Všeobecně panuje názor, že i ekoturistika dělá zvířatům spíše hůř než lépe. Žijeme v přesvědčení, že auta a čluny ruší zvířata při krmení, rozmnožování, že to narušujeme rodičovské chování divokých zvířat a že to často vede až k letálním následkům.

Brit Owen Nevin z University of Central Lancashire s Američanem Barrie Gilbertem z Utah State University, studovali chování hnědých medvědů, včetně medvědů grizly. Etologové prováděli svá pozorování v zapadlých oblastech Britské Kolumbie, což je západní provincie Kanady a dospěli ke zcela odlišným závěrům.
Zjistili, že dospělí medvědí samci nemají lidi v lásce a straní se jich.  Medvědi  se "dekují" ještě před tím, než se objeví první turisté. V místech, kam se turisté jezdí dívat na tahy lososů, začali medvědi chodit lovit časně ráno a "dekovali se"  kolem sedmé hodiny ranní, tedy ještě před tím, než k trdlištím dorazili první zvědavci.

Medvědice s medvíďaty přítomnost turistů nijak neodrazovala. Rachot motorů autobusů pro ně byl signálem, k tomu, že samci už ve vodě nejsou a že se tedy bez obav mohou vydat se svými medvíďaty do řeky na lov. Medvědicím dokonce nestačilo ani to, když všichni medvědi odešli. Na scénu vstupovaly teprve tehdy, až se objevili první turisté.

Lidskou přítomností vynucený odchod samců tak přispívá v dané oblasti k lepšímu výživnému stavu medvědic a mladých medvědů. To populaci, jako celku, prospívá. Samice díky dostatku potravy mají výrazné

říje, jsou plodné, mají dostatek mléka a jejich mláďata jsou silná a zdravá. Vykrmení mladí medvědi bez problémů přežívají zimu.

Organizovaná turistika se tak paradoxně může stát tím, co nejvíc prospěje záchraně ohrožených divokých medvědů.

Zdroj: Biological Conservation (DOI: 0.1016/j.biocon.2004.06.011)