Jak asi všichni vědí, temná hmota se stále nevyjasňuje, ať fyzici dělají, co dělají. Tušíme, že tam venku temná hmota někde je, skoro to víme, ale přesto nám protéká mezi prsty. Je to úsměvné, inspirující a někdy strašně k vzteku. Běžná, tedy baryonová hmota, o které leccos víme, představuje jenom 4,9 procenta vesmíru. 26,8 procent je právě ta temná hmota, co se nám už docela dlouho vysmívá, a 68,3 procent vesmíru tvoří temná energie, o které je lepší nemluvit, abychom nepřivolávali přízraky. Procenta se mohou v jednotlivých odhadech mírně lišit, ale rána mezi oči naší důstojnosti to je vždycky.
Co je tedy zač temná hmota? Pokud to není nějaký omyl, výstřední fyzika nebo vtip, tak temnou hmotu nejspíš tvoří nějaké částice. Vzhledem k jejich speciální povaze na ně ale není snadné vyzrát. Johar Ashfaque, doktorand strunové fenomenologie Liverpoolské univerzity, sestavil hitparádu pěti částic, které považuje za nejnadějnější kandidáty na temnou hmotu. Zatím těžko říct, jestli mezi nimi bude i vítěz, ale taková už temná hmota je. Tahle veliká záhada plodí spoustu rozverných hypotéz, které dělají fyziku ještě přitažlivější.
1. WIMPy
Podle Ashfaqueho vypadají docela slibně WIMPy, čili „slabě interagující masivní částice“. Pokud by existovaly, tak by každou sekundu procházelo každým čtverečním centimetrem povrchu Země kolem 100 tisíc těchto částic. S běžnou hmotou by interagovaly pouze prostřednictvím slabé jaderné síly a gravitace. Vědci loví WIMPy s velkou vervou, zatím ale neúspěšně. Mohl by je zachytit například detektor programu XENON v italské podzemní laboratoři Gran Sasso, který hledá scintilační záblesky v nádrži se spoustou kapalného xenonu. Dlouho byli za nejlepší kandidáty na WIMPy považováni supersymetričtí partneři částic Standardního modelu, zejména neutralina, supersymetrie je teď ale ve vážné krizi a fyzici se od ní začínají odvracet.
2. Axiony
Axiony by měly být lehké a pomalé částice, které nenesou náboj. S okolní hmotou by měly interagovat jen velmi slabě, což dělá jejich detekci velmi obtížnou, ale nikoliv nemožnou. Temnou hmotu by mohly vysvětlit jedině axiony o specifické hmotnosti. Těžší či lehčí axiony, než je tato hmotnost, bychom prý už našli. Pokud axiony existují, tak by se měly rozpadat na páry fotonů, které bychom mohli objevit. Experimenty, jako je Axion Dark Matter Experiment na Washingtonské univerzitě v Seattlu, vyzbrojený velkým supravodivým magnetem, se právě o tohle snaží.
3. MACHO objekty
Masivní astrofyzikální kompaktní halo objekty, zkráceně MACHO, vlastně byly mezi prvními kandidáty na temnou hmotu. Měly by to být černé díry, neutronové hvězdy, hnědí trpaslíci, bílí trpaslíci, jejich shluky, kterým se říká RAMBO, a podobné fascinující záležitosti. Vtip je v tom, že tihle kandidáti jsou z běžné hmoty, jen nejsou vidět. Pozoruhodné rovněž je, že MACHO existují, známe jich celou řadu. Tohle vysvětlení podstaty temné hmoty spočívá v tom, že MACHO objektů je ohromné množství, jen o nich zatím nevíme. Teď se ale ukazuje, že jich pravděpodobně není dost na to, aby mohly vysvětlit působení temné hmoty. Hvězda MACHO zapadá.
4. Kaluzovy-Kleinovy částice
Kaluzova-Kleinova teorie je starší koncept, vystavěný kolem páté dimenze, která se možná skrývá za čtyřrozměrným prostorem. Vycházejí z ní teorie strun. Tahle teorie mimo jiné předpověděla existenci částice o hmotnosti 550 až 650 protonů, která by mohla být podstatou temné hmoty. Kaluzovy-Kleinovy částice by měly interagovat s běžnou hmotou prostřednictvím gravitace i elektromagnetismu. Potíž je v tom, že by tyhle částice měly být smotané v dimenzi, kterou nevidíme. Na druhou stranu by se Kaluzovy-Kleinovy částice měly rozpadat na neutrina a fotony, což bychom mohli pozorovat na urychlovačích částic. Velký hadronový srážeč ale zatím nic takového nehlásí.
5. Gravitina
Teorie, které kombinují obecnou relativitu a supersymetrii do lahodného mixu supergravitace, předpovídají existenci částic zvaných gravitina. Supersymetrie předpokládá, že každý fermion má bosonického superpartnera, a naopak. Například foton, což je boson, by měl mít supersymetrický protějšek fotino, a graviton, částice ve kvantové teorii pole, která zprostředkovává gravitační sílu, by měl mít jako svůj protějšek gravitino. V některých teoriích supergravitace jsou gravitina velmi lehká, a představují kandidáty na temnou hmotu. Kandidaturu gravitin ovšem kazí fakt, že samotné gravitony jsou stále jen hypotetické, a jak už bylo řečeno, se supersymetrií to teď nevypadá moc růžově.
Tolik tipy Johara Ashfaqueho. Ve hře jsou ještě další úžasné věci, jako zrcadlová hmota (mirror matter), SIMPy, čili silně interagující masivní částice nebo třeba temná makra. Hon na temnou hmotu každopádně pokračuje.
Literatura
Conversation 15. 12. 2015, Wikipedia (Dark matter).
Déja vu s temnou hmotou?
Autor: Stanislav Mihulka (29.07.2015)
Vysvětlí chybějící část vesmíru stealth temná hmota?
Autor: Stanislav Mihulka (25.09.2015)
Zahrává si temná hmota se základními fyzikálními konstantami?
Autor: Stanislav Mihulka (20.11.2015)
Obklopují naší planetu vlákna temné hmoty?
Autor: Stanislav Mihulka (24.11.2015)
Diskuze:
Kolik váží elektromagnetické pole?
Radek Novák,2015-12-28 17:46:21
Pořád mi v těch uvahách chybí množství hmoty ve vesmíru vyskutující se ve vlnové podobě. Má ta chybějící hmota právě podobu elektromagnetických vln, záření?
Re: Kolik váží elektromagnetické pole?
Pavel A1,2015-12-28 23:54:46
To tam nechybí, ono je zjištěné a je opravdu zanedbatelné, viz třeba https://ned.ipac.caltech.edu/level5/March03/Freedman/Figures/figure10.jpg (to el-mag záření je označeno jako CMB, záření z ostatních zdrojů je ještě o několik řádů slabší). Proto je v úvahách o složení Vesmíru v naprosté většině případů zanedbává a nemluví se o něm.
Re: Re: Kolik váží elektromagnetické pole?
Radek Novák,2015-12-30 14:53:37
MeV to kg Conversion
For MeV to kg Conversion, yse E=mc2 to convert Joules to kg and then use the fact that 1 MeV is the energy required to move a charge e across a potential difference of 106 volts. Thus 1 MeV is 1.6×10−19×106 Joules. Therefore
m(kg)=106 eE(MeV)c2
or
m(kg)=1.780×10−30 E(MeV)
A handy thing to remember is that the electron rest mass is equivalent to 0.511 MeV.
- See more at: http://astrophysicsformulas.com/astronomy-formulas-astrophysics-formulas/mev-to-kg-conversion/#sthash.BXsLVoaP.dpuf
http://dev.physicslab.org/img/37f2b313-ed51-4b5d-9aa1-468d72c70f2f.gif
Takže se ptám po sumě energie všech fúzních reakcí od počátku vesmíru, ne na to kolik je zbytokvého reliktního záření.
Re: Re: Re: Kolik váží elektromagnetické pole?
Pavel A1,2015-12-30 21:42:43
Za dobu existence Vesmíru bylo spáleno cca 0,1% vodíku na helium a další prvky. Při tom se uvolní ve formě záření asi 1% jeho hmotnosti. Takže množství záření vzniklé spálením vodíku je asi 0.001% baryonové hmoty (ta je z 92% tvořena vodíkem, takže řádově to souhlasí). Pokud tvoří baryonová hmota 5% energie Vesmíru, tak záření vzniklé spálením vodíku je asi 0.00005% energie Vesmíru. Tedy jak jsem psal, je to o několik řádů méně než energie CMB.
Re: Re: Re: Re: Kolik váží elektromagnetické pole?
Pavel Nedbal,2015-12-31 13:50:41
Vážený pane Pavle,
zcela určitě se mýlíte ve:
1)spálení 0,1% vodíku - a kde se vzala ta čtvrtina helia? Na každý atom helia se musely v samém počátku spálit 4 atomy H. A taky vznikly mraky neutrin, byť lehkých.
To by ještě nemuselo stačit, protože
2) jestli v samých začátcích tady byla takřka rovnováha mezi hmotou a antihmotou, která díky jistému porušení vedla k nepatrnému přebytku hmoty, pak elmag. záření z anihilace tu ovšem někde zůstalo.
3) a ještě drobnost - při extrémních podmínkách, které tu byly, dochází ke generaci párů neutrino a antineutrino. A to proklatě mnoho. Jen mají malou energii/hmotu a tak je nedetekujeme.
Takže je tu spousta m=E/c2.
V rámci sluneční soustavy tato "temná hmota" samozřejmě také je, ale její hmotnost je výrazně menší, než hmotnost slunce a ostatních těles, proto neregistrujeme.
Ale vesmír je obrovský a z hlediska normální hmoty prázdný, ale součin těch obrovských kubatur a zmíněných lehkých částic a fotonů dá to, co nám chybí.
Dle mého mínění můžeme tzv. "temnou hmotu v souladu s Occamovou břitvou klidně škrtnout. A "temnou energii" bych "uřízl" také.
Re: Re: Re: Re: Re: Kolik váží elektromagnetické pole?
Pavel A1,2015-12-31 15:11:26
1) Téměř veškeré helium ve Vesmíru vzniklo při nukleogenezi na začátku velkého třesku.
2) To el-mag záření z anihilace je právě CMB.
3) Odhad podílu neutrin na energii Vesmíru je v tom grafu, na který jsem již odkazoval. Je to řádové více, než je energie el-mag záření, ale stále je to příliš málo na vysvětlení temné hmoty.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kolik váží elektromagnetické pole?
Pavel Nedbal,2015-12-31 23:53:54
A to se Vám zdá málo? Vždyť je jedno, jestli bylo ve velkém anihilováno, vzniklé fotony tvoří stejnou masu, jako původní hmota a antihmota, jen je to nyní rozptýlené, ale je to tady všude. A o téměř nekonečném množství nízkoenergetických neutrin nevíme zhola nic. Ale musejí tady všude být!
Žádná tzv. temná hmota mimo standartní model (baryony, leptony, fotony, +(možný hmotný ekvivalent gravitačních polí) neexistuje. Taky nevidíme spoustu těles, neionizovaného vodíku v hale galaxií, atd. Je to jen neznalost, v horším případě potřeba získat grant (peníze)na bádání pouze populárním směrem.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kolik váží elektromagnetické pole?
Pavel A1,2016-01-01 18:17:04
Vzniklé fotony tvořily stejnou masu (jak to nazýváte) v okamžiku jejich vzniku. Jenže od té doby se Vesmír rozpíná a jak se rozpíná, tak energie el-mag záření v něm klesá nepřímo úměrně jeho "velikosti". A protože se za těch více než 13 miliard let rozepnul hodně, tvoří dnes energie CMB 0,01% energie ve Vesmíru, ačkoliv v okamžiku svého vzniku tvořilo CMB téměř veškerou energii Vesmíru.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kolik váží elektromagnetické pole?
Pavel Nedbal,2016-01-01 20:22:29
Fotony se s rozpínáním samozřejmě rozřeďují, ale jejich energie/hmota v celém vesmíru musí úhrnem zůstat stejná. Musí přece platit zákon zachování. Hmota se také rozpínáním rozřeďuje, a přitom celková hmota vesmíru zůstává stejná. Mimochodem reliktní záření není z anihilace, ale z rekombinace jader s elektrony, kdy hmota přestala být jako celek ionizovaná (začátek "temného věku" vesmíru).
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kolik váží elektromagnetické pole?
Pavel A1,2016-01-02 11:55:28
S rozpínáním Vesmíru se nejen "ředí" el-mag záření, ale zvětšuje se i jeho vlnová délka. Protože l*f=c, musí se snižovat jeho frekvence a protože E=h*f, snižuje se i jeho energie. Zákon zachování energie (ten asi máte na mysli) neříká, že energie el=mag záření se nemění, ale že pokud klesne, musí se změnit na jinou formu energie. Tou je v tomto případě energie gravitačního pole. Jenže podle Obecné teorie relativity nelze definovat celkovou gravitační energii Vesmíru (tento nedostatek podědila už od Newtonovské gravitace, možná bude vyřešen až v kvantové teorii gravitace), jen lze definovat změny energie. A protože pro gravitační působení je důležitý rozdíl energií gravitačního pole, ne celková energie, nemá ani smysl se pokoušet definovat celkovou gravitační energii Vesmíru. A také, jak jste si možná všimnul, se nikde v popisech složení Vesmíru neuvádí.
Reliktní záření pochází z anihilace (co by asi jiného ionizovalo hmotu než Vesmír vychladl tak, že energie CMB už nestačila na její ionizaci). Při rekombinaci se jen CMB "oddělilo" od hmoty, tedy přestalo s ní reagovat, a začalo se volně šířit prostorem. Ostatně, že nemůže CMB pocházet z rekombinace vyplývá už z toho, že při rekombinaci by na jeden atom vzniknul přibližně jeden foton (o něco více, ale ne řádově více), zatímco v CMB je asi miliardkrát více fotonů, než je atomů, což odpovídá tomu, že CMB vzniklo při anihilaci hmoty s antihmotou.
El-mag záření nemůže vysvětlovat temnou hmotu, protože temná hmota tvoří shluky velikosti galaxií, ale el-mag záření takovéto shluky tvořit nemůže, to můžou jen hmotné částice.
A ještě něco k té Occamově břitvě. Occam nás nevyzývá, že máme škrtnout předpoklad, který se nám nelíbí. Occam požaduje, že pokud mámě několik teorií vysvětlujících daný jev, máme dát přednost té teorii, která má nejméně dodatečných předpokladů.
Podívejme se, která pozorování vedla k zavedení temné hmoty (a temné energie) do fyziky:
1. Galaxie se v kupách galaxií pohybují, jako by měly asi pětkrát větší hmotnost, než má pozorovatelná hmota.
2. Hvězdy na okrajích galaxií se pohybují tak rychle, jako by za nimi ještě byla další hmota, kterou ale nevidíme.
3. Vesmír je podle všech pozorování plochý, ale množství pozorované hmoty v něm je příliš malé na to, aby byl plochý.
4. Vesmír má velkorozměrovou strukturu - galaxie a kupy galaxií. Aby tato struktura vznikla, musely být na jeho začátku nehomogenity, ze kterých se tato struktura vyvinula. Jenže pozorovatelná hmota interaguje příliš silně na to, aby takové nehomogenity vznikly. K jejich vzniku potřebujeme hmotu, která přestala interagovat pozorovatelnou hmotou (a i sama se sebou) ještě před anihilací hmoty a antihmoty na začátku velkého třesku. To nemůžou být ani neutrina - i ta interagují příliš silně a navíc jich tak brzo nebylo dost.
5. Rozpínání Vesmíru se zrychluje.
... a jsou i další pozorování.
Pro vysvětlení všech těchto jevů stačí zavést dva předpoklady - temnou hmotu a temnou energii. Pokud toto odmítnete, musíte pro vysvětlení každého z těchto jevů zavést několik předpokladů, které budou navíc ve vzájemném rozporu. Například pohyb hvězd v galaxiích můžete vysvětlit modifikovanou Newtonovskou dynamikou, ale to je v rozporu s pozorovaným chováním kup galaxií. Co nám v tomto případě radí Occamova břitva?
Rok pryč a žádný nový výsledek
Milan Hrubeš,2015-12-21 21:31:55
Co vlastně víme? Aby se nám vesmír nesesypal potřebujeme nějakou "částici". Jak prosté, stačí si ji vymyslet aby souhlasila s výpočty. Nějak jsem ale nezaznamenal - např. "tyto a tyto částice to mohou být.." Jen jakási honba za přeludy.
Teorie virtuálních částíc
Martin Jahoda,2015-12-21 10:00:50
Nedávno jsem tu navrhnul, že temná hmota by mohla být jen brázda virtuálních částic vybuzená ve vakuu letící klasickou částicí. Jelikož virtuální částice by po vybuzení určitou dobu setrvaly než by zase zanikly tak by jich bylo více než počet částic co je vybudí a prakticky by se projevovaly jen gravitačně. Tuto teorii by šlo ověřit pokud bychom pustily fotony mezi dvě blízké desky a změřily jestli se změní síla kterou se přitahují. Když jsem se nad tím zamyslel tak by ještě záleželo jestli ty virtuální částice vznikají jako rázová vlna nebo až za prolétající částicí. Pokud vznikají jako rázová vlna tak by totiž ovlivňovali i částici která je vybudila a na velkých vzdálenostech by se to na fotonech projevilo rudým posuvem a protože čistota vákua stoupá tak by se to projevilo i tím, že by v starším vesmíru byl rudý posuv menší než v současnosti, protože čím méně částic ve vakuu tím více tirtuálních částc může vzniknout a tím více ovlivní posun frekvence k rudému posuvu. Tím by ovšem padla teorie o rozpínání vesmíru, nebo by to rozpínání bylo mnohem pomalejší.....
Re: Teorie virtuálních částíc
Daniel Konečný,2015-12-21 20:28:34
Nedavno jsem vam tam prihodil dve zasadni namitky, jednu teoretickou, jednu experimentalni, ke kterym uz jste se nevyjadril. Doporucuji dohledat a domyslet.
Re: Re: Re: Teorie virtuálních částíc
Daniel Konečný,2015-12-22 14:06:19
Samozřejmě, minulý příspěvěk jsem byl na telefonu, tak jsem to odbyl.
"Teoreticky problém k zamyšlení: ta brázda při pohybu vzniká při pohybu vůči čemu? Je snad temná hmota také relativní? Experimentální problem: sondy dnes velice přesně mapují rozložení gravitace nejen kolem země, anomálie způsobené takovýmto ohonem o větší hmotnosti, než samotné těleso by jistě naměřili (ať už by teda ohon směřoval kamkoliv)"
Re: Re: Re: Re: Teorie virtuálních částíc
Martin Jahoda,2015-12-23 11:01:36
Zadny ohon kolem Zeme nenamerite. Pokud opet pouziju analogi s brazdou za lodi. Aby vznikla brazda za lodi musi se lod pohybovat urcitou rychlosti jinak brazda nebude prakticky videt. Aby neco vzniklo musi byt kolem vakuum a castice se musi pohybovat relativistickymi rychlostmi. Jinak taky totiz plati,ze pokud chcete tento jev pozorovat nesmite se divat - tedy pro vysvetleni plati princip neurcitosti - kdyz okolo (v blizkem okoli) neni zadna jina castice, vznikne ohon, protoze v ten moment plati vsechy moznosti ktere vesmir zna pro pohyb castice z bodu A do B. Pokud jsou ale okolo jine castice tak ty uz urcuji a omezuji moznosti a temna hmota= virtualni castice nemuze vzniknout.
snáď ma niekto opraví
Jozef Vyskočil,2015-12-20 09:52:51
Teórie nových častíc sa mi zdajú nejako mimo misu. Alebo je slnečná sústava vo vesmíre mimoriadna anomália. Gravitačné pôsobenie temnej hmoty je oveľa silnejšie, ako ostatnej hmoty, takže gravitačné vzťahy v slnečnej sústave by mali byť úplne iné ako sú.
Re: snáď ma niekto opraví
Richard Palkovac,2015-12-20 11:35:12
Gravitacne vztahy v Slnecnej sustave (a myslim si ze aj v hociakej inej podobnej hviezdnej sustave vo vesmire) su prakticky v poriadku aj cisto podla Newtonovskej gravitacie. Na nejaky posun perihelia sa mozme ... osobne si myslim, ze aj ten by vysiel aj podla Newtona ak by sme uvazovali Slnko ako velke mnozstvo mensich objektov, ktore rotuju okolo spolocneho taziska, ale za to ma asi fyzici ukamenuju.
Ak k Newtonovej gravitacii este pridame myslienku gravitacnej aberacie , presnejsie povedane opozdene gravitacne posobenie, tak nam vyjde aj nejake to rozpinanie podobnych sustav, vid knizka "Anitgravitace" pana Krizka. To je ale dost sporne riesenie.
Elegantnejsie je pouzit na okolity vesmir Einsteinovu obecnu teoriu relativity.
No a na vesmir ako celok, mozeme do OTR pridavat rozne dalsie cleny, aby sme ju napasovali na to co pozorujeme, az do daslieho este presnejsieho pozorovania .
Osobne si myslim, ze OTR pre vesmir ako celok neplati, dokonca nevidim ani dovod na to aby pre vesmir ako celok bol zachovany zakon zachovanie energie a hmoty.
Re: Re: snáď ma niekto opraví
Jozef Vyskočil,2015-12-20 21:11:33
V slnečnej sústave nepozorujeme nijaký gravitačný vplyv temnej hmoty, ktorej by malo byť oveľa viac ako ostatnej hmoty.
Re: Re: Re: snáď ma niekto opraví
Richard Palkovac,2015-12-21 06:12:06
Temna hmota aj temna energia je vymysel vedcov, pretoze pozorovania nesedia s predpokladanou fyzikou.
S predpokladanou fyzikou to nesedi len preto, lebo mnozstvo hmoty v galaxiach sa len odhaduje a tie odhady su +/- velky autobus.
Takze napriklad temnu hmotu umiestnuju hlavne tam, kde je to pre nich vhodne, je rozmiestnena nerovnomerne.
Re: Re: Re: Re: snáď ma niekto opraví
Jozef Vyskočil,2015-12-21 08:01:13
Takže asi predpokladajú, že zachytia nejakú exotickú časticu, ktorá sa zhromažďuje všade inde v obrovskom množstve, len nie v slnečnej sústave.
Re: Re: Re: Re: Re: snáď ma niekto opraví
Richard Palkovac,2015-12-21 14:46:02
Dobra pripomienka :)
Osobne tmavej hmote ani tmavej energii nefandim. Na zrychlujuce sa rozpinanie vesmiru mam vlastnu hypotezu :
http://hayabusa.slovakforum.net/t264-topic
Re: Re: Re: Re: snáď ma niekto opraví
Marcel Brokát,2015-12-22 10:25:25
Já myslím, že se na to díváte špatně. Je úplně jedno, jestli a kam hmotu a energii umisťují. Je třeba si velmi vážit toho, že jsou schopni (vědci) přiznat nedokonalost, omylnost a nejistotu, omezené poznání.
I kdyby se nic nevyzkoumalo (jako, že si myslím, že můžeme očekávat velký průlom v poznání) tak jsem jim velmi vděčný...
Re: Re: snáď ma niekto opraví
Marcel Brokát,2015-12-22 10:37:53
Nejen fyzici Vás "ukamenují", ale i já jako poučený laik. Takových teorií (i když nemám nic proti invenci) když si sedneme u piva, vymyslíme celou řádku. To je v pohodě. Kamenem úrazu je to, že nejste schopen svou teorii napsat do matematických vztahů. Takže je to tak akorát na to pivo ..:-(
Re: Re: Re: snáď ma niekto opraví
Richard Palkovac,2015-12-22 10:53:44
Ak spravne predpokladam, tak narazate na odvodenie posunu perihelia planety (obeznice) Newtonovou gravitaciou, ak by sme Slnko rozlozili na mnoho objektov.
Matematicky , analyticky to potvrdit urcite nepojde, to nejde ani uz pri 3 telesach (mozno nejake specialne pripady) ale numericky by to urcite slo. Teda bud potvrdit alebo vyvratit. Ale mne sa nechce, az tak ma to nezaujima.
Ak narazate na moju hypotezu o Sivych objektoch, tak tam je zase problem s pouzitim matematiky pre singularitu, co sa predpokladam neda.
Re: Re: Re: Re: snáď ma niekto opraví
David Nečas,2015-12-25 22:17:59
Ale no tak. Problém tří těles nám nezabránil ve vytvoření statistické mechaniky, ne? A ta funguje zatraceně dobře.
Odmítnout něco a vytvořit hypotézu u piva jde snadno. Ale jen hypotéza, která má matematickou formulaci a předpovídá něco vyvratielného (AKA ověřitelného), má smysl.
A když vás to nezajímá, tak proč do toho kecáte?
Re: Re: Re: Re: Re: snáď ma niekto opraví
Richard Palkovac,2015-12-26 09:41:49
Stale pouzivate slovo "hypoteza" a preto som ani presne nevedel co mate na mysli, teraz uz chapem, ze Vam ide o ten posuv perihelia a to pre mna nie je ziadna hypoteza, len pripomienka.
Takze ak je problem 3 telies pre Vas jednoduchy, tak by mohlo byt jednoduche spocitat aj to, ze ak rozdelime Slnko na povedzme len 2 telesa (kazde s 1/2 hmotnosti Slnka) ktore obiehaju tesne vedla seba okolo taziska (a su dostatocne pevne aby sa nespojili do jednej gule) aky to ma vplyv na obeznicu.
A mozete moju pripomienku jednoducho vyvratit a mne to vobec nebude prekazat.
To, ze ma to nezaujima som povedal len preto, lebo sa mi to nechce pocitat numericky, lebo si myslim, ze len tak je to mozne.
Co sa tyka mojich zaujmov, tak ma skutocne zaujimaju len globalne veci. Takze napriklad ma nezaujima ako vznikol zivot na Zemi (a ci vobec vznikol na Zemi alebo niekde inde vo vesmire) , zaujima ma ale napriklad to, ze preco sa hmota spaja do stale zlozitejsich struktur az napokon vytvori zivot a ci je zivot posledna najzlozitejsia struktura alebo su este aj dalsie. Takze teraz uz dufam ze chapete preco ma posuv perihelia "nezaujima".
Re: snáď ma niekto opraví
Pavel A1,2015-12-21 17:33:15
Pokud je temná hmota rozprostřena homogenně a izotropně v měřítku několikanásobku rozměru Sluneční soustavy, tak se její působení na pohyb těles ve Sluneční soustavě navzájem vyruší a tedy se na tom pohybu vůbec neprojeví. A současná pozorování jsou v souladu s hypotézou, že temná hmota je rozprostřena homogenně a izotropně v měřítku celé galaxie a její hustota začíná klesat až za jejím okrajem.
Re: Re: snáď ma niekto opraví
Richard Palkovac,2015-12-21 17:47:56
Lenze ak dobre viem, tak temna hmota by mala tvorit prstenec okolo galaxie, pripadne prstenec okolo skupiny galaxii, ako napriklad na tom obrazku celkom hore v pravo.
Re: Re: Re: snáď ma niekto opraví
Pavel A1,2015-12-21 21:25:57
Temná hmota tvoří kouli kolem galaxie s postupně klesající hustotou ve vzdálenostech větších než je průměr disku. Viz třeba https://en.wikipedia.org/wiki/Dark_matter_halo.
Na tom obrázku není galaxie, ale kupa galaxií. Tam takový zdánlivý prstenec může vzniknout v důsledku srážky kup galaxií při projekci z vhodného směru.
Re: Re: Re: Re: snáď ma niekto opraví
Richard Palkovac,2015-12-22 06:57:21
Zaujimavy je ten graf na stranke wiki ktoru uvadzate. V okoli nasho Slnka, je vypocitana (podla obycajnej, "netemnej" hmoty) obvodova rychlost a pozorovana zhodna a iba vo vacsich vzdialenostiach je "problem". Takze tam kde vieme merat presne je to OK a az tam kde uz presne merat nevieme to nesuhlasi.
Re: Re: Re: Re: Re: snáď ma niekto opraví
Jozef Vyskočil,2015-12-22 07:55:30
Ktovie koľko percent hmoty etalóna hmotnosti 1 kg tvorí temná hmota.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: snáď ma niekto opraví
Jozef Vyskočil,2015-12-22 08:02:45
A ďaľšia pripomienka. Keď je rozložená rovnomerne, tak prečo ovplyvňuje rotovanie galaxií a nie slnečnej sústavy.
NEmaterialistický pohľad.
Richard Palkovac,2015-12-20 08:49:47
Kedže svet okolo nás študujem z dvoch pohľadov, tak teraz ten NEmaterialistický :
Stvoriteľ nám vybudoval dokonalú ilúziu nášho okolia, môžeme ju perfektne materialisticky popisovať fyzikálnymi zákonmi. Nerátal ale s tým, že sa v tej ilúzii budeme až toľko "vŕtať" a že dospejeme až po skladbu atómov a tiež do galaktických a nadgalaktických rozmerov.
Kedže videl čo sa deje a nechcel aby sme narazili na "hranice" a tým ho odhalili (asi je ešte príliš skoro), tak prilepil k pôvodnej ilúzii ešte dve ďalšie, svet atomárnych častíc a vesmírne rozmery.
Avšak neodviedol dokonalú prácu a to "lepenie" je stále viditeľné, tie tri ilúzie na seba nenadväzujú dokonale, odflákol to.
Toľko dnešná chvíľka poézie a prózy.
Re: NEmaterialistický pohľad.
Alamo Alamo,2015-12-20 14:32:34
a čo ak je to všetko naopak?
čo ak sa vesmír nerozpína, ale všetko hmotné sa v ňom zmenšuje?
Re: Re: NEmaterialistický pohľad.
Richard Palkovac,2015-12-20 16:45:45
Absolutna hodnota niecoho (hocicoho) nedava zmysel. Zmysel dava vzdy len ak nieco s niecim porovnate. Takze to co hovorite, je uplne to iste, ako by sa vesmir rozpinal.
Re: Re: Re: NEmaterialistický pohľad.
Alamo Alamo,2015-12-20 23:55:24
ak je to to isté, znamenalo by to, že tá opačná interpretácia je rovnocenná (aj keď reverzná) ku klasickému výkladu
tú šialenosť som len tak "zapotil"
ale, teraz ma napadlo, že jeden rozdiel by tam bol
pri interpretácii "vesmír sa rozpína", treba hľadať zdôvodnenie "v priestore", pridať mu vlastnosť na viac konštantu lambda, temnú energiu
pri interpretácii "my sa vo vesmíre scvrkávame", bude odpoveď v tej hmote s ktorej sme zložený "niečo sa deje s našou hmotou", a tá je tak nejak "uchopiteľnejšia"
naozaj sú tie dve interpretácie "rozpína sa vesmír" - "kolabuje hmota vo vesmíre" rovnocenné?
Re: Re: Re: Re: NEmaterialistický pohľad.
Richard Palkovac,2015-12-21 06:03:46
Medzi "kolabuje" hmota a zmensuje sa (rozmer) je rozdiel. "Kolabuje" je totiz zmena kvality hmoty, takze to nie je to iste.
Rovnocenne je to len vtedy, ak hovorime o rozmerovom "zmensovani" , co samo o sebe nic neznamena (ak to namate s cim porovnat)
Re: Re: Re: Re: NEmaterialistický pohľad.
Karel Rabl,2015-12-21 16:11:06
Mám podobný názor jako Vy jestliže hmota někam padá nebo se "zmenšuje"je relativně stejné stím že padá jinam a sice do čtvrtého rozměru tim by se vysvětlila ona temná energie a temná hmota jsou vlastně takové shluky v časoprostoru.
Re: Re: Re: Re: Re: NEmaterialistický pohľad.
Alamo Alamo,2015-12-21 20:22:24
ja si s toho nejakú teóriu vyvodzovať netrúfam
už len dodám, že interpretácia pozorovaného, môže byť aj vyslovene netriviálna, niekedy doslova musí byť
podobne to bolo s prechodom od geocentrizmu k heliocentrizmu, aj keď ľudia celé dejiny, na vlastné oči pozorovali že "slnko obieha zem", "Ktosi" prišiel na myšlienku, že ak by to bolo naopak, všetky tie "fatamorgány" epicikli v ktorých nevysvetliteľne a ťažko predpovedateľne "tancujú planéty", sa vynegujú
nemôžem sa zbaviť dojmu, že sme zase v obdobnej "predkopernikovskej" situácii, zase raz na oblohe pozorujeme "preúdesné pohyby" (temnú hmotu, temnú energiu) ktoré sa nám nedarí uchopiť a vysvetliť
čo ak sú to fakt iba "fatamorgány", ktoré by zmizli, keby sme našli odvahu na nejakú "Kopernikovskú" reinterpretáciu pozorovaného?
(a nemusí to byť priamo tvrdenie "my sa scvrkávame")
Re: Re: Re: Re: Re: Re: NEmaterialistický pohľad.
Richard Palkovac,2015-12-21 20:27:36
Myslim, ze este velakrat budeme v "predkopernikovskej" situácii .
Re: NEmaterialistický pohľad.
stanislav vyskočil,2015-12-20 17:39:47
Vážený, tak ten pohled materialistický:
1. Žádný stvořitel se kterým jste včera mluvil a víte co videl že se děje NEEXISTUJE!
Dokažte ho ! nebo laskavě držte hubu a nic nepište. Kolik kvůli němu bylo válek?!
Nemáte na něho mailovů adresu? chci mu napsat.Co by mu asi tak psali jeho ovečky?
Muslimi ,židé a křestani,vězni, děti.......
2. V našem multivesmíru ,jednomu z mnoha, se zákony ustanovili podle síly a velikosti velkého třesku s inflací,náhodně a my existujeme s antropickým principem protože těch multivesmírů je nekonečně mnoho v nekonečné inflaci.
V Cernu se snaží rozmotat co se to vlastně stalo a zdá se, že je ještě stále co objevovat.Těch problémů není nekonečně mnoho ,jak tvrdí Grygar? Bůh mezer jenom proto stále ještě existuje, ale to nebude ten Váš, ale ten o kterém píše Einstein.
3. Zato tady na zemi proběhla Evoluce hmoty o které víme prakticky už všechno . Nejdřív byla hmota a až potom duševno. Na počátku nebylo slovo a už vůbec ne u Boha ,ale anorganický hmotný replikátor ,možná i z vesmíru.
Naším zřizovatelem je software genomu DNA z Evoluce .Nás tvoři jenom naše geny a ty nás udržují jenom ke své vlastní reprodukci. Je jím jedno zda se Vám to líbí. Řídí nás pomocí bolesti ,hladu,žízně,pudů ,sexu s orgasmem, jak rafinované. .Amen.
Re: Re: NEmaterialistický pohľad.
Richard Palkovac,2015-12-20 19:10:38
Prilis emotivne prejavy , ako ten Vas, su prave jedinou zbranou a nastrojom (nabozenskych) fanatikov, ktori kedze nemaju argumenty, maju len tu moznost.
Re: Re: Re: NEmaterialistický pohľad.
Karel Rabl,2015-12-21 16:01:57
Těch "zbraní" je mnohem víc než si myslíte a oproti Bibli mají určitou logiku v čase např.Bůh stvořil zemi za sedm dní jak to mohl udělat když země okolo které se otáčelo slunce vlastně neexistovala jak tedy ten den byl dlouhý 24hodin nebo 24hod a jedna minuta, nebo 24 tisíc let?Okolo země se otáčí slunce, neposkvrněná panna Mária když byla manželkou stolaře...Incest Adamové ženy s některým ze svých potomků atd
Re: Re: Re: Re: NEmaterialistický pohľad.
Richard Palkovac,2015-12-21 16:16:44
Nie som nabozensky zalozeny, napisal som si "vlastnu bibliu" :
http://hayabusa.slovakforum.net/t277-topic
Co sa tyka mojho prispevku, ktory kolega pred Vami ohnivo kritizoval, tak ten nema s nabozenstvom nic spolocne.
Jedna sa v nom iba o to, ze svet okolo nas moze byt objektivne existujuca realita ale rovnako dobre aj len iluzia. A s tym ani ten najvedeckejsi vedec sucasnoti nic nezmoze, je to totiz dane povahou nasho vedomia, o ktorom zatial nevieme v podstate nic .
Ak by to niekoho zaujimalo, tak o podstate vedomia som tiez nieco uz napisal :
http://hayabusa.slovakforum.net/t280-topic
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
