Asi už je zbytečné psát, jak je temná hmota záhadná, zneklidňující, divoce vzrušující, no prostě temná. Jen necelých 5 procent hmoty a energie v pozorovaném vesmíru tvoří běžná, viditelná, čili baryonická hmota. Naopak téměř 27 procent představuje právě temná hmota, o které tušíme, že tam někde je, stále nám ale protéká mezi prsty. Zbývajících více než 68 procent připadá na temnou energii, o které je snad lepší ani nemluvit a nedráždit přízraky z nepopsatelných hlubin nočních můr astrofyziků.
Vědci si jsou povětšinou skoro jistí, že temná hmota existuje, i když je to téměř všechno, co o ní mohou říct. Pravda, můžeme vypočítat, kolik je temné hmoty ve které galaxii, i s poměrně slušnou přesností. Samotné složení temné hmoty je ale stále ve hvězdách. Podle mainstreamových představ je temná hmota chladná a nezáří, ani se světlem nedopouští žádných interakcí. Jak by taková temná hmota měla být uspořádaná?
Gary Prézeau z Laboratoře tryskového pohonu v kalifornské Pasadeně říká ve článku pro časopis Astrophysical Journal, že temná hmota tvoří ve vesmíru vlákna. Podle výpočtů už z 90tých let a nedávných simulací tvoří temnou hmotu docela jemně uspořádané proudy částic, které se všechny pohybují stejnou rychlostí. Takový proud by prý mohl být znatelně objemnější, než kolik činí průměr Sluneční soustavy a mělo by existovat hodně takových, navzájem propletených proudů. Co se ale stane, když se takový přízračný proud temné hmoty střetne s planetou, jako je Země?
Prézeau to prohnal simulacemi a dospěl k názoru, že když se proud temné hmoty setká s planetou, tak ho gravitace planety soustředí do velmi tenkého vlákna, takřka „vlasu“ temné hmoty. Ve skutečnosti by směrem od Země mohlo vycházet množství takových vlasů temné hmoty. Když by byl takový proud částic z běžné baryonické hmoty, tak by neprošel skrz planetu. Jenže pro temnou hmotu planeta nepředstavuje žádnou důstojnou překážku.
Pikantní je, že se vlasy temné hmoty, tak, jak je Prézeau popisuje, vlastně docela podobají skutečným vlasům nebo chlupům. Podle jeho výpočtů mají jednotlivé temnohmotové vlasy „kořínek s vlasovou cibulkou“ a také špičku, kde „vlas“ končí. „Kořínky“ vlasů temné hmoty vznikají, když proud temné hmoty prochází skrz zemské jádro. Koncentrace částic temné hmoty by v těchto „koříncích“ měla být asi miliardkrát vyšší, než kolik činí průměr. Kořínky jednotlivých vlasů temné hmoty by se přitom měly nacházet asi tak 1 milion kilometrů od povrchu Země, tedy o něco dál, něž kolik činí dvojnásobek vzdálenosti mezi Zemí a Měsícem. Špička každého takového vlasu by pak měla být asi 2 miliony kilometrů od zemského povrchu.
Odborníky fascinovalo, že by struktura vlasů z temné hmoty měla odpovídat profilu hustot hmoty v nitru planety. Čistě teoreticky by pak mělo být možné z vlasů temné hmoty vytěžit data o vnitřku jednotlivých planet a také jejich měsíců. Stačí nám k tomu jediné – konečně přistihnout tu zatracenou temnou hmotu.
Literatura
NASA 23. 11. 2015, arXiv:1507.07009, Wikipedia (Dark matter)
Pochází temná hmota z Temného Velkého třesku?
Autor: Stanislav Mihulka (21.11.2024)
Supermasivní černá díra v raném vesmíru hltá hmotu a překračuje limity
Autor: Stanislav Mihulka (06.11.2024)
Ultralehká temná hmota by se mohla projevit v gravitačních vlnách
Autor: Stanislav Mihulka (23.10.2024)
Nový výzkum: Neutronové hvězdy by mohly být obklopeny mračnem axionů
Autor: Stanislav Mihulka (20.10.2024)
Primordiální černé díry se mohou skrývat na planetkách či měsících
Autor: Stanislav Mihulka (07.10.2024)
Diskuze: