Tým vedený Elizabeth Gouldovou z Princeton University prokázal, že samcům laboratorních potkanů přibývá v části mozku zvané hipokampus až 30% nových neuronů poté, co si samci vybojují vůdčí postavení mezi svými rivaly. Poražení potkani podobné zvýšení v počtu neuronů neprodělají. Hipokampus je zodpovědný za učení a paměť a neustále v něm vznikají nové a nové nervové buňky. Denně se jich tu každému potkanovi „narodí“ asi 9 000. Většina buněk během týdne zase odumře. U potkanů, kteří se propracovali na vrchol společenského žebříčku, pozorovala Gouldová zvýšené přežívání neuronů. Podobné zvýšení počtu neuronů v hipokampu lze zaznamenat i u zvířat chovaných v prostředí bohatším na podněty nebo u zvířat nucených k vyšší fyzické aktivitě. Není jasné, jestli se podobné mechanismy prosazují i v lidském mozku, ale jejich objev by teď asi nebyl velkým překvapením. 

O tom, že vítězství a dominantní postavení  může zásadně změnit funkci mozku, svědčí velmi výmluvně příklady mořských ryb klaunů žijících v symbióze s mořskou sasankou. Skupina ryb se skládá z jediného samce a skupiny samic. Když samec uhyne, mění se vítězná dominantní samice velmi rychle na samce. Přitom celá její „přestavba“ začíná právě změnou mozkových center, jež řídí hormonální regulaci v těle. Změny v mozku jsou patrné už pár hodin po vítězném střetu.

Zajímavá je v tomto směru i teorie i českého etologa Luďka Bartoše, který se kromě jiného velice intenzivně zabývá jeleny. Bartoš došel k závěru, že z bojů nevychází vždy jako vítěz jelen s nejmohutnějším parožím, ale že je tu patrný přesně opačný mechanismus. Vítězi parohy sílí a poraženému jelenovi naopak v následujícím roce ozdoba hlavy slábne. V případě „comebacku“ poraženého jelena je možné zaznamenat i zvrat ve vývoji jeho paroží, které po návratu na výsluní vítěznému jelenovi opět zesílí.