Těžko popřít, že tenhle rok byl Rokem hvězdných válek. Seběhly se sice i nějaké jiné události, jejich význam ale ve srovnání s probouzením Síly povážlivě bledne. Zjistili to i v redakci Economistu, když připravovali číslo svého časopisu, které mělo vyjít po premiéře sedmého dílu Hvězdných válek. Všichni se těšili na to, jak dopadnou spekulace Zacharyho Feinsteina z Washingtonovy univerzity v St. Louis o masivní krizi Galaktického impéria. Jaké asi strukturální reformy zavede nový režim v Galaxii? No prostě ekonomové. Aby si redaktoři ukrátili čas, tak dali dohromady ekonomickou charakteristiku světa Hvězdných válek.
Podle Economistu je Galaxie Hvězdných válek technologicky pokročilá, a zároveň ekonomicky stagnující, těžce postižená nerovností a zkostnatělými politickými institucemi. V tomto ohledu nám není tak úplně cizí. I když je předaleká, tak nám nastavuje pozoruhodné zrcadlo. Střídměji uvažující čtenáři to mohou brát tak, že tvůrci Hvězdných válek do svého světa promítli leccos ze zákoutí lidských povah a vztahů. V Economistu našli ve Hvězdných válkách celkem tři ponaučení, kterým by obyvatelé Mléčné dráhy mohli dopřát sluchu.
1. Svobodný obchod stojí za to
V našich končinách se v posledních letech ze záhadných příčin stalo zvykem hanobit a proklínat neviditelnou ruku trhu. Jako by trh někomu něco udělal. Hvězdní války v tom mají jasno. Obchod je zásadní věc, čím svobodnější, tím lépe. Když v roce 1999 diváci poprvé shlédli rozjezd Epizody I, tak zasténali hrůzou při zjištění, že Galaxie se potácí v obchodní válce. Obchodní konflikty nejsou nic hezkého. Zásadní technologií Hvězdných válek, která umožňuje obchod i mezi vzdálenými hvězdnými systémy v reálném čase, je přitom hyperpohon. Bez ekonomicky přijatelného hyperpohonu by v předaleké Galaxii prakticky žádný obchod neexistoval.
Právě meziplanetární obchod umožňuje pustým planetám, aby se specializovaly na produkci nějaké cenné komodity, a směňovaly je za nezbytné zdroje, především potraviny (to je případ Tatooine). Jiné planety se zase mohou věnovat farmaření nebo totální urbanizaci, jako hlavní město/planeta Coruscant. Prosperitu obchodu v Galaxii omezují monopoly mocných ekonomických seskupení, jako je právě Obchodní federace, která podnikne osudnou invazi na planetu Naboo. Obchodní licence jsou v řadě ohledů problematické. Majitelé monopolu sklízejí pohádkové zisky, které by jinak skončily u producentů a zákazníků. Monopoly také svoji podstatou vybízejí k tomu, aby byly obcházeny. Pašerák Han Solo ve službách gangsterských Huttů by o tom jistě mohl vyprávět. A do třetice, monopoly jsou dočista stvořené k tomu, aby se kvůli nim uplácelo ve velkém. Jak zazní v Epizodě I, mnozí byrokrati Republiky jsou na výplatní listině Obchodní federace.
2. S globalizací není lehké pořízení
Globalizace, nebo spíše galaktizace, je sice ekonomickým zázrakem, očividně ale přináší spoustu politických výzev, s nimiž se není úplně snadné vyrovnat. Ekonom Dani Rodrik z Harvardu tvrdí, že globalizace/galaktizace brání zemím/planetám v dosažení více než dvou ze tří základních cílů: ekonomické integrace, národní suverenity a demokracie. Zdá se, že i v předaleké Galaxii je cenou za účast v galaktizaci přijetí pravidel, která popuzují místní planetární vlády. Jak povědomě to zní.
V Epizodě II se od Republiky odtrhne Konfederace nezávislých systémů (CIS), tedy převážně chudší planety a meziplanetárních korporace, které tíží ekonomické regulace a nesouhlas s všudypřítomnou korupcí a nekompetentností ústřední vlády. Za Konfederaci mluví charizmatický mistr Jedi hrabě Dooku, který na plný plyn kritizuje korupci, úpadek a pokrytectví všech okolo, a bije se za právo planetárních systémů na sebeurčení. Ve skutečnosti je ale Dooku a s ním i celá Konfederace nezávislých systémů ve službách Temného pána ze Sith a budoucího císaře Galaktického impéria Palpatina, který organizuje klonové války, vede obě strany konfliktu, rozvrátí celou galaxii s miliardami mrtvých na kontě, a chaosem zlikviduje tisíciletou Republiku, na jejíchž troskách povstane totální Impérium. Veškerý boj za nezávislost na Republice je prachsprostý podvod a vede jedině k všeobecnému utrpení. Jak povědomě zní v neklidné Evropě i tohle, bohužel.
3. Droidi nezvládnou úplně všechno
Mnozí lidé se bojí o svou práci a nezřídka i o život, když je řeč o robotech a umělých inteligencích. Nicméně, ve Hvězdných válkách je stále dostatek nebezpečné a zřejmě lukrativní práce, na kterou se droidi nezmohou. Dobře to vědí piloti hvězdných stíhaček, pašeráci, nájemní vrazi, obchodníci, a mnozí další. Když je v Epizodě II Obi-Wan Kenobi konfrontován s armádou lidských klonů, tak jsou podle něj neporovnatelně lepší než droidi. Klonoví vojáci jsou totiž schopní nezávislého myšlení a akce.
Zároveň ale nelze popřít, že mnozí lidé Hvězdných válek těžce pracují kvůli drásajícím nerovnostem v předaleké Galaxii. Anakin Skywalker, tedy budoucí temný Darth Vader, přichází na scénu jako otrok na planetě Tatooine. Anakinův syn Luke zase stráví mládí na nikterak bohaté farmě, shodou okolností rovněž na Tatooine, sbíráním atmosférické vlhkosti. Stres v otroctví, strach o matku a nereálná snaha zařídit dobro pro celý vesmír nakonec Anakina přivedou k temné straně Síly. Strach a nenávist nejsou právě těmi nejlepšími rádci. I tohle by nakonec mohlo být zajímavým poučení pro naši dobu a galaxii.
Kéž by rok 2016 přál nadšené vědě, svobodnému bádání i nadhledu, obdivuhodným objevům, zájmu čtenářů, a hlavně odvaze čelit problémům odborným i těm v každodenní realitě.
Literatura
The Economist 19. 12. 2015
Petice za stavbu Hvězdy smrti zdvořile odmítnuta
Autor: Stanislav Mihulka (14.01.2013)
Analýza ekonomické situace Galaktického impéria po bitvě o Endor
Autor: Stanislav Mihulka (03.12.2015)
Diskuze:
Zaujal ma článok, kvôli Fermiho paradoxu
Anton Matejov,2016-01-01 14:03:49
S pohľadu prečo sa ľudstvu vyspelí vesmírni mimozemšťania neozývajú.
Možno vyspelí vesmírčania sa stealth kryjú svoje astro-stavby a výdaje energii. Stealth technikami a fyzikálnymi vesmírnymi procesmi, cez ktoré môžu vzdialení vesmírni konkurenti zložito detegovať ich aktivity.
Veď ľudstvo sa najskôr musí snažiť detegované nezrovnalosti, najskôr uspokojivo pokúsiť vysvetliť možnými ešte nepochopenými prírodnými procesmi.
...Bez ekonomicky přijatelného hyperpohonu by v předaleké Galaxii prakticky žádný obchod neexistoval...
Ale existoval. Je to obchod s informáciami, licenciami, prenosov dát o technike, technológiach, v neposlednej miere špionáž.
Na čo ľudstvo vynakladá najviac energie?
Na kontrolu seba samých. Potrebuje na to armády,politikov, políciu, súdy, väzenia, dozorcov, úrady, cirkev, špionáž a kontrašpionáž,OSM, licencie a podobne.
Ak by sa nám vyspelí mimozemšťania ozvali, čo by sme pýtali?
Nové technológie!
Aj keby nám ich dali. A takmer každý človek by disponoval výrobkami v sile niekoľkých jadrových bômb v TNT. Čo na to rôzni teroristi, sebevrahovia, náboženskí fanatici, diktátori a podobne?
Ľudstvo ešte nie sme sú ešte právne a usporiadaním pripravení na nove prevratné technológie.
Ani naše veľmoci nedajú svoje jadrové technológie nejakému zaostalému kmeňu v pralese.
Veď čo dorábali s civilizovanejším Iránom kvôli tomu?
S Iránom, ale súčasne nie sú ani zásadne spory o územia. K tlaku sa na nich sa pridali aj Rusi, Čína. Šlo o to zablokovať Irán k prístupu k informáciam o nukleárnych technológiach.
Sľuby naších veľmoci o jadrovom odzbrojení sa odložili v nedohľadno. Dobehli tak pekne ostatné štáty. Iba oni môžu vlastniť tie jadrové zbrane a poprípade ich použiť.
USA stopli dodávky mikročípov Intel Číne pre superpočítače. Uvádzali, že ich môžu zneužiť na simulovanie jadrových zbraní.
Čo v súčasnosti najviac posiluje, okrem zbrojenia?
Celosvetová a celoplošná archivovanie,špionáž, dokonca špionáž spojencov. Amnesty uvádzala o roku 2013 link:
http://www.amnesty.sk/masove-sledovanie-v-style-velkeho-brata/?utm_source=AI+SK+newsletter&utm_campaign=b8216511a7-Newsletter_AI_FEBRU_R_subscribers3_5_2015&utm_medium=email&utm_term=0_00494f9d32-b8216511a7-108084797
...Dnes totiž neexistujú zákony, ktoré by chránili pred paušálnym masovým sledovaním. Ak takáto legislatíva existuje, tak je veľmi slabá. V skutočnosti čoraz viac krajín zvažuje prijatie zákonov, ktoré posilňujú právomoci vlád sledovať aktivity na úkor práv svojich občanov.“
V júni 2013 zverejnil whistle-blower (informátor) Edward Snowden informáciu o tom, že americká Národná bezpečnostná agentúra mala oprávnenie monitorovať používanie internetu a telefónov v 193 krajinách na celom svete. Agentúra napríklad denne zozbierala 5 miliárd údajov o polohe mobilných telefónov. Mesačne zozbierala 42 miliárd údajov o aktivitách na internete – vrátane emailovej histórie a histórie z prehliadačov.Dnes totiž neexistujú zákony, ktoré by chránili pred paušálnym masovým sledovaním. Ak takáto legislatíva existuje, tak je veľmi slabá. V skutočnosti čoraz viac krajín zvažuje prijatie zákonov, ktoré posilňujú právomoci vlád sledovať aktivity na úkor práv svojich občanov.“...
V Číne uvádzala že iba na špehovaní Internetu je tam vyčlenených cez 2 miliónov pracovníkov.
Ako krásne by sme v našich krajinách takto vyriešili vyspelé technológie a dopingovala zamestnanosť?
V Rusku vládne bývalá vysoký dôstojník KGB.
V Británii zavádzajú povinnosť výrobcom zo zákona zavádzať vo výrobkov, komponentoch, backdoory na požiadanie.
Od úsvitu ľudstva sa špehuje a výhodu v konkurencii získavajú špehovacie zoskupenia.
Starovekej Číne ukradli mnísi tajomstvo hodvábu a porcelánu pre Rímsku Ríšu.
Tajní rozhodovali aj posledné svetové vojny. Nemci a Japonci až okolo 1990 začali zisťovať, že počas 2. svetovej im spojenci dešifrovali kódy.
V USA mohlo strážiť výrobu atómovej bomby v púšti 20 000 agentov FBI. Aj tak im tam unikli významne informácie o výrobe bomby pre ZSSR.
Dnes prepukalo, že aj Merkelovej, ako lídrovi EU odpočúvali spojenecké USA a člen NATO mobil. Oni odpočúvali takmer všetke veľké nemecké elity. A podobných afer bolo neúrekom.
Stále nejaké heckovania,vírusy, odpočúvacie aféry v dnešnom svete.
Teda ak ľudstvo je založené na konkurencii v svojich zoskupeniach.
Výhodu majú prevážne tí čo špehujú. Výhody majú aj v obchode. Preto sa porazení,devastovaní Nemci a Japonci znovu prepracovali do prvej 5 svetových ekonomických veľmocí, lebo tiež majú dobru špionáž.
V Hviezdných vojnách v článku sa uvádzala predsa tiež konkurencia, nespravodlivosť, dokonca vojny aj s pohľadu ekonomických dôvodov.
Tak prečo by sa vlastne nešpehovali mimozemské civilizácie navzájom? Či už budú obchodovať, alebo nie!
A keď sa hovorí o neprávosti...
S menej vyspelejšími aj ľudstvu veľmoci obchodovalo nevýhodne! Je toho plná história. Bohatstvo sa sťahuje k veľmociam s nevýhodných obchodov a preto sú veľmoci.
Prečo by mali potom vyspelejší mimozemšťania plnoprávne s nami komunikovať a obchodovať?
Ak sú tiež sami založení na nevyberanej konkurencii?
Čo ak ľudstvu snímajú napríklad priamo Internet, mobily, TV nejakými skrytými stealth satelitmi? Kedže sú technologickí vyspelejší.
Veď každa vyspelejšia civilizácia vo vesmíre musí dospieť k nejakým databazam, vzájomným komunikaciám, ako napríklad ľudstvo cez Internet a mobily.
Také špehovanie je oveľa ekonomickejšie, ako draho, energetickí nesmierne nákladne a rizikovo k nám z veľkých vzdialenosti cestovať.
A keď nás odšpehujú, nemusia s nami obchodovať, dohadovať sa stále o niečom s ľudstvom.
Ak ich nevieme zatiaľ detegovať, odlíšiť od pozemských podivínov, heckerov, mafii a tajných služieb,
tak predsa neriskujú, že ľudia ich odšpehujú! Budu pre nich nejakou hrozbou, prekážkou.
wtf?
Ladislav Nešněra,2015-12-31 17:43:15
měl jsem za to, že na OSLU funguje nějaká redakce, ale analýza na základě sci-fi místo dat?!.. Pokud není apríla, tak pánové z Economistu i pan Mihulka začali se silvestrem asi poněkud dříve
Re: wtf?
Martin Jahoda,2015-12-31 18:20:31
Je vidět, že jste ekonomické informace nikdy moc nechápal. V ekonomice se dělá spousta analýz z dat ale ty důležité informace, zdánlivě žádné přesné údaje neobsahují. Po mně je to třeba informace, která mě naprosto přesně dává odpověď na otázku na co se mám do budoucna zaměřit.
Re: Re: wtf?
Petr Chaloupka,2016-01-01 08:24:14
Naopak, předchozí příspěvek je trefný. Ekonomickou analýzu nelze dělat bez dat. To je pak jenom odhad, nebo "filozofování". Ze sci-fi filmu, nebo pohádky data pro seriózní analýzu nezískáte. Ono je to spíše naopak. Autor scénáře si vymyslel vlastní svět na základě svých znalostí a fantazie.
Hvězdné války jsou populární a tak se najde spousta lidí, co se k ním bude nějak vyjadřovat. To, že někdo popíše svůj názor na prostředí z filmu je v pořádku. Proč ne. Jen by se to nemělo brát moc vážně. Je to pořád jen film. Pokud bych se na hvězdné války díval jako ekonom, měl bych k tomu docela dost námitek. Ale o to přece nejde. Poslední film jsem si užil jako příběh.
Mimochodem, zmiňovaná "ponaučení" jsou poměrně základní. To, že je obchod užitečný ví asi každý. A bylo by je možné přiřadit k více filmům.
Re: Re: Re: wtf?
Martin Jahoda,2016-01-01 17:14:55
Já jsem netvrdil, že ekonomickou analýzu lze dělat bez dat ale analýza vám řekne co bylo. Můžete na jejim základě odhadovat co bude. Ale téměř nikdy Vám data neřeknou co se chystá. Přečtěte si analýzy před krizí v roce 2009 a 2011. Zjistíte, že ekonomické analýzy nepředpovídaly nic zásadního.
Re: Re: Re: wtf?
Jakub Matouš,2016-01-01 22:49:11
Běžné ekonomické předpovědi mají ještě menší hodnotu jako hodnocení Ekonomiky v předaleké galaxii a řada z nich pracuj s kvanty dat(jenže jim zpravidla chybí ty zásadní, který změní směr ekonomiky).
Re: Re: Re: Re: wtf?
Petr Chaloupka,2016-01-03 15:10:52
Pánové (oba), zdá se mi, že mícháte analýzu a předpověď budoucnosti. Analýza, celé ekonomiky, jednoho podniku, nebo technického zařízení slouží k poznání a popsání stavu zkoumaného objektu.
Predikci do budoucna mohu udělat na základě analýzy lépe a přesněji, než bez ní, ale stále bude můj odhad budoucnosti zatížen nejistotou. A to se týká nejen předpovědi počasí, ekonomiky, ale i třeba provozu zařízení. Pokud máte pocit, že ekonomické předpovědi nikdy nevycházejí, zkuste se mrknout třeba na předpověď vývoje HDP vydávaného národními bankami. Pokud FED očekává růst HDP na příští rok 2 procenta, pak obvykle roste okolo 2 procent (plus minus). Podobné je to s inflací, vývojem nezaměstnanosti, dluhem atd. Jestliže byly v roce 2014 odhady, že ruská ekonomika v roce 2015 spadne o několik procent, pak zpětně lze říci že opravdu o několik procent klesla. Tedy nic neočekávaného.
Ovšem předpověď je zatížena nejen známou náhodilostí, ale i tou neočekávanou, černou labutí. Když si koupíte auto, můžete předpokládat, že Vám vydrží řadu let. Ale také může přijít něco nečekaného, havárie, krádež, ... Podobně je to i u jiných očekávání spojených s lidskou činností. Jako je například predikce vývoje ekonomiky. To že je na trhu bublina se obvykle pozná až splaskne.
Takže závěrem, dělat analýzu k ponaučení se z vývoje z vymyšleného filmu postrádá smysl. Předpověď vývoje ekonomiky je vždy zatížena nejistotou. Přesto to s predikcemi není tak zlé a proto mohou firmy plánovat investice a díky svému plánování vydělávat.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
