Co že to autoři míní pod pojmem „pseudo-profound bullsh*t“, který jsme zde přeložili jako „volovina“? Ve své studii to definují jako nesmyslná prohlášení typu: Víte, jeden přítel na Facebooku tvrdí, že „Pohoda vyžaduje zkoumání. Přestoupit toto poslání znamená ztotožnit se s ním.“ "Skrytý význam transformuje neparalelní abstrakt.“ Že z toho nejste nijak moudří? Právě o to v pokusu šlo. Vymyslet ptákoviny a pak zjišťovat, zda v náhodně vybraných slovech, pospojovaných do něčeho, co se na venek tváří dodrženou syntaktickou strukturou, dává lidem nějaký smysl.
Psychology na myšlenku zkoumat studentům analytické myšlení tak poťouchlým způsobem, přivedlo brouzdání po internetu. Konkrétně rostoucí obliba v přeposílání kolujících nesmyslů. Gordon Pennycook se svými kolegy z University of Waterloo v Kanadě zkusili prověřit jak moc takovým věcem jejich studenti „věří“.
Jen pro zajímavost, v jejich odborném textu recenzovaného časopisu se slovo hovadina ( bullsh*it ) objevuje 200 krát. U vědecké práce to je zcela jistě zralé na zápis do Guinessovy knihy rekordů. Nejspíš je hned tak někdo nepřekoná :)
Víru lidí ve smysluplnost předkládaných slátanin vyráběných generátorem náhodných spojení, prověřovali na téměř třech stech studentech. Vždy jim dávali za úkol význam předkládaných „frází“ oznámkovat. Volit mohli mezi jedna až pět, přičemž čím smysluplnější dojem na ně fráze udělala, tím vyšší číslo jí měli přidělit.
Výsledek autory až zarazil. Průměr udělených známek za smysluplnost textů činil 2,6. Což jak sami jistě uznáte, v totálních blábolovinách bez logiky nacházet tolik duchaplnosti, je docela síla. Ještě znepokojivější na tom všem je, že 27 procent účastníků ohodnotilo předkládaný text známkou 3 a vyšší. V překladu to znamená, že více než čtvrtina dotazovaných si ani nepřipustila, že slátaniny by nemusely dávat žádný smysl.
Nezůstalo jen u jednoho testu. V dalším vědci například do již zmíněných náhodně generovaných „vět“ jemně nadhodili zmínku „Deepak Chopra“ (spiritistického léčitele osobnostního rozvoje). To stačilo, aby pokusní lidští králíci vygenerovaným pitomostem hned lépe porozuměli. Další pokus si zase posvítil na to, jak študáci „věty“ chápou, když se jim dají na srozuměnou, že nepůjde o duchovní záležitost, ale světskou. U některých se hned známkování výrazně změnilo. K horšímu
Pochopitelně, že všichni účastníci si prošli též rozsáhlými poctivými kognitivními testy. Ty je prokleply co do schopnosti vyjadřovacích schopností, rozsahu slovní zásoby, úsudku, matematických schopností, ale i ohledně vztahu k víře, názoru na nadpřirozenost, důvěru v alternativní medicínu a sklon věřit konspiračním teoriím typu „Američani na Měsíci nikdy nebyli“.
Výzkumníci z výsledků vyčetli, že ti studenti co lépe "chápou význam oslovin", mají v průměru v kognitivních testech signifikantně horší výsledky. Je mezi nimi více nábožensky založených a věřících v nadpřirozeno. Častěji inklinují k alternativní léčbě a užívání homeopatik. Také více tíhnou k metafyzice a konspiračním teoriím.
Autoři jsou toho názoru, že jejich poznatky by mohly přispět k lepšímu poznání, proč jsme náchylní věřit pochybným prohlášením, ať už se týkají klimatu, škodlivosti vakcinace či jiného "bullsh * tu". A možná i nějak přispět ke zlepšení situace. Emily Willinghamová, píšící pro časopis Forbes, po svých zkušenostech s vyvracením kolujících bludů založených na Seraliniho podvodech škodlivosti GMO kukuřice, optimismus autorů okomentovala skepticky. Nějaké zlepšení situace vbrzku nepředpokládá. Na adresu nás všech dodává: „Nebuďme na děti pro jejich víru příliš tvrdí, nejsou si vědomy toho, co činí.“
Literatura
University of Waterloo
Pennycook, G., Fugelsang, J.A., & Koehler, D.J. Everyday consequences of analytic thinking. Current Directions in Psychological Science.
Jak moc jsme zhloupli za posledních 3000 let?
Autor: Jaroslav Petr (16.11.2012)
IQ Evropanům klesá. Dlouhodobě!
Autor: Josef Pazdera (20.05.2013)
Ničí monogamie inteligenci?
Autor: Josef Pazdera (10.03.2014)
Příchod „hloupé“ umělé inteligence
Autor: Jan Špaček (06.02.2015)
Dělají z nás liberály a konzervativce geny?
Autor: Josef Pazdera (07.08.2015)
Diskuze:
Kryštof Kolumbus,2018-02-10 00:07:34
Dunning-Krugerův efekt.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Dunning%C5%AFv%E2%80%93Kruger%C5%AFv_efekt
Ondra Dvořák,2015-12-11 23:54:18
Konspirační teorie - to je taková škatulka, která snese všechno. Pro hlupáka bude automaticky sbírkou kuriozit.
Přikládám pro názornost jeden "konspirační" graf.
http://i.imgur.com/JnCRZkp.jpg
pitomci mezi námi
Martin Maňaska,2015-12-07 21:51:15
K užívání homeopatik tíhnu také, ale tuhle volovinu vám nezbaštím.
Řekl bych, že podobná míra pitomců je obsažena napříč všemi skupinami lidí, bez ohledu na to, jestli věří konspiračním teoriím, nebo jestli věří ve vědecké zkoumání a pravítko, kterým se dá všechno změřit. že? :)
Ale není to žádná odborná studie, vycházím prostě z té nejjednodušší premise, že na pitomce člověk narazí všude. A stále a stále se to praxí potvrzuje.
Re: pitomci mezi námi
Marcel Brokát,2015-12-08 08:44:48
Na to není potřeba žádná studie, to je prostě fakt že všude jsou pitomci. Stačí se využít určitých faktů:
- míra inteligence, zaučení, motivace a zkušeností je u každého člověka jiná (souhrn těchto vlastností označím pro jednoduchost jako ZMIZ)
- podle své míry ZMIZu jedinec posuzuje konání ostatních jedinců
- jedinec s "lepším" ZMIZem může posoudit jednání jedince s "horším" ZMIZem jako pitomé
- výše uvedená věta platí samozřejmě a vice versa
- můj ZMIZ se může setkat a setkává libovolně s jiným ZMIZem - lepším i horším
tak proces zpitomění druhého jedince může libovolně bujet od okamžiku jakékoli interakce ZMIZů, dokonce i do té míry, že nějak zinteragují dva jedinci lidského druhu a po ukončení této jsou zde také dva pitomci
no a když to dovedete do důsledku - neboť proces zpitomění je směrově symetrický - tak prostě nejde aby jeden jediný jedinec nakonec jaksi vyhrál a nebyl nakonec také pitomcem.
z toho vyplývá, že všichni jsme pitomci, jsou všude, byli a budou - tak nebuďte frustrován :-)
Re: Re: pitomci mezi námi
Martin Maňaska,2015-12-08 10:50:45
Skvěle, konečně vím kam patřím a jsme si tam všichni rovni bez ohledu na to, čemu věříme a kdy někdo prokáže, že to je pitomost :)
význam oslovin
Oskar Zemcik,2015-12-07 13:51:14
No to že mi něco nedává smysl, ještě neznamená, že někdo jiný v něm nějaký nemůže objevit. Nikdo z nás nezná vše..
Problém je pouze pokud dotyčný tvrdí, že takový význam nachází skoro ve všech nesmyslech, pak je buď enormně nadaný nebo lže :0)
Nachylost verim pochybnym prehlaseniam?
Michal Lichvár,2015-12-07 10:20:18
... jsme náchylní věřit pochybným prohlášením, ať už se týkají klimatu ...
ktorym konkretne? Tym alarmistickym od AlGora, alebo klimaskeptickym od Kremlika? Osobne si myslim, ze autori citovaneho clanku mali na mysli pochybne klimaskepticke prehlasenia. Potom je ale otazka, aka je ich vedecka kreditibilita, ked nedokazu rozpoznat politicku manipulaciu na cele s IPCC. A este posuvat takychto ludi do kategorie menej inteligentnych.
Vedec
Andrej Pekar,2015-12-06 11:01:08
Nikde nie je napísane že ateista je rozumný. Poznám plno ateistov čo veria na duchov, veštenie, horoskopy, konšpiračne teórie, mimozemštanov a tak ďalej. Aj veda je náboženstvo pretože verí v existenciu merateľnej reality nezávislej od pozorovateľa hoci nemá o ničom takom dôkaz. Teda čiastočný má ale určite si nikto nepredstavuje po skrúšenostiach z minulosti že sme všetko objavili, to tu už pár krát bolo. Viera je potrebná aj pre vedca. Musí vytvoriť hypotézu a pokúsiť sa ju dokázať. Funguje na tom istom princípe ako si niekto predním vytvoril náboženstvo. Len ten veriaci sa zasekol vo vývoji lebo sa uspokojil s jednoduchým vysvetlením ktoré mu stačí pre život.
Re: Vedec
Rene Mikolas,2015-12-06 11:37:49
Viera vedcov je vierou v prirodzené pred sledovanou hypotézou, dokázané, hoci nevidené veci.
Ak sa bavíme o viere, tak o viere v transcendentnú nadprirodzenú, nedokázateľnú bytosť.
Nie je dobré zmiešavať tieto "dve viery".
Ide tu o vieru ako filozofický, svetonázorový pojem.
Re: Vedec
stanislav vyskočil,2015-12-07 15:58:26
Ateista co věří na duchy atd. není ateista, podle definice ateismu.To bude nějaký pomatenec. Další Vaše nepřesnosti: Hypotéza není víra ani náboženství.Taky věda není náboženství ,to jsou jen Vaše osobní šílené konstrukce. Závěr:S těmito pojmy máte v hlavě dokonalý guláš.
Osobně
Jan Kment,2015-12-05 18:25:37
bych pochyboval o schopnosti psychologů (zejména behaviorálních) měřit komukoli inteligenci. Aby se ovšem pasovali na arbitra toho co je a není nesmysl, to už je naprosto absurdní!!!
Re: Osobně
Rene Mikolas,2015-12-06 01:28:02
To nebol test inteligencie.
Aj vysoko inteligentní ľudia veria v transcendentno.
Re: Osobně
stanislav vyskočil,2015-12-06 09:58:25
"Pane majore, že to bylo všechno absurdní .." Kefalín, čo Vy si představujete pod slovom Absurdný?" ... AHA!.... ...pane majore mějte se fajn...
Nic nového pod sluncem
Jan Šimůnek,2015-12-05 10:06:59
Je to jen obdoba testu, který "ručně", tj. bez počítače, spáchal A. Sokal, kterému se podařilo takto vygenerovaný článek dostat do prestižního filosofického časopisu.
Jsem ale toho názoru, že dost záleží na tématice textu, protože pokud by to měl být text o něčem exaktním, tak by podobný slovní salát asi neprošel. Naopak, bude-li se to situovat do nějakého humanitního oboru, tak asi bude úspěch dost zaručen. Asi to pak ale bude brát jako "seriózní výstup" i řada lidí exaktně vzdělaných, protože ti vědí, že některé humanitní obory prakticky nic jiného než bezcenný slovní salát neprodukují.
Asociace míry religiozity a nízkým IQ je vcelku dlouho známa.
U těch konspirací je problém to, že po éře Wikileaks a podobných se ukazuje, že řada údajných "konspirací" je realitě blíže než oficiální blábolení.
Re: Nic nového pod sluncem
Michal Lichvár,2015-12-07 13:08:42
Napr. tajne vazenia CIA rozosiate po celom svete. Irituje ma, ako sa "vedci" posmievaju tym, ktori takyto "oslovinam" "veria".
Mne to prijde ako agnoracia niektorych lekarov, ktori si myslia, ze vedia vsetko, aj ked o tom vedia velke smrdlave.
Vděčné téma
Bohumír Tichánek,2015-12-05 08:58:17
Kdo věřili v "osloviny": "Je mezi nimi více nábožensky založených a věřících v nadpřirozeno."
Lze hledat souvislost s jejich předpokladem, že lhát je špatné? Snad nepředpokládali, podvědomě, že je jiní lidé šidí záměrně předkládanými nesmysly.
Důvěřivost?
Ti, co lépe „zbaští kdejakou volovinu“, jsou hodnoceni jako horší - v naší civilizaci, která zatím jde do zkázy. Civilizace toho moc nezná; pokud si kdy myslela, že už zná většinu poznatelného, později zjistila svůj omyl.
Re: Vděčné téma
Vojslav Ondříček,2015-12-05 12:12:51
Víte, některá volovina je víc hovězí, než jiná, míň hovězí. Takže jde i o úroveň těch volovin a oslovin od případu k případu.
Obsah i objem lidského vědění pochopitelně roste a vyplňuje "bílá místa" vědění a znalostí. Teorie jsou nahrazovány teoriemi novými a nebo pozměněnými. Konec civilizace nastane spíš v zakonzervování "statusu quo". Jako třeba "co je napsáno ve svaté knize je pravda a co tam napsáno není, neexistuje". To označení "volovina" platí i pro teorie, které obsahují výrazy jako věčnost (příklad - bůh je věčný).
........
Jozef Vyskočil,2015-12-05 06:55:41
Nie je to také jednoznačné. Mám skúsenosti, že ľuďom s IQ naľavo od priemeru je väčšina vecí hneď "jasná" a tí druhí dokážu uvažovať aj nad hovadinami - čo keby to nebola až taká hovadina ako to na prvý pohľad vyzerá?
Re: ........
Vojslav Ondříček,2015-12-05 11:45:51
Váce-méně souhlasím s vaším názorem, jen bych doplnil", že ľuďom s IQ naľavo od priemeru ..." stačí k uvěření tvrzení něčeho faktum, že tomu věří i jiní. Něco jako davová sugesce, třeba ta 1917 ve Fátimě.
Spousta lidí si zachová do pokročilého věku dětskou důvěřivost k osobám vystupujícím s pláštíkem autority - a to i prakticky, větší důvěru poskytne spousta lidí lidem, kteří se honosí atributy bohatství a moci, než lidem prostě oděným a skromně vystupujícím.
Fascinující
Milan Krnic,2015-12-04 22:45:23
To zase psychologové (jsem rád, že došlo k opravě původního "vědci"), objevili Ameriku.
To by si zasloužilo grant minimálně na 5 let výzkumu, a s ním související dva, tři doktoráty.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce