Tvorba pacienta se schizofrenií. Kredit: cometstarmoon / Wikimedia Commons.

Na počátku jednadvacátého století se objevila extravagantní teorie, podle které mají onemocnění mozku, jako je třeba schizofrenie nebo roztroušená skleróza, jednu nečekanou zásadní příčinu – sekvenci virového původu. Popularizátoři ho ihned překřtili na virus šílenství, i když se sekvence, jako je tato, tak úplně nechovají podle představ, jaké obvykle o virech máme.

Hervé Perron. Kredit: Expression-Biotech.

V tomto případě jde totiž o lidský endogenní retrovirus W, čili HERV-W. Endogenní retroviry v minulosti vstoupily do našich předků v podobě infekce, nezřídka před dlouhými miliony let, pronikly do genomu buněk zárodečné linie, a v lidském genomu už zůstaly. Jsou to vlastně genové modifikace, kterými náš obdařila rozverná matka Příroda. Výsledkem toho je, že máme v genomu různě staré sekvence virového původu. Endogenní retroviry tvoří 5 až 8 procent lidského genomu. Ty staré jsou úplně rozbité a velmi pravděpodobně nedělají vůbec nic. Ty mladší mohou dělat problémy. 

Zmíněný lidský endogenní retrovirus W kóduje protein, který může v mozku spouštět kaskády zánětlivých reakcí. A tyto záněty by měly být zodpovědné za rozvoj schizofrenie, roztroušené sklerózy a dalších nepříjemných onemocnění. Tohle všechno je sice jenom jedna z teorií, ale mezi psychiatry si získala pozornost, jako možné zajímavé vysvětlení stále záhadami obestřené schizofrenie.

Struktura lidského retroviru XMRV. Kredit: Silverman et al. (2010), Nature Reviews Urology.

Protein se jmenuje poněkud komplikovaně HERV-W_7q21.2 provirus ancestral Env polyprotein, a je též známý jako syncytin nebo enverin. Kóduje ho gen typu env, označovaný jako ERVWE1, který pochází ze zmíněného lidského endogenního retroviru HERV-W. Aby retrovirus fungoval, tak potřebuje funkční geny gag (pro proteiny kapsidy), pol (pro obslužné enzymy) a env (pro membránové glykoproteiny). Endogenní retrovirus HERV-W má geny gag a pol rozbité mutacemi, ale jeho gen env, čili ERVWE1 přetrval. Vytváří membránové glykoproteiny retroviru a zároveň se klíčovým způsobem podílí na tvorbě syncytiální vrstvy placenty, syncytiotrofoblastu, protože právě tohle retroviry dovedou. Třeba HIV využívá schopnost nutit buňky ke splývání a tvorbě syncytií při masakru imunitního systému hostitele.

Syncytiotrofoblast v placentě. Kredit: Henry Gray (1918).

Je sice hezké, že náš genom tenhle trik virového protein použil v konstrukci placenty, platíme za to ale nejspíš docela vysokou cenu. Právě protein syncytin totiž také zřejmě úzce souvisí s rozvojem roztroušené sklerózy nebo schizofrenie. Podle některých studií tento protein funguje jako rozhraní mezi genetickými vlivy a vlivy prostředí. Například, zdá se, že viry jako herspesviry nebo chřipkové viry mohou aktivovat elementy endogenního retroviru HERV-W.

Od roku 2010 probíhají klinické experimenty, v nichž se badatelé snaží neutralizovat protein, který je produktem endogenního retroviru HERV-W. Používají k tomu monoklonální protilátkovou terapii (MAT). Monoklonální protilátky jsou navrženy tak, aby se vázaly na specifické receptory buněk s tímto proteinem. Po jejich navázání jsou dotyčné buňky označeny jako nežádoucí a imunitní systém je zlikviduje.

V roce 2012 prošla protilátková léčba roztroušené sklerózy fází I. amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA). Když se potvrdila bezpečnost takové léčby, tak se schyluje k testování fáze II., kterého se zúčastní pacienti se schizofrenií. Připravuje se na ně i expert na HERV-W, Hervé Perron ze švýcarské společnost GeNeuro. Perron přitom zdůrazňuje, že navzdory slibnému pokroku léčby cílené na protein endogenního retroviru HERV-W, zejména pokud jde o roztroušenou sklerózu, ještě zbývá udělat spoustu práce. Odměnou by pak mohla být účinná léčba schizofrenie, roztroušené sklerózy i dalších obtížně léčitelných onemocnění.

Literatura
Discover 9 2015, Wikipedia (ERVWE1, Endogenous retrovirus).