Chemický raketový pohon je sice fajn, ale šnečí tempo průzkumu vesmíru, které je stále viditelnější, svědčí o tom, že tudy cesta nevede. Týdenní cesta na Měsíc a zpátky s krátkým výletem na povrch naší oběžnice se ještě dá přežít, není to ale žádná sláva. Už průzkum hlubších končin sluneční soustavy se nebezpečně protahuje na dlouhé roky, a na nějaké rozumné cesty k nejbližším hvězdám nebo dokonce jenom k Oortově oblaku můžeme rovnou zapomenout. Ideálním řešením by bylo skákat prostorem jako ve Star Treku nebo Hvězdných válkách, na takový pohon si ale podle všeho ještě počkáme. Pokud to kdy vůbec bude možné. V NASA se ale nevzdávají a sympaticky zkoumají i další možnosti.
Fyzik Philip Lubin z Kalifornské univerzity v Santa Barbaře pracuje na velmi zajímavém laserové fotonickém pohonu, který by prý mohl zkrátit dobu letu stokilové sondy k Marsu na dnes naprosto neuvěřitelné 3 dny. Jde o pohon DEEP IN (Directed Propulsion for Interstellar Exploration). V zásadě je to snaha převést urychlování částic na relativistické rychlosti z laboratoří, kde to umíme, na urychlování kosmických sond ve vesmíru, kde by to bylo skvělé.
Technologii, kterou by měl používat laserový fotonický pohon, vlastně v roce 2006 vyvinula Y.K. Bae Corporation, v rámci programu institutu NIAC (NASA Institute of Advanced Concepts), pro uspořádávání kosmických lodí ve formacích s přesností na nanometry. Pak je napadlo, že by bylo možné vytvořit laserový fotonický pohon a v Y.K. Bae Corporation tento pohon elektromagnetické povahy doopravdy vyzkoušeli.
Pohon DEEP IN se zásadně liší od chemických raket tím, že pohonný systém zůstává doma, tedy u Země. Kosmická loď nenese žádné palivo. Namísto paliva by taková loď byla vybavená soustavou zrcadel, do nichž by proudil extrémně přesně cílený proud fotonů. A právě tento paprsek by poháněl loď směrem k Marsu. Jako laserovou plachetnici. Příjemným bonusem takové technologie by bylo, že ji lze využít k likvidaci nebezpečného odpadu na oběžné dráze. Zároveň je to inspirace pro ty, kteří ještě nevzdali pátrání po cizích civilizacích. Podobná technologie by totiž mohla neopatrnou cizí civilizaci prozradit a v SETI se na to teď mohou zaměřit.
Start technologie DEEP IN nemusí být nijak velkolepý. Nejprve by mohla být využita ke startu skromných nanosond – kubesatů. Když se osvědčí, tak bychom mohli DEEP IN prověřit při obraně Mezinárodní vesmírné stanice ISS proti kosmickému smetí. Dalším krokem by mohly být starty sond na blízkou (LEO) a geostacionární (GEO) oběžnou dráhu. Pak můžeme pomýšlet na sousední planety, a také planetární obranu, třeba před asteroidy. Konečný cílem této technologie by prý mohly být cesty k nejbližším hvězdám, pokud už do té doby nebudeme proskakovat časoprostorem jako kozy trním.
Nebude to vůbec jednoduché a je otázkou, jestli se to vůbec podaří. Co když se kosmické lodi v relativistické rychlosti připlete do cesty nějaké nepatrné kosmické smítko? A jak by taková kosmická loď zabrzdila, až dorazí ke svému cíli? Není vyloučeno, že DEEP IN narazí na nepřekonatelné obtíže. Podle některých má ale tahle technologie slušný potenciál dostat naše lodě ke hvězdám a přinést první detailní snímky cizích planetárních soustav. To přece stojí za to, abychom DEEP IN věnovali pozornost. Lubin a další tomu věří, nakolik je to oprávněné ukáže už blízká budoucnost.
Video: NASA NIAC Fall Symposium Talk by Lubin (2015)
Philip Lubin - THz Astrophysics and Cosmology, Origins, Evolution and Fate (2012)
Literatura
Universe Today 23. 2. 2016, Wikipedia (Photonic laser thruster).
NASA úspěšně vypustila nanosatelit PharmaSat
Autor: Stanislav Mihulka (27.05.2009)
Návrat cubesatu
Autor: Milan Štrup (17.06.2015)
K Marsu poletí cubesaty
Autor: Dušan Majer (19.06.2015)
Diskuze:
Robert L.Forward & spol.
Jaroslav Kousal,2016-03-06 13:10:43
1) Nezmínit u laserové plachetnice přinejmenším 40 let staré práce Roberta L. Forwarda, považuji na Oslu skoro za faux-pas. V tomhle základním směru je DEEP IN naprosto známý.
2) Co je naopak poměrně nové, je myšlenka, že by se pohon dal realizovat i "uzavřeným" cyklem (zrcadla u zdroje i nákladu) s technologiemi realitě bližšími. To mi taky v článku chybí.
zdroj určitě neodráží 6 devítek
Josef Hrncirik,2016-03-06 14:16:56
a tudíž je jeho celkové albedo nejspíše max. jen 1/2.
I 100% odrazivost odráží divergentně a do bočních laloků.
První lalok má cca -18 dB, připusťme optimisticky, že ve všech lalocích mizí max. -15 dB.
Optimistovo albedo je pak max. 0,97. Po 20 odrazech (10 trefách) je ztracena polovina cirkulující energie (hybnosti).
Trefí se nanejvýše jednou.
Zásah nebohé zrcátko rozvibruje a vytočí a vybočí.
Střelba světelným prasetem nazdařBůh mu rozbije okno u Armagedonu.
Re: zdroj určitě neodráží 6 devítek
Jaroslav Kousal,2016-03-06 14:50:44
V případě jednoduché planárně-planární konfigurace to tak je, na druhou stranu, dá se vymyslet konfigurace zrcadel jiná. Velikost zrcadla u "zdroje" je možně udělat výrazně jinou (větší) a tím výrazně ztráty omezit (pokud bude "šestidevítkové" zrcadlo mít díru o třísetině průměru, pořád zbývá pět devítek). Pokud tah nebude příliš velký, daly by se nestability v rotaci možná dorovnávat, protože budou dostatečně "pomalé" (pak by mohla zasáhnout třeba aktivní/adaptivní optika).
Nemyslím si, že by tohle byl pohon pro blízkou realizaci, ale asi mi to přijde blíž než mnohagigawattové lasery na oběžné dráze.
Re: zdroj určitě neodráží 6 devítek
Jaroslav Kousal,2016-03-06 14:57:47
Jinak "state of the art" co se samotného recyklování svazku týká, je aLIGO, kde se 20W na vstupu "nastřádává" na 100kW (při 40cm průměru zrcadel a vzdálenosti 4km), pochopitelně s perfektní justací.
Re: Re: zdroj určitě neodráží 6 devítek
Josef Hrncirik,2016-03-06 17:53:33
Díky.
100 kW/20 W = 5000/1; Silový účinek 1 odrazu lze tedy snad 5000x zesílit neznámým počtem odrazů, pokud máme kulové? zrcadlo ohniskové délky 4 km průměru 0,4 m pokrytých 9;6? zrcadlem.
Běhá tam 0,8 MW/m2 vyvozujících tlak 2P/c = 5,4 mPa ze síly 0,7 mN (tíhy 68 mg)
a z ohniska? je vidět zrcadlo pod úhlem 400 urad.
Leč středních 200 odrazů 0,999999**200=oněch 4999/5000 a pouze 2*200 násobné navýšení síly či výkonu 8 KW mezi zrcadly a divergence či počet odrazů furt nikde.
Dokonale rovinné zrcátko tančící na vrcholu vodotrysku, pověz mi kde jsi a kam nyní zříš (čumíš), když jsem uzřel, že jsi omylem koutkem oka pohlédlo i na mé čidlo
Josef Hrncirik,2016-03-06 11:12:21
zabrzdit ten nesmysl je naprostá nuda
Josef Hrncirik,2016-03-06 10:34:20
Na příjmu bude PV elektrárna a na výstupu bude iontový motor plivající odepsané PV panely rychlostí w na Osu Zla.
Brzdná síla = P(2P/w-1/c)
F=2P(1/w-1/c)
Josef Hrncirik,2016-03-06 18:05:20
Protože jsem sílu opsal z fotonového motoru ,tj. bez odrazu
Vy jste všichni vedle :-)
Jan Novák9,2016-03-06 05:25:57
Technologie je perfektně použitelná ... ... na cíle BEZ odrazového zrdcadla. Takhle můžou říct: Ne, my neposíláme do vesmíru gigawatové laserové dělo schopné zasáhnout cíle na zemi a ve vesmíru, my jenom testujeme nový druh pohonu...
Kolize
Ladislav Novák,2016-03-04 00:36:59
Zajímalo by mě.., jestli se krom technologií na zvyšování rychlostí při "dobývání vesmíru" také uvažuje o tom, jak ty obrovské vzdálenosti za tak krátkou dobu zdolat a přežít...? Nejsem odborník, ale napadá mě, že pokud znásobíme rychlost.., začne být problémem každé smítko prachu, které se toulá prostorem.. Při obrovských rychlostech nebude skoro žádná možnost manévrovat i kdybychom předpokládali, že by bylo možné detekovat nějaký miniaturní objekt včas...??
Jan Fanta,2016-03-03 17:43:12
To by chtělo hódně nízkou dráhu kolem marsu.Jen jsem to zběžně rychle zkouk a nevím jakou bude mít sonda rychlost,ale pokud u Marsu za 3 dny.Hm,to nám asi gravitace nepomůže.Ale mohla by?
Realizovatelnost
Vít Výmola,2016-03-03 13:41:01
Tady jeden z původních článků:
http://www.deepspace.ucsb.edu/wp-content/uploads/2015/04/A-Roadmap-to-Interstellar-Flight-15-h.pdf
Doporučoval bych ho všem chytrákům, co po přečtení krátkého výtahu na Oslu nabyli dojmu, že tomu rozumí víc než lidi, co se problematikou zabývají už roky. To si opravdu myslíte, že námitky, které vás napadly po tříminutovém zamyšlení, je nikdy nenapadly?
Re: Realizovatelnost
Stanislav Brabec,2016-03-03 18:59:38
No právě.
V článku probírají spoustu detailů a problémů cestování vysokými rychlostmi, a spoustu detailů fotonického pohonu.
Zcela se však vyhýbají těm nejzásadnějším.
Zoufalou energetickou účinnost chtějí řešit mnohonásobným odrazem mezi odesílající a přijímající stanicí. Jenže zároveň předpokládají odesílající stanici na povrchu nebo orbitě Země. Nikde není popis toho, jak zařídit, aby se laserový puls při návratu od poháněné stanice opět přesně trefil do vysílajícího zrcadla, které mezitím změnilo svou polohu o tisíce kilometrů nerovnoměrným nepřímočarým pohybem, a jak tento odraz opět nasměrovat přesně do přijímajícího zrcadla. Vždyť i radioteleskop vysílající k New Horizons musí neustále měnit polohu, s jedním natočením vysílat, s druhým přijímat. Pokud by se laserový puls vrátil, kam nemá, asi by lidem dole na Zemi bylo docela horko.
Navíc pomíjejí takový detail, kde vzít na oběžné dráze 50 GW energie, či jak uchladit 10 GW odpadního tepla, které lasery vyprodukují. Ani neřeší, co asi bude dělat podle zákona akce a reakce vysílací stanice.
A co teprve start na oběžnou dráhu fotonickým pohonem?! Zrcadla s odrazivostí 99,999 % moc nepomohou, pokud mezi nimi bude vzduch. A jaký že bude potřeba výkon, který by dodal byť i malé sondě trvalý tah nejméně 1 g, když v tomto případě nemůžeme počítat s více než desítkami odrazů? NASA při svém posledním pokusu s CubeSatem dosáhla 0,0035 N. Na vznesení 1kg satelitu ale potřebujeme 10 N!
Jako reálný vidím fotonický pohon u projektu LIGO, kde bude potřeba sondy posouvat o nanometry.
A pak u velmi malých a lehkých těles, které se urychlí maximálním možným zrychlením dříve, než se zrcadla od sebe vzdálí na vzdálenost, kdy začne rychlost světla komplikovat zaměření.
Re: Re: Realizovatelnost
Juraj Chovan,2016-03-03 19:54:43
Poznámka k poslednej vete Vášho príspevku:
Linkovaný článok na strane 38 uvádza príklad pre mikrosondu o hmotnosti 1 gram.
