Během třicátých letech minulého století zjistili Booth a kol., (1935), že v letních měsících má mléko vyšší absorbanci v ÚV oblasti ve srovnání s mlékem zimním. Krysy krmené letním mlékem lépe rostly a to i při zachování stejného množství a tučnosti. Později byla ve vzorcích letního mléka prokázána vyšší koncentrace konjugované kyseliny linolové.

   Konjugovaná kyselina linolová (CLA) je přirozená nenasycená mastná kyselina vyskytující se ve zvýšené koncentraci především v tkáních přežvýkavců. Termínem CLA je označována směs pozičních a geometrických izomerů kyseliny linolové (kyselina cis-9,cis-12 oktadekadienová), které obsahují konjugované, nenasycené dvojné vazby. Izomery CLA zahrnují cis-cis, cis-trans a trans-trans formy s dvojnými vazbami v polohách 9 a 11, 10 a 12, nebo 11 a 13. Izomer cis-9, trans-11 byl nazván "bachorovou kyselinou" (rumenic acid).

Odshora:  trans-10,cis-12 CLA
    cis-9,trans-11 CLA
kyselina linolová

CLA se vyznačuje zajímavými vlastnostmi. Bylo prokázáno signifikantní antikarcinogenní působení - v případě karcinomu prsu, kůže, prostaty  a střeva. U krys byl antikarcinogenní efekt CLA zaznamenán již při koncentracích od 0.1 do 1% CLA v dietě. Extrapolací zjistíme, že se jedná o množství jen o málo vyšší než je odhadovaná spotřeba CLA u lidí ve vyspělých zemích.

Vyšší hladiny CLA mohou redukovat lipogenezi, zvýšit lipolýzu v tukové tkáni, snížit příjem potravy a zvýšit rychlost metabolismu. CLA redukuje abdominální tuk, krevní cholesterol, triglyceridy  a zvyšuje růst svalové hmoty. Z tohoto důvodu se CLA začíná používat pro snižování tělesné váhy. Pro sportovce by CLA měla zajistit nárůst svalové hmoty. Dále bylo zjištěno, že CLA stimuluje imunogenní systém a potlačuje potravní alergie. Vyšší hladiny CLA však mohou přispívat k i prevenci osteoporosy a revmatické arthritidy. 

Až donedávna nebyla CLA považována za důležitou živinu a její deficience v lidské stravě byla velmi vzácná. Se změnami v technologiích živočišné produkce, obav z BSE a změnami v dietních preferencích se však příjem CLA dramaticky snížil. Před 40 lety byl v USA obsah CLA v hovězím mase více než 3%. V roce 1990 už nedosahoval v průměru ani 1%, zřejmě v důsledku radikálního omezení pastevectví a následného snížení podílu píce v krmivech. V lidské populaci to mělo za následek dramatické zvýšení výskytu obezity a s tím spojenými zdravotními problémy. Není přesně známo na jakých úrovních CLA vlastně působí. Je jasné, že tělo musí potravní lipidy transportovat do buněk. Bez CLA se lipidy ukládají v tukové tkáni, místo aby se spálily a energie byla využita pro růst svalové hmoty.

CLA izomery jsou přítomny v širokém spektru potravin, většinou se však vyskytují pouze ve stopovém množství. Vyšší koncentrace CLA byly prokázány v potravinách odvozených od přežvýkavců. V čerstvém mléčném tuku byly zjištěny koncentrace CLA od 2 do 28 mg/g a tyto hladiny vykazovaly sezónní fluktuace spojené s krmným režimem. V běžném mléku nebo mléčných výrobcích se hladina pohybuje od 3 do 6 mg CLA/g tuku. Při některých technologiích výroby sýrů dochází k obohacení CLA ve výsledných produktech. Rovněž maso přežvýkavců je důležitým zdrojem CLA. V tuku svaloviny se koncentrace CLA pohybuje od 5 do 15 mg/g. Přídavek syntetické CLA do krmiv monogastrických zvířat vedl k zvýšení hladiny těchto izomerů v jejich tukových tkáních.

Nejvýznamnějším zdrojem CLA je metabolismus anaerobních bakterií v předžaludcích přežvýkavců. Růst mnoha anaerobních bakterií je zde inhibován vyššími mastnými kyselinami. Nenasycené mastné kyseliny s více dvojnými vazbami jsou pro bakterie zvláště toxické. Zřejmě proto jsou některé bachorové bakterie schopny nasytit dvojné vazby mastných kyselin v reakci zvanou biohydrogenace.

Izomerace a hydrogenace kyseliny linolové byla zjištěna především v kulturách bakterie Butyrivibrio fibrisolvens. Bakteriální cis-12, trans-11 oktadekanoát isomerasa vyžaduje pro izomeraci volné COOH skupiny. To znamená, že před izomerací musí být triglyceridy, galaktolipidy a fosfolipidy přítomné v dietě hydrolyzovány lipasami. Konečným produktem reakce je vedle CLA kyselina trans-vaccenová (trans-11, C_18:1), která je rovněž hlavním trans izomerem v tkáních přežvýkavců. Některé bakterie popsané jako Fusocillus sp. byly schopny hydrogenovat linolovou kyselinu až na kyselinu stearovou.

Z nebachorových bakterií byla produkce CLA pozorována u Propionibacterium freudenreichii a Lactobacillus plantarum a dalších laktobacilů. U střevních bakterií monogastrických zvířat byla produkce CLA rovněž pozorována, ale v daleko menším měřítku. U myší bylo vedle toho zjištěno, že "bachorová kyselina" může být syntetizována desaturací trans-vaccenové kyseliny (trans-11, C_18:1) a to působením jaterní microsomální desaturasy. Tento mechanismus produkce CLA byl později zjištěn i u přežvýkavců.

Na základě uvedených poznatků vznikla snaha zvýšit množství CLA v potravních produktech. Lze konstatovat, že koncentrace CLA v mléku a mase odráží množství CLA vyprodukovaného nebo přítomného v trávicím traktu. Hladiny CLA v mléce pasoucích se zvířat jsou výrazně vyšší ve srovnání s ustájenými zvířaty. Jednou z krmných strategií vedoucích ke zvýšení hladiny CLA v tukové tkáni přežvýkavců je i zvýšení koncentrace prekurzoru CLA , tj. kyseliny linolové, v krmivu. Nejvíce kyseliny linolové obsahují šroty některých cereálií a olejnin, eventuelně oleje z nich získané. Jejich přídavek vede k zvýšenému ukládání CLA v živočišných tukových tkáních. Přídavek lipidů však musí být kombinován s vhodnou dietou, aby nedocházelo k inhibici bachorových bakterií. Nejvyššího zvýšení CLA bylo dosaženo při kombinaci lipidů nenasycených mastných kyselin s dietou s vysokým obsahem vlákniny, naopak přídavek koncentrátů hladinu CLA v bachoru snižuje. 
Výzkum vlastností a využití konjugované kyseliny linolové nadále pokračuje a většinu publikací na toto téma je možné najít na následující webové adrese: http://www.wisc.edu/fri/clarefs.htm

Vůči zázračným preparátům míváme většinou krajní nedůvěru. Věřme, že pozitivní působení CLA bude brzy využito v lidské výživě i terapii