První multidisciplinární audit léků tradiční čínské medicíny

Molekulární genetici, toxikologové, forenzní technici, chemici a radiologové, si na australských univerzitách a ústavech špičkovou technikou posvítili na to, čím alternativní medicína uzdravuje. Na léky tradiční čínské medicíny se toho hodně provalilo.

Když Osel nedávno otiskl článek o Centru tradiční čínské medicíny se statutem samostatného oddělení Fakultní nemocnice Hradec Králové, sneslo se na něj tolik kritiky, že až. Faktem je, že obliba tradiční čínské medicíny roste. Děje se tak celosvětově. Nejspíš proto, že panuje všeobecná představa, že jde o léčbu přirozenou, praktikovanou po tisíciletí a tudíž i bezpečnou a také moderními metodami nějak kontrolovanou.

Zakopaný pes je v tom, že složení u těchto léků se neuvádí a když, tak většinou jen rámcově. Nejsou-li u léku uváděny účinné látky, pak se ani kontrolní orgány nemají čeho chytit. Nedostatek informací může za to, že seriózní šetření zpravidla není.

Megan L. Coghlan je Australanka, která se rozhodla zjistit, co léčba klasickou čínskou medicínou obnáší. Pracuje v DNA laboratoři na Curtin University, což dává možnost z genetického kódu (DNA ve vzorku) toho o složení léků hodně vypátrat. Aby toho zjistila ještě víc, dala dohromady partu sedmnácti špičkových veterinářů, lékařů, chemiků a fyziků a společně dvacet šest hojně předepisovaných léků podrobili genomickým, metabolickým, hmotnostně spektrografickým, radiologickým,...testům.

Sekvenční analýza přítomných kousků DNA odhalila, že polovina léků obsahovala rostlinné a živočišné tkáně takových druhů, které v nich, podle receptury, neměly co pohledávat. Zvlášť v oblasti živočišné říše v lécích panoval hokej. Specifické úseky DNA ukazovaly například na častou příměs tkání skotu. Zajímavé to je i proto, že chov krav v Číně moc rozvinut není, ale v lécích se jejich DNA vyskytla hojně. Pochopitelně že léčený pacient z „příbalových letáčků“, neměl šanci vyčíst, že ho léčí hovězím. Podle všeho jde o rohovinu paznehtů, kterou se často nahrazuje úzkoprofilový roh nosorožce. Buvolí DNA v lécích figuruje také, ale i když jich je v Asii mnohem více než skotu, v lécích jsou jen sporadicky. Pokud bychom to vzali jako měřítko léčivosti, potom by krávy vedly pět ku jedné.

V testovaných lécích se našly i jiné zajímavé složky, které tam také být neměly. Například tkáň kozy, ovce, žáby a chřestýše. Nejoblíbenější u čínských magistrů jsou ale psi. Jejich DNA obsahovaly hned čtyři léky. Kočičí fluidum mělo léčit jen ve dvou případech, pokud ovšem nešlo o nechtěnou přísadu exkrementů. Zda z podobného nepořádku nepochází i DNA krysy, to test DNA určit také nedokázal. Zato o neúmyslném obohacení léku o substanci z chráněných a mizejících zástupců rodu Panthera (buďto tygra, nebo levharta sněžného), se moc polemizovat nedá a komentovat to slušně také nejde.

Polovina testovaných tradičních čínských léčiv obsahovala zamlčené farmaka jako například warfarin. To by mohlo vysvětlit, proč je v některých případech tradiční čínská medicína účinnější, než placebo.

Polovina testovaných tradičních čínských léčiv obsahovala zamlčená farmaka jako například warfarin. To by mohlo vysvětlit, proč je v některých případech tradiční čínská medicína účinnější, než placebo.

Fyziologicky ladění členové party zůstávali poměrně dlouho v klidu. Nález nedeklarovaných látek u sedmi léků, protože se jednalo jen o přítomnost kyseliny acetylsalicylové - aspirinu, je moc nevzrušil. Zpozorněli až když ve dvou lécích kapalinový chromatograf signalizoval syntetické analgetikum paracetamol. Pak už toho začalo být i na ně moc. V dalším léku totiž zjistili látku proti srážlivosti krve, prodávanou v lékárnách pod názvem Warfarin (pro alternativní lékárníky nepodstatný detail). Ve dvou případech šlo o dva druhy antihistaminik.
Klasickými protizánětlivými umělými léky ty „alternativní“, doslova oplývaly. Prokázal se Dexametazon, Betametazon, Diclofenac, Ibuprofen i Piroxicam. Nechyběly ani neurotoxiny - brucin a strychnin. A jak jinak, i na ty se v udávaném složení léku, jaksi pozapomnělo. Tím nejméně znepokojivým zjištěním asi je, že alternativní čínská medicína si hodně libuje (pochopitelně že zase bez sebemenšího upozornění), v kofeinu, efedrinu, pseudoefedrinu, metylefedrinu a theofylinu. Jako třešinka na dortu, a nebo spíš gólem do vlastní branky, se dá označit průkaz antibiotika Amoxicilin.

Je toho poměrně dost, co všechno se v oněch šestadvaceti lécích našlo. Téměř u všech těchto nedeklarovaných „příměsí“, se ukázalo, že jde o výdobytek moderní doby, dílo chemiků a tudíž syntetické, což k rádo proklamované tísícileté tradici zrovna moc nepasuje.

Tým fyzikálně laděných expertů se také nenechal zahanbit. Z plamenů spalovaných vzorků vyčetli, že v tom, v čem naše klasická medicína spatřuje ohrožení zdraví, vezmeme-li za bernou minci limity uznávané americkou FDA (Food and Drug Administration ), britskou MHRA (Medicines and Healthcare Products Regulatory Agency) a potažmo i světovou WHO, tam čínští alternativci spatřují základ léčby. A jak se zdá, bez ohledu na druh léčeného neduhu. Z dvaceti testovaných léků (tedy ve všech případech), vždy nejméně u jednoho parametru by alternativní léčba znamenala pro nemocného překračování maximální povolené denní dávky pro šedesátikilového člověka. Ještě bizarnější na kauze těžkých kovů je, že ve většině přípravků by to odpovídalo překročení limitu více než dvakrát a v osmi případech (z těch dvaceti), více než desetkrát.

Jednomu se až na jazyk dere parafráze názvu jednoho filmu. „Ti alternativci musejí být šílení“, když předepisují léky v nichž je co tam nemá být a pacient se ani nemá šanci dovědět, že z 26 náhodně vybraných léků jich devět překračuje zdraví škodlivou mez a to dokonce pro tři testované toxické látky současně. Kromě těch devíti, které se podle našich norem se zdraví poškozujícími jevily hned třikrát, jich deset dalších neprošlo kvůli toxicitě, z dalších dvou důvodů. Asi nejlépe situaci dokresluje obrázek, který se výzkumníkům vyjevil, když sesypali všechny své poznatky na jednu hromadu:

Megan L. Coghlan, et al., 2015

Non-compliance = nevyhovující. Autoři studie tento pojem definují jako prokázanou příměs ilegálního a nehlášeného rostlinného, nebo živočišného druhu, který není na léku deklarován, případně přítomnost těžkých kovů v množství, které přesahuje přípustný denní limit stanovený WHO. Ze všech 26 léků klasické čínské medicíny, se jako „neškodlivé“ jevily jen dva léky. A to nejspíš ještě jen proto, že se „nezúčastnily“ všech testů. (Kredit: Coghlan a kol., Curtin University, 2015)

Závěr

I autoři studie ho považovali za zbytečnost.

Literatura

Megan L. Coghlan a kol.: Combined DNA, toxicological and heavy metal analyses provides an auditing toolkit to improve pharmacovigilance of traditional Chinese medicine (TCM). Sci. Rep.5, 17475; doi: 10,1038 / srep17475 (2015).

Autor: Josef Pazdera , Jan Špaček

Datum: 18.12.2015

Tisk článku

Související články:

Neexistující energie a tajné byliny Autor: Tomáš Cikrt (15.11.2015)
Psychologové tvrdí, že prokázali vztah mezi vírou v nesmysly a sníženou inteligencí Autor: Josef Pazdera (04.12.2015)

Diskuze:

Reakce na pana Bakošoše

Vítek Brankovič,2015-12-22 12:59:50

Ale to jste si zle vyložil ten překlad, pane Bakoši. Autoři tím zdaleka neříkají, že to byly pokoutně někde namíchané léky, ale že u nich nešlo doložit původ a proto BY NEMÉLY BÝT NA TRHU. Jenže ony byly na trhu v oficiální distribuční síti lékáren.
Ale i kdyby to bylo, jak říkáte a šlo o léky od nějaké špindíry baby kořenářky z ulice, tak Vás opravdu nezaráží, že mezi těmi „léky“ s rodokmenem a bez rodokmenu vlastně nebyl co do „kvality“ rozdíl? Že vlastně žádné nesplňovaly základní normu – nebýt zdraví nebezpečné? Aby v nich zkrátka bylo uvedeno co v nich je, aby to tam bylo a ne něco co tam být nemá a že pokud tam jsou přimíchávány klasické léky, jako antibiotika a Warfarin, že by to mělo být uvedeno? Zaplať pánbůh, že někdo takovou studii udělal i všem, co její výsledky šíří.