EHang 184 je autonomním létacím strojem s kabinkou pro jednoho cestujícího. Včera ho Čína představila na veletrhu CES International v Las Vegas. (AP Photo / John Locher)

Společnost Guangzhou má sídlo v Číně, ale včera během shov v Las Vegas vzbudila pozornost svým dronem  Ehang 184.  Vypadá jako malý vrtulník, jen má na čtyřech postranních ramenech zdvojené vrtule. Pohon zajišťují elektromotory.

Zvětšit obrázek

Dron EHang 184 na veletrhu CES International budil u návštěvníků zájem. Každý se chtěl přesvědčit, zda je kokpit dostatečně prostorný a Číňané to s přepravou osob myslí vážně. (AP Photo / John Locher)

Nabíjecí baterie se po úplném vybití mají zrevitalizovat na další let během necelých dvou hodin. Nosnost stroje je 100 kg a na úrovni moře dokáže letět 23 minut. Cestující si do kokpitu může vzít i malé zavazadlo, pokud se hmotností vejde do povoleného limitu.

Prostor kabiny je klimatizován a pasažér si při nočním letu může světlem posvítit dolů, nebo dopředu. Vrtule stroje lze po přistání sklopit, takže v  zaparkovaném stavu zabere stroj na parkovišti plochu pro jeden osobní automobil.

Trasu letu  si pasažér volí sám, pak už jen zda příkaz „leť“. K tomu stačí klik na Microsoft Surface tabletu. Let si může volit v rozmezí 300 metrů až půl kilometru nad zemí. Maximální výška na kterou je stroj schopen vystoupat je ale tři a půl kilometru a  maximální rychlost 100 kilometrů za hodinu.

Stačí si na mapě vyznačit trasu a dron sám zjistí, zda ji zvládne. Pak už jen tlačítko start.

Nad schválením provozu těchto dronů do běžné praxe ale zatím visí otazník. Například v USA se úřady teprve začínají zabývat pokyny pro použití dronů bez lidské posádky a tento případ bude jistě mnohem komplikovanější. Spoluzakladatel a finanční ředitel Shang Hsiao připouští, že jejich produkt je legislativně zatím jaksi v "šedé zóně", nicméně je přesvědčen, že jejich výrobek se přesto bude brzo prodávat za cenu 200 000 dolarů. Nynější cena je 300 tisíc.

Na první pohled je poněkud zarážející, že výrobce nepočítá s tím, že by cestujícímu byly k  dispozici ovládací prvky stroje. Po naplánování trasy bude stroj zcela autonomní. Dokonce ani pro případ nouze se nepočítá, že by pasažér mohl převzít řízení. Pro takové situace výrobce počítá s tím, že společnost provozující drony převezme řízení a dálkově ze svého centra zajistí jeho bezpečné přistání. Když se nad tím zamyslíme, tak je to logické. Ne každý má v kapse pilotní průkaz. Dron v této podobě je vlastně jen jakousi jinou lanovkou, která dostala za úkol dopravit nás kam si zvolíme a zase zpět. U té klasické také netoužíme ji řídit. Asi není daleko doba, kdy nás dopravníí prostředky budou přesouvat z místa na místo autonomně. Potěšitelné na tom je, že ať už to bude kolmo, nebo s vrtulemi, že to bude bez filutů, kteří rádi upravují taxametry na "turbo". A že trasy z bodu "A" do bodu "B" si také budeme volit sami a nebudou nás taxikáři vozit z Motola na Anděl přes Holešovice.  
Jak se takové zadaní trasy bude provádět si uděláme představu z ukázky ZDE.

Marketingový ředitel výrobce čínského dronu Derrick Xiong prohlásil, že jejich 200 kilogramový dron již má za sebou více než sto zkušebních letů v nízkých výškách nad zalesněnu oblastí v Guangzhou a že sám při nich také asistoval ve funkci přepravovaného pasažéra. 
Pokud  má výrobce pravdu, tak ve srovnání s klasickým vrtulníkem, by jejich řešení mělo mít jednu nezanedbatelnou výhodu. Čínský dron i v případě selhání vrtulí na třech ramenech současně (s nefunkčními šesti vrtulemi z osmi), by na zbylém fungujícím ramenu se dvěma pracujícími vrtulemi měl zajistit něco, čemu říkají drsné přistání ve spirále. Snad mají pravdu. Pokud bychom chtěli projektu věštit jeho budoucnost, pak se už máme čeho chytit -  zájmu investorů. Ti si nepřipouští, že by projekt selhal, alespoň podle toho, že kapitál firmy se z loňských deseti milionů dolarů zvednul na 42 milionů.

Podobnou cestou jako Čína, se vydal již před časem také Izrael. V jeho případě ale spíše než o výdělečný podnik k pobavení veřejnosti, se jedná o autonomního záchranáře. Typ „AirMule“ má unést pětkrát více (až 500 kilogramů), dosáhnout výšky pěti kilometrů a má také létat rychleji (až 185 km/h), na vzdálenost tří set kilometrů. Z tohoto stroje nevyčnívají vrtule, což jej předurčuje k využití i v městské zástavbě. Na rozdíl od čínského podniku, ho ale nepohání elektromotory a tak v civilním sektoru kvůli velkému randálu najde využití nejspíš jen v krizových situacích.

Izrael se v poslední době stává evropskou dronovou velmocí. Jeho Harop pod označením Harpy-2 je něčím, co připomíná japonské kamikadze. Snad jen s tím rozdílem, že osádka sedí v kanceláři. I tento dron ale může jednat autonomně. Vybaven je elektronikou pro „práci“ ve dne i v noci. S rozpětím křídel 3 metry vydrží ve vzduchu šest hodin. Dolet má být okolo tisíce kilometrů. Jak funguje v praxi ukazuje připojené video:

Literatura
Ehang Inc. ehang.com/
Tactical Robotics Ltd
IAI