Výsledky, které byly publikovány 19. února 2016 v prestižním časopise Science popisují, že určité kmeny střevních bakterií, které náleží k druhu Lactobacillus plantarum, pozitivně stimulují růst živočichů po narození. Tyto objevené poznatky tak otevírají nové možnosti v boji proti škodlivým účinkům chronické dětské podvýživy, mezi jejíž nejvýraznější projevy patří právě zpomalení růstu.
První autor článku Mgr. Martin Schwarzer, Ph.D., z Laboratoře gnotobiologie MBÚ AV ČR říká:
„Naše výsledky ukazují, že ústřední molekulou regulující růst je inzulinu podobný růstový faktor-1
(IGF-1), jehož produkce a aktivita je částečně řízena střevními bakteriemi. Rovněž výsledky ukazují, že některé bakterie rodu Lactobacillus, včetně námi testovaného izolátu L. plantarumWJL, mají schopnost podporovat postnatální růst savců.“
A dodává: “V současné době trpí především v zemích s nízkou životní úrovní následky chronické podvýživy více než 150 milionů dětí mladších pěti let. Náš objev otevírá nové možnosti pro využití vybraných bakterií ke zmírnění škodlivých účinků chronické podvýživy na jejich růst.“
V mladém věku ovlivňuje růst živočichů vzájemné působení mezi příjmem potravy a hormonálními signály. V případě akutní podvýživy dochází u myší po několika dnech k významnému úbytku hmotnosti, na kterém se mimo jiné do značné míry podílejí změny ve složení střevních bakterií. Naproti tomu při chronické podvýživě se celkově zpomaluje růst. Zpomalování růstu způsobuje míra odolnosti (rezistence) k působení růstového hormonu, který je vylučovaný hypofýzou – endokrinní žlázou nacházející se v mozku. Za normálních okolností růstový hormon stimuluje produkci růstových faktorů, jakým je například inzulinu podobný růstový faktor 1
(IGF-1) v játrech a periferních tkáních. Při rezistenci k růstovému hormonu produkce IGF-1 klesá, což má za následek opožděný vývoj, a jedinec je tudíž menší a váží méně, než odpovídá jeho věku. Vliv mikroflóry na tento mechanismus nebyl až do dnešního dne známý.
Porovnáním růstu mladých myší s normální střevní mikrobiotou a myší axenických, tj. bezmikrobních za různých nutričních podmínek vědci poprvé prokázali úlohu střevních bakterií při kontrole růstu. Zjistili, že jak při normální stravě, tak i při nutričně chudé stravě bezmikrobní myši nejenže vážily méně, ale byly také menší než odpovídající „normální“ myši. Navíc měly také kratší a slabší kosti.
Kromě toho se u bezmikrobních myší projevilo nižší množství a aktivita IGF-1. Nezbytnost IGF-1 pro správný růst prokázali vědci tím, že zablokovali jeho působení u standardních myší, a tím snížili jejich celkovou kinetiku růstu. Naopak, pokud IGF-1 dodali myším bezmikrobním, jejich růst se zrychlil.
V předchozí práci tým Dr. François Leulier z Ústavu funkční genomiky v Lyonu, který se podílel i na současné studii, doložil, že vybrané izoláty bakterií druhu Lactobacillus (L.) plantarum jsou schopny stimulovat postnatální růst larev octomilky (Drosophila melanogaster) za podmínek chronické podvýživy1. Bakterie druhu L. plantarum se běžně vyskytují nejen ve střevním traktu octomilek, ale také savců, včetně myší a člověka. Vědci se proto rozhodli studovat růst původně bezmikrobních myší, které osadili touto jednou vybranou bakterií. Myši osazené bakterií L. plantarum (izolát pojmenovaný L. plantarumWJL) jak při běžné stravě, tak v podvyživeném stavu produkovaly více IGF-1, více přibíraly na váze a rostly rychleji než myši bezmikrobní nebo myši osazené jinými izoláty L. plantarum. Tyto výsledky tedy ukazují, že některé izoláty bakterií rodu Lactobacillus, včetně L. plantarumWJL, mají schopnost podporovat postnatální růst savců.
O objev se zasloužili vědečtí pracovníci Laboratoře gnotobiologie Mikrobiologického ústavu AV ČR, v. v. i., v Novém Hrádku ve spolupráci s francouzskými kolegy z Ústavu funkční genomiky v Lyonu.
Literatura
Lactobacillus plantarum strain maintains growth of infant mice during chronic undernutrition.
Martin Schwarzer, Kassem Makki, Gilles Storelli, Irma Machuca-Gayet, Dagmar Srutkova, Petra Hermanova, Maria Elena Martino, Severine Balmand, Tomas Hudcovic, Abdelaziz Heddi, Jennifer Rieusset, Hana Kozakova, Hubert Vidal, François Leulier. Science, 19 February 2016.
Zpracováno podle materiálů vydaných Mikrobiologickým ústavem AV ČR, v. v. i.
Diskuze:
nové možnosti v boji proti škodlivým účinkům chronické dětské podvýživy
Peter M1,2016-02-20 15:14:59
Ak jedinec vyrastá v prostredí chudobnom na stravu tak, že aj deti trpia silnou podvýživou, aká je šanca, že v dospelosti tej stravy bude viac?
A nie je kontraproduktívne mať veľké telo, ktoré potrebuje veľa energie v oblasti chudobnej na stravu?
Re: nové možnosti v boji proti škodlivým účinkům chronické dětské podvýživy
Milan Krnic,2016-02-21 12:37:39
To, co uvádí článek ohledně dětské podvýživy, je jen jeden z pohledů na řešení problémů okolo ní.
A že těch pohledů může být / je mnoho.
Podobně to je s pohledy na řešení problémů okolo prostředí s nedostatkem potravin. (pomáhat penězi / infrastrukturou / vzděláním / obchodovat nejvýhodněji nebo "fair trade" / prodávat zbraně / rozdávat kondomy / rozdávat slovo boží / nedělat nic - příroda si poradí ...)
Každopádně z jedné strany vyšší děti možná v některých případech udělají více práce (napadá mě sklizeň na plantáži) :)
Re: nové možnosti v boji proti škodlivým účinkům chronické dětské podvýživy
Martin Schwarzer,2016-02-23 11:00:33
Ahoj Petre,
to je moc dobry postreh. Dotyka se fenomenu, ktery jsme v clanku popsali, tzv. rezistence k růstovemu hormonu. K tomu dochazi pri hladoveni, kdy mlady jedinec potrebuje energii na to, aby prezil a nemuze si dovolit vynakladat ji na rust. To znamena, ze rust se zastavi. Idealne by se mel obnovit, pokud hladoveni prejde, ale casto k tomu nedochazi, tj. rustovy deficit se pak uz nikdy nedozene. Problem je take v tom (touto strankou jsme se ale v nasem clanku nezabyvali), ze dochazi take k horsimu vyvoji mozku, pokud je jedinec behem detstvi vystaven chronicke podvyzive, projevi se to na kognitivnich schopnostech a IQ.
V detskem veku je tedy zapotrebi snizit dopady podvyzivy (pomoci renutricnich strategii a vybranych bakterii). Organismus dospeleho jedince, ktery uz se nevyvyji, je schopen si poradit s nedostatkem potravy mnohem lepe.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce