Ještě ani nevytřeli šampaňské po oslavách velkolepého zážehu vodíkového plazmatu ve stellarátoru Wendelstein 7-X a už tady máme další důvod k bujarým oslavám. Tentokrát se radují v Číně a jejich nový rekord potěšil fanoušky tokamaků, které poslední dobou bledly v porovnání s mediálně hodně viditelnými stellarátory. Zatím všechno nasvědčuje tomu, že se únor 2016 nesmazatelně zapíše do historie jaderné fúze.
Čínský tým z Che-fejského institutu fyzikálních věd, který je součástí Čínské akademie věd ohlásil, že se jim povedlo vyrobit vodíkové plazma o teplotě 50 milionů stupňů Celsia, a že jej udrželi po úžasných 102 sekund. Pokud bude jejich výkon potvrzen, tak se stanou držiteli prestižního rekordu s nejdéle trvající fúzní reakci v historii. Čínští fúzní inženýři pracovali v experimentálním tokamaku EAST (Experimental Advanced Superconducting Tokamak).
EAST stojí ve městě Che-fej, správním středisku provincie An-chuej ve východní Číně. Tokamak tu vyrábí plazma od roku 2006, tohle je podle všeho jejich nejvýraznější úspěch. Čína je součástí konsorcia ITER (International Thermonuclear Experimental Reactor) a EAST slouží jako laboratoř pro testování různých technologií pro ITER. Pozoruhodné je, že podle oficiálních údajů má EAST rozpočet 37 milionů dolarů, což je pouhý zlomek v porovnání s náklady na stavbu srovnatelných tokamaků v jiných zemích.
Tokamak EAST byl navržen tak, aby v něm bylo možné testovat, co se stane v reaktoru, když fúze vodíku poběží dlouhou dobu. Dosavadní rekord tokamaku EAST činil 30 sekund, jejich vytouženým cílem je udržení plazmatu po celých 1000 sekund, čili 17 minut. Jak jsme nedávno na OSLU psali, během první fúzní reakce s vodíkem na stellarátoru Wendelstein 7-X dosáhli teploty cca 80 milionů stupňů Celsia a fúzi tam udrželi přibližně 0,25 sekundy. Německý tým stellarátoru doufá, že časem zvládnou nepřetržitou fúzi po dobu 30 minut.
Čínský tým zatím své nové výsledky nepublikoval, takže se musíme počkat na potvrzení jejich úspěchu a také na informace, jak se jim to vlastně povedlo. Jestli se ale vše potvrdí, tak se najednou octneme v dechberoucím závodě budoucnosti. Čínský tokamak EAST a německý stellarátor Wendelstein 7-X budou soupeřit o fúzní rekordy, o zájem přelétavých médií, srdce veřejnosti a v neposlední řadě o peníze. Fúzní energetika je nesmírně lákavá, a teď se konečně začalo něco dít, alespoň z pohledu nadšeného laika. Jaký ale bude osud nešťastného projektu ITER, který se zalyká problémy, to je bohužel ve hvězdách.
Video: China's "artificial sun" nuclear fusion experiment
Literatura
IFL Science 9. 2. 2016, Wikipedia (EAST).
Čínský drak se dere na špici vývoje jaderné fúze
Autor: Stanislav Mihulka (26.07.2015)
Zachrání jadernou fúzi divoce tvarované stellarátory?
Autor: Stanislav Mihulka (25.10.2015)
Největší stellarátor Wendelstein 7-X vyrobil první vodíkové plazma
Autor: Stanislav Mihulka (04.02.2016)
Diskuze:
Hm.
Jaroslav Lepka,2016-02-16 21:12:51
Realita nebo přání otcem myšlenky? U komunistického režimu se mi neustále na mysl dere jistý Lysenko.
KS PRC alepoň na rozdíl od BRD sdělí koncentraci
Josef Hrncirik,2016-02-21 14:53:14
3*10*19 e-/m3.
Podle Lawson criterion by takové plazma mělo mít dobu udržení energie te = cca 400 s, aby nezhaslo, ani při minimálním teoretickém brzdném sálání cca 1 kW/m3 při uvedených podmínkách; (tj. max. te = 20 s místo nutných cca 400 s v nejčistší plazma).
Jaké je skutečné te nebo nutná ztráta výkonu chodem udržovacího ohřevu raději nesdělili.
Místo toho jen udali nesouvisejících 100 s provozu neznámého výkonu ohřevu.
Přírodní tokamak
Oldřich Medvědovič,2016-02-13 23:26:58
V přírodě se vyskytuje elektrickým výbojem startovaný fůzní reaktor, při provozu sám generuje magnetické pole udržující reakci. Pracuje jen do vyčerpání paliva obsaženého při zážehu. Lidově je nazýván Kulový blesk.
Re: Přírodní tokamak
milan řípa, Ustav fyziky plazmatu,2016-02-14 13:26:40
Gratuluji!Po letech hypotéz a výzkumů je konečně problém kulového blesku vyřešen!Dosud se lidé domnívali, že přírodním fúzním reaktorem je "živá" zvězda. Viz naše Sluníčko.
Re: Re: Přírodní tokamak
Oldřich Medvědovič,2016-02-14 20:34:59
To je sice pravda ale postavit sluníčko do Francie nejde. Naopak doba reakce je úměrná velikosti. Životnost kulové blesku nepřesahuje dle pozorování 10 minut. Určite by jste nechtěl tokamak který nejde zhasnout. Dle svědectví posádek ponorek objevovaly se krátkodobé kulové blesky při odpojení baterií. Nedovedu si představit jinou fyzikální reakci při které je energie izolovaná od svého okolí při pomalém pohybu se tváří že nemá náboj ani externí zdroj energie a při vybití dokáže způsobit takové škody.
Jestli jej považujete za levitující kondenzátor s nábojem dle způsobených škod kolem 1MJ potom by Vaši teorii uvítali výrobci baterií pro elektromobily.
udržanie plazmatu
Boris Lukac,2016-02-12 09:44:55
Je aj iny sposob ako udrzat plasmat ako stellator ci toroid tokamaku?
Pozrel som si tento dokument https://www.youtube.com/watch?v=H4zniWIL_QA , otazka ... je mozne podobnym sposobom udrzat plazmu efektivnejsie?
Re: udržanie plazmatu
milan řípa, Ustav fyziky plazmatu,2016-02-12 10:31:18
Padesátrá léta minulého století přinesla řadu pokusů jak udržet a ohřát termojaderné plazma. Začinalo se s pincem (viz citovany dokument,Spojene kralovstvi), stealarátorem (USA), tokamakem (SSSR), magnetickými zrcadly, inerciálním udržením (lasery, svazky častic). V roce 1968 se do čela dostal tokamak a zústal na něm neohrožován do dnešní doby. Proto mezinárodní projekt ITER je tokamak. Takže.Dnes neexistuje účinější způsob jak pracovat s termojaderným plazmatem než je tokamak. Co se stelarátoru týče je na úrovni tokamaku před cca 30 roky.
Re: Re: udržanie plazmatu
Boris Lukac,2016-02-15 11:31:22
Dakujem, to som sa historicky uz docital a v podstate medialne prezil tieto udalosti na vlasnte oci , ale nechapem preco sa vedci zaoberaju stale vylepsovanim uz existujucich patentov [benzinovy motor , stepny reaktor + parna turbina, tokamak ,stellator ,... ]. V podstate nic prevratne neni objavene za poslednych 30 rokov. Preco nepokracuje vedecky vyskum napriklad Polywell Nuclear Reactor. vedci stale lestia ten isty pristroj , nic prevratne nove nieje.
Kdo má šanci?
Pavel Nedbal,2016-02-10 20:16:22
Myslím, že projekt ITER se dostal do slepé uličky. Jednak měl být původně větší (a mít šanci na předpokládaný slušný poměr výkon/příkon), a tím pak rychle nastartovat možnost být následován už inženýrsky realizovanými výrobními bloky, byť i s nutností spoustu věcí "dovyvíjet", protože nejdůležitějším výsledkem mělo být získané vědomí "a jde to", stejně, jako po prvním zveřejnění atomového výbuchu byla "jde to" nejdůležitější informace, dále se bohužel staví ve Francii (horší by to asi bylo už jen v Albánii), nesmírná byrokracie v celém tom spolku, a hrubé podfinancování. Řekl bych, že budeme překvapeni, komu se to podaří dostat do skutečně použitelného stadia. Kandidátem je nejen Čína, možná Japonsko, spíše však Korea (nejen jižní, ale nedivil bych se i severní), nebo, když Alláh pomůže, dokonce takový Irán má na to potenciál. Škoda, že teď mají málo peněz Rusové.
Re: Kdo má šanci?
milan řípa, Ustav fyziky plazmatu,2016-02-10 21:09:42
Co prosím myslíte "slepou uličkou"?
Větší ITER měl skutečně být, ale když zcela nespolehlivý partner Spojené státy americké z projektu odstoupily v roce 1998, bylo nutne ITER pro zbývající partnery zmenšit (Japonsko v ekonomické krizi, SSSR se rozpadl), aby vzápětí na to se USA opět v roce 2003 vrátily.
Co se ziskového koeficientu Q týče - i dnes se počítá s Q nejméně 10, to je fuzní výkon 10x větší než ohřevovy příkon.Původne se mělo plazma "zapálit/ignition", to je Q mělo být nekonečno (nulový ohřev/příkon). Nicméně i Q=10 bude pro všechny potřebné zkoušky stačit a když vše půjde, možná i nekonečno bude.
V čem se prosim projevuje byrokracie? Hrube podfinancování? Pečliví Němci nedokazali odhadnout náklady na svuj v listopadu spuštěný stelarátor W7-X a ten je ve srovnání s ITER trpajzlikem. Praha nedokzala odhadnout Blanku atd. Uvedomte si, prosim, ze se jedna o nesmirne náročný projekt s nicim nesrovnatelný. Co se Vám nelibí na Francii? 3 km od staveniště ITER funguje jeden z nejúspěšnějších tokamaků na světě Tore Supra. Největší tokamak nba světě, evropský JET, postavil Francouz Henry Rebut atd.
Váš výčet "kandidátů" postrádá smysl - všichni jmenovaní jsou partneři ITER a o fuzi "doma" nepřemýšlí, respektive trpělivě čekaji na (ne)úspěch ITER.
Naprosto s Vami souhlasím v poslední větě: Škoda, že mají malo peněz Rusové.
Re: Re: Kdo má šanci?
Pavel A1,2016-02-11 00:29:38
Před pár lety jsem četl reportáž o průběhu stavby velmi mě pobavil snímek staveniště. Byl na něm jedna budova a náznak díry v zemi. A popisek, že administrativní budova už stojí a začíná se hloubit stavební jáma pro reaktor.
Toto není projev byrokracie?
Re: Re: Re: Kdo má šanci?
Vojtěch Kocián,2016-02-11 07:54:42
Otázka je, jakou funkci ta administrativní budova má plnit v průběhu stavby. Pokud to má být prozatímní zázemí pro stavaře a vědce podílející se na projektu, tak je to snad v pořádku. Když budu stavět rodinný dům, tak si taky na pozemek nejdřív nechám přivézt malý zahradní domek, kam bych si mohl uložit nějaké věci a případně tam přespat. Po dostavění se jeho účel změní.
Jestli je ta administrativní budova nevyužívaná, tak je to samozřejmě špatně a dalo by se to považovat za projev byrokracie.
Re: Re: Re: Kdo má šanci?
milan řípa, Ustav fyziky plazmatu,2016-02-11 10:20:48
Vážený pane, stavba čehokoliv musi nějak začit. ITER začal s archeologickým průzkumem v roce 2007 a se stavbou v roce 2010. Podivejte se prosim, jak vypada staveniste dnes
https://www.iter.org/news/galleries
Budova pro montaz civek poloidalniho pole, 60 m vysoka Montazni hala se bude obkladat nerezem, Tokamakovy komplex (reaktorova hala, diagnostika a tritiove hospodarstvi), Montovna kryostatu,
Servisni hala, Čistirna. Rada dalsich budov rozestavena atd.
Administrativni hala pro vedeni musela byt prvni, aby mel generalni odkud velet.
Proč
Mojmir Kosco,2016-02-10 18:37:04
vlastně se ženeme za takovou teplotou? Slunce má udržitelnou fuzy za 2x10na7K
Re: Proč
Vít Výmola,2016-02-10 19:13:49
Ano, ale zároveň je vnitru hvězd mnohořádově vyšší hustota a tlak. Dosahují hodnot, kterých my dosáhnout nemůžeme, ale zase to můžeme kompenzovat tou vysokou teplotou.
Re: Proč
milan řípa, Ustav fyziky plazmatu,2016-02-10 21:13:54
Na Slunci probíhá reakce proton-protonového řetezce, který obsahuje články s charkteristickou dobou miliardy let. Tak dlouho nemůžeme čekat. Proto byla pro prvni reaktory zvolena reakce deuterium- tritiumn, která je "rychlejsí", ale daní za rychlost je vysoká teplota.
H-mode
milan řípa, Ustav fyziky plazmatu,2016-02-10 18:31:15
Ještě něco. Dovolím si zaprorokovat, co se vlastně v Hefei stalo. EAST je dobry v délce tzv H-modu, což je režim vysokého udržení energie. Na rozdíl od L-modu (H jako high a L jako low).
Je možné, že se EAST podařilo po rekonstrukci, která skončila v květnu 2014, dosáhnout doby trvání H-modu přes 100 sekund. To by byl pochopitelně úspěch. Ovšem s termojadernou fúzi to sice souvisi, ale termojaderná fúze to není. Mimochodem, režim vysokého udržení H-mod dosáhl český tokamak COMPASS v Ústavu fyziky plazmatu AV ČR také a bylo to 29. listopadu 2012.
Žádná fúze nebyla a nebude!
milan řípa, Ustav fyziky plazmatu,2016-02-10 17:30:54
Jediným tokamakem na světě, který v současnosti může realizovat fúzi deuteria a tritia je evropský tokamak JET. JET naposledy "fúzoval" v roce 1997. V roce 1991, krome tokamaku JET, fúzoval take americký tokamak TFTR, ale ten skoncil ve srotu.
Jinymi slovy fúze se neuskutečnila ani tokamaku EAST, natož ve stelarátoru W7-X.
Vysokoteplotní plazma nejdéle "udržel" francouzský tokamak ToreSupra v roce 2003 a to 6:30 minut. Japonský tokamak TRIAM-1M pracoval s pulzy až 3 hodiny.
Některé stránky uvádí, že EAST měl plazma horké 50, jiné 90 milionů stupňu. I kdyby EAST mohl, jako že, znovu opakuji provozovat fúzi nemůže, tak mu chybi ještě nějakých 100 až 50 milionů stupňů.
EAST je prvním celosupravodivým tokamakem na světě (druhým je jihokorejský KSTAR a třetím zřejmě bude mezinárodní tokamak ITER).Díky supravodivým cívkám, může EAST provozovat dlouhé pulzy. EAST vyrostl na sovětském tokamaku T-7, který Číně darovala Moskva, když ho Československo odmítlo tehdy pro něho náročné zařízení.
Re: Žádná fúze nebyla a nebude!
Marcel Brokát,2016-02-11 11:28:28
Paráda!! Děkuji za Vaší odpověď a doufám, že všichni kdo se jsou lační senzací "jak to někdo nakonec natře těm konzervativní vědcům" a díky tomu plácají v diskusích kraviny, přestanou!
Už při čtení zpráv o stelarátorech a jiných senzacích je jasně patrné, že fúze se neuskutečnila, ale kdo chce psa bít... najde v textech co potřebuje.
Díky ještě jednou a viva la racionalita! Příjemný den
Udržení plazmatu a fúze
Karel Železný,2016-02-10 08:47:12
Udržení plazmatu a udržení fúze jsou dvě různé věci. Udržení plazmatu je podstatně jednodušší.
Odpad
Martin Zikmund,2016-02-10 08:28:18
Zajímalo by mě, co se děje s "odpadním" materiálem, který při fúzi v tokamaku nebo stellarátoru vzniká. Ví to někdo? S tím souvisí i moje druhá otázka - lze deuterium a tritium dolňovat za běhu? Předpokládám, že dnešní zařízení to neumožňují (asi není důvod), ale pokud by měly fúzní reaktory v budoucnu opravdu vyrábět energii, poběží neustále, nebo se budou muset vypouštět a napouštět?
Předem děkuji za odpovědi.
Re: Odpad
Petr Kr,2016-02-10 09:26:47
Nevím, co by bránilo kontinuálnímu doplňování "paliva".
Jinak s tím odpadním materiálem si myslím, že se prostě vodík spálí a co neshoří je helium. To by se potom mohlo plnit do pouťových balónků, aby se neznečišťovalo přírodní prostředí inertními plyny. Zatím se ale nepodařilo naplnit ani jeden balónek. Bohužel.
Re: Re: Odpad
Martin Zikmund,2016-02-10 09:49:10
:D Nejdražší pouťová atrakce na světě :)
Přijde mi, že tomu kontinuálnímu doplňování by mohla vadit teplota několika desítek milionů stupňů Celsia, která uvnitř reaktoru panuje. Proto mě napadlo, jestli je vůbec možné tam ten vodík za běhu dostat... A právě že vodík jednoduše neshoří, ale při fúzi se mění na helium, což je v podstatě ten odpad (ačkoliv heliové plazma lze slučovat také).
Re: Odpad
milan řípa, Ustav fyziky plazmatu,2016-02-10 17:44:49
Zatím "odpadní" materiál (neutrony a jádra helia - alfa částice) nevzniká a až bude, tak neutrony budou zachyceny převším první stěnou vakuové komory a dalšími "překážkami" při jejich pouti z plazmatu pryč. Nemají elektrický náboj a proto je izolujici magnetické pole nevráti do plazmatu. Kinetická energie neutronů bude přeměněna na teplo a to na elektřinu. To v případě fúzní elektrárny. V tokamaku ITER, ktery elektřinu vyrábět nebude, bude teplo rozptyleno do atmosféry.
Druhý "odpad" jsou kladně nabitá jádra helia - alfa částice. Ty předají srážkami svoji energii plazmatu - budou ho ohřivat - a studene budou svedeny podél siločar magnetického pole do spodku vakuové komory, do tzv. divertoru a odsáty vyvěvami.
Dodávka paliva se pochopitelně uskuteční za běhu reaktoru. V plynné formě bude napustěno do okrajového plazmatu a v pevné (zmražené) bude vstřelovano do horkého centra plazmatu.
Re: Re: Odpad
Martin Zikmund,2016-02-11 08:16:50
Skvělé, díky za fundovanou a srozumitelnou odpověď! :)
Re: Re: Re: Odpad
Jaroslav Lepka,2016-02-16 21:06:31
Dobře, ale co laický dotaz: Jak se bude odpadní teplo využívat? Zatím jediný materiál schopný vydržet desítky miliónů stupňů je magnetická nádoba. Jakým způsobem se tato teplota zredukuje na teplotu využitelnou v energetice? A pokud se podaří udržet takto vysokou teplotu delší dobu /asi nereálných 30 minut, ale nepředbíhejme/ jak zabránit přenosu tepla sáláním přes magnetické pole a následné vysublimování kryomagnetů s poměrně snadno představitelnými následky?
Bylo by to pěkné, ale obávám se, že to celé je téma pro Járu Cimrmana, známého to pionýra slepých uliček
Re: Re: Re: Re: Odpad
Petr Kr,2016-02-16 21:55:34
Ano máte částečně pravdu. Jára de Cimrman ale není průkopník slepých uliček. Naopak inspiroval řadů slavných lidí a jeho zapomenuté vynálezy budou ještě objeveny. V to pevně věřím.
Jinak s odpadním teplem začal už u spalovacích motorů, kde navrhoval toto teplo kumulovat do jakýchsi termoforů a pak si to odnášet domů. Vycházel z toho, že po dlouhé cestě auatem přijedete do nevyhřátého domu a chcete skočit co nejrychleji do postele. Bohužel jeho myšlenku zamítli zaostalí vídenští byrokrati a zakázali vození šamotových cihel okolo motorového bloku z důvodu omezení výhledu řidiči. Zároveň jeho myšlenku patentovali pro tzv. žehličku, neboť si všimli při demonstraci Cimrmanova vzorku, že odložená nahřátá cihla na kapesník tento dokonale vyžehlila.
U fuzního reaktoru navrhoval separovat pomalé ionty (pomalé znamená méně horké, jak každý vzdělaný fyzik ví) a tyto posílat přímo do elektrické sítě. Ve fúzním reaktrou jsou totiž nabité částice, tzv. Cimrmanovo plazma, které je zbytečné přeměňovat s omezenou účinností na páru a pak na mechanickou energii a tu zase na elektrickou. To má svoji logiku a čínští vědci tuto informaci mají. Nejsou tak hloupí, aby elektrickou energii 3x transformovali, aby zase vyrobili elektrický proud.
Rozpočet
Alexandr Kostka,2016-02-10 00:32:50
Jak je možné, že provádí výzkum s tak malým rozpočtem? Dovolil bych si takovou teorii. A) pracují. Tam kde si "západní" zaměstnanec najde 10 výmluv, proč nemůže pracovat, číňan odpracuje 3 směny v kuse. B) "aktivisté" nemají poradní hlas. Trochu přehnaně řečeno, zatímco TADY se dohadují zelení, jestli je možné zničit hnizdiště ptáka, tak v Číně už tu budovu postavili, 20 let provozovali, strhli a ptáček opět hnízdí. C) velkozloděje a úplatkáře věší.
Re: Rozpočet
Vendelin Omacka,2016-02-10 07:39:20
predpokladal by som kombinaciu A,B,C + D a E:
a) cinania maju 6 dnovy pracovny tyzden (vsade tam, kde nie je 7 dnovy) a vobec by som sa nedivil tomu, keby sa pracovalo od 12 hodin denne vyssie
b) staci sa pozriet na spravy o dopadoch boosterov cinskych rakiet do obyvanych oblasti / na domy. samotny fakt, ze nechaju spadnut booster do obyvanej oblasti, kde by niekoho mohol zabit hovori za vsetko. to, ze v boosteri maju zvysky prudko jedovateho paliva je len ceresnicka na torte. ovsem aj u cinanov plati, ze "nas mnoga"
c) neverim, ze by mali 100% ucinnost vyuzitia penazi, ale minimalne je tam tych zlodejov menej, kedze jedna strana
d) cinania - zda sa - myslia pragmaticky a do buducnosti. aj ked ich mame za hlupakov a lacnu pracovnu silu, ich kroky z dlhodobeho hladiska davaju zmysel. premenou na vyrobny zavod pre cely svet u seba koncentrovali velky objem pomerne vyspelych vyrobnych technologii, ku ktorym by si inac vobec necuchli. zaroven ale koncentrovali dost velky kapital a k tym technologiam ziskali prakticky neobmedzeny pristup. znecistenie v dosledku prudkeho priemyselneho rastu zrejme budu chciet eliminovat tym, ze tieto moderne technologie (napr. jadrova energetika) proste rychlo, lacno a vo velkom nasadia.
e) neviem, ako vedecki pracovnici, ale aspon radovi cinski outsourceri dost casto pracuju stylom "frisno a zbesneto". je ich vela, robia vela, robia rychlo a casto nie velmi kvalitne. staci sa pozriet na akykolvek genuine cinsky hardware napr., obvykle takmer funguje. ale to nedotahovanie detailov im umoznuje v konecnom case spravit viac takmer fungujucich veci.
Re: Re: Rozpočet
Marcel Brokát,2016-02-10 09:32:19
.... ten kdo má o číně pracovní informace z první ruky - tedy buď, že tam byl několikrát osobně nebo má kolegy, kteří tam jezdí a jsou schopni nezaujatě referovat - ví, že proměna číny v industriálních střediscích za posledních 10 let je neuvěřitelná. Ano, existuje řada podniků, kde se vyrábí šméčka různých kvalit - ale stále mají odbyt tak proč ne, že? - ale jsou takéy podniky (čínské) kde jste jak v "NASA". I mentalita se změnila - není nic exotického když přijedete na jednání ke svým dlouholetým obchodním partnerům a "první" věta po uvítací ceremonii je: "máme pro Vás návrh - přispějeme Vám na výstavbu továrny v česku a pracujte pro nás bude to levnější..."
Re: Re: Rozpočet
Vojtěch Kocián,2016-02-10 11:06:20
K bodu d) přispívá hodně fakt, že v Číně se každých pár let nemění vláda a ta nová se nesnaží zlikvidovat vše dobré, co se snažila vybudovat ta předchozí a načínat nové projekty od nuly. V tomto má demokracie slušné rezervy, ale otázkou je, kdo z nás by měnil.
Re: Re: Rozpočet
Daniel Konečný,2016-02-10 18:40:36
Že jsme tady zvyklí na čínské šmejdy neznamená, že to jinak neumí, ale že u nás je po laciném bazmeku poptávka.
Re: Re: Re: Rozpočet
Alexandr Kostka,2016-02-11 11:38:03
Právě. Je to totéž, jako Polské šunt potraviny. Salám bez masa, sýr bez mléka.. Tam to nikdo nejí. Ale když stojí před fabrikou nákupčí, že by toho potřeboval každé pondělí a středu kamion, tak mu to ochotně vyrobí.
Re: Rozpočet
Roman Sobotka,2016-02-10 09:42:55
Trochu znam, jak to funguje v pripade cinskych tovaren na sekvenovani, v necem by to mohlo byt podobne:
ad a) Ano, cinane jsou ochotni (a vicemene musi) delat velmi tvrde, od nevidim do nevidim. Pokud nebudou ochotni, vezmou nekoho jineho. A zaroven, z hlediska evropana, maji cinane az brutalni motivaci vysplhat se po spolecenskem zebricku (vetsina je z chudych pomeru). Tady urcita kombinace osobni motivace a kapitalismu 19 stoleti. Nicmene hlavni rozdil je vyse platu, po prepocitani na dolary je pracovni sila velmi levna. Stavi se levne, provozu se levne.
ad b) administrativni naklady jsou v Evrope z uplne jine dimenze, tady bude obrovsky rozdil.
ad c) v Cine sice obcas nekoho povesi, ale korupce (klientelismus) je tak hluboko prorostla do fungovani cele spolecnosti, ze opravdu neni o co stat. BTW, je take otazka, jak jsou ta cisla realna, cinan bude nadrizenemu (stranickemu funkcionari) bez mrknuti oka lhat, jak jsou naklady nizke, pokud maji byt nizke. Cinskym udajum nelze moc verit.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
