Starý dobrý acylpyrin

Hyong Woo Choi. „ Hodně studií popsalo, jak vysoké koncentrace salicylátů navozují buněčnou smrt (apoptózu). Jejich malá množství ale před buněčnou smrtí navozenou toxickými látkami, neurony naopak chrání“. (Boyce Thompson Institute for Plant Research, New York)

Vědci z Boyce Thompson Institutu a z univerzity Johna Hopkinse, již delší dobu zkoumají účinky kyseliny salicylové na lidský organismus. Daniel Klessig, profesor a spoluautor publikace, studuje účinky této kyseliny na imunitní systém rostlin. Jak se ukázalo v dřívějších studiích, řada enzymů v rostlinách má svůj ekvivalent mezi látkami v lidském těle.

Nově s vysokou přesností zjišťovali, na které enzymy se váže kyselina salicylová. Mezi nimi se objevuje i GAPHD (Glyceraldehyd 3-fosfát dehydrogenáza), která hraje hlavní roli v metabolismu glukózy. Má ale i jiné role v buňkách. Pokud je vystavena volným radikálům nebo jiným sloučeninám, které působí enzymu oxidační stres, může dojít ke změně enzymu a ten potom vstupuje do neuronových buněk a působí jejich buněčnou smrt. Lék proti Parkinsonově chorobě nazvaný deprenyl blokuje schopnost GAPHD vstupovat do neuronů a zabíjet je.

Rostlinu Glycyrrhiza foetida čínská medicína zná. Bohužel tato lékořice nepříjemně páchne. (Kredit: Universitätsbibliothek Wien, Vienna, Austria)

Jak se ale ukázalo, podobně působí i obyčejný acylpyrin, resp. Kyselina salicylová. Podle Solomona Snydera, další z autorů publikace, se podařilo prokázat, že GAPHD krom metabolismu glukózy, hraje roli i v mezibuněčné komunikaci a může být ovlivňován léky na bázi acylpirinu.

Kromě toho vědci zjistili, že přírodní derivát kyseliny salicylové, který je obsažený v rostlině Glycyrrhiza foetida,  jednom druhu lékořice, má mnohem silnější účinky. Podobně je na tom i laboratorně syntetizovaná sloučenina, podobná té z lékořice. Je tedy možné, že bylinu, kterou zná tradiční čínská medicína, budeme v tomto tisíciletí používat k léčbě mozkových onemocnění. A nejen to, tyto látky působí i proti artróze, lupence, sepsi, arterioskleróze a to cílením na enzym HMGB1 (High Mobility Group Box 1). Podle Klessiga bude naše hlubší porozumění tomu, jak přesně kyselina salicylová a její deriváty regulují aktivitu GAPHD a HMGB1, sloužit k účinnému boji s vážnými chorobami, mezi něž patří dokonce i některé druhy rakoviny. Takže nejenom lásku budeme léčit lékořicí.

Literatura

Hyong Woo Choi, Miaoying Tian, Murli Manohar, Maged M. Harraz, Sang-Wook Park, Frank C. Schroeder, Solomon H. Snyder, Daniel F. Klessig.: Human GAPDH Is a Target of Aspirin’s Primary Metabolite Salicylic Acid and Its Derivatives. PLOS One, 25.11.2015. DOI: 10.1371/journal.pone.0143447