Elaine Howard Ecklund, socioložka, vedoucí studie. Rice University

Elaine Howard Ecklundová je z jihu Spojených států, kde pracuje na universitě v Rice, v centru Houstonu ve státě Texas. Získala několik grantů od National Science Foundation, Templetonovy nadace (její ocenění obdržel i náš Tomáš Halík) a ty jí dovolily jezdit po světě a ptát se vědců, zda jsou věřící či ateisté, zda si myslí jestli si věda s náboženstvím jdou po krku, či mohou spolupracovat. Protože by všechno sama nestihla a nejspíš i proto, že nezná čínsky, přibrala si do týmu spolupracovníky. Společně pak s Kirstin Matthewsovou a Stevem Lewisem se jim podařilo shromáždit informace od 9422 vědců z osmi zemí světa. USA, Francie, Indie, Hong Kongu, Itálie, Tchaj-wanu, Turecka a Velké Británie. Osobně Ecklundová podrobně vyzpovídala  609 vědců. Amerckému triu se tak nejspíš podařil udělat dosud největší průzkum, jaký kdy v tomto směru kdo udělal.  Aby výsledný obraz situace byl co nejobjektivnější, snažili se namixovat vědce (a vědkyň, pochopitelně), jak z prestižních ústavů každé země, tak i těch méně elitních. A také pokrýt oblast biologického i toho fyzikálního světa.

Kirstin Matthews, socioložka se specializací na etiku a religiozitu. Rice University.

Z části nyní zveřejněných výsledků si již můžeme udělat rámcovou představu, jak si světově střet náboženství a vědy, stojí. Vypadá to, že všeobecně vžitá představa, že vědci jsou převážně ateisté, není tak docela vpořádku. Stejně tak ve všech zemích neplatí, že je mezi vědci mnohem více ateistů, než kolik jich je v populaci z níž sami pocházejí. Jako příklad krajin, kde tomu je jinak, uvádějí Indii, Itálii, Tchai-wan a Turecko. Tam všude se více než polovina vědců označila za věřící. Přitom v běžné populaci v Hong Kongu se za „přesvědčením ateista“ označuje dvakrát tolik dotázaných. V řečí čísel to znamená, že mezi „normálními“ lidmi v Hong Kongu je 55 % ateistů a ve vědecké komunitě jen 26 %.  U většiny zemí se skóre otáčí. Podle slov hlavní řešitelky, v „globálu“ i tento výzkum,, potvrzuje, že mezi vědci obecně, méně věřících skutečně je.

S výjimkami potvrzující pravidlo ale budeme muset začít počítat. Mezi ty nejmarkantnější patří, již zmíněný, Hong Kong se svými 39 procenty věřících vědců. Přitom v celé populaci se toto číslo pohybuje okolo 20 procent. V podobném garde vyšly počty na Tchaj-wanu. Tam se za věřící považuje 54 procent výzkumníků a v celé populaci Tchajwanců se jich do lůna víry hlásí ale jen 44 procent.

Steve Lewis, absolvent Washington University, je expertem na čínské záležitosti, toho času ve stavu Rice University. (Kredit: RU)

Při rozhovorech s dotazovanými vědci, kromě otázky zda jsou věřící, přišlo na přetřes i to, jak vnímají konflikt mezi náboženstvím a vědou. Z odpovědí sociologové naznali, že jen menšina z dotázaných je přesvědčena, že věda a náboženství jsou v příkrém rozporu.

Ve Velké Británii, jedné z nejvíce sekularizovaných zemí (myšleno ze zemí, kterými se studie zaobírala), pouze 32 procent vědců charakterizovalo styčnou plochu vědy s náboženstvím jako konfliktní. To, že věda s náboženstvím dohromady nejde, si v USA myslí jen 29 procent dotazovaných. V Hongkongu 25 procent, Indii 27 procent. A na Tchaj-wanu si 23 procent vědců myslí, že věda a náboženství si mohou vzájemně pomáhat.

I když i této studii se po metodické stránce toho dá hodně vytknout, Texasanka se svými spolupracovníky nám dává jasně najevo, že s tou bezbožností vědců, jak se o nich všeobecně soudilo, to zase až tak zlé není.

Literatura

Rice University

Ecklund, Elaine Howard, PI, (Kirstin R.W. Matthews, Steven Lewis, Co-PIs), “Religion among Scientists in International Context (RASIC),” Templeton World Charity Foundation