzduchu). Zde se stačí podívat na mapu studených proudů (pouště při pobřeží Jižní Ameriky, Afriky, Austrálie).
Zelenání pouští
Josef Šoltes,2016-03-11 12:51:23
Ono obecně je to dost tragédie co nás čeká. Si to vezměte. Je prokázáno, že zvyšováním obsahu CO2 v atmosféře se zelenají pouště a teď navíc nás ještě čekají vyšší srážkové úhrny na pouštích a v suchých oblastech! Co s tím budeme dělat, tomu musíme zabránit!
Re: Zelenání pouští
Stanislav Florian,2016-03-12 00:57:44
http://www.scienceworld.cz/neziva-priroda/rostouci-hladina-co2-zpusobuje-zelenani-pousti/
vypadá to hezky, ale kolik asi CO2 může vázat trochu řídké pouštní trávy? Výsledek nepopírá nikdo, ppm CO2 roste.
http://www.skepticalscience.com/images/co2_10000_years.gif
Zatímco pouště ( Mesopotamie, kolem Mrtvého moře, Sahara, Střední Asie) vznikaly/zanikaly, tak ppm CO2 zvolna v trendu rostlo asi 10 000 let, rychle asi 150 posledních let.
Teploty holocénu
http://grist.files.wordpress.com/2006/10/holocene_temperature_variations.png
světle modrá nejvíc vyskakující křivka je Gronský ledovcový vrt s maximy před 8 000 a asi 3 000 roky, takže křivka teplot Gronského ledovce se Saharou souvisí slabě.
http://zmeny-klima.wz.cz/globalni-teploty-12000-let-2011/globalni-teploty-12000-2011-graf.jpg
srovnání s NOAA os 1880-2011 a to chybí ještě dva úplně nejteplejší roky 2014 a 2015.
Nevratný konec zelené Sahary byl asi před 5 000 roky. Gronský vrt kolísá mocně má ještě dvě výrazná maxima teplot před asi 3 000 a 2 000 roky, tedy po vzniku Sahary jako pouště. Takže vlhkost a zelenání Sahary a zlom na písečnou poušť má příčiny různé, teplota a CO2 může být jednou z nich. Další množství srážek, které Kutílek dává do souvislosti s nejkratším Milankovičovým cyklem (polovina cyklu zhruba 10 000 let). Jestli v době nástupu otelení před 10 000 až 8 000 roky Sahara byla zelená, to nevím.
Re: Re: Zelenání pouští
Josef Šoltes,2016-03-12 10:07:33
Otelení? A kdy bude mít naše Země malá zemátka?
index sucha a obilné oblasti
Stanislav Florian,2016-03-09 19:24:24
http://zmeny-klima.wz.cz/zmeny-srazek/zmeny-srazek-maly.jpg
Podle Natinal Gegraphic 2009
Předpokládané změny srážek pro svět období 2041-2070 proti 1971-2000
Vysychání hrozí jihu a středu USA, Mexiku, Středomoří a Subsaharské oblasti, dále jižní Austrálii, kde hospodaření s vodou limituje nejen dřívější pěstování rýže, ale už i obilí nebo dobytka.
Země vyvážející významné množství obilí : USA, Kanada, Argentina, Austrálie. Úroveň spodní vody v Texasu klesá desítky let a limituje zavlažování.
Při vyšší teplotě je větší výpar a nemusí stačit ani zvýšené srážky. Podstatný je index sucha v půdě ( Palmerův inex sucha)
Re: index sucha a obilné oblasti
Milan Krnic,2016-03-10 13:44:08
Já odhaduji, že bude v noci větší tma (více mraků zakryjí hvězdy i to malé slabé noční sluníčko, které je občas vidět), to povede ke zvýšení pouličního osvětlení, to ze zvýšení spotřeby elektřiny, to zvětší devastaci přírody, kdy více umělého světla též povede k vyšší deprivaci lidí. Bůh se poté nad zdevastovanou planetou plnou deprimovaných lidí slituje, všechno utopí, a začne se znovu.
Pravděpodobnost stejná.
Re: index sucha a obilné oblasti
Radoslav Porizek,2016-03-11 00:00:34
Fantasmagoria (klimu nedokazeme predpovedat) z popularneho casopisu versus clanok zaoberajuci sa korelaciou skutocnych faktov publikovany v odbornom vedeckom zurnali.
.
Ktore asi bude blizsie pravde?
Konečně i méně alarmistické zprávy
Jakub Klos,2016-03-09 13:36:23
Tak hurá. Co se týká protipovodňové imfrastruktury, tak to se vyřeší zřejmě samo. Překreslí se povodňové mapy a přecení pozemky. Horší to bude s komáry, ale vše zlé je pro něco dobré. Alespoň se výzkum bude muset opravdu zabývat tropickýma nemocema o poznání více. Jinak výsledek studie se podle mého dal čekat.
To je sice hezké
Viliam Mlich,2016-03-09 10:36:47
To je sice hezké, ale co kyž se ukáže, že pravdu měli ti, co předpovídají malou dobu ledovou?
Re: To je sice hezké
Josef Pazdera,2016-03-09 10:47:48
Tak to by byl asi mnohem větší průšvih a nejspíš by se směr stávajícího exodu otočil.
Re: To je sice hezké
Petr Kr,2016-03-09 14:14:51
Žádná katastrofa. Dosud vynaložené peníze na výzkum se neztratí. Pouze bude stačit znegovat výsledky či obrátit směry. I když, 5 mil. z Bruselu na změnu znamének by snad bylo možné získat.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