Čísla sú úžasné - za 3 minúty a 6 sekúnd sonda doletí do vzdialenosti približne 10-násobku vzdialenosti Zem-Mesiac.
Nespomína sa maličkosť - čo tak asi zostane z jednogramovej mikrosondy s veľkosťou plachty 85x85cm ak bude 3 minúty ožarovaná výkonom 70GW, teda približne 75-násobkom výkonu JE Mochovce? :)
Re: Re: Re: Realizovatelnost
Stanislav Brabec,2016-03-03 20:43:55
Máte pravdu. Vícenásobný odraz sice zvýší tah, ale i tak jsou tepelné ztráty daleko mimo realitu. I kdyby byla odrazivost plachty 99,999 9 % (k čemuž se již technika umí přiblížit), pak 0,000 1 % ze 70 GW je stále 70 kW. Ovšem na každý jednotlivý odraz z několika tisíců!
Na druhou stranu, při tak kvalitním zrcadle již dodaná kinetická energie překoná tepelné ztráty. Takže sice 70 GW zůstane nereálných, ale třeba 1 kW by už reálný být mohl. Pak ovšem sonda na konci těch tří minut nepoletí 0,02 c, ale jen třeba kilometr za sekundu. A to, když se to vezme kolem a kolem, není až tak zlé. Pokud plachta uchladí ztráty v desítkách Wattů (což by mohla), tak do ní lze pálit, dokud nám malá úhlová velikost plachty nezvedne ztráty.
Ovšem kdyby taková technologie poháněla na palubě třeba VASIMR, tah by byl řádově vyšší, a vůbec by nebylo třeba řešit mnohočetné odrazy.
Problém je, že bude-li chtít loď v cílové destinaci zbrzdit a přistát, musí tam být stejné zařízení.
podle jejich rady jsem použil reflektor d 30 m
Josef Hrncirik,2016-03-04 19:31:16
který pro vlnu 1 um má divergenci svazku jen 3*10**-8 rad, tj. při cestě na Lunu by se rozplizl jen o cca 10 m na každou stranu.
Zrcadla se mi daří naprosto přesně zaměřit a bez problému se mezi nimi odrážejí koherentní fotony jako salvy tenisáků.
Již po zapnutí gravitace Slunce (mimo přesnou) opozici se zrcadly, mi z nich všechny tenisáky vypadaly, protože šikmá složka pádu během letu porušila absolutně kolmý dopad a odchylky od kolmice se následujícími odrazy množily geometrickou řadou jako králíci a čtverec doby poskakování sám dobrovolně vyklidil pole.
Chce to tedy zrcadlo zaměřující do cíle jednotlivé fotony podle jejich skutečného úhlu dopadu.
Obávám se však, že pro udržení divergence je nutno obnovit též dokonalou koherenci i v prudké záři reflektorů.
Slepá ulička
David Pešek,2016-03-03 12:34:05
Ale co podobnou cestou vyvinout "bezdrátové napájení" WASIMRu, který má potenciál zkrátit cestu na Mars ale přetrvávájí problémy s nároky na výkon zdroje
Tah fotonového motoru
Jan Poslušný,2016-03-03 11:14:10
Fotonový motor o kontinuálním výkonu 1 GW má tah 3.3 N. Článek je zcela mimo realitu.
Re: Tah fotonového motoru
Juraj Chovan,2016-03-03 12:33:26
Kilogramový cubesat pri ťahu 3.3N urazí za 3 dni vzdialenosť 111 miliónov km.
Ako píšu aj prispievatelia nižšie, mimo (súčasnú) realitu je zrkadlo s prakticky 100% odrazivosťou keďže aj nepatrný zlomok neodrazeného gigawatového výkonu absorbovaného cubesatom by sondu doslova vyparil...
Akce a reakce
Petr Kotek,2016-03-03 09:20:05
Další problém vidím v zákonu akce a reakce. Samotné laserové dělo by ve vesmíru cestovalo opačným směrem. I při větším nasazení na Měsíci by to mohl být problém - časem by se Měsíc vychyloval ze své dráhy, nebo by se to muselo hlídat, aby se silové vektory +- rušily.
Re: Akce a reakce
Alen Velovic,2016-03-03 12:32:48
Pri vysielani prudu fotonov neexistuje vztah akcia-reakcia, prud fotonov sa emituje, to nieje ako ked bejzbolkou trafite lopticku, na toto nepotrebujete ziadnu silu, teda nehrozi ziadny spatny naraz
Re: Re: Akce a reakce
Vít Výmola,2016-03-03 15:47:28
Ale existuje. Fotony mají hybnost a i pro ně a jejich zdroj platí zákon zachování hybnosti. Ostatně, na je na tom založen koncept fotonových raket, známý už sto let.
Nicméně hybnost fotonů (i v tak výkonném laseru) je zcela mizivá ve vztahu k hmotnostem jaké mají Země nebo Měsíc.
trefa
Jakub Beneš,2016-03-03 00:23:20
nedokazu si predstavit, jak by se do te zrychlujici lode na takovou vzdalenost s uzkym laserovym paprskem trefovali. kdyz by se pohyboval zdroj (umisteny na mesici, nebo na obezne draze zeme) i cil. ze se to vychylilo by se dozvedeli s casovym posuvem minut, pozdeji hodin. jediny smysl by to melo pri startu, kdy je cil jeste blizko. rozhodne ne na polovicni ceste k marsu. co se tyce brzdeni, bud by musel na marsu byt klasickou cestou (rok) dopraven nejaky protilaser, nebo by si to proste vezlo palivo na brzdeni. neni prece podminkou, ze takto lze urychlit jen lode bez vlastniho pohonu. muzou mit i vlastni pohon a zroven byt urychleny pri startu z vnejsiho zdroje. dalsi vec je, ze nemusime hned letet na mars takto tri dny. tudiz neni treba pro prvni pokusy mit hned ty superodolne zrcadla. muzeme tam letet treba tricet dni. a tak staci desetkrat mene odolne. a ty uz vyrobit dokazeme ne? :)
Fotonický pohon
Vlastislav Výprachtický,2016-03-02 16:35:56
Fantazii se nemají klást meze. Realita je však neúprosná takže s fotonickým pohonem ale pouze v kosmu. To největší břemeno však zůstalo na zemi podle článku. Základ pohonu by však mohl být na měsíci, to by snad bylo schůdnější.
Re: Fotonický pohon
Vojtěch Kocián,2016-03-02 21:56:34
Samozřejmě by bylo lepší šoupnout fotonický pohon na sondu, ale aby to mělo použitelný tah, bavíme se tu o megawattech na kilogram hmotnosti (a to jen ve vesmíru a zrychlování k Marsu by trvalo mnohem déle než zmiňované tři dny), protože fotony mají hrozně malý moment hybnosti vzhledem k energii. Takový zdroj asi ještě dlouho nebude.
I s instalací na Měsíci je to šílený projekt. Velké elektrárny, výkonné lasery s málo rozbíhavým svazkem, zrcadlo, které dokáže dostatečné procento energie odrazit, aby se neroztavilo...
Re: Re: Fotonický pohon
Vojtěch Kocián,2016-03-02 21:57:58
Fotony mají hybnost, nevím, jak se mi tam dostal moment. Omlouvám se.
Re: Re: Re: Fotonický pohon
Pavel Nedbal,2016-03-02 23:11:13
Nesmysl a vyhozené peníze:
- nedokážeme udělat svazek světla s tak malou rozbíhavostí
- nedokážeme udělat zrcadlo na sondě s tak velkou odrazivostí, aby se neroztavilo při tom výkonu
- nemůžeme postavit takový laser na Zemi, průchodem atmosférou by se destabilizoval paprsek
- nemůžeme s takovým laserem pálit ze Země, mohli bychom zasáhnout letadla, družice,
- průchodem tak intenzivního záření by se sloupec vzduchu zahřál natolik, že by vznikaly oxidy dusíku v míře větší, než malé
- rozptyl světla v atmosféře by způsoboval neúnosné světelné znečištění
- na Měsíci bychom elektrárnu, ani lasery nedokázali uchladit.
Bohužel.
Re: Re: Re: Re: Fotonický pohon
Marcel Brokát,2016-03-03 07:52:22
Nedbale, Nedbale
to co děláš blbá je
nálada
Kdyby se na fantazii nedbalo
nebylo by ještě ani letadlo...
Re: Re: Re: Re: Re: Fotonický pohon
Pavel Nedbal,2016-03-03 23:23:39
Milý Brokáte,
jsi mladý, dá se to pochopit.
Ale ke hvězdám nás nedonese fantazie, ale inženýři.
A co jsi Ty ?
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Fotonický pohon
Marcel Brokát,2016-03-05 13:10:53
já, mladá hromádka biologického matroše, jsem double inža - pokud to teda něco znamená....
.... A zcela určitě fantazie nikoho ke hvězdám reálně nedonese, ale fantazie má tu magickou moc, že není sešněrovaná představami co nejde a přesně TO ji dělá nenahraditelnou Nedbale.
Nedbáš Nedbale na realitu světa - je to jenom fantazie, která přináší nápady, občas i velmi revoluční a jsou to inžové, technici, matematici atd kdo je fantazii v závěsu...
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Fotonický pohon
Bohuslav Vladyka,2016-03-05 20:58:12
Marcel Brokát. Problémem hlupáků je myšlení si o sobě víc než jsou, přeber si to jak chceš. Pán asi absolvoval na plzenské univerzitě, ale tam inženýry asi neučej. A ještě dodám že Pavel Nedbal osvětlil důvody proč to nelze realizovat. Pokud ty double inžo dokážeš udělat zrcadlo se stoprocentní učinností odrazu a dokážeš postavit a zaměřit laser požadovaných parametrů, tak směle do toho. Pak musíš vyřešit problém prachu a následného zbrždění sondy, tak aby ti z ní něco zbylo. Pokud né a já si myslím že to ještě hodně dlouho nepůjde, tak se budeme jen koukat na představy nějakých vizionářů. Ale řekl bych že tohle to je pohon z říše snů a nebude fungovat nikdy, bo to bude strašně drahé a zbytečné. Používat fotony s jejich nepatrnou hybností bude neskutečné plýtvání a navrch létat opravdu velkou rychlostí prostorem se nejspíše nebude. Přítomnej prach by z lodi bez nějakého stínění udělal řešeto. Já ve své fantazii očekávám objev něčeho jako Hvězdná brána. Cestovat pomocí červích děr, ale to se asi taky načekám.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Fotonický pohon
Marcel Brokát,2016-03-05 21:39:15
a? zatím čtu jenom směs spekulací, domněnek, narážek a nápady maximálně ze séroše Hvězdná brána.... slabé, velmi slabé. Navíc nikde jste nepřinesl argument, že fantazie není tvůrcem úžasných neočekávaných nápadů, které mohou mít reálný přínos... pro mě slabé
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Fotonický pohon
Bohuslav Vladyka,2016-03-06 13:54:48
Pro slabého vše slabé. Já se nepřu o fantazii, ta je základem všeho pokroku. Každej sní jak si ulehčit práci a nebo se někam posunout za méně usílí, ale tady se evidentně přestřelilo. Já bych spíš navrhoval, bud sluneční plachetnici a myslím že se pokus už dělal a fungovalo to. A nebo laserem svítit na nějakej fotopanel a elektřinou pohánět iontovej motor, ale využívat hybnost fotonů k pohonu je zbytečné.
Re: Brždění
Jan Vavřík,2016-03-02 20:39:44
Museli by nejprve dopravit laser a celé zařízení do okolí místa cíle a odtud zahájit brždění.Třeba u toho Marsu. Bez toho by ta sonda byla nebržděná a jen průletová.
Re: Brždění
Jan Vavřík,2016-03-02 20:44:58
Museli by nejprve dopravit laser a celé zařízení do okolí místa cíle a odtud zahájit brždění.Třeba u toho Marsu. Bez toho by ta sonda byla nebržděná a jen průletová.
Re: Re: Brždění
David Oplatek,2016-03-02 20:51:10
Takže je tento způsob dopravy použitelný vlastně jen v rámci sluneční soustavy.
Re: Brždění
Mintaka Earthian,2016-03-03 14:16:16
Solární plachta v roli brzdného padáku, nebo obrácený gravitační prak by nepomohli?
Re: Re: Brždění
Jan Fanta,2016-03-03 18:06:12
To by chtělo hódně nízkou dráhu kolem marsu.Jen jsem to zběžně rychle zkouk a nevím jakou bude mít sonda rychlost,ale pokud u Marsu za 3 dny.Hm,to nám asi gravitace nepomůže.Ale mohla by?
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce