Injekcí krátkého řetězce DNA, který úspěšně blokuje funkci odpovídajícího genu, dospěli vědci z National Institute of Mental Health v americké Bethesdě při pokusech na opicích k zajímavému efektu – opice v rozporu se svou přirozenou leností plnily naučený úkol (mačkání páčky po změně světla na obrazovce počítače z červené na zelenou) s obrovským nasazením a s minimem chyb. V části mozkové kůry, která má na starosti vznik pocitu uspokojení po obdržení odměny, byl při tomto experimentu opicím vyblokován gen pro tzv. D2 receptor. Tato bílkovinná molekula zajišťuje u nervových buněk reakci na přenašeč nervových vzruchů dopamin. Můžeme si představit, že  daná oblast mozkové  kůry se stala vůči dopaminu necitlivou.

Opice původně s plněním úkolu nijak nespěchaly, i když věděly, že po určitém počtu úkonů dostanou odměnu. Po zablokování genu „makaly jako šílené“.

„Z opic se stali extrémní workoholíci,“ říká Barry Richmond, který výzkumný tým při tomto pokusu vedl. „To vůbec neodpovídalo jejich přirozenému založení.“

Výsledky pokusu by mohly otevřít cestu k léčbě depresí, při nichž je narušen právě zájem o jakoukoli činnost bez ohledu na to, jak žádoucí by tato činnost pro člověka měla být. Podobně lidé postižení maniodepresivní psychózou trpí při manické fází záchvaty pracovitosti v situaci, kdy se tento extrémní pracovní výkon zdá zcela zbytečný. Richmond předpokládá, že by se na obou stavech mohla podílet zvýšená nebo naopak snížená produkce receptoru D2 v mozku pacientů.

Jste workoholíci? Vědci mají na vaši chorobu možná lék. Zdá se, že by stačilo nabudit v určité části mozkové kůry D2 receptory …

… a rázem jste v pohodě.

Opice prodělaly v laboratořích amerických vědců proměnu přesně opačnou – z pohodářů, kteří se nepřetrhnou, se staly zběsilými workoholíky.

Pramen: Liu Z., et al. PNAS Online, doi:10.1073/pnas.0403639101 (2004).