Relativističtí fyzici si teď užívají celoplanetární slávu, naprosto zaslouženě. V hájemství fyziky ale ještě zbývá celá řada velkolepých záhad, které čekají na svoje LIGO. Na experiment, který prolomí letitou smůlu a přinese úrodu v podobě Nobelovy ceny. Zachycení gravitačních vln vytvořilo nesmírný tlak na vědce pátrající po temné hmotě, temné energii, a podobných zásadních fenoménech. Mnozí se budou v hloubi duše ptát – když oni chytili gravitační vlny, proč jsme zatím neuspěli my? Co děláme špatně? A děláme toho dost? Určitě můžeme čekat ještě zavilejší výzkum ve snaze konečně přistihnout temnou hmotu, která se nám už nepokrytě vysmívá.
Je to skličující, když netušíme, co je zač 95 procent hmoty a energie ve vesmíru. Temná hmota a temná energie tvoří temný sektor (dark sector) vesmíru, do něhož se teď fyzici snaží vlámat. Kdybychom chtěli vyjmenovat všechny hypotézy o původu temné hmoty, byl by dlouhý seznam. A celá řada z nich je ještě stále ve hře. Až ale některý z experimentů konečně odhalí pravou podstatu temné hmoty, tak to nebude objev století, ale hned celého tisíciletí. Konečně se dozvíme, z čeho tenhle vesmír vlastně je. Proto hon na temnou hmotu pokračuje, se stále větší intenzitou.
Zajímavý směr hledání temné hmoty představují temné fotony (dark photons). Jak už jméno napovídá, jsou to hypotetické protějšky nám důvěrně známých fotonů z temného sektoru. Podle některých představ by právě temné fotony mohly být tolik hledaným propojením mezi viditelným sektorem (light sector) a temným sektorem vesmíru. Temné fotony si představujeme jako nositele elektromagnetické síly v temném sektoru, fungovalo by to tedy jako „temný elektromagnetismus“. Pokud jsou úvahy o temných fotonech správné, tak by měly ovlivňovat temnou hmotu, tak jako fotony působí na viditelnou hmotu. Když by se v nitru Slunce navzájem anihilovaly dvě částice temné hmoty, tak by při tom vyzářily temné fotony. V takovém případě by vlastně nebylo úplně od věci mluvit o temném slunečním záření.
Jestli temné fotony existují, tak bychom je nemohli pozorovat přímo. Jsou přece z temného sektoru. Někteří vědci se ale domnívají, že se temné fotony mohou rozpadat na známé částice Standardního modelu, jako jsou elektrony nebo pozitrony. A podle Jonathana Fenga z Kalifornské univerzity v Irvine a jeho kolegů by takové pozitrony shodou okolností mohl zachytit částicový detektor Alpha Magnetic Spectrometer (AMS), který máme nainstalovaný na palubě Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Detektor AMS je sice zkonstruovaný tak, že může lovit pozitrony, ať už vznikly kdekoliv ve vesmíru kolem nás, podle Fenga by ale AMS měl zachytit pozitrony ze Slunce, tak mezi jedním až deseti pozitrony za tři roky.
Stephen West z Royal Holloway, University of London tvrdí, že když už budeme schopni určit, že zachycené pozitrony přiletěly přímo od Slunce, tak nezbývá mnoho jiných vysvětlení, než právě temné fotony. Zároveň ale varuje, že i kdyby temné fotony existovaly, tak nemusíme zmíněné pozitrony ze Slunce najít, protože se temné fotony mohou rozpadat na nějaké jiné, rovněž temné částice. A ty nemáme jak zpozorovat.
Temné fotony prozatím nemají ve fyzice na růžích ustláno. Před časem se objevil návrh, že by právě temné fotony mohly vysvětlit takzvanou Anomálii g – 2 (g mínus 2), kterou před časem objevili v Brookhavenské národní laboratoři. Týká se parametru g – 2, což je magnetický moment mionu. Stručně řečeno, magnetický moment mionu není roven přesně 2, protože má svoji anomální část (anomalous magnetic dipole moment), za kterou mohou virtuální částice, které se zjevují a zase mizí jako duchové. Zároveň lze parametr g – 2 velmi přesně změřit. Vtip je v tom, že Brookhavenské národní laboratoři naměřili hodnotu nápadně odlišnou od teoretických předpovědí. To je nutné vysvětlit, a jednou z možností jsou právě temné fotony.
Když se fyzici zaměřili na temné fotony kvůli Anomálii g – 2, tak záhy jejich existenci z velké části vyloučilo hned několik experimentů, včetně detektoru PHENIX srážeče RHIC (Relativistic Heavy Ion Collider) v samotném Brookhavenu. Ještě přesnější měření g – 2 mionu by měl poskytnou nový experiment Muon g – 2 ve Fermilabu. Pokud jde o temné fotony v nitru Slunce, Feng každopádně neztrácí optimismus. Když podle něj najdeme jenom pár pozitronů ze Slunce, tak to bude znamenat temné fotony a vítězství.
Video: "Dark Matter" by Jonathan Feng
Video: Caltech Asks: What's the Matter? Searching for Meaning in a Cold, Dark Universe
Literatura
NewScientist 10. 2. 2016, arXiv:1602.01465, Wikipedia (Dark photon, Alpha Magnetic Spectrometer).
Temná hmota vesmíru
Autor: Pavel Brož (07.04.2004)
Existuje snad vícero druhů temné hmoty?
Autor: Stanislav Mihulka (31.05.2013)
Co všechno již víme o temné hmotě?
Autor: Vladimír Wagner (20.01.2014)
Vysvětlí chybějící část vesmíru stealth temná hmota?
Autor: Stanislav Mihulka (25.09.2015)
Zahrává si temná hmota se základními fyzikálními konstantami?
Autor: Stanislav Mihulka (20.11.2015)
Diskuze:
hmota
Zdeněk Syk,2016-03-04 14:50:35
dejme tomu, ze se divame na nejakou vzdalenou galaxii. dokazeme rozpoznat, jestli je stvorena ze stejne hmoty jako ta nase? nevypadala by galaxie napr z antihmoty podobne jako ta nase?
a co temna hmota? mohla by tvorit galaxie?
Shlukování
Václav Čermák,2016-02-16 13:28:25
Hm, pakliže by existovalo něco jako "temné fotony" a "temný elektromagnetismus", tak by se pak ta temná hmota měla shlukovat podobně jako hmota "normální". Na což to nevypadá, vypadá to, že se spíš shlukuje jenom pod taktovkou gravitace. Kde se pletu?
Re: Shlukování
Milan Krnic,2016-02-16 13:45:27
Temná hmota je v této chvíli pouze hypotetická záležitost, takže těžko říci zda a případně kde se pletete.
Re: Re: Shlukování
Marcel Brokát,2016-02-18 09:55:23
... no ne až tak jak si možná někteří myslí. Hypotetická je proto, že není jasná příčina, ale, že je kolem nás něco ve vesmíru o čem nemáme zatím moc páru co by to mohlo být je celkem ve vědecké komunitě přijímána.
Vyplývá to z několika rozporů... ideálně se podívat sem https://www.youtube.com/watch?v=lDJfPWbkn-8
Re: Re: Re: Shlukování
Milan Krnic,2016-02-19 11:34:06
Hypotetická úroveň nemá žádnou míru, aby k ní šlo říci "ne až tak".
Jak při svých přednáškách hezky ukazuje Prof. Michal Křížek, záleží na tom, jak počítáme.
Kdy zatím známe o Vesmíru pramálo, takže kdo ví, co vůbec nepočítáme.
A to pomíjím zásadní početní chyby, které pan profesor kritizuje.
95%
Boris Lukac,2016-02-15 11:41:37
elektrostaticke a elektromagneticke sily su milon krat silnejsie ako gravitacne. preco sa neberu tieto sily v uvahu pri tak obrovskych objektoch ako su galaxie , hviezdy, vsetky mozne diery , planety a.t.d
Nie je tato interakcia poli s gravitaciou prave zahadna temna hmota/energia ?
to skumame ako pracuje dieslovy motor, cez vyfuk?
Příliš rozklepaný řízek
Marcel Brokát,2016-02-15 08:39:43
Předpokládaná změna poměru temné energie v současném vesmíru a při jeho zrodu je jasná. Vesmír nám prostě řídne a skrze předivo časoprostoru prokukují další dimenze, vesmíry nebo konečně trenky velkého "JEHO" ... :-)
To byl vtip na odlehčení, někteří lidé jsou z toho zmatení, že neznáme povahu 95% vesmíru (já to teda považuju za velice vzrušující), ale když to tak bude dělám si nárok na nobelovku a taky nárok na autorství myšlenky! ... :-)
Osvětlí nám temnou hmotu...
Vlastislav Výprachtický,2016-02-14 21:48:38
Jedna z cest k osvětlení temné hmoty by mohla vést přes antičástice- lépe řečeno přes klony antičástic, které vznikly po velkém třesku.
Nevíme, co je 95% hmoty...
Jaroslav Mrázek,2016-02-14 19:40:16
Meteorologové nedokáží na měsíc předpovědět počasí, ekonomové na jistotu svých předpovědích ani nesázejí a lidstvo se topí v dohadech, co s ním bude.... je to únavná nedokonalost a dokonalé jsou jen předvídatelné varianty konce každého jedince ....
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce