Vydržovat si kvantum šedé hmoty něco stojí, to víme už dlouho. Náš mozek zabírá jen 2 % naší tělesné hmotnosti, ale přednostně si vynucuje pětinu veškeré energie, kterou ze zásob spalujeme. V klidovém stavu nás „stojí asi 12 wattů“. Mozek je zkrátka velký žrout energie. I když není úměra mezi tím, čemu říkáme inteligence a velikostí mozku, dosud se soudilo, že nejvíce mozkové hmoty na kilogram „pohotovostní hmotnosti“ je z evolučního hlediska pro druh předností. Opak se ale nyní jeví být pravdou. Tvrdí to profesor ze Stanford University Eric Abelson.
Podle nové hypotézy, nositelům větších mozků víc hrozí vyhynutí. Její autor k tomu dospěl zkoumáním poměrů u zvěře žijící i té vyhynulé, která se zachovala jen jako muzejní exponáty. Svůj poznatek opírá o měření více než 1650 zvířat zahrnujících 160 různých druhů. Abelson měřil nejen lebky, ale i velikosti těl a zahrnul tvory malé, jako jsou hlodavci i ty velké, jako například buvoli. Vodní živočichové protentokrát zůstali stranou záběru ale prý se brzo dočkáme pokračování studie. Svá naměřená data Abelson porovnal se seznamem světově ohrožených druhů živočichů. Těch, které Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) uvádí ve své tzv. červené knize.
V Červeném seznamu ohrožených druhů, jak se dokument správně jmenuje, je stupeň ohrožení určován několika kategoriemi a podkategoriemi. Od vyhynulých (či vymřelých) přes střední stupeň ohrožení až po kategorii označující takové druhy, které nejsou téměř, či vůbec ohroženi. Abelsonovi se na více než 600 druzích zvířat pocházejících z celého světa potvrdilo, že savci s objemnými mozkovnami mají tendenci žít svůj život déle, ale k jeho překvapení a nejen jeho, také zjistil, že větší mozky (v poměru k velikosti těla), jim z evolučního pohledu moc plané nejsou. Obzvláště patrné to je v Severní a Jižní Americe. A tak při nejlepší vůli nelze z jeho výsledků udělat lepší závěr, než ten, že pro savce je velký mozek hendikepem.
Nejspíš to není dobrá zpráva, protože přichází v době, kdy podle všeho vstupujeme do období dalšího "hromadného vymírání". Vymíráním se zde rozumí událost, během níž rapidně klesá diversita životních forem na zemi. Tedy kdy rychlost vymírání jednotlivých druhů nabírá takové obrátky, že převyšuje rychlost vzniku druhů nových. Pravdou je, že v průběhu dějin se takových případů událo už nejméně dvacet. Za uplynulou půl miliardu let by ta nynější z těch výrazných, měla být již šestá, takže naštěstí se zatím vždy jednalo o záležitost dočasnou. K tomu poslednímu došlo před 65 miliony let, kdy zmizeli dinosauři. Dnes se uvádí, že vyhynutí čelí zhruba čtyřicet procent obojživelníků a 26 druhů savců.
Abelson pro pozorovaný vztah mezi větším ohrožením těch s velkým mozkem, vysvětlení pochopitelně nemá a tak není vyloučeno, že se jeho poznatek vztahuje i na nás. Ostatně by tomu nasvědčovalo i dřívější konstatování jistého Nohavicy v díle "Blues o malých mozcích a velkých prdelích".
Literatura
Lidstvo hloupne a bezcitní
Autor: Josef Pazdera (13.11.2012)
Jak moc jsme zhloupli za posledních 3000 let?
Autor: Jaroslav Petr (16.11.2012)
Co bylo dříve - ptáci nebo ptačí mozek?
Autor: Josef Pazdera (01.08.2013)
Mohli dinosauři vytvořit civilizaci?
Autor: Vladimír Socha (30.06.2015)
Proč po tučném hloupneme?
Autor: Josef Pazdera (27.11.2015)
Diskuze:
Má evolúcia mechanizmus pre vznik inteligentného života ?
Richard Palkovac,2016-08-10 06:18:35
Na vysvetlenie som nedavno prisiel .
Má evolúcia mechanizmus pre vznik inteligentného života ?
http://riki1.eu/evolucia.htm
Aj u ľudi sa dajú pozorovať podobné znaky
Anton Anton,2016-02-23 07:21:28
Už dlhšie si všímam že napríklad Europania vymierajú. Dá sa povedať, že celkovo sú inteligentnejší ako ľudia v Afrike. Majú vyspelejšie technológie, lepšiu infraštruktúru.
Ale aj ČR a SR vymierajú a v celej EU sa predlžuje odchod do dôchodku. Čím to je?
A pritom nám vylepšujú štatistiky celkovo oveľa zaostalejší romovia.Česť vynimkam, aby ma tu nenapadli z rasizmu. Som bol prekvapeny aka je síce vysoka umrtnosť v nepokojnom Afganistane, ale aj vysoká pôrodnosť.
Zoberme si pohľady z histórie. Aj Gréci boli svojho času oveľa vyspelejší ako ich okolie. Vrchol svojej vlády mali za Alexandra Veľkého, keď porazili aj oveľa početnejších peržanov a ohrozovali aj Indiu. Postupne podľahli agresívnejším a jednoduchejším rimanom. Tým podľahli aj tisíce rokov dominujúci starí egypťania a doslova im museli robiť obilnicu.
To iste sa stalo na vrchole moci aj Veľkej Rímskej Ríše. Prestala byť agresévna ako v počiatkoch.Začali vládnuť aj podľa hesla Rozdeľ a panuj!
Neustále ataky barbarských kmeňov ako aj klimatické zmeny, či súboje o moc oligarchov v samotnej Rímskej Ríše znamenali pád tejto na svoju dobu obrovskéj Ríše na svoju dobu sofistikovanej ríše.
V poslednej dobe sa čudujem ako sa vôbec mohla znova uplatnovať taká agesivíta ISIl, Al-Kaidy? ktorá začala porážať oveľa sofistikovanejšie armády v Sýrii a Iraku?
Tie ich zverstva a podrezávanie aj na videách. A stále majú vysoký nábor do svojích zoskúpeni az veľmocí a EU museli rázne konať. Ani to početné sofistikované bombardovanie našími veľmocami ich zatiaľ ešte neporazilo a nedá sa to ani rýchlo očakávať.
- Inteligentnejší sa dostavajú pohodlnejšie k energiám. Vyberajú si zrejme tie lepšie hrozienka.
Špecializujú sa. Stávajú sa menej agresívnejšími. U špecializovanejších sa dá aj cez matematickú štatistiku overiť, že je väčšia pravdepodobnosť zániku. Napríklad pri zmene klíme, podmienok. Kto by to povedal že aj niekedy vyspelé mesto špecializované na výrobu automobilov skrachuje.
Hrozí to aj veľmi zadlženému slávnemu mestu Rím. V Rusku tiež čosi zleniveli, lebo sa príliš ich vodcovia špecializovali na predaj fosílnych palív a v poslednej dobe zaznamenali prepad.
Inteligentnejší sú aj menej agresívnejší v prenose genetického kódu, v sexu. Väčšia inteligencia im radí menej podstupovať riziko aj v oblasti sexu.
- Menej inteligentnejší musia byť menej vyberaví. Nešpecializovať sa, stále vyhľadávať možnosti, prieniky. Často ich aj zúfalstvo dotlačí k zvýšenej agresivite.
Kto by predpovedal, že takí Činania sa po vražednej občianskej vojne, zdevastovaní Japonskom za druhej svetovej vojny, Maocetugovými experimentami, ktorí ich doviedli k hladomoru, tak spamätajú, že dnes ich je cez 1,3 miliardy a v HDP už vlani predbehli USA! V oblasti armády sú už v prvej trojke vojenských veľmocí.
Kto by predpokladal, že zdevastovaní na hlavu porazení, Japonci a Nemci sa po druhej svetovej vojne sa znovu prepracovali medzi prvých 5 svetových ekonomických veľmoci a do prvej 10 vojenských veľmoci na svete? Ale Nemci s Japoncami začali celkovo vymierať po dosiahnutí vysokého životného štandartu.
Velký mozek je výhoda, ale jen pro ty nahoře
Jakub Matouš1,2016-02-19 22:21:48
Řada lidí to tu již naznačila problém bude že velký mozek si můžou udržet jen ti na vrcholu žebříčku (mohou si dovolit mít miň potomků a déle se o ně starat) Problém je, když si inteligentní druhy konkurovat tak vyhrává ten inteligentnější a protože má poražený málo potomků nedokáže se včas přizpůsobit.
Klasika
Milan Krnic,2016-02-19 06:40:59
Po bitvě je každý (statistik) generálem.
Ještěže jim nevyšlo, že to závisí na ochlupení (ale to možná vynechali) :-)
Vyhynuli, nebo byli vyvražděni
Martin Krupicka,2016-02-18 19:54:54
První problém je, že ohrožené druhy jsou nejvíce ohroženy člověkem. I v abstraktu pan autor podotýká, že pravděpodobnost vyhynutí je pouze odvozená od úrovně ohrožení. Proč jsme jako lidstvo výrazněji vyzabíjeli, vyjedli, nebo prostě odstranili přednostně tvory s velkým mozkem je otázka.
Druhý problém je s daty ohledně ohroženosti. Ačkoli se určitě přírodovědci snaží o přesnost, objevení populace tvora, který byl považován za prakticky vyhynulého bylo pozorováno. Dále se může stát, že sympatickým a inteligentním tvorům pozorovatelé raději přisoudí vyšší stupeň ochrany tím, že je označí za ohroženější. A konečně, inteligentní zvíře ví, že když ho lidi neuvidí, tak ho nesežerou. Takže se schovává, tudíž vypadá, že je ho méně.
OUT - děkuji za písničku
Honza Kohout0,2016-02-18 15:12:41
Děkuji autorovi za přiloženou píseň - už jsem si ji dlouho, velmi dlouho nepouštěl.
V kontextu daného článku vyznívá opravdu dobře :-)
Re: OUT - děkuji za písničku
Mrdka Nechutná,2016-02-18 15:31:18
Autor ulít, tohle není hudební server. A i kdyby, tak ten nezpěvák a ostravský opilec tu stejně nemá co dělat. Autor by se měl podobných fórků vyvarovat.
Re: Re: OUT - děkuji za písničku
Admin stránek,2016-02-18 15:39:46
Moc bychom si přáli, kdyby na Oslovi s autory nediskutovali nicky jako Paní pí.. s mistrem ču.. , Kuropatva s A1, Lenin s 12 12 ...a podobné nicky, nepřímo navádějící, aby další nerespektovali přání přispěvatelů na tyto stránky. ... .... Připadá nám to k autorům článků nedůstojné, také nosí svou kůži na trh pod svými jmény. Děkujeme všem co tuto prosbu akceptují a pomáhají styl diskuse dodržet. Za všechny autory děkuje Admin.
---
Jozef Vyskočil,2016-02-18 14:59:17
Najväčšiu šancu majú cicavci, ktorí najlepšie chutnajú cicavcom s najväčším mozgom.
Velke mozgy.
Richard Palkovac,2016-02-18 14:32:19
Velke mozgy najprv sutazia o moznost stat sa inteligentny. Ked jeden druh toto dosiahne, ostatne uz nemaju sancu, pretoze ten jediny ich skor neskor vyhubi.
Zaujimavym prikladom su bobry. Oni sice inteligencne s clovekom nemozu zatial superit, ale maju jasne teritorialne naroky (a to vsetky velke mozgy skor neskor budu mat) a preto ich clovek vykynozil.
Nie je to to, o com sa v clanku presne hovori , ale vysledok je rovnaky.
Re: Velke mozgy.
Tomáš Hluska,2016-02-18 15:00:27
Člověk bobry vybíjel kvůli srsti, ne kvůli mozkům.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
