Ideový záměr osobního přenosného filtračního skleníku.

Ocenění iGreen design je poměrně prestižní záležitostí, už proto, že jej udělují v zemi tulipánů a nejpropracovanějších zahradnických systémů na světě. Akce probíhá v gesci SIGN (Stichting Innovatie Glastuinbouw), holandské nadace pro inovace s mezinárodní působností, která je z poloviny financovaná vládou a z poloviny soukromým sektorem. K tradičním akcím patří každoroční vyhlašování vítěze nejinovativnějšího přínosu k udržitelnému rozvoji. Letos porota vybrala projekt osobního dýchacího aparátu k regeneraci vzduchu na bázi rostlin. Jevil se jí natolik přínosným, že ani nevadilo, že je pouze na papíře a výroba prototypu je na delftské universitě teprve v běhu.

Technologické výkres s vyznačenými hlavními prvky a umístěním ventilátorů zajišťujících nucený oběh nasávaného vzduchu.

Vedoucí týmu Marnix de Kroon pro agenturu AFP uvedl, že jako nejvhodnější rostlinou pro zamýšlený způsob využití, se  jeví aloe vera. Zařízení má zachycovat škodlivé mikroskopické částice, které by jinak pronikaly hluboko do plic a vyvolávaly zdravotní potíže. Vynálezci  s masivním uplatněním nápadu v Evropě zatím moc nepočítají ale chtějí s výrobkem prorazit na trhu velkoměst jakými jsou například Peking a Teherán, kde hladiny nečistot pevných částic přesahují 350 mikrogramů na metr krychlový. Pro Světovou zdravotnickou organizaci je přitom maximální hranice okolo 25 mikrogramů.

Podle zveřejněných údajů je „zádový skleník pro každý den“ ve spodní části osazen ventilátory na bateriový pohon. Část nedotýkající se zad má být z materiálu dobře prostupného pro sluneční záření.

Dívka s batohem plným živých rostlin a k němu připojenou dýchací maskou. Foto z Delft zde dne 18. ledna 2016. (Kredit:  Marnix de Kroon, TU Delft)

Představa chodců s osobními kořenáči v ruksacích na zádech a maskou na nose, rozhodně inovativní je. Je ale otázkou,  zda tvůrci a porota vzali v úvahu, že pěstovat rostliny v takovém systému bez mikrobiálních kořenových souputníků je představa poněkud naivní. Nejspíš opomenuli fakt, že o bakteriích na kořenech se stále více pramenů zmiňuje, jako o zdroji vysoce rizikových nákaz. Půda v okolí rostlin se jeví být tím nejrůznorodějším mikrobiálním rejdištěm, kde život nejen bují, ale vedou se i boje o přežití a na denním pořádku je používání biologických zbraní. Kořenové baly jsou místem, kde se neustále vyvíjejí nová a nová antibiotika a kde protistrana na ně reaguje. To proto tam mikrobiologové nacházejí geny odolnosti i proti antibiotikům používaným v humánní medicíně připraveným synteticky a teprve nedávno. To, co v nemocnicích nazývají zlými „superbugs“, je v půdě běžnou záležitostí. Mikrobi pomocí plasmidů se svými geny čile obchodují a genetici půdu začínají přirovnávat k obchodnímu domu, kde i geny rezistence proti antibiotikům poslední záchrany, jsou k běžně k mání a zadarmo.

Nabízí se tedy otázka, jestli dýchání přes kořenáč, se infektologům nebude jevit spíše jako trvale neudržitelné. Ať tak či tak, hadičky vedoucí z báglu se dají snadno přestřihnout a z batohu udělat inovativní módní doplněk nekonvenčním způsobem vylepšujícím kondičku.

Literatura

https://twitter.com/DewiNL

http://www.innovatieglastuinbouw.nl/apps/news/item/57/