Červenka obecná (Erithacus rubecula). Lidově: čermák, čermáček, hudačka, čerkýnka,na Moravě rážka nebo ražka Kredit ČSO, foto: Jiří Sedláček (jsnaturfoto.cz)

Červenky vypadají mile a neškodně, ale zdání klame. Ve skutečnosti jsou to  úporní rváči. V  zimě, kdy jsou potravní zdroje omezené, má každá červenka své teritorium, které urputně brání. Teprve na jaře se vytvářejí páry, jež vydrží jen po nezbytně nutnou dobu hnízdění. Boje o zdroje bývají tvrdé, každá desátá červenka, která se dožila prvního hnízdění, zahyne při obraně teritoria. Ani tvorba páru není úplně idylická. Samička oznamuje světu svoji připravenost k  páření zvláštním hlasem a  samci pak nezbývá, než ji intenzivně krmit a  hlídat, aby si pojistil otcovství mláďat, o  která se bude později starat.

Mladá, letos vyvedená červenka připomíná své úhledné rodiče snad jen stejně velikým okem Kredit: ČSO, foto: Martin Pelánek (phototrip.cz)

Samička staví hnízdo ze starého listí, vláken, kořínků a chlupů, přičemž využívá nejrůznějších dutin a  prohlubní, které v  okolí najde. Jediným limitem je výška nad zemí, většinou se červenkám nechce létat výš než dva metry. Využívají děr po  vylomených větvích, prohlubní v  pařezech nebo jen v zemi mezi listy či kořeny, ale nepohrdnou ani starou botou, zapomenutým květináčem nebo kapsou pověšeného kabátu. Základním požadavkem na  místo je, aby bylo pokud možno kryté a  aby samička, která sedí na vajíčkách sama, byla co nejvíce nenápadná. V době stavby či snášení vajíček může samička při vyrušení hnízdo snadno zcela opustit (hnízda červenek, pokud je vůbec najdeme, bychom tedy měli kontrolovat velice opatrně).

Vývoj početnosti hnízdících párů červenek v Česku od roku 1982 do současnosti. Dostupná data naznačují, že za nárůstem počtu červenek stojí hlavně populace žijící mimo les, protože početnost červenek v lesích se prakticky nemění. Pramen: ČSO.

Jakmile však samička zasedne na  dokončenou snůšku, sedí velice pevně a odlétá až v poslední chvíli. Nejčastěji najdeme červenčí hnízdo tehdy, když nám takřka pod nohama neočekávaně vyletí červenka a zmizí v blízkém keři. Na blízkost hnízda nás mohou upozornit i varovné hlasy dospělých – i proto je důležité se je snažit naučit. Hnízdění probíhá rychle. Dva týdny sedí samička na vajíčkách, další dva týdny krmí oba rodiče mláďata.

Ptačí svět – časopis ČSO

Po  vyvedení se o  mláďata často stará jen samec, zatímco samička hned začíná další snůšku. Ještě rychlejší je nový začátek, pokud se hnízdění nepovede a počasí nebo dravci jej zmaří. Téměř všechny červenky započnou v  našich podmínkách alespoň dvě hnízdění, polovina začíná třikrát za sezonu a celá pětina zakládá snůšku dokonce pětkrát. Průměrný počet vajec postupně klesá od 7 v prvních snůškách po 4 v pátých snůškách. Jeden pár (nebo lépe jedna samice) tak díky opakovaným hnízděním v  případě nezdaru vyvede průměrně 6 až 7 mláďat za jednu hnízdní sezonu.

Očekávaná délka života je u vyvedených mláďat jen něco málo přes jeden rok. Proto můžeme použít mnemotechnickou pomůcku a říci, že červenky zpívají smutně, protože brzy zahynou. Kritický je ale první rok a ty šťastné, které ho úspěšně přežijí, žijí většinou alespoň několik dalších let. Nejvyšší prokázaný věk je úctyhodných 19 let. Kampaň Pták roku organizuje Česká společnost ornitologická  Současně s vyhlášením vychází i speciální číslo časopisu Ptačí svět – Pták roku, obsahující základní informace o životě vybraného druhu, o ohrožení, kterým je vystaven, i o možnostech jeho ochrany. Celý text a podrobnosti o kampani ZDE.

A takto jí poznáte po hlase: