Proč právě průhlednost
Průhlednost vody je limitujícím faktorem pro výskyt ptáků zejména během hnízdního období, kdy potřebují krmit svá mláďata. To platí zvláště pro potápku černokrkou, ptáka roku 2015, která se při lovu potravy orientuje pomocí zraku. Potápka černokrká byla vyhlášena ptákem roku především z důvodu katastrofálního úbytku početnosti – a ten se naneštěstí netýká jen potápek. Nízká průhlednost vody neškodí jen ptákům – v zakalené vodě mají ztížené podmínky pro život rostliny, bezobratlí či obojživelníky.
Sníženou průhlednost vody v rybnících má u nás na svědomí zejména nepřirozeně vysoká obsádka komerčně chovaných kaprovitých ryb. Příliš vysoký počet nasazených ryb dokáže zcela zlikvidovat drobné vodní bezobratlé (zooplankton), což má za následek přemožení drobných řas (fytoplankton) a následnou sníženou průhlednost vody. Kapři při hledání potravy ryjí v bahně na dně, čímž ničí vodní rostliny a zároveň dále zvyšují zákal vody.
Typický rybník s neprůhlednou vodou. Foto autorka textu
Co říká Secchiho deska o našich rybnících
Průhlednost vody v nádržích v Česku se v roce 2015 pohybovala od maxima 410 cm na Kolovském rybníce v okrese Karlovy Vary (který si zachoval nadprůměrně vysoké hodnoty průhlednosti až do konce sezony), po téměř nulovou průhlednost na více lokalitách koncem srpna. Průměrná průhlednost podle očekávání s postupem vegetační sezóny v jednotlivých měsících klesala, a to od hodnoty 87 cm v dubnu, 77 cm v květnu, 64 cm v červnu, 48 cm v červenci až po 41 cm v srpnu.
Výsledky jednotlivých měření i souhrnné výsledky po okresech jsou k dispozici na stránce voda.birds.cz.
Jaké bylo zapojení
Průhlednost vody jsme měřili od dubna do srpna, s důrazem na hnízdní období. Celkem se za loňský rok sešlo 686 samostatných měření z 353 různých lokalit po celé republice. Mezi nejlépe pokryté regiony patří okresy Rokycany, Karlovy Vary, okolí Prahy, Jindřichohradecko, Českobudějovicko, okres Nymburk, okolí Velkého Meziříčí či Moravskoslezský kraj. Do akce se zapojilo 56 samostatných měřicích skupin, od jednotlivců až po kolektivy s více než 20 členy. Na nejpodrobněji sledovaných lokalitách je k dispozici až 13 měření za sebou (rybníky Karásek a Labutinka, vodní nádrž Klabava a Ejpovické jezero, všechny v okrese Rokycany).
Koordinátorku kampaně Katarínu Slabeyovou z ČSO těší zájem lidí, který vyplývá z nasbíraných čísel. „Díky zapojení dobrovolníků máme velké množství údajů ze všech koutů republiky. Bez aktivní účasti veřejnosti by bylo velmi obtížné a nákladné sesbírat podobný soubor informací. I touto cestou bychom chtěli poděkovat všem zúčastněným za jejich přínos,“ říká Slabeyová.
Souhrn
Jsme světoví
Podobné projekty, jako bylo naše loňské měření, existují i jinde ve světě. „Nejslavnější, největší a nejstarší projekt tohoto druhu byl založen r. 1994 v Kent State University, Ohio, USA a jmenuje se „Secchi Dip-in“. Měření dobrovolníků z USA a Kanady ukazují nejširší veřejnosti dlouhodobé trendy v průhlednosti Severoamerických jezer,“ přibližuje Daniel Fiala z Výzkumného ústavu Vodohospodářského T. G. Masaryka. „Za dvacet let se podařilo vytvořit unikátní databázi měření z více jak 13 000 jezer, z nichž asi 2 000 jsou sledovány dlouhodobě. Do projektu se za dobu trvání zapojily tisíce lidí a k roku 2010 naměřili přes 41 000 záznamů,“ dodává Fiala. Důležitost sledování stavu vod zdůrazňují i závěry loni vydané Zprávy o stavu přírody v EU, která přímo uvádí „Poškození přírodních podmínek bylo nejpodstatnějším ohrožením pro ptáky, kteří žijí na sladkovodních stanovištích, pravděpodobně kvůli snížení dostupnosti míst pro hnízdění a krmení“.
A co bude dál?
V současné době probíhá ve spolupráci s odborníky z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy vyhodnocování výsledků z měření i ve vztahu k výskytu a početnosti vodního ptactva.
„S našimi partnery plánujeme v kampani pokračovat i v příštím roce a přibude i několik novinek. Zájemci se vše brzy dozvědí na stránce voda.birds.cz,“ uzavírá Slabeyová.
Kontakty
Katarína Slabeyová, ČSO, ochrana mokřadů, slabeyova@birdlife.cz, 777 330 710
Daniel Fiala, hydrobiolog, VÚV T.G.M, daniel_fiala@vuv.cz, 220 197 348
Zdeněk Vermouzek, ředitel ČSO, verm@birdlife.cz, 773 380 285
Energie budoucnosti - řasy nám možná vytrhnou trn z paty
Autor: Jan Zikmund (26.02.2006)
Vyhlášení mezinárodních vítězů soutěže Quarry Life Award 2014
Autor: Redakce (12.01.2015)
Po přidání živin do ekosystému se uhlík....?
Autor: Josef Pazdera (07.03.2015)
Diskuze:
...mystifikace,projekty a kampaně... seriósní vědeckou metodouí vědeckou metodou
Mesika Kuropatva,2016-01-17 23:16:27
chudaci ptacci
Jaromir Vrana,2016-01-13 12:07:52
Jakykoliv pametnik starsi jak 35 let musi pamatovat, jaka byvaly spinave vody jeste v 80tych letech a jak ciste jsou dnes. Paradoxne v te cistejsi vode najednou neni tolik larev chrostiku, vazek, pakomaru, jepic a dalsich vodnich organismu. Destilovana voda se jim tolik nelibi jako pekne pohnojena od zemedelcu a plna mineralu z prumyslu (ok, prehanim). Zato rostliny, tem je hej, bez splachovanych herbicidu, ktere zemedelci nesmeji nebo nemohou pouzivat, uz na mnoha vodach neni videt ani hladina. Na nekterych rekach a jezerech se rozmnozily nepuvodni slavicky, ktere filtruji vodu a zbavi ji tim nejen spiny, ale i vetsiny zivin. Problem s cistotou vody je jen na chovnych rybnicich, ktere k tomu byly vybudovany. Muzeme se rozcilovat, ze z nich vyteka spinavejsi voda, nez jaka do nich priteka, ale ze se tam rozmnozily ptaci, kteri pred postavenim rybnika do te doby nebyli, a tem se ted kvalita vody nelibi, s tim nas, prosim, nesikanujte. V globale jsou vody daleko cistejsi nez pred 30 lety a tento trend bude pokracovat - predevsim diky jiz zminenym slavickam, ktere neumime zastavit a ktere jsou zatim "jen" na cca 10% vodnich ploch. Pokud si udelate stejny pruzkum, jako zminujete v USA a Kanade, tak vam jasne vyjde, ze voda je cistejsi. A to pritom je, jak naznacuje kolega v diskusi pred mnou, mensi obmena vody v krajine - mene prsi, voda zustava v jezerech a nadrzich delsi dobu.
Předpokládám....
Jaroslav Mrázek,2016-01-12 19:15:47
..že byla brána při měření v potaz teplota vody oproti jiným rokům, s tím související rozmožený rostlinný kal, s teplotou dále související urychlení hnilobných procesů a tím také větší zakalení vody, která nebyla měsíce naředěna a doplněna kapkou okysličené vody z mraků...?
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
