Radiotelskop Parkes Kredit: CSIRO / Wikimedia Commons.

Žijeme na planetě Zemi, ve Sluneční soustavě a díky sofistikovaným přístrojům máme celý vesmír jako na dlani. Přesněji řečeno, skoro celý vesmír. Pozorování některých koutů vesmíru je pro nás komplikované, protože nám něco překáží ve výhledu. Velmi významnou překážkou je přitom samotná Mléčná dráha, tedy hlavně její střed a oblasti v rovině Mléčné dráhy. K tomu, co je za centrem Mléčné dráhy, máme bohužel jenom omezený přístup. Pozorovat tam něco není úplně nemožné, musíme ale používat různé triky.

Lister Staveley-Smith. Kredit: ICRAR.

Jedním z takových triků je i řádně vytuněný radioteleskop, jaký mají na australské observatoři Parkes v Novém Jižní Walesu. Lister Staveley-Smith z Univerzity Západní Austrálie a Mezinárodního centra pro radioastronomický výzkum (ICRAR) a jeho spolupracovníci tenhle radioteleskop namířili do míst za centrem Mléčné dráhy, v poměrně blízkém vesmíru. Ve vzdálenosti pár set milionů světelných let tam pozorovali celkem 883 galaxií, třetinu z nich jako úplně první. 

Jak poznamenává Staveley-Smith, Mléčná dráha je sice bezpochyby nádherná, nesmírně zajímavá, a je naším domovem, v galaktické rovině a hlavně v galaktickém centru je spousta hmoty, která nám brání ve výhledu, přinejmenším pokud jde o viditelné světlo. S radioteleskopem to ale jakž takž jde a Staveley-Smith s kolegy tato skrytá místa prozkoumali.

Pozorování galaxií skrytých za Mléčnou dráhou. Kredit: ICRAR.

Informace o doposud neviděných galaxiích jsou zajímavé samy o sobě. V obtížně pozorovatelné oblasti za Mléčnou dráhou (anglicky Zone of Avoidance, ZOA) se ale také ukrývá jedna velká vesmírná záhada. Doopravdy velká záhada, k jejíž objasnění by pozorování doposud neviděných galaxií mohlo přispět. Jde o takzvaný Velký Atraktor (Great Attraktor), podivuhodnou gravitační anomálii, která je gravitačním centrem nedávno definované nadkupy galaxií Laniakea. Ta zahrnuje Mléčnou dráhu a 100 tisíc dalších galaxií.

Mapa vesmíru. Velký Atraktor vyznačen dlouhou modrou šipkou vpravo dole. Kredit: IPAC/Caltech, Thomas Jarrett.

Velký Atraktor je poměrně malá oblast vesmíru ve vzdálenosti kolem 250 milionů světelných let, která je ohromně gravitačně přitažlivá. Podle stávajících odhadů jde o koncentraci hmoty, která odpovídá desítkám tisíc galaxií o velikosti Mléčné dráhy. Problém je v tom, že v dané oblasti jako by nic nebylo, i když, jak už bylo řečeno, Velký Atraktor je právě v těch místech, kde nám ve výhledu brání Mléčná dráha. Díky radioteleskopům víme, že se poblíž středu Velkého Atraktoru nalézá masivní kupa galaxií známá jako Kupa v Pravítku (Norma Cluster), kterou tvoří většinou velké a staré galaxie. Sama o sobě ale asi nestačí na vysvětlení efektu Velkého Atraktoru. Existenci Velkého Atraktoru odvozujeme z pohybu velkého množství galaxií, v oblasti o velikosti stovek milionů světelných let kolem Velkého Atraktoru. Podle všeho je totiž Velký Atraktor svojí nesmírnou gravitací ovlivňuje.

Mnoho odborníků si myslí, že za část zmíněného pohybu místních galaxií zodpovídá nadkupa galaxií Shapley, která je od nás vzdálená 650 milionů světelných let. Ta představuje největší koncentraci gravitačně navzájem provázaných galaxií v okolním vesmíru. Něco na tom asi bude, samotný Velký Atraktor se totiž podle všeho pohybuje právě směrem k nadkupě Shapley. 

Video:  ICRAR: Hidden Galaxies

Raw data visualisation of Hidden Galaxy positions


Literatura
ICRAR 10. 2. 2016, Wikipedia (Zone of Avoidance, Great Attractor).