Onemocnění PRRS známe už 35 let. Moc se o něm nepíše, nejspíš proto, že netrápí lidi a také, že jsme si s ním za celou tu dobu nedovedli poradit. Pro chovatele v jehož chovu se vyskytne, znamená pohromu. Začne to tím, že sem tam nějaké to zvíře kašle. Postupně se přidají další a mnohé to zase přejde. Horší je, že po čase chovatel zjistí, že mu zvířata nepřibírají na váze. Prasnicím se nechce zabřezávat a těm, kterým se to povede, rodí předčasně a plody mají malé. Farmář svůj brav krmit musí, jenže mu na něm nic nepřirůstá a s klesající porodností se přidávají problémy s obnovou stáda. Nějakou dobu se mu daří vytloukat klín klínem a i když zkusí nemocné vyřazovat a nakupovat místo nich zdravá zvířata, moc to nepomůže. Infekčnost viru patřícího do skupiny RNA virů, je záludná. Přenáší se vzduchem a chytnout se dá i od zdánlivě zdravých zvířat. Kanci navíc přenášejí viry na prasnice semenem, takže ani zavedení inseminace a omezení kontaktu zvířat, situaci nezvrátí. Veterináři, kteří rádi léčí, na to někdy mají jiný názor, ale praxe se kloní k opatření přezdívanému „všechno ven“. Stádo vybít, prostory desinfikovat a začít „od píky“ znovu.
PRRS je celosvětový problém. Jedna z těch silnějších vln, která proběhla Čínou v roce 2006, měla podle tamní veterinární správy, za následek úhyn dvou milionů kusů prasat. V USA ztráty způsobené touto nemocí odhadují na 664 milionů dolarů ročně. U nás v Evropě máme kvůli PRRS pulty v obchodech chudší zhruba o 6,8 milionů tun masa. Že to zaplatíme v ceně toho zbytku, netřeba rozvádět.
Dosavadní snahy o prevenci a podporu imunity, narážely na problém, jako ho známe u chřipky - viry občas rádi zmutují. Vakcinace, v tom lepším případě, je účinná jen ze 40 %.
V roce 2012 přišla Jennifer Doudna z University of California-Berkeley s nápadem, který vešel ve známost jako systém „CRISPR/Cas9“. V molekulárně genetických laboratořích se takřka přes noc zmíněná metoda úpravy genomu stala šlágrem. Spojuje výkonný enzym s přesným naváděcím systémem. Tím je krátký řetězec ribonukleové kyseliny. Ten má na starosti vyhledat v dědičné informaci přesně to místo, které mu nastavíme. Připojený enzym s funkcí molekulárních nůžek (nukleáza Cas) pak střihne do dvojité šroubovice DNA tam, kam má předurčeno a nenadělá nepořádek někde jinde. Metoda dovoluje nejen ničit střihem do šroubovice, ale do vybraného místa umožňuje i vkládat jinou informaci. Když na to přijde, tak i geny z cizí DNA. V případě našich čuníků ale tak daleko chodit nebylo třeba. Stačil genový knockout a poničení jen jednoho jediného proteinového genu s libozvučným jménem CD163. Ten je pro PRRS virus něco jako místo, kde se mu jeho kotva "chytne", bez jeho přítomnosti si na povrchu prasečích buněk ani neškrtne.
Nově vyšlechtěná prasata ve svém genomu žádný gen navíc, nemají. Vědci jim jen jeden utlumili, takže vepřová flákota, místo asi 50 000 proteinů, má jen o jednu bílkovinu méně. To náš jazyk nemá šanci poznat, nicméně to, že jde o produkt GMO, by mohlo vadit některým mozkům. V Americe nejspíš ne, protože v GMO organismech tam veřejnost problém nespatřuje. Věří své FDA, přísné instituci na světě, která ze zákona hlídá zdravotní nezávadnost toho, čím se v USA léčí a co se prodává k jídlu. Kromě geneticky modifikovaných plodin jako je kukuřice, rajčata, jahody, řepka, ryby,… se Amerika staví vstřícně i ve schvalování klonů pro výživu lidí a stejně tak mléka od klonovaných krav. Čína a přilehlé oblasti se na „škodlivost konzumace genů“ také dívá racionálně. Už proto, že to v obchodech zlevňuje jejich každodenní rýžový „chléb“ i zřídkavou čokoládu.
Proti novým čuníkům tedy nejspíš zbytek světa protestovat nebude. Jak to ale bude u nás se těžko dá předvídat. I problém s medem vyřešila EU jen šalamounským slovíčkařením a nad jeho dovozem z krajin, kde pěstují nové plodiny - rezistentní kukuřici, bavlník, řepku, sóju,... Damoklův meč visí tak trochu stále. Med, jak známo, obsahuje pyl a v tomto případě je modifikovaný.
Evropa si pěstitele GMO plodin letos vyhnala a z velké části při tom vylila i vaničku výzkumu. Zajímavé, nebo spíš tristní na tom je, že nám nevadí produkty z plodin ve většině Evropy zakázaných pěstovat, dovážet. Asi nebudu sám, komu se opatření nedovolit našim farmářům snížit náklady pěstováním nově vyšlechtěných plodin a přitom současně produkty z nich importovat (jak k lidské výživě, tak i krmení zvířat), poněkud schizofrenní. Moc bych se proto přimlouval za to, abychom ke GMO vepříkům, nevnímavým k nemoci, kterou je i nejeden z našich chovů prolezlý, byli shovívavější. Už kvůli těm levnějším řízkům. Co říkáte?
Literatura
University of California-Berkeley
Genus tackles major pig disease with breakthrough technology
http://phx.corporate-ir.net/phoenix.zhtml?c=130998&p=irol-news
Diskuze:
Pane Pazdera dotaz + nabídka
Miroslav Stuchlík,2015-12-26 23:54:37
"Metoda dovoluje nejen ničit střihem do šroubovice, ale do vybraného místa umožňuje i vkládat jinou informaci. Když na to přijde, tak i geny z cizí DNA."
Jak velký gen je možno takto do DNA vložit? Zvládne to i gen pro dystrofin? Pokud to dokážete začínám shánět sponzory pro váš výzkum.
Funkce vypnuté bílkoviny?
Leopold Sojka,2015-12-10 11:27:22
Je pěkné, že se takhle "jednoduše" vypořádali s nemocí, ale ví vůbec někdo jakou funkci ta vypnutá bílkovina měla? Určitě nikdo nevěří tomu, že by to byla úplně zbytečná a nepotřebná bílkovina, jen jakási jedna z mnoha, a že v těle neměla žádnou funkci.
Když jedna jediná bílkovina dokáže způsobit například nemoc šílených krav, co když vypnutí jiné bílkoviny "odbrzdí" nějakou podobnou?
Re: Funkce vypnuté bílkoviny?
Leopold Sojka,2015-12-10 11:29:04
Opravdu má někdo chuť na takový řízek?
Re: Re: Funkce vypnuté bílkoviny?
Jenda Hrach,2015-12-12 00:01:02
Že jsem tak smělý, neměl bys touto logikou vyloučit i řízek z bioprasete? Přirozenými mutacemi se zjevně nějaké náhodné bílkoviny deaktivují i samy od sebe prostě jen tím že svítí sluníčko a enzymům na kopírování DNA se občas něco nepovede (například u člověka se občas sám od sebe přestane vyrábět CFTR nebo inzulin), takže ať už pozřeš cokoli, nikdy si nemůžeš být jistý, jestli tam nějaká taková novinka není - a vzhledem k tomu, ke kolika mutacím samovolně dochází, jich tam nejspíš bude hned několik.
Re: Re: Re: Funkce vypnuté bílkoviny?
Milan Krnic,2015-12-12 11:09:39
Geny, negeny, když řízek, tak rozhodně ne z prasete, a jedině halal. Pak se nemusíme bát ničeho. :-)
Re: Re: Re: Re: Funkce vypnuté bílkoviny?
Leopold Sojka,2015-12-12 12:23:21
Chápu na co narážíte.
Já k tomu jen dodám, že náboženství není jen návod k duchovnímu životu, ale je to zároveň i přesný "manuál" ke každodennímu životu. Že je prase nečisté má zcela prostý a praktický význam. Vepřové maso je šťavnaté a silně tučné a v teplém prostředí se spoustou hmyzu a jiných parazitů velice rychle podlého rozkladu, lidem hrozí otravy a nemoci. A aby se tomuto předešlo, byla do jejich manuálu vložena informace, že prase je zvíře nečisté. Aby se mu lidé vyhýbali. Prosté a účinné.
Podobné instrukce najdeme i jinde. U nás je to například to, že muchomůrka červená je jedovatá houba. Přitom to není pravda, je jen halucinogenní a její účinky využívali šamani. Ale aby se zabránilo tomu, aby si s ní hráli i prostí lidé, tak se vypustila informace, že je jedovatá.
Re: Re: Re: Re: Re: Funkce vypnuté bílkoviny?
Milan Krnic,2015-12-12 17:48:58
A podobně, protože by se snížili obrovské zisky firem vyrábějících postřiky, nepřímo pak protože je dobré udržovat populaci ve stálém napětí, začali někteří lidé šířit hoax o škodlivosti genetických manipulací.
Chápu to, přednášky biologie jsou náročnější, než televizní seriály.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Funkce vypnuté bílkoviny?
Leopold Sojka,2015-12-12 18:28:35
Pokud je to hoax, pak vám jistě nebude dělat potíže to dokázat a všechny obavy tak vyvrátit jako neopodstatněné.
(a když snížili, tak ziski, aby platila shoda přísudku s podmětem :-) Ale chápu to, čeština je náročná)
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Funkce vypnuté bílkoviny?
Milan Krnic,2015-12-13 10:02:41
Popel na hlavu mou (korunu na tu vaší).
To nevím, jestli mi to nebude dělat potíže. Věšteckou kouli nemám :-)
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Funkce vypnuté bílkoviny?
Leopold Sojka,2015-12-13 13:28:05
Hlava je moje, ne mojé, takže na tu vaši, ne na tu vaší.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Funkce vypnuté bílkoviny?
Milan Krnic,2015-12-16 12:05:19
Uznávám, že fakticky lze pravopis řešit lépe, než-li GMO :-)
Josef Pazdera
,2015-12-11 01:41:22
Na otázku co ten protein vlastně dělá lze odpovědět – s velkou pravděpodobností nic důležitého. Nebylo by to tak překvapivé, jak si nejspíš myslíte. Řada proteinů i v našem těle není potřeba, a některé dokonce škodí. Ba co víc, vytvoříme si je (a zatěžujeme tím matku, protože ona nás živí), abychom je vzápětí zase hned začali rozebírat a složitě fagocytózou musíme zbytky likvidovat. Jednak to zatěžuje imunitní aparát a matku to také stojí energii navíc. Jako příklad lze uvést tvorbu končetin. O dob, kdy jsme z moře vylezli na souš, se nám při vývoji plodu v děloze nejprve vytvoří mezi prsty blány.
A teď si zkuste tu Vaší otázku otočit. Kdyby evoluce byla rychlejší, než genetici a knokautovala gen, který těm zvířatům pomáhá v dané situaci přežít lépe a radostněji, protože jim dovoluje žít bez kašle, teplot a potratů a přitom nijak viditelně nestrádají. Zajímalo by vás potom také, jaký ten protein má funkci?
Na otázku kdo by takový řízek chtěl vás mohu ubezpečit, že většina světa a že jí bude ale zcela jedno, zda se Evropa přidá, nebo ne.
A je tu ještě jedna věc. Ta nová metoda CRISPR neumí jen ničit. Ta už je tak sofistikovaná, že pokud by se ukázalo, že je potřeba daný gen pro protein, který slouží virům, jako kotva, zase dát buňce zpátky, už právě onou metodou je gen možné dát zase do pořádku. Jinak řečeno, většina světa v tom nebude spatřovat problém a nebude chtít čekat, než odolné „plemeno“ vznikne náhodnou mutací.
Re: Josef Pazdera
Leopold Sojka,2015-12-11 10:38:36
Zajímavé argumenty. Sice nevíme co děláme, ale určitě nic důležitého?
Patrně jste zastánce názoru, že v lidském těle je spousta zbytečných orgánů, a že bez nich se člověk docela dobře obejde. Nepotřebujeme slepé střevo, žlučník, polovinu střev, mandle, slezinu, stačí nám jedna ledvina, jedna plíce. Jen nás tyhle zbytečné orgány zatěžují a musíme je živit :-) Je to tak?
Že někdo viditelně nestrádá přece nic neznamená. Například mnoho lidí kolem nás kouří. A strádají nějak viditelně? Nestrádají. Přesto o škodlivosti kouření nikdo nepochybuje. Ale lidé už jsou takoví. Co nebolí, o tom si myslí, že to nijak neškodí.
Když argumentujete evolucí, tak se dá říct i to, že kdyby ty proteiny neměly nějakou funkci, nebyly by tam.
A protože o jejich funkci nevíme vůbec nic, tak je dost hloupé něco namátkově vypínat a pak tvrdit, že to určitě ničemu vadit nebude. A ještě přemlouvat ostatní, aby se toho nebáli.
Josef Pazdera,2015-12-11 20:10:38
Slibuji, že už nebudu poučovat a že reaguji naposled. Jen bych Vás chtěl upozornit, že pokud si myslíte, že nemáme v těle zbytečné orgány, mýlíte se. Bez obratlů kostrče by se řada z nás ráda obešla. Nejde jen o hokejisty a krasobruslaře. Těch co někdy někde upadli a už jim ne a ne srůst a boli i při obyčenem sezení, není málo. Stejně tak dívky, co jim až příliš vyčnívá přes plavky a dává najevo, že kdysi byly ocasaté. Podobně jako již zprvu nám rostoucími blánami mezi prsty to je i se zuby moudrosti. Stále někomu ještě vyrostou a jsou akorát ku škodě. Stomatologové Vám potvrdí, že není málo těch, kterým se přes dáseň ani neprořežou, ale mají kaz a musejí ven. Jejich trhání ani zdaleka není bez rizika. Hrozí embolie, ochrnutí, občas i to nejhorší.
Podobně to vypadá s produkcí některých protilátek. Zdá se, že s vymizením parazitárních červů nám geny, které měly původně smysl, teď vyrábí něco, co smysl ztratilo a nešťastníkům přivodí autoimunitní choroby, astma, zkřivené bolestivé klouby,… Někde už léčbu alergií a astma záměrným infikováním střevních parazitů s úspěchem provádejí. Osobně se domnívám, že budou pacienti, kteří před konzumací tasemnic, škrkavek, hlístů a podboných pochutin, také dají brzo vypnutí příslušných genů přednost. Proteinů, které v našem těle máme a bez nichž se obejdeme je určitě mnoho. To proto, že řada důležitých funkcí je zdvojena případně ztrojena. Příklady alternativních enzymatických kaskád to potvrzují. Evoluce to zkrátka tak zařídila, přišla na to, že mít rezervu v tom hlavním, se vyplácí. Nepovědět by Vám mohly nemoci u nichž musí člověk dostat vadný gen od obou rodičů, aby se projevila.
Je dobré si uvědomit, že i většina léků funguje právě na principu utlumení činnosti genů a jejich produktů, ať už jde o enzymy, hormony, peptidy, proteiny. Čato jde o vyblokování receptoru, mediátoru, případně obojího. Nemocní takové léky často musejí brát doživotně, navzdory tomu, že jim navozují řadu nežádoucích vedlejších účinků. Prasata trpící infekcemi PRRS, o nichž tu je řeč, jsou také svým způsobem pacienti. Zmíněným onemocněním rozhodně strádají. Vědci přišli na způsob, jak jim v jejich trápení ulehčit a zatím u nich na žádné vedlejší účinky nepřisli. To příznivé na jejich počinu spatřuji ve dvou věcech. Jednak prasatům ulehčili od kašlání a zánětů všeho druhu, včetně úhynů, hlavně selat. Druhé plus spatřuji v tom, že se pak chovy obejdou bez léčby antibiotiky i vakcinací. Článek je pouze informací, že existuje způsob, jak rezidua v lidské potravě snížit. Nejsem si vědom, že bych tím někoho k něčemu přemlouval. Respektuji svobodnou volbu jak těch, co dají přednost konzumaci vepřového s vypnutým genem, tak těch, co upřednostní maso z chovů v nichž se léčí klasikou.
Re:
Leopold Sojka,2015-12-11 21:11:36
Svět je opravdu hodně složitý a my toho o něm víme zatím jen hodně, hodně málo. A to i o zdánlivě běžných a jednoduchých věcech. A jak sám píšete, spousta věcí, dokonce ani těch elementárních, není vůbec bez rizika. Co potom věci takto složité a pro nás zatím zcela neznámé? Není na místě opatrnost?
Já se domnívám, že pokud děláme něco, u čeho zatím neznáme důsledky, měli bychom být velice opatrní, neustále ve střehu a nespěchat. Jak například poznáme, že jsou ta modifikovaná prasata spokojenější a že se cítí dobře? No nijak, jen si to namlouváme. A kde bereme jistotu, že po modifikaci nebudou ta prasata náchylnější k nějaké ještě nebezpečnější nemoci, která se může projevit v nějakém vzácném případě shody genů dvou rodičů a pak nebezpečně rozšířit a třeba i přenést na lidi?
Já si tedy s dovolením vypůjčím pět vašich slov:
"Moc bych se proto přimlouval" - za obezřetnost, opatrnost a další výzkum. Peníze někdy nejsou všechno.
Re: Re:
Jenda Hrach,2015-12-12 00:16:01
> Já se domnívám, že pokud děláme něco, u čeho zatím neznáme důsledky, měli bychom být velice opatrní, neustále ve střehu a nespěchat.
Kam dáte tu hranici? Zakázal byste vynález telegrafu, protože co když ty dráty vysílají škodlivé vlny? (dokažte, nejlépe s technologií roku 1840, že tomu tak není!)
Pravděpodobnost, že když teď hned nespláchnete stokorunu do záchoda, toaletní božstvo, které sídlí hned za prvním ohybem výstupní trubky, vás v noci ugriluje, je určitě nenulová.
Co když váš příspěvek interpretuje nějaká mimozemská civilizace, která špatně dekódovala náš jazyk, jako vyhlášení války a vaporizuje Zemi?
Samozřejmě, že nic není bez rizika, ani ruční vypnutí genu v praseti. Stálo by ale za to zamyslet se, jak velké to riziko je v porovnání s ostatními, která běžně podstupujeme.
> A kde bereme jistotu, že po modifikaci nebudou ta prasata náchylnější k nějaké ještě nebezpečnější nemoci, která se může projevit v nějakém vzácném případě shody genů dvou rodičů a pak nebezpečně rozšířit a třeba i přenést na lidi?
Nikde. Podstatné ale je, že když nikdo nepanikaří z náhodného vypínání genů v biomrkvi, asi to tak strašné nebude.
Re: Re: Re:
Leopold Sojka,2015-12-12 10:03:14
Že nikdo nepanikaří nic neznamená. Lidé jsou už prostě takoví, co se jich přímo netýká, to moc neřeší. Jak už jsem psal, řídí se pravidlem co nebolí, to neškodí. Klidně schválí jakýkoliv zákon, dokud se netýká přímo jich. Nijak je nevzruší, když se v jiné zemi lidé navzájem zabíjejí. A když potkají na silnici bouračku, řeknou si to se stává a jedou dál. Protože to všechno znají. Z neznámého ale přesto strach mají. Jen jim o tom říct.
Re: Re: Re: Re:
Jenda Hrach,2015-12-12 18:22:11
> Že nikdo nepanikaří nic neznamená.
Dobře, měl jsem se spíš zeptat, zda by měl panikařit.
> Jen jim o tom říct.
Třeba o tom, že na každém poli dochází k miliardám naprosto náhodných mutací, u nichž nikdo nedělá klinické studie, zda nebudou člověku nebezpečné, až z toho namele mouku a udělá chleba.
Re: Re: Josef Pazdera
Jenda Hrach,2015-12-12 00:05:58
> Zajímavé argumenty. Sice nevíme co děláme, ale určitě nic důležitého?
Vzhledem k tomu, ke kolika mutacím dochází naprosto přirozeně, a taky se na ně nikdo neptá, se jedna cílená mezi tím ztratí.
> A protože o jejich funkci nevíme vůbec nic, tak je dost hloupé něco namátkově vypínat a pak tvrdit, že to určitě ničemu vadit nebude.
Proč vám vadí zrovna tato jedna? Našel jste si, jakou chybovost má DNA polymeráza, jak dlouhý je prasečí genom, a kolik genů se tedy samovolně modifikuje při zplození selete?
Re: Re: Re: Josef Pazdera
Leopold Sojka,2015-12-12 00:23:01
Mě jen zaráží, že vlastně ani nevíme co vypínáme, ani co to může způsobit, ale troufáme si tvrdit, že to vadit určitě ničemu nebude. Taková logika se mi příčí.
Re: Re: Re: Re: Josef Pazdera
Jenda Hrach,2015-12-12 00:51:09
A jít za chovateli či pěstiteli úplně čehokoli jiného a začít je přesvědčovat, že nevědí, co dělají, a co to může způsobit, by vám divné nepřišlo?
Re: Re: Re: Re: Re: Josef Pazdera
Leopold Sojka,2015-12-12 09:26:43
Vám to opravdu přijde stejné? Že pěstovat mrkev na zahradě je srovnatelné s hrabáním se v její DNA?
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Josef Pazdera
Milan Krnic,2015-12-12 10:58:06
Nebojte, lidstvo nespasíte.
Učíme se z chyb, jinak to nejde.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Josef Pazdera
Jenda Hrach,2015-12-12 18:19:09
Nepřijde, pěstovat mrkev na zahradě je horší. Našel jsem různé informace, které uvádí chybovost replikace DNA 1e-8 až 1e-10 chyb na bázi. Hrubým odhadem pro mrkvový genom velký 500 Mbp a sto generací buněk od semínka k semínku to vychází na jednotky až stovky mutací na generaci.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Josef Pazdera
Leopold Sojka,2015-12-12 19:25:38
Já vůbec nepochybuju o tom, že k různým mutacím běžně dochází. Ale protože se tím základní vlastnosti a charakteristiky organismu nijak nemění, tak ty mutace nepovažuju za nějak zásadní. To si ani příroda nedovolí.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Josef Pazdera
Jenda Hrach,2015-12-12 20:08:04
> To si ani příroda nedovolí.
Bavíme se o umělém zásahu, který deaktivuje výrobu nějakého proteinu. Výše jsem uváděl příklady přirozených mutací, které deaktivovaly výrobu nějakého proteinu. Tedy dovolí.
(dá to rozum, kdyby během evoluce nedocházelo i k odstraňování starých proteinů, musely by všechny organizmy syntetizovat pořád všechny proteiny, které se za miliardu let nasbíraly, což se zjevně neděje a asi by to ani nefungovalo)
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Josef Pazdera
Jenda Hrach,2015-12-12 20:10:22
Ostatně, náhodná mutace má docela velkou šanci na vypnutí nějakého proteinu - stačí, když uprostřed vznikne stop codon, což je, pokud si ještě pamatuju, šance 3:64.
FDA
Mintaka Earthian,2015-12-09 19:10:15
Proti GMO nejsem, ale v článku mě zaujala zmínka o FDA.
Re. FDA, nejpřísnější instituci na světě:
Není to ta stejná organizace, která schvaluje psychofarmaka jak na běžícím pásu. Včetně těch, kterými krmí děti.
Ne, že bych s oblibou věnoval pozornost konspiračním teoriím, (i když po Snowdenovi se i nad některými i zamyslím), ale zkuste si zadat na YouTube "psychofarmaka" nebo "Peníze s cejchem smrti". Když někteří lidi z farmaceutického průmyslu povídají o zákusilí, tak to zní, bohužel, docela přesvědčivě.
Re: FDA
Marek Toufar,2015-12-09 20:27:26
A Vy znáte pane E? nějakou instituci, která dělá více testů na nezávadnost potravin, než je FDA?
A nebo jinak, znáte lék, který FDA schválilo a na základě výsledků testů (výsledků testů!) ho v jiné zemi zakázaly?
A nebo ještě jinak, můžete mi říci, které pracoviště provádějící tyto testy je lépe vybaveno?
Moc rád bych se poučil, já tam nějakou stážoval i v jiných zemích, ale nic mne nepadá.
Děkuji
Re: Re: FDA
Mintaka Earthian,2015-12-10 01:31:52
Re. ...dělá více testů...: Odkdy je množství zárukou kvality a neovlivitelnosti? A tím nemyslím nutně ovlivnitelnost kvůli finančnímu zisku.
Re. ...znáte...: Neznám. Nezkoumal jsem situaci z této strany, ale předpokládám ze existuje řada léčiv, které schválila FDA a neschválili je jiní, ať už byly důvody jakékoliv. Pravděpodobně budou v takových případech hrát roli spíše legislativní než kvalitativní důvody. Nemyslím, že je to podstatné pro můj podiv nad glorifikací této instituce.
Co mě přivádí k negativnímu postoji k FDA. Ani ne tak FDA samotná, jako osobní zkušenost s lidmi (včetně několika dětí), kterým jsou tato schválená psychofarmaka předepsaná. Ale nerad bych tuto diskuzi nasměroval příliš daleko od FDA. ( pokud se tak již nestalo )
FDA jsem do shlédnutí videa: https://m.youtube.com/watch?v=YTTJzC3ny9g ani neznal a v tomto článku jsem se s nimi potkal podruhé ve značně odlišném světle. Proto můj podiv.
Např:
36 minuta videa. Jsou zde přímé konfrontace se stavem, který je považován za nežádoucí.
Cite: Při práci s lékaři u FDA jsem zjistila, že mohou zastávat dvojí pozici. Mohou sedět v představenstvu společností.
Mnoho výrobců léků FDA dokonce navrhne: v komisi bychom chtěli tohoto uznávaného odborníka.
Re: Re: Re: FDA
Marek Tajovsky,2015-12-10 04:51:08
Nejsem zrovna fanda Ameriky, ale jedno jim musím přiznat. I když možná jejich systém není dokonalý, jejich kontrolní systém potravin je asi opravdu nejlepší na světě. Evropa za ním těžce pokulhává a vymýšlí ptákoviny jako se značením alergenů (nejpůvabnější na tom je, že jen některých - těch o nichž všichni vědí). Jinou zemi, která by prováděla tolik šetření s potravinami, jako dělá FDA, také neznám. Američané již prošetřovali před řadou let i to, zda mléko z klonovaných krav nemá nějaké nežádoucí účinky. Vy znáte nějakou jinou zemi, která by to dělala? Pokud znáte lepší kontrolní systém a kde se provádí podrobnější prověřování, kterou zemi máte na mysli? Přiznám se, že i mne by to zajímalo.
Re: Re: Re: Re: FDA
Mintaka Earthian,2015-12-10 11:24:36
Srovnáním kontrolních systémů jsem se nikdy nezabýval, tedy neznám. V oblasti potravin a léčiv se točí obrovské peníze (stamiliardy $) a tak jsem přirozeně nedůvěřivý.
Ze shlédnutého dokumentu jsem nabyl dojmu, že FDA, konkrétně tedy ta část, zabývající se léčivy, je na tom s objektivitou posuzování dost na hraně.
To se nevylučuje s tím, že by na tom i přes to, mohli být nejlépe na světě.
Každopádně jsem rád i za opačný pohled na tuto organizaci.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
