Ostrov Jamese Rosse při pohledu z letounu NASA DC-8 během mise AirSAR v roce 2004. Najít zkameněliny dinosaurů v této mrazivé pustině je velká dřina, a to navzdory jejich zdejšímu (předpokládanému) značnému množství. Kredit: Jim Ross, NASA (převzato z Wikipedie)

Ačkoliv v posledních letech přibývá objevů tzv. polárních dinosaurů spíše ze severní polokoule (zejména z dalekého severu dnešní Aljašky nebo ruského Dálného Východu) nebo z Austrálie, nové fascinující objevy přicházejí průběžně rovněž z nejhůře dostupného místa pro paleontologický výzkum – ledové Antarktidy. Dinosauří fosilie tu byly poprvé objeveny již roku 1986, kdy byla nalezena křídová zkamenělina „obrněného“ ankylosaurida, formálně popsaného až roku 2006 jako Antarctopelta oliveroi. Od té doby vydaly ledovcem nepokryté části nejjižnějšího kontinentu několik dalších dinosauřích fosilií, a to z jurské i křídové periody. Posledním z nich se prozatím stal ornitopodMorrosaurus antarcticus, vědecky popsaný týmem argentinských paleontologů právě letos. Také materiál z tohoto druhu byl objeven již dříve, konkrétně roku 2002. Expedice na ledový kontinent jsou kvůli extrémním podmínkám samozřejmě velmi nákladné a obtížné. Pro představu stačí uvést, že před několika lety naměřila meteorologická sonda z oběžné dráhy nad Východoantarktickou plošinou mráz až kolem -94 °C, což je dosud zjištěný absolutní rekord. Při práci v tomto terénu jsou vědci omezeni denní i roční dobou a aktuálními podmínkami, musí tedy pracovat rychle a efektivně. Je jisté, že v kdysi mnohem příznivějším mírném klimatu Antarktidy žilo velké množství dinosaurů, jejichž zkamenělé pozůstatky dnes nedosažitelně leží pod ledovým příkrovem. V současnosti tedy teprve začínáme odkrývat první drobné střípky z tohoto druhohorního ráje dinosaurů. Někteří vědci odhadují, že pod antarktickou ledovou pokrývkou se dokonce může skrývat jedno z největších dinosauřích nalezišť světa. Budoucí vyspělejší technologie nám snad umožní prozkoumat fosilní bohatství ledového kontinentu podstatně podrobněji.

Přibližné vzezření ornitopoda druhu Trinisaura santamartaensis, vědecky popsaného v roce 2013. Morrosaurus vypadal zřejmě velmi podobně, jde o dva blízce příbuzné druhy. Oba dinosauři obývali Antarktidu v období svrchní křídy, kdy zdejší podmínky ještě umožňovaly dlouhodobý výskyt větších obratlovců. Kredit: Levi bernardo, licence CC BY-SA 3.0 (Wikipedie)

Ale zpět k novému dinosaurovi. Morrosaurus byl zástupcem kladu Elasmaria, tedy kurzoriálně stavěných iguanodontů, býložravých ptakopánvých dinosaurů, příbuzných vzdáleně populárnímu evropskému rodu Iguanodon. Mezi nejbližší příbuzné antarktického dinosaura však patřili geograficky bližší zástupci, jako je další zde objevený druh Trinisaura santamartaensis nebo jihoamerické rodyAnabisetia, Gasparinisaura, Macrogryphosaurus, Notohypsilophodon aTalenkauen. Sdílené anatomické znaky zástupců této skupiny, které ukazují na schopnost rychlého běhu a manévrování při vysokých rychlostech, poukazují také na společný původ a velkou podobnost dinosauřích křídových faun v jihoamerické Patagonii, na Antarktidě a v Austrálii. Bohužel fosilní pozůstatky morrosaura jsou pouze fragmentární a neumožňují příliš přesné zařazení a určení pozice na vývojovém stromě těchto ornitopodů. Jisté je jen tolik, že šlo o vývojově odvozenější rod, než jakým je bazálnější a geologicky staršíGasparinisaura. Holotyp dinosaura nese katalogové označení MACN Pv 197 a byl objeven před třinácti lety u mysu Lambe na ostrově Vega v sedimentech souvrství Snow Hill Island (geologický stupeň Maastricht, tedy stáří 72 – 66 milionu let). Nález sestává pouze s fragmentů kostí dolních končetin, například stehenní kosti, holenní kosti a úlomků distálních částí dolní končetiny. Paleontologové dokázali u tohoto ornitopoda střední velikosti determinovat několik rozlišujících anatomických znaků a mohli tak stanovit nový vědecký název. Rodové jméno Morrosaurusodkazuje k lokalitě El Morro na ostrově Jamese Rosse, kde byl dinosaurus objeven, druhové odkazuje k samotnému kontinentu.

Mezi antarktické dinosaury patří i zajímavý teropod Cryolophosaurus ellioti, který proslul svým „elvisovským“ hřebínkem na lebce. Tento první dravý dinosaurus známý z ledového kontinentu byl objeven v roce 1991, pět let po vůbec prvním rozeznaném dinosaurovi, ankylosaurovi antarktopeltě. Ta byla ale vědecky popsána až mnohem později, v roce 2006. Kredit: ДиБгд, Wikipedie

Kolik antarktických dinosaurů tedy vlastně již známe? Je jasné, že zatím jde opouhý zlomek skutečného počtu fosilií, které se dosud mohou skrývat pod ledovci tohoto mrazivého světadílu. S popisem morrosaura se dostáváme k číslu pět, čímž je Antarktida poslední z kontinentů, na nichž již byli dinosauři vědecky popsáni a dostali vlastní platné jméno. Aktuálně vede Asie s přibližně třemi sty rody, za ní je Severní Amerika se zhruba 250 rody, dále Evropa se 140 rody a následuje Afrika s Jižní Amerikou s více než stovkou platných rodů. Ledový kontinent má tedy co dohánět, ale jak již bylo uvedeno, její fosilní potenciál zatím není z více než 99 % prakticky přístupný. Dostupné jsou jen okrajové nezaledněné části kdysi bujného a relativně teplého světa. Máme však k dispozici dosud nezpracovaný materiál několika dalších dinosaurů z Antarktidy, mělo by se jednat například o zcela neznámého velkého sauropoda nebo nového kachnozobého dinosaura. Objeveni zde již byli také někteří další bazální teropodi, dromeosauridi a křídoví ptáci. Každá další expedice na toto paleontologicky téměř nezmapované území by navíc mohla být velmi úspěšná v hledání zcela nových druhů. O budoucí velká překvapení tedy jistě nebude nouze. Závěrem si ještě připomeňme onu pětici dosud vědecky popsaných antarktických dinosaurů, a to v pořadí podle data zveřejnění jejich formálního popisu.

1. Cryolophosaurus ellioti (1994) – středně velký teropod z období rané jury (stáří asi 194 – 188 milionů let), délka 6 až 8 metrů, hmotnost asi 460 kg. Objeven roku 1991 v souvrství Hanson.

2. Antarctopelta oliveroi (2006) – středně velký ankylosaur, žijící v období pozdní svrchní křídy (asi před 74 – 70 miliony let), délka kolem 4 metrů. První objevený dinosaurus v Antarktidě (1986).

3. Glacialisaurus hammeri (2007) – menší sauropodomorf, žijící na počátku jurské periody (asi před 189 – 183 miliony let), blízký příbuzný afrického massospondyla. Obýval oblast dnešního Transantarktického pohoří.

4. Trinisaura santamartaensis (2013) – malý iguanodontní ornitopod, obývající sever Antarktidy v období svrchní křídy, asi před 80 miliony let. Objevený nedospělý jedinec byl dlouhý asi 1,5 metru.

5. Morrosaurus antarcticus (2015) – menší ornitopod ze skupiny Elasmaria, objevený v sedimentech souvrství Snow Hill Island o stáří kolem 70 milionů let. Relativně blízký příbuzný předchozího rodu.

Odkazy:

http://en.wikipedia.org/wiki/Morrosaurus

http://en.wikipedia.org/wiki/Category:Dinosaurs_of_Antarctica

http://www.sciencerecorder.com/news/2015/10/01/new-plant-eating-dinosaur-discovered-antarctica/

http://www.researchgate.net/ (kompletní studie)

Studie:

Sebastián Rozadilla, Federico L. Agnolin, Fernando E. Novas, Alexis M. Aranciaga Rolando, Matías J. Motta, Juan M. Lirio & Marcelo P. Isasi, 2016, „A new ornithopod (Dinosauria, Ornithischia) from the Upper Cretaceous of Antarctica and its palaeobiogeographical implications“, Cretaceous Research 57: 311–324

Novas, F.E., A.V. Cambiaso, J. Lirio, & H. Núñez, 2002, „Paleobiogeografía de los dinosaurios cretácicos polares de Gondwana“, Ameghiniana (Resúmenes)39(4): 15R

Psáno pro Dinosaurusblog a osel.cz