Většinou se o snadné léčbě rakoviny píše až v sezóně okurek. Řada periodik s tím letos přišla již nyní a odkazuje na práci v prestižním časopise americké akademie věd v němž se píše o utlumením rakoviny v dutině břišní. Ta se věnuje jedné z nejzákeřnějších rakovin, které se odborně říká hepatocelulární karcinom. Ve statistikách figuruje pod zkratkou HCC a je nejčastějším typem rakoviny jater. Z celosvětového měřítka je druhým nejsmrtelnějším typem rakoviny.
V roli zachránce vystupuje mikrobiom
Pod pojmem mikrobiom se rozumí soubor breberek, které nám vegetují v útrobách. Ve střevech každého z nás rejdí triliony mikrobů, jsou k nám většinou přátelští a bez nich bychom se k mnoha živinám z toho co sníme, nedostali.
Fascinující na nich není jen jejich počet, nýbrž i diverzita představující asi tisíc druhů. To co máme ve střevech má stokrát více genů než kolik jich máme my. Mikrobiom je tedy takové naše druhé „Já“. Proč? Protože i když máme ve střevech individuální komunity mikrobů, naše „sbírka" má vždy jakési společné „jádro" (dokládá to sada genů, bez nichž se jen těžko obejdeme). Tento společný komplex genů bývá považován za doplňkové, ale charakteristické vybavení jedince. Toto naše druhé "Já" nám v poslední době přináší jedno překvapení za druhým. Má totiž hodně dlouhé prsty a má jich hodně. Sotva jsme vzali na vědomí, že střevní mikroflóra nám ovlivňuje imunitu, už tu byl další šok - plete se i do toho, jak moc z toho co sníme, se nám usadí ve faldech na břiše a nejspíš může za infekční obezitu. Nově k tomu nyní vědci přidávají ochranu před rakovinou. A nebo ne?
Co je zač, ten hepatocelulární karcinom?
HCC je maligní, neboli zhoubný tumor jater, roste ze zvrhlých jaterních buněk (hepatocytů). Zvláště častým nezvaným hostem bývá u žloutenkářů a cirhotiků. I když se neví proč, tato rakovina sužuje hlavně muže a to třikrát častěji, než ženy.
Žloutenku, která tento typ rakoviny často předchází, si lze pořídit poměrně snadno. Nejčastěji si ji vozíme z dovolených z jihovýchodní Afriky a Asie.
Typů žloutenek je jako prstů na ruce a všechny jsou virové. Takzvané „Áčko“ lze nakoupit nemytou zeleninou a rukama. O těch dalších si většina z nás myslí, že když se vyvarujeme píchnutí infikovanou injekční jehlou, jsme v pohodě. Jenže chyba lávky. Chytnout se dají i pohlavním stykem. Často je na vině piercing a tetování. Pozadu nezůstávají ani akupunktura, sdílení kartáčku na zuby a přátelská výpomoc s holicím strojkem.
Kromě virové infekce (žloutenkou) si cirhózu (předchůdkyni HCC rakoviny), lze stejně dobře uhnat i alkoholem. Stejnou medvědí službu jako viry či alkohol, zastane i aflatoxin, například z plesnivých buráků.
Jakmile nám začnou játra „zvonit“, jsme v hodně velkém maléru. Kromě ztráty jejich funkce, která by se do jisté míry dala kompenzovat dietou, nám totiž hrozí vznik rakoviny. Nádor na játrech nemá zprvu žádné projevy a doktoři na něj přicházejí většinou jen náhodou při jiných vyšetřeních. Když se začátek propásne, a už nás kvůli němu začne pobolívat břicho, bývá pozdě. Statisticky pak máme jen asi patnácti procentní šanci, že se dočkáme třetích vánoc.
Chemoterapie totiž moc nezabírá a k radioterapii je nádor prakticky rezistentní. K resekci se většinou přistupuje jen u tumorů menších než pět centimetrů a to ještě jen pokud nemá bratříčky a sám neprorůstá jaterní cévy.
Z těch méně invazivních, ale i méně účinných metod, se na rakovinu jater chodí se selektivní embolizací. To je v podstatě ucpávání cév vyživujících postiženou část jater. K zazátkování příslušných tepen se používají různé pěny, kuličky a některá pracoviště volí dokonce jen obyčejné vstříknutí etanolu do příslušné cévky. Na alkohol jsou háklivé jak zdravé, tak i ty nádorové jaterní buňky.
Jsou i případy nemocných, že mají to štěstí, a najde se pro ně vhodný motorkář. Moc se na to ale spoléhat nedá, na neporušená játra jezdí už příliš rychle.
K přehršli špatných zpráv nyní přichází i jedna dobrá
Optimismus vane z Hong-Kongu. Autory jsou Jun Li, Ying Ju Sung a několik dalších Číňanů. Podepsalo se i několik výzkumníků z University východního Finska a lékaři Universitní nemocnice v Kuopio. Nejde tentokrát o pofiderní výzkum z ranku tradiční čínské medicíny, o čemž svědčí i fakt, že článek vyšel ve Sborníku americké akademie věd (letošním únorové vydání). Píše se v něm, že pomocí probiotik se vědcům podařilo snížit velikost nádoru o 40 procent. Nejen, že to je na rakovinu jater ohromný úspěch, ale považte! Ještě k tomu stačilo pouhé obohacením žrádla! Vše je neprůstřelně podloženo a rozdíly proti kontrole, jsou statisticky signifikantní. Takto se informace nyní šíří internetem a není se co divit, že zdatně. V takto zkráceném podání si nezadá se zázrakem.
Je v tom ale háček
Spíš než háček, pořádný hák. Ani ne tak kvůli tomu, že to zatím vyšlo jen na myším modelu, ale problém je v tom, že podmínkou je, že probiotika chlupatým pacientům museli podávat před tím, než čtyřnohým pacientům nádorové buňky do jater vpravili. I to by se nakonec nějak dalo řešit prevencí. Bohužel už se zamlčuje, že nejde o vyléčení nádoru, ale jen o jeho modulaci. I zvířatům krmeným probiotiky se nádor vyvinul a jediné k čemu u nich tedy došlo bylo, že rostl pomaleji.
I tak stoji zato si vysvětlit, jak probiotika v tomto případě zabírají. Přípravek, kterým toho vědci dosáhli, nese komerčním názvem Prohep. Takových je ale hodně a většinou se dočteme, že obsahují cholin, cystein, inositol a vitamín B12 a k tomu laktobacily, escherichie a bifidobakterie. A o ty v pokusu šlo nejvíce. Právě bakterie způsobily to, čemu se ve výsledku říká
imunomodulační efekt. Nejúčinější se ukázaly být živé E. coli a živé laktobacily. Jejich prospěšnost autoři spatřují v žádoucím ovlivnění střevní mikroflóry. Konkrétně růst populací dalších bakterií, které produkují protizánětlivé metabolity.
Jak to souvisí s játry?
V místech, kde vzniká zánět, což je i případ našeho jaterního nádoru, objeví se IL-17. Pod označením evokujícím slavnou éru letadel z dílny Iljušin, se skrývá jeden z typů interleukinů a sice ten, kterému se přezdívá angiogenní faktor. Pod cizím slovem leukin si musíme představit cytokin. No to jsem tomu dal. Tak ještě jednou a jinak. Z biochemického hlediska jsou interleukiny obyčejné proteiny. Neobyčejné jsou ve své schopnosti regulovat imunitní děje. V našem případě jde o produkt jednoho typu bílých krvinek, který svou přítomností provokuje tkáň k celé řadě procesů provázejících zánět, včetně zvýšeného prokrvení. A teď to začíná zapadat do již dříve známé charakteristiky rakoviny jater (HCC), jejíž nádory jsou hodně vaskularizovány s vysokou hladinou IL-17 a velkým počtem speciálních bílých krvinek zvaných imunitní pomocné T-buňky (Th17). O těch je známo, že cestují krví a do nádoru se stěhují i z okolních tkání.
A co že se to výzkumníkům vlastně podařilo?
Tím, že myším do žrádla přimíchali potravní doplněk, zpomalili u nich růst nádoru, že v průměru byl ve srovnání se zvířaty krmenými bez probiotik, takřka poloviční. Výzkumníci to připisují na vrub podpoře množení prospěšné mikrobiální komunity ve střevním obsahu, konkrétně vysokému zastoupením bakterií rodu Prevotella a Oscillibacter – starých známých producentů protizánětlivých metabolitů.
Poznámka pro budoucí imunology:
Bakteriální produkty difundují přes membránu do stěny střeva a tam tlumí polarizaci buněk Th17 ve prospěch diferenciace protizánětlivých Treg / Tr1 buněk. Méně buněk Th17 se projeví menší tvorbou prozánětlivého interleukinu (IL- 17) a posun ve prospěch protizánětivého (IL-10) se projeví i v extraintestinálním prostředí.
Laicky řečeno - kde není, nebo je utlumen zánět, netřeba tam z okolí urychleně přesouvat zálohy. Odpadá tak potřeba v místě konfliktu množit a školit armádu bílých krvinek. A když v dané lokalitě nejsou dislokovány početné bojové jednotky, nepřichází odtamtud tolik urgentních požadavků na přísun materiálu, logistika se zjednodušuje a budování nových zásobovacích cest postrádá prioritu. Ošizené kapilární řečiště znamená pro množící se nádorové buňky méně živin a hladovění. Živoření s choutkami na další množení moc dohromady nejde a proto jsou výsledkem signifikantně menší nádory i pomalejší progrese rakoviny.
Závěr
I kdyby tlumení rakoviny jater fungovalo u lidí tak dobře jako u myší, stále bude smysluplnější, než utrácet za potravinové doplňky, nešetřit prostředky ani časem na mytí rukou. Nepůjčovat si holení a pro případ náhody rekreačního sexu, mít vždy po ruce latexovou čepičku.
U rakoviny jater není o co stát. Chirurgie na tomto orgánu patří k vysoce specializovaným výkonům, které se provádějí jen ve specializovaných centrech. Video ukazuje zákrok při nádoru postihujícím levý jaterní lalok.
Literatura
Probiotics modulated gut microbiota suppresses hepatocellular carcinoma growth in mice. Proceedings of the National Academy of Sciences 2016, february 2016, doi:10.1073/pnas.1518189113
Poznámka Redakce:
Vážení čtenáři, pokud byste nám chtěli pomoci v připravovaném článku zaměřenému na zemědělství (připravuje jej náš nový autor Jan Kašínský, zkuste nám anonymně odpovědět na několik otázek.
Zvláště prosíme kantory všech typů škol, bylo by super, kdybyste nechali své studenty na otázky odpovědět.
Všem předem děkujeme.
Dotazník ZDE
Omega-3 mastné kyseliny zvyšují riziko rakoviny prostaty
Autor: Josef Pazdera (12.07.2013)
Oblíbené antioxidanty rakovině nebrání, ale prospívají
Autor: Josef Pazdera (11.10.2015)
Jak na rakovinu? No přece „solí z jeleního parohu“!
Autor: Josef Pazdera (13.12.2015)
Kapalná biopsie
Autor: Josef Pazdera (18.01.2016)
Diskuze: